Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
O přípravku
Výrobce
AstraZeneca AB (Szwecja)
Složení
Gefitinibum 250 mg
ATC kód
L01EB01
Zdroj
URPL
Farmakoterapeutická skupina: cytostatika, inhibitory proteinkináz; ATC kód: L01EB01 Mechanismus účinku a farmakodynamické účinky
Epidermální růstový faktor (EGF) a jeho receptor (EGFR [HER1; ErbB-1]) byly identifikovány jako klíčové faktory v procesu buněčného růstu a proliferace normálních a nádorových buněk. Aktivační mutace EGFR v rakovinné buňce jsou důležitým faktorem pro podporu růstu nádorových buněk, blokádu apoptózy, zvýšenou produkci angiogenních faktorů a podporu procesu metastazování.
Gefitinib je malá molekula, selektivní inhibitor tyrozinkinázy (TK) receptoru pro epidermální růstový faktor a je účinnou léčbou pro pacienty s aktivační mutací EGFR-TK bez ohledu na linii léčby. Nebyla prokázána klinicky relevantní aktivita u pacientů s nádory bez známé mutace genu pro EGFR.
Pro běžné aktivační mutace EGFR (delece exonu 19; L858R) existují robustní údaje o odpovědi podporující citlivost na gefitinib; např. přežití bez progrese HR (95% CI) 0,489 (0,336; 0,710) pro gefitinib vs duální chemoterapie [WJTOG3405]. Existuje daleko méně údajů o odpovědi na gefitinib u pacientů s nádory, které nesou méně časté mutace; dostupné údaje ukazují, že G719X, L861Q a S7681 jsou mutacemi zvyšující citlivost; samotná mutace T790M nebo vložení samotného exonu 20 jsou mechanismy pro vznik rezistence.
Rezistence
Většina nádorů NSCLC s aktivačními mutacemi EGFR kinázy se nakonec stane rezistentní k léčbě gefitinibem, s mediánem doby do progrese onemocnění 1 rok. V přibližně 60 % případů je rezistence vázána na sekundární mutaci T790M, pro kterou lze považovat inhibitory EGFR-TK cílené na T790M za další léčebnou možnost. Mezi další potenciální mechanismy rezistence, které byly hlášeny při léčbě látkami blokující signální cesty pro EGFR patří: signální bypass, jako je amplifikace genu pro HER2 a MET a mutace PIK3CA. V 5-10 % případů byla též hlášena fenotypová transformace na malobuněčný plicní karcinom.
Cirkulující nádorová DNA (ctDNA)
Ve studii IFUM byl hodnocen stav mutace ve vzorcích nádorové tkáně a ctDNA získané z plazmy za použití Therscreen EGFR RGQ PCR soupravy (Qiagen). Vzorky ctDNA a nádorové tkáně byly hodnotitelné u 652 pacientů z 1060 vybraných pacientů. Výskyt objektivní odpovědi (ORR) u pacientů, kde byla stanovena pozitivní mutace v nádorové tkáni i ctDNA byl 77 % (95% CI: 66 % až 86 %) a u pacientů, u kterých byla mutace pozitivní pouze v nádorové tkáni, 60 % (95% CI: 44 % až 74 %).
Tabulka 2 Souhrn základního stavu mutace nádoru a ctDNA vzorků u všech vybraných pacientů s oběma hodnotitelnými vzorky
Kritérium
Definice
IFUM frekvence% (CI)
IFUMn
Senzitivita
Podíl M+ nádorů, které jsou M+ v ctDNA
65,7 (55,8; 74,7)
105
Specifita
Podíl M- nádorů, které jsou M- v ctDNA
99,8 (99,0; 100,0)
547
Tyto údaje jsou v souladu s předem plánovanou explorativní analýzou v podskupině japonských pacientů ve studii IPASS (Goto 2012). V této studii byla ctDNA použitá k analýze mutace EGFR za použití soupravy „EGFR Mutation Test“ (DxS) (n = 86) získávána ze séra, nikoliv plazmy. V této studii byla senzitivita stanovení 43,1 %, specifita 100 %.
Klinická účinnost a bezpečnost
První linie léčby
Randomizovaná klinická studie IPASS fáze III, první linie, provedená u 1217 pacientů z Asie
1
s pokročilým (stadium IIIB nebo IV) NSCLC, histologicky potvrzeným adenokarcinomem, dříve mírní kuřáci (zanechali kouření před ≥ 15 roky a kouřili ≤ 10 roků) nebo nekuřáci (viz tabulka 3).
1 Čína, Hong-Kong, Indonésie, Japonsko, Filipíny, Singapur, Thaiwan, Thajsko.
Tabulka 3 Výsledky účinnosti pro gefitinib vs. karboplatina/paklitaxel ze studie IPASS
Populace
n
Výskyt objektivní odpovědi a 95%interval spolehlivosti (CI) pro rozdíl mezi léčbami
a
Primární cílový parametr účinnostiPřežití bez progrese
a,b
Celkové přežití
a,b
Celá
1217
43,0 % vs 32,2%[5,3 %; 16,1%]
HR 0,74[0,65; 0,85]5,7 m vs 5,8 m p<0,0001
HR 0,90[0,79; 1,02]18,8 m vs 17,4m p=0,1087
Pozitivní aktivační mutace EGFR
261
71,2 % vs 47,3%[12,0 %; 34,9%]
HR 0,48[0,36; 0,64]9,5 m vs 6,3 m p<0,0001
HR 1,00[0,76; 1,33]21,6 m vs 21,9 m
Bez aktivační mutace EGFR
176
1,1 % vs 23,5%[-32,5 %; -13,3%]
HR 2,85[2,05; 3,98]1,5 m vs 5,5 m p<0,0001
HR 1,18[0,86; 1,63]11,2 m vs 12,7 m
Mutace EGFR neznámá
780
43,3 % vs 29,2%[7,3 %; 20,6%]
HR 0,68[0,58; 0,81]6,6 m vs 5,8 m p<0,0001
HR 0,82[0,70; 0,96]18,9 m vs. 17,2 m
a Uvedené hodnoty jsou pro gefitinib vs. karboplatina/paklitaxel.
b ”m” je medián v měsících. Čísla v hranatých závorkách jsou pro 95% interval spolehlivosti pro HR.
n počet randomizovaných pacientů
HR poměr rizik (poměr rizik < 1 je ve prospěch gefitinibu)
Hodnocení kvality života se lišilo podle stavu mutace EGFR. U pacientů s pozitivní mutací EGFR došlo u významně většího počtu pacientů léčených gefitinibem ke zlepšení kvality života a příznaků karcinomu plic ve srovnání s karboplatinou/paklitaxelem (viz tabulka 4).
Tabulka 4 Výsledky hodnocení kvality života pro gefitinib vs. karboplatina/paklitaxel ve studii IPASS
Populace
n
FACT-L výskyt zlepšení QoL
a
%
LCS výskyt zlepšení symptomů
a
%
Celá
1151
(48,0 % vs 40,8 %)p=0,0148
(51,5 % vs 48,5 %)p=0,3037
Pozitivní aktivační mutace EGFR
259
(70,2 % vs 44,5 %)p<0,0001
(75,6 % vs 53,9 %)p=0,0003
Bez aktivační mutace EGFR
169
(14,6 % vs 36,3 %)p=0,0021
(20,2 % vs 47,5 %)p=0,0002
Výsledky “Trial outcome index” podporovaly výsledky FACT-L a LCS
a Uvedené hodnoty jsou pro gefitinib vs karboplatina/paklitaxel n Počet pacientů hodnotitelných v analýze kvality života.
QoL Kvalita života.
FACT-L Funkční hodnocení protinádorové léčby – plíce. LCS Podškála pro plicní nádory
Ve studii IPASS prokázal gefitinib u pacientů bez předchozí léčby a s lokálně pokročilým nebo metastazujícím NSCLC s aktivační mutací pro EGFR tyrosinkinázu lepší PFS, ORR, QoL a zlepšení symptomů a nevýznamný rozdíl v celkovém přežití ve srovnání s kombinací karboplatina/paklitaxel.
Předléčení pacienti
Randomizovaná klinická studie INTEREST fáze III byla provedená u pacientů s lokálně pokročilým nebo metastazujícím NSCLC, kteří dříve podstoupili chemoterapii na bázi platiny. V celé populaci nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl pro celkové přežití, přežití bez progrese a výskyt objektivní odpovědi pro gefitinib a docetaxel (75 mg/m
2
) (viz tabulka 5).
Tabulka 5 Výsledky účinnosti pro gefitinib vs. docetaxel ve studii INTEREST
Populace
n
Výskyt objektivní odpovědi a 95%interval spolehlivosti pro rozdíl mezi léčbami
a
Přežití bez progrese
a,b
Primární cílový parametr účinnosti celkové přežití
a,b
Celá
1466
9,1 % vs 7,6 %[-1,5 %; 4,5 %]
HR 1,04[0,93; 1,18]2,2 m vs 2,7 m p=0,4658
HR 1,020[0,905; 1,150]7,6 m vs 8,0 m p=0,7332
Pozitivní aktivační mutace EGFR
44
42,1 % vs 21,1 %[-8,2 %; 46,0%]
HR 0,16[0,05; 0,49]7,0 m vs 4,1 m p=0,0012
HR 0,83[0,41; 1,67]14,2 m vs 16,6 m p=0,6043
Bez aktivační mutace EGFR
253
6,6 % vs 9,8 %[-10,5 %; 4,4 %]
HR 1,24[0,94; 1,64]1,7 m vs 2,6 m p=0,1353
HR 1,02[0,78; 1,33]6,4 m vs 6,0 m p=0,9131
Asijské etnikum
c
323
19,7 % vs 8,7 %[3,1 %; 19,2 %]
HR 0,83[0,64; 1,08]2,9 m vs 2,8 m p=0,1746
HR 1,04[0,80; 1,35]10,4 m vs 12,2 m p=0,7711
Neasijské etnikum
1143
6,2 % vs 7,3 %[-4,3 %; 2,0 %]
HR 1,12[0,98; 1,28]2,0 m vs 2,7 m p=0,1041
HR 1,01[0,89; 1,14]6,9 m vs 6,9 m p=0,9259
a Uvedené hodnoty jsou pro gefitinib vs. docetaxel.
b ”m” je medián v měsících. Čísla v hranatých závorkách jsou pro 96% interval spolehlivosti pro celkové přežití pro HR v celé populaci a pro 95% interval spolehlivosti pro HR pro ostatní případy.
c Interval spolehlivosti zcela pod hranicí “noninferiority” 1,154. n Počet randomizovaných pacientů.
HR poměr rizik (poměr rizik < 1 je ve prospěch gefitinibu)
Obrázky 1 a 2 Výsledky účinnosti v podskupinách neasijského etnika ve studii INTEREST (n = počet randomizovaných pacientů)
Randomizovaná klinická studie ISEL fáze III byla provedena u pacientů s pokročilým NSCLC, kteří byli již dříve léčeni jedním až dvěma režimy chemoterapie a neodpovídali na poslední režim nebo režim netolerovali. Gefitinib a nejlepší podpůrná léčba byly srovnávány s placebem plus nejlepší podpůrnou léčbou. Gefitinib neprodloužil přežití v celé populaci. Výsledky přežití se lišily podle vztahu ke kouření a podle rasové příslušnosti (viz tabulka 6).
Tabulka 6 Výsledky účinnosti pro gefitinib vs. placebo ve studii ISEL
Populace
n
Výskyt objektivní odpovědi a 95%interval spolehlivosti pro rozdíl mezi léčbami
a
Doba do selhání léčby
a,b
Primární cílový parametr účinnosti celkové přežití
a,b,c
Celá
1692
8,0 % vs 1,3 %[4,7 %; 8,8 %]
HR 0,82[0,73; 0,92]3,0 m vs 2,6 m p=0,0006
HR 0,89[0,77; 1,02]5,6 m vs 5,1 m p=0,0871
Pozitivní aktivační mutace EGFR
26
37,5 % vs 0 %[-15,1 %; 61,4 %]
HR 0,79[0,20, 3,12]10,8 m vs 3,8m p=0,7382
HR NCNR vs 4,3 m
Bez aktivační mutace EGFR
189
2,6 % vs 0 %[-5,6 %; 7,3 %]
HR 1,10[0,78; 1,56]2,0 m vs 2,6 m p=0,5771
HR 1,16[0,79; 1,72]3,7 m vs 5,9 m p=0,4449
Nekuřák
375
18,1 % vs 0 %[12,3 %; 24,0 %]
HR 0,55[0,42; 0,72]5,6 m vs 2,8 m p<0,0001
HR 0,67[0,49; 0,92]8,9 m vs 6,1 m p=0,0124
Kuřák
1317
5,3 % vs 1,6 %[1,4 %; 5,7 %]
HR 0,89[0,78; 1,01]2,7 m vs 2,6 m p=0,0707
HR 0,92[0,79; 1,06]5,0 m vs 4,9 m p=0,2420
Asijské etnikum
d
342
12,4 % vs 2,1 %[4,0 %; 15,8 %]
HR 0,69[0,52; 0,91]4,4 m vs 2,2 m p=0,0084
HR 0,66[0,48; 0,91]9,5 m vs 5,5 m p=0,0100
Neasijské etnikum
1350
6,8 % vs 1,0 %[3,5 %; 7,9 %]
HR 0,86[0,76; 0,98]2,9 m vs 2,7 m
HR 0,92[0,80; 1,07]5,2 m vs 5,1 m
p=0,0197
p=0,2942
a Zobrazené hodnoty jsou pro gefitinib vs. placebo.
b ”m” je medián v měsících. Čísla v hranatých závorkách jsou pro 95% interval spolehlivosti pro HR.
c Stratifikovaný log-rank test pro celou populaci, jinak cox model proporcionálních rizik.
d Asijská populace s vyloučením pacientů indického původu je charakterizována podle rasového původu, a nikoliv podle místa narození.
n Počet randomizovaných pacientů.
NC Nebylo počítáno pro celkové přežití HR, neboť počet příhod byl příliš malý. NR nedosaženo/nedosáhl
HR poměr rizik (poměr rizik < 1 je ve prospěch gefitinibu)
Studie IFUM byla jednoramenná multicentrická studie provedená u pacientů kavkazské (bělošské) rasy (n = 106) s NSCLC s aktivační senzibilizující mutací EGFR k potvrzení teze, že aktivita gefitinibu je podobná u kavkazské (bělošské) i asijské populace. Výskyt objektivní odpovědi (ORR) byl podle zkoušejících 70 % a medián přežití bez progrese (PFS) byl 9,7 měsíce. Tyto údaje jsou podobné údajům hlášeným ve studii IPASS.
Stav mutace EGFR a klinické charakteristiky
Multivariační analýzou u 786 pacientů kavkazské populace ze studií s gefitinibem* (viz tabulka 7) bylo prokázáno, že klinické charakteristiky nekuřák/nekuřačka, histologicky adenokarcinom a ženské pohlaví jsou nezávislými předpovědními charakteristikami pro přítomnost aktivované mutace EGFR. Asijské etnikum má též vyšší výskyt nádorů s aktivovanou mutací EGFR.
Tabulka 7 Souhrn multivariační logistické regresní analýzy zaměřené na identifikaci charakteristik, které nezávisle predikují přítomnost mutací EGFR u 786 pacientů kavkazské (bělošské) populace*
Faktory predikující přítomnost aktivační mutace EGFR
p- hodnota
Pravděpodobnost aktivační mutace EGFR
Pozitivní predikční hodnota (9,5% celé populace má pozitivní aktivační mutaci EGFR (M+))
Kouření
<0,0001
6,5krát vyšší u nekuřáků než u kuřáků
28/70 (40 %) nekuřáků je M+47/716 (7 %) kuřáků je M+
Histologie
<0,0001
4,4krát vyšší u adenokarcinomu než u jiných typů
63/396 (16 %) pacientů s histologicky adenokarcinomem je M+12/390 (3 %) pacientů s histologicky jiným typem je M+
Pohlaví
0,0397
1,7krát vyšší u žen než u mužů
40/235 (17 %) žen je M+35/551 (6 %) mužů je M+
* Z následujících klinických studií: INTEREST, ISEL, INTACT 1&2, IDEAL 1&2, INVITE
⚠️ Upozornění
V rámci zvažování, zda předepsat přípravek Gefitinib Zentiva k léčbě lokálně pokročilého nebo metastazujícího NSCLC, je důležité, aby u všech pacientů byla vyšetřena EGFR mutace nádorové tkáně. Pokud není vzorek nádorové tkáně hodnotitelný, lze využít cirkulující nádorovou DNA (ctDNA) získanou ze vzorku krve (plazmy).
Je nutno použít pouze robustní spolehlivé a citlivé testy s prokázanou použitelností pro stanovení mutace EGFR nebo ctDNA, aby se vyloučily falešně negativní a falešně pozitivní výsledky stanovení (viz bod
5.1
).
Intersticiální plicní onemocnění (ILD)
ILD, které může probíhat zpočátku akutně, bylo pozorováno u 1,3 % pacientů léčených gefitinibem a některé případy byly fatální (viz bod
4.8
). Pokud dojde u pacientů ke zhoršení respiračních symptomů jako je dyspnoe, kašel a horečka, podávání přípravku Gefitinib Zentiva je třeba přerušit a pacient má být rychle vyšetřen. Potvrdí-li se ILD, je třeba léčbu přípravkem Gefitinib Zentiva ukončit a zahájit vhodnou léčbu.
V japonské farmakoepidemiologické studii případů a kontrol u 3159 pacientů s NSCLC, kterým byl podáván gefitinib nebo chemoterapie a kteří byli sledováni po dobu 12 týdnů, byly identifikovány
následující rizikové faktory pro rozvoj ILD (bez ohledu na to, zda byl podáván gefitinib nebo chemoterapie): kouření, špatný výkonnostní stav (PS ≥ 2), redukce normální plicní tkáně prokázaná počítačovou tomografií (≤ 50 %), čerstvá diagnóza NSCLC (< 6 měsíců), již existující ILD,
vyšší věk (≥ 55 let) a současné onemocnění srdce. Zvýšené riziko u pacientů, u kterých se vyvinula ILD při léčbě gefitinibem nebo chemoterapii, bylo pozorováno především v průběhu prvních 4 týdnů léčby (upravené relativní riziko (OR) 3,8; 95% interval spolehlivosti (CI) 1,9 až 7,7); poté bylo relativní riziko nižší (upravený OR 2,5; 95% CI 1,1 až 5,8). Riziko úmrtí u pacientů, u kterých se rozvinula ILD při léčbě gefitinibem nebo chemoterapii, bylo vyšší u pacientů s následujícími rizikovými faktory: kouření, redukce normální plicní tkáně prokázaná počítačovou tomografií (≤ 50
%), již existující ILD, vyšší věk (≥ 65 let) a rozsáhlé oblasti plic adherující k pleuře (≥ 50 %).
Hepatotoxicita a porucha funkce jater
Ačkoliv byly pozorovány abnormality jaterních funkčních testů (včetně vzestupu alaninaminotransferázy, aspartátaminotransferázy a biliribinu), hepatitida byla pozorována méně často (viz bod
4.8
). Existují jednotlivé případy hlášení selhání jater, které byly v některých případech fatální. Proto se doporučuje pravidelně kontrolovat jaterní funkce. V případě lehkých až středně těžkých změn jaterních funkčních testů se má gefitinib používat s opatrností. Pokud jsou změny těžké, má se uvažovat o ukončení léčby.
Porucha funkce jater v důsledku jaterní cirhózy měla za následek zvýšení plazmatických koncentrací gefitinibu (viz bod
5.2
).
Interakce s jinými léčivými přípravky
Induktory CYP3A4 mohou urychlit metabolismus gefitinibu a snížit koncentrace gefitinibu v plazmě. Současné podávání induktorů CYP3A4 (např. fenytoin, karbamazepin, rifampicin, barbituráty nebo rostlinné přípravky obsahující třezalku tečkovanou/Hypericum perforatum) může snížit účinnost léčby a má být vyloučeno (viz bod
4.5
).
U pacientů s genotypem pomalých metabolizátorů pro substráty CYP2D6 může vést léčba účinnými inhibitory CYP3A4 ke zvýšení plazmatických koncentrací gefitinibu. Při zahájení léčby inhibitory CYP3A4 mají být pacienti pečlivě sledováni s ohledem na nežádoucí účinky gefitinibu (viz bod
4.5
).
U některých pacientů užívajících warfarin současně s gefitinibem bylo zaznamenáno zvýšení hodnot INR (international normalized ratio) a/nebo případy krvácení (viz bod
4.5
). U pacientů užívajících warfarin současně s gefitinibem má být prováděna pravidelná kontrola změn protrombinového času (PT) nebo INR.
Léčivé přípravky vyvolávající výrazné a trvalé zvýšení hodnoty žaludečního pH, jako jsou inhibitory protonové pumpy a H2-antagonisté, mohou snížit biologickou dostupnost a koncentraci gefitinibu v plazmě, a tak snížit účinnost. Pravidelně užívaná antacida podávaná v přibližně stejnou dobu s gefitinibem mohou mít podobný účinek (viz body
5.2
).
Výsledky z klinických studií fáze II, kde byl gefitinib podáván současně s vinorelbinem, ukazují, že gefitinib může zvyšovat neutropenický účinek vinorelbinu.
Další varování
Pacienti mají být poučeni, aby okamžitě vyhledali lékařskou pomoc, pokud se u nich vyskytnou: těžký nebo přetrvávající průjem, nauzea, zvracení nebo anorexie, neboť tyto příznaky mohou nepřímo vést k dehydrataci. Tyto příznaky je třeba léčit v závislosti na klinickém stavu (viz bod
4.8
).
Pacienti, u kterých je vzhledem k příznakům a projevům, např. akutní nebo zhoršující se zánět očí, slzení, citlivost na světlo, rozmazané vidění, bolest v očích a/nebo červené oči, podezření na zánět oční rohovky, mají být neodkladně odesláni k oftalmologovi.
Pokud je potvrzena diagnóza ulcerózní keratitidy, je nutné léčbu gefitinibem přerušit, a pokud nedojde k odeznění příznaků nebo pokud se příznaky objevují znovu po opětovném nasazení gefitinibu, je nutné uvažovat o trvalém vysazení léčby.
Ve studii fáze I/II zkoumající použití gefitinibu a ozařování u dětí s čerstvě diagnostikovaným gliomem mozkového kmene nebo neúplně resekovaným supratentoriálním maligním gliomem byly zaznamenány 4 případy (1 fatální) krvácení do centrálního nervového systému (CNS) z celkového počtu 45 dětí zařazených do studie. Další případ krvácení do CNS byl zaznamenán u dítěte s ependymomem ve studii se samotným gefitinibem. Zvýšené riziko krvácení do mozku u dospělých pacientů s NSCLC nebylo potvrzeno.
U pacientů užívajících gefitinib byla hlášena gastrointestinální perforace. Ve většině případů to bylo ve spojitosti s jinými známými rizikovými faktory, včetně souběžného podávání léků, jako jsou steroidy, nebo nesteroidní protizánětlivé přípravky, s anamnézou gastrointestinální ulcerace, věkem, kouřením nebo metastázami do střeva v místě perforace.
Laktóza
Gefitinib Zentiva obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v podstatě “bez sodíku“.