Farmakoterapeutická skupina: Antidota, ATC kód: V03AB21
V případě jaderné havárie může radioaktivní jód vytvořit velké množství produktu. Vzhledem ke své velké těkavosti může být snadno inhalován a absorbován plícemi.
Při expozici velmi silné radiaci může být radioaktivní jód ve velkém množství detegován ve štítné žláze, čímž se riziko lokálního poškození zvyšuje. Vychytávání radioaktivního jódu štítnou žlázou lze zabránit saturací časným příjmem vysokých dávek stabilního jódu. Dávka 130 mg (= 2 tablety) jodidu draselného zajišťuje úplnou saturaci. Riziko rakoviny štítné žlázy kvůli expozici radioaktivním jódem je vyšší u mladých lidí. Obecně se má za to, že nejvyšší riziko je u plodů starších 12 týdnů, novorozenců a dětí, jelikož jejich štítná žláza je stále v růstu.
⚠️ Upozornění
Profylaxe jódem chrání před inhalovaným nebo požitým radiojódem, ale nemá žádný účinek na jiné požité radionuklidy.
Při podezření na karcinom štítné žlázy se obecně nesmí jód podávat. Podání jódu interferuje s terapií radiojódem a diagnostikou štítné žlázy.
Pacienti, kteří užívají tyreostatickou léčbu, musí pokračovat v léčbě a pravidelně docházet na lékařská vyšetření v krátkých intervalech.
Riziko je u pacientů, kteří užívají léky k léčbě tyreotoxikózy nebo u pacientů s léky léčenou tyreotoxikózou v anamnéze, kteří nyní již léky neužívají a jsou zjevně v remisi.
U pacientů s asymptomatickou nodulární strumou nebo latentní Gravesovou nemocí, kteří nejsou
pod lékařským dohledem, se může zvýšit riziko jódem indukované hypertyreózy.
Farmakologické dávky jódu mohou způsobit zvětšení štítné žlázy, což může následně zhoršit konstrikci dýchacích cest.
S opatrností se mají soli draslíku podávat pacientům s insuficiencí ledvin nebo nadledvin, akutní dehydratací nebo křečemi z horka.
Opatrnosti je třeba, pokud jsou soli draslíku podávány současně s kalium-šetřícími diuretiky, neboť může dojít k rozvoji hyperkalemie.
V případě expozice radioaktivnímu jódu při jaderné havárii má být dávkování jodidu draselného založeno na krizových plánech a předem stanovených operačních zásahových hladinách. Pro různé rizikové věkové skupiny je třeba zvážit poměr rizika a přínosu podání stabilního jódu.
Skupiny s největší pravděpodobností přínosu léčby tabletami jódu po expozici radioaktivnímu jódu, jsou děti, dospívající a těhotné a kojící ženy, stejně tak jako osoby, které žijí v oblastech chudých na jód (u nichž je větší pravděpodobnost postižení expozicí radioaktivnímu jódu). Je-li dodávka stabilního jódu omezená, je třeba dát přednost dětem a mladým dospělým.
U dospělých nad 40 let věku je menší pravděpodobnost přínosu léčby tabletami jódu po expozici radioaktivnímu jódu. Nicméně u osob, u kterých je riziko expozice vysokým dávkám radioaktivního jódu (např. pracovníci, kteří se účastní záchranných nebo čistících operací) je nezávisle na věku vyšší pravděpodobnost prospěchu léčby a má jim být dána prioritně.
Velké riziko při expozici radioaktivnímu jódu a zablokování funkce štítné žlázy při nadměrném užívání jodidu draselného je u novorozenců v prvních dnech života. Část vychytaného radioaktivního jódu je 4x vyšší než v jiných věkových skupinách. Štítná žláza novorozenců je obzvláště citlivá na blokádu funkce nadměrným příjmem jodidu draselného. Přechodný hypotyreoidismus během vývoje mozku v této rané periodě může mít za následek snížení intelektuálních schopností. Při podání stabilního jódu novorozencům je nezbytné následně pečlivě sledovat funkci štítné žlázy. U novorozenců, kterým byl v prvních týdnech života podán jodid draselný, je třeba monitorovat hladiny TSH, případně hladiny T4 a podat příslušnou substituční terapii.
Tento léčivý přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy intolerance galaktózy, vrozeným deficitem laktázy nebo glukózo-galaktózovou malabsorpcí nemají tento léčivý přípravek užívat.
