Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
Zdroj
DPD · 02449080
Farmakoterapeutická skupina: vitamin D a analoga, cholekalciferol ATC kód: A11CC05
Cholekalciferol (vitamin D3) se tvoří v kůži ze 7-dehydrocholesterolu při expozici UV záření a je přeměňován na biologicky účinnou formu 1,25-dihydroxycholekalciferol ve dvou hydroxylačních stupních, nejprve v játrech (pozice C25) a poté v tkáni ledvin (pozice C1). 1,25-dihydroxycholekalciferol spolu s parathormonem a kalcitoninem hrají zásadní roli v regulaci rovnováhy vápníku a fosfátů. Ve své biologicky aktivní formě stimuluje vitamin D3 vstřebávání vápníku ve střevech, jeho zabudování do osteoidu a uvolňování vápníku z kostní tkáně. V tenkém střevě podporuje rychlé i opožděné vstřebávání vápníku. Stimuluje se také pasivní i aktivní transport fosfátů. V ledvinách inhibuje vylučování vápníku a fosfátů podporou tubulární reabsorpce. Tvorba parathormonu (PTH) v příštítných tělíscích je přímo inhibována biologicky aktivní formou cholekalciferolu. Sekrece PTH je navíc dále inhibována zvýšenou absorpcí vápníku v tenkém střevě pod vlivem biologicky aktivního vitaminu D3.
Z hlediska produkce, fyziologické regulace a mechanismu účinku lze tzv. vitamin D3 považovat za prekurzor steroidního hormonu. Kromě fyziologické produkce v kůži může být cholekalciferol dodáván potravou nebo jako lék. Druhá možnost může vést k případům předávkování a intoxikace, protože se obchází fyziologická inhibice kožní syntézy vitaminu D.
Přirozený výskyt a splnění požadavků:
Potřeba vitaminu D pro dospělé je 20 mikrogramů, což odpovídá 800 IU denně. Zdraví dospělí toho mohou dosáhnout vlastní syntézou při dostatečném pobytu na slunečním záření. Příjem potravou má pouze druhořadý význam, ale za určitých kritických podmínek (klima, životní styl) může být důležitý.
Olej z rybích jater a ryby jsou obzvláště bohaté na vitamin D, zatímco malé množství se nachází v mase,
vejcích, žloutcích, mléce, mléčných výrobcích a avokádu.
Příznaky nedostatku vitaminu D:
Příznaky nedostatku vitaminu D se mohou objevit u nezralých, předčasně narozených dětí, u kojenců, kteří byli výhradně kojeni déle než šest měsíců bez doplňkové stravy obsahující vápník, a u dětí na přísné vegetariánské dietě. Příčiny nedostatku vitaminu D u dospělých, což je vzácné, mohou zahrnovat nedostatečný příjem potravy, nedostatečné vystavení UV záření, malabsorpci a špatné trávení, jaterní cirhózu a renální insuficienci.
Nedostatek vitaminu D má za následek selhání kalcifikace skeletu (křivice) nebo dekalcifikaci kostí (osteomalacie). Nedostatek vápníku a/nebo vitaminu D vede k reverzibilnímu zvýšení sekrece parathormonu. Tato sekundární hyperparatyreóza má za následek zvýšený kostní obrat, což může vést ke křehkosti kostí a zlomeninám.
⚠️ Upozornění
Před zahájením léčby vitaminem D má lékař pečlivě vyhodnotit stav pacienta a zvážit uměle přidaný obsah vitaminu D v určitých druzích potravin nebo jiných léčivých přípravcích obsahujících vitamin D. Je třeba se vyhnout kombinaci přípravku Deprovit s metabolity nebo analogy vitaminu D (např. kalcitriol). Další vitamin D nebo vápník mají být podávány pouze pod lékařským dohledem, aby se zabránilo hyperkalcemii. V takových případech je nutné sledovat hladiny vápníku v séru a moči.
Kombinace s doplňky vápníku má zohledňovat všechny zdroje vápníku a nemá překročit např.
1 000 mg/den.
U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin léčených přípravkem Deprovit je třeba sledovat vliv na rovnováhu vápníku a fosfátů. Cholekalciferol není metabolizován u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin, což je důvodem, proč je potřeba takovým pacientům podávat jiné formy vitaminu D (viz bod
4.3
).
U pacientů s poruchou funkce jater může být porušena hydroxylace cholekalciferolu na 25(OH)D (viz bod
4.2
).
Přípravek Deprovit nemají užívat pacienti s pseudohypoparatyreózou (potřeba vitaminu D může být snížena v důsledku přerušované normální citlivosti na vitamin D s rizikem dlouhodobého předávkování). V těchto případech jsou k dispozici snadněji kontrolovatelné deriváty vitaminu D.
Přípravek Deprovit nemají užívat pacienti, kteří jsou obzvláště náchylní k tvorbě ledvinových kamenů
obsahujících vápník.
Přípravek Deprovit má být používán s opatrností u pacientů s poruchou vylučování vápníku a fosfátů ledvinami, u pacientů léčených deriváty benzothiadiazinů a u imobilizovaných pacientů (riziko hyperkalcemie a hyperkalciurie). U těchto pacientů je třeba sledovat hladiny vápníku v krvi a moči. Je třeba zvážit riziko kalcifikace měkkých tkání.
Vitamin D3 se může pacientům se sarkoidózou podávat pouze s opatrností kvůli zvýšenému riziku přeměny vitaminu D na jeho aktivní formu. U těchto pacientů se musí pravidelně sledovat také hladina vápníku v krvi a v moči.
U pacientů s idiopatickou infantilní hyperkalcemií (např. mutací CYP24A1) je riziko hyperkalcemie a sekundárních účinků (např. hyperkalciurie, nefrokalcinóza, nefrolitiáza) zvýšené v důsledku akumulace aktivního vitaminu D. Idiopatická infantilní hyperkalcemie může být na začátku léčby vitaminem D
asymptomatická a nediagnostikovaná a po suplementaci vitaminem D však může být odhalena a klinicky se projevit.
Během léčby ekvivalentní denní dávkou přesahující 1000 IU vitaminu D je nutné sledovat hladiny vápníku v séru a ledvinách a kontrolovat funkci ledvin stanovením kreatininu v séru. Toto sledování je zvláště důležité u starších pacientů a během současné léčby srdečními glykosidy nebo diuretiky (viz bod
4.5
). V případě hyperkalcemie se musí léčba ukončit. Pokud se objeví známky snížené funkce ledvin, dávka se musí snížit nebo léčba ukončit. Pokud hladiny vápníku v moči překročí 7,5 mmol/24 hodin (300 mg/24 hodin), je nutné léčbu ukončit (viz bod
4.3
).
