Tyto informace slouží pouze ke vzdělávacím účelům. Nejsou lékařskou radou. Vždy konzultujte s kvalifikovaným lékařem.
OTC
DECTOVA 10MG/ML Infuzní roztok
INN: PERAMIVIR
Aktualizováno: 2026-04-25
Dostupné v:
🇨🇿🇬🇧🇵🇹
Forma
—
Dávkování
—
Způsob podání
—
Skladování
—
O přípravku
Výrobce
BIOCRYST PHARMACEUTICALS INC
User Reviews
Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
ATC kód
J05AH03
Zdroj
DPD · 02460319
Farmakoterapeutická skupina: Antivirotika pro systémovou aplikaci, inhibitory neuraminidázy ATC kód: J05AH01
Mechanismus účinku
Zanamivir je inhibitorem neuraminidázy viru chřipky, enzymu, který uvolňuje částice viru
z plazmatické membrány infikovaných buněk a podporuje rozšíření viru v respiračním traktu. Účinnost in vitro
Inhibice neuraminidázy se in vitro vyskytovala při velmi nízkých koncentracích zanamiviru,
s mediánem inhibičních hodnot (IC50) 0,33 nmol až 5,77 nmol proti kmenům chřipky A, resp. kmenům chřipky typu B.
Rezistence
Vznik rezistence během léčby zanamivirem je vzácný. Snížená citlivost k zanamiviru je spojena s mutacemi, které vedou ke změnám aminokyselin virové neuraminidázy nebo virového
hemaglutininu nebo obou. Substituce neuraminidázy vedoucí ke snížené citlivosti k zanamiviru se objevila během léčby zanamivirem u lidských virů a virů se zoonotickým potenciálem: E119D, E119G, I223R, R368G, G370D, N434S (A/H1N1); N294S, T325I (A/H3N2); R150K (B); R292K
(A/H7N9). Substituce neuraminidázy Q136K (A/H1N1 a A/H3N2) vykazují vyšší hladinu rezistence
k zanamiviru, byly však zachyceny během adaptace buněčné kultury, nikoli během léčby.
Klinický dopad snížené citlivosti těchto virů není znám; účinek specifických substitucí na citlivost
viru k zanamiviru může být závislý na kmeni.
Zkřížená rezistence
Zkřížená rezistence mezi zanamivirem a oseltamivirem nebo peramivirem byla pozorována při stanovení inhibice neuraminidázy. Počet substitucí aminokyselin neuraminidázy, které vznikly během léčby oseltamivirem nebo peramivirem, vedl ke snížení citlivosti k zanamiviru. Klinický dopad substitucí spojených se sníženou citlivostí k zanamiviru a jiným inhibitorům neuraminidázy je různý a může být závislý na kmeni.
Nejčastější substitucí neuraminidázy vedoucí k rezistenci je substituce H275Y, která je spojena se sníženou citlivostí k peramiviru a oseltamiviru. Tato substituce neměla vliv na zanamivir; proto si viry se substitucí H275Y uchovávají plnou citlivost k zanamiviru.
Klinická účinnost
Experimentální provokační studie u lidí
Byla provedena dvojitě zaslepená randomizovaná studie ke stanovení profylaktické antivirové účinnosti a účinnosti opakovaných dávek 600 mg zanamiviru každých 12 hodin intravenózně ve srovnání s placebem u mužských dobrovolníků proti infekci z inokulace virem chřipky A/Texas/91 (H1N1). Zanamivir měl významný profylaktický účinek proti experimentální zátěži virem chřipky A, jak bylo prokázáno nízkým podílem nákazy (14 % vs. 100 % s pozitivní sérologií ve skupině
s placebem, p < 0,005), izolací viru pomocí virové kultury (0 % vs. 100 % ve skupině s placebem,
p < 0,005), stejně jako redukcí horečky (14 % vs. 88 % ve skupině s placebem, p < 0,05), onemocnění horních cest dýchacích (0 % vs. 100 % ve skupině s placebem, p < 0,005) a celkového skóre příznaků (1 vs. 44 mediánu skóre ve skupině s placebem, p < 0,001).
Studie bronchoalveolární laváže
Byla provedena otevřená studie fáze I, k hodnocení farmakokinetiky v séru a dolních dýchacích cestách po intravenózním a inhalačním podání zanamiviru zdravým dobrovolníkům s využitím tekutiny získané bronchoalveolární laváži. Dávka 600 mg podaná intravenózně se nejlépe blížila koncentracím v tekutině bronchiálního epitelu dosaženým schválenou 10mg dávkou zanamiviru ve formě prášku k inhalaci, která prokázala účinnost ve velkých klinických studiích u nekomplikované chřipky.
Studie fáze III u pacientů s komplikovanou chřipkou
K hodnocení účinnosti antivirové aktivity a bezpečnosti 600 mg zanamiviru dvakrát denně intravenózně byla provedena dvojitě zaslepená studie fáze III srovnávající podání s oseltamivirem
v dávce 75 mg dvakrát denně a 300 mg zanamiviru dvakrát denně intravenózně u hospitalizovaných pacientů (> 16 let) s chřipkou. Medián věku pacientů byl 57 let a 35 % (218/615) pacientů bylo ve věku ≥ 65 let, z čehož 17 % (n=103) bylo ve věku 65 až < 75 let; 14 % (n=84) bylo ve věku 75 až
< 85 let a 5 % (n=31) bylo ve věku ≥ 85 let. Pacienti byli stratifikováni na základě randomizace v době od nástupu příznaků chřipky do zahájení léčby (≤ 4 dny a 5 až 6 dnů). Vhodní pacienti nesměli podstoupit předchozí antivirovou léčbu > 3 dny. Prvních 5 dní léčby mohlo být prodlouženo až
o 5 dodatečných dní, pokud klinické příznaky nebo pacientův stav vyžadovaly další léčbu. Primárním výstupem byla doba do klinické odpovědi (TTCR), klinická odpověď byla definována jako kombinace stabilizace životních funkcí (teplota, saturace kyslíkem, stav dýchání, srdeční tep a systolický krevní tlak) nebo propuštění z nemocnice. Primární analýza byla provedena u populace pozitivní na chřipku (IPP) sestávající se z 488 pacientů. Studie nesplnila předem specifikovaný primární cíl prokázat superioritu 600 mg zanamiviru k perorálně podávanému oseltamiviru nebo ke 300 mg zanamiviru pro TTCR. U celkové IPP ani u dvou předem specifikovaných podskupin nebyly během srovnávání léčby významné rozdíly v TTCR (tabulka 6).
Tabulka 6: Statistické srovnání TTCR skupiny se 600 mg zanamiviru a dalšími skupinami (IPP)
Zanamivir infuzníroztok 300 mg
Zanamivir infuzníroztok 600 mg
Oseltamivir 75 mg
Populace pozitivní na chřipku, N
163
162
163
Medián TTCR, dnyMedián rozdílu mezi léčbami, dny (95% CI) p-hodnota z Wilcoxonova párového testu
5,87
5,14
5,63
-0,73 (-1,79; 0,75)
-0,48 (-2,11; 0,97)
0,25
0,39
Podskupina na jednotce intenzivnípéče/s mechanickou ventilací, n
68
54
68
Medián TTCR, dnyMedián rozdílu mezi léčbami, dny (95% CI) p-hodnota z Wilcoxonova párového testu
11,26
12,79
14,58
1,53 (-4,29; 8,34)
-1,79 (-11,1; 6,92)
0,87
0,51
Podskupina s nástupem symptomů ≤ 4 dny, n
127
131
121
Medián TTCR, dnyMedián rozdílu mezi léčbami, dny (95% CI) p-hodnota z Wilcoxonova párového testu
5,63
4,80
4,80
-0,83 (-1,98; 0,56)
0,00 (-1,05; 0,97)
0,09
0,82
Tento léčivý přípravek byl registrován za „výjimečných okolností“.
Znamená to, že z vědeckých důvodů nebylo možné získat úplné informace o přínosech a rizicích
tohoto léčivého přípravku.
Evropská agentura pro léčivé přípravky každoročně vyhodnotí jakékoli nově dostupné informace
a tento souhrn údajů o přípravku bude podle potřeby aktualizován.
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií
s přípravkem Dectova u jedné nebo více podskupin pediatrické populace pro léčbu a prevenci chřipky
(informace o použití u pediatrické populace viz bod
4.2
).
⚠️ Upozornění
Porucha funkce ledvin
Zanamivir se vylučuje renální clearance, proto je nutno dávku přípravku Dectova podávanou intravenózně snížit u pacientů s poruchou funkce ledvin (viz bod
4.2
). U všech pacientů je nutno vyšetřit funkci ledvin na začátku léčby a pravidelně v jejím průběhu.
Závažné hypersenzitivní reakce
Při podání zanamiviru byly hlášeny anafylaktické reakce a závažné kožní reakce (včetně erythema multiforme, toxické epidermální nekrolýzy a Stevensova-Johnsonova syndromu) (viz bod
4.8
). Pokud se během infuze přípravku Dectova objeví jakákoli hypersenzitivní reakce, je nutno infuzi okamžitě ukončit a přistoupit k adekvátnímu ošetření.
Neuropsychiatrické příhody
Chřipka může být spojena s množstvím neurologických a behaviorálních příznaků. U pacientů
s chřipkou, zejména u dětí a dospívajících, byly hlášeny neuropsychiatrické příhody včetně křečí, deliria, halucinací a abnormálního chování. Proto je třeba pacienty důkladně monitorovat s ohledem na behaviorální změny a u každého pacienta zvážit přínos a riziko pokračování léčby (viz bod
4.8
).
Rezistence u imunokompromitovaných pacientů
Rezistence vyskytující se při léčbě zanamivirem je vzácná (viz bod
5.1
). Selekce rezistentních
chřipkových virů je pravděpodobnější po léčbě antivirotiky, včetně léčby přípravkem Dectova,
u imunokompromitovaných pacientů; je tedy důležité monitorovat rezistenci a případně zvážit přechod na alternativní léčbu.
Omezené klinické údaje
Účinnost přípravku Dectova při léčbě komplikované infekce viry chřipky A nebo B u dospělých a dětí ve věku od 6 měsíců byla odvozena z:
účinnosti zanamiviru in vitro;
klinické a virologické aktivity zanamiviru ve srovnání s placebem v provokační studii chřipky
u člověka;
hladiny zanamiviru v tekutině bronchiálního epitelu a zanamiviru v séru ze studie
bronchoalveolární laváže;
hladin zanamiviru v séru pacientů s komplikovanou chřipkou (viz bod
5.1
).
Riziko bakteriální infekce
Neukázalo se, že by přípravek Dectova snižoval riziko bakteriálních komplikací spojených s infekcí
virem chřipky.
Pomocné látky
Tento přípravek obsahuje 70,8 mg sodíku v jedné injekční lahvičce, což odpovídá 3,54 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.