Tyto informace slouží pouze ke vzdělávacím účelům. Nejsou lékařskou radou. Vždy konzultujte s kvalifikovaným lékařem.
OTC
BALVERSA 3MG Potahovaná tableta
INN: ERDAFITINIB
Aktualizováno: 2026-04-25
Dostupné v:
🇨🇿🇵🇹🇸🇰
Forma
—
Dávkování
—
Způsob podání
—
Skladování
—
O přípravku
Výrobce
JANSSEN INC
User Reviews
Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
ATC kód
L01EN01
Zdroj
DPD · 02493241
Farmakoterapeutická skupina: cytostatika, inhibitory proteinkináz. ATC kód: L01EN01 Mechanismus účinku
Erdafitinib je pan-FGFR (receptor fibroblastového růstového faktoru) tyrosinkinázový inhibitor. Farmakodynamické účinky
Sérové fosfáty
Erdafitinib zvyšuje koncentraci fosfátů v séru, což je sekundární účinek inhibice FGFR (viz body
4.2
a
4.8
).
Klinická účinnost
Účinnost přípravku Balversa byla hodnocena v kohortě 1 studie BLC3001, což byla randomizovaná, otevřená multicentrická studie fáze 3 hodnotící celkové přežití (OS) při podávání erdafitinibu versus chemoterapie (docetaxel nebo vinflunin) u pacientů s pokročilým (neresekovatelným nebo metastazujícím) uroteliálním karcinomem s vybranými alteracemi FGFR, u kterých docházelo
k progresi po 1 nebo 2 předchozích terapiích, z nichž nejméně jedna zahrnovala inhibitor receptoru programované smrti-1 (PD-1) nebo inhibitor ligandu receptoru programované smrti-1 (PD-L1) (anti- PD-(L)-1), které se používají při léčbě lokálně pokročilého nebo metastazujícího nádoru. Pacienti, kteří dostávali neoadjuvantní nebo adjuvantní chemoterapii nebo imunoterapii a vykazovali progresi onemocnění během 12 měsíců po poslední dávce, byli považováni za pacienty léčené systémovou terapií při metastázách. Pacienti s nekontrolovaným kardiovaskulárním onemocněním během předcházejících 3 měsíců nebo s prodloužením QTc stupně 2 nebo vyššího (≥481 ms) a se zhoršeným hojením ran byli ze studie vyloučeni, stejně jako pacienti s centrální serózní retinopatií nebo odchlípením retinálního pigmentového epitelu jakéhokoli stupně.
Hlavní údaje o účinnosti jsou založeny na 266 pacientech, kteří byli před tím léčeni anti-PD-(L)1 terapií a byli randomizováni do skupiny léčené erdafitinibem (8 mg s individualizovanou vzestupnou titrací na 9 mg, pokud byly hladiny fosfátů v séru <9,0 mg/dl, a pokud se nevyskytla toxicita související s lékem) versus chemoterapie (docetaxel 75 mg/m
2
jednou každé 3 týdny nebo vinflunin 320 mg/m
2
jednou každé 3 týdny).
V této studii bylo vyžadováno, aby pacienti měli nejméně 1 z následujících fúzí FGFR:
FGFR2-BICC1, FGFR2-CASP7, FGFR3-TACC3, FGFR3-BAIAP2L1; nebo 1 z následujících mutací genu FGFR3: R248C, S249C, G370C, Y373C. Molekulární způsobilost byla stanovena na základě centrálních (74,6 %) nebo lokálních (25,4 %) výsledků FGFR. Vzorky nádoru byly testovány na genetické alterace FGFR pomocí soupravy Qiagen Therascreen FGFR RGQ RT-PCR Kit v centrální laboratoři. Lokální historické testy vzorků nádoru nebo krve byly založeny na lokálních testech provedených sekvenováním nové generace (next generation sequencing, NGS). Z omezeného počtu pacientů zařazených podle lokálních testů, u kterých byly k dispozici vzorky nádoru pro potvrzovací test, byla při testování v centrálním testu pozorována shoda v 75,6 %.
V hodnocené kohortě 99,2 % pacientů mělo genetické alterace FGFR (2 pacienti alterace FGFR neměli: 80,8 % mělo mutace FGFR3, 16,5 % pacientů mělo fúze FGFR3 a 1,9 % pacientů mělo jak mutace, tak fúze FGFR3). U žádného pacienta nebyla v této hodnocené kohortě pozorována alterace
FGFR2. Nádorem s citlivými genetickými alteracemi FGFR3 je nádor, který má nejméně 1
z následujících fúzí FGFR: FGFR3-TACC3, FGFR3-BAIAP2L1; nebo 1 z následujících mutací genu FGFR3: R248C, S249C, G370C, Y373C. Všichni pacienti v hodnocené kohortě s alteracemi FGFR měli nejméně 1 alteraci FGFR3. FGFR3-S249C byla nejvíce prevalentní alterací (46,6 %), následována FGFR3-Y373C (16,9 %) a fúzí FGFR3-TACC3 (9,8 %).
Demografické charakteristiky byly u skupiny léčené erdafitinibem a skupiny léčené chemoterapií vyvážené. Medián věku při screeningu při kompletním zařazení pacientů do studie byl 67 let (rozmezí: 32 až 86 let). Většina pacientů byla ve věku 65 let nebo starší: 19,9 % 65 až 69 let; 19,9 % 70 až
74 let; 21,1 % 75 let nebo starší. Většina pacientů byli muži (71,4 %), běloši (54,1 %) a pocházeli z Evropy (60,9 %).
Všichni pacienti měli karcinom z přechodných buněk s malým procentem (5,3 %) pacientů s menšími složkami (<50 % celkem) variantní histologie. Primární nádor byl umístěn v horním traktu u 33,5 % pacientů a v dolním traktu u 66,5 %. Pacienti měli výchozí skóre ECOG 0 (42,9 %), 1 (47,7 %) nebo 2 (9,4 %).
Všichni pacienti dostali nejméně 1 předchozí linii protinádorové léčby, která musela zahrnovat anti-PD-(L)-1. Nejčastěji podávané anti-PD-(L)1 terapie zahrnovaly pembrolizumab (35,3 %), avelumab (22,2 %) a atezolizumab (19,5 %). Předchozí léčba chemoterapií nebyla vyžadována,
nicméně většina pacientů (89,1 %) dostala nejméně jednu předchozí linii chemoterapie. Téměř všichni pacienti dostávali chemoterapii na bázi platiny (89,7 % ve skupině léčené erdafitinibem, 85,4 % ve skupině léčené chemoterapií): nejčastěji cisplatinu (55,9 % ve skupině léčené erdafitinibem, 45,4 % ve skupině léčené chemoterapií), následovanou karboplatinou (27,2 % ve skupině léčené erdafitinibem, 31,5 % ve skupině léčené chemoterapií).
Primárním cílovým parametrem hodnocení účinnosti bylo celkové přežití. Hodnocení radiografické odpovědi prováděli zkoušející podle RECIST (Response Evaluation Criteria in Solid Tumours Version 1.1) až do progrese onemocnění, netolerovatelné toxicity, odvolání souhlasu nebo rozhodnutí o vysazení léčby nebo do konce studie, podle toho, co nastalo dříve. Sekundárním cílovým parametrem hodnocení účinnosti byly zahrnuty přežití bez progrese onemocnění (PFS), míra objektivní odpovědi (ORR) a trvání odpovědi.
Léčba erdafitinibem vykázala statisticky významné zlepšení OS u pacientů léčených erdafitinibem, přičemž erdafitinib prodlužoval OS v porovnání s chemoterapií (medián OS 12,1 vs. 7,8 měsíce) (viz tabulka 7).
Výsledky účinnosti jsou uvedeny v tabulce 7.
Tabulka 7: Přehled výsledků účinnosti v kohortě 1 studie BLC3001
Erdafitinib (n=136)
Chemoterapie (n=130)
Celkové přežití (OS)
Počet příhod (%)
77 (56,6 %)
78 (60,0 %)
Medián, měsíce (95% CI)
12,06 (10,28; 16,36)
7,79 (6,54; 11,07)
HR (95% CI)
0,64 (0,44; 0,93)
a
0,0050
p-hodnota
Přežití bez progrese onemocnění (PFS)
Počet příhod (%)
101 (74,3 %)
90 (69,2 %)
Medián, měsíce (95% CI)
5,55 (4,40; 5,65)
2,73 (1,81; 3,68)
HR (95% CI)
0,58 (0,41; 0,82)
a
0,0002
p-hodnota
Míra objektivní odpovědi (ORR), potvrzená
ORR (CR + PR)
48 (35,3 %)
11 (8,5 %)
Trvání odpovědi (DoR), hodnoceno, potvrzeno zkoušejícím
Medián, měsíce (95% CI)
5,55 (4,17; 8,31)
5,75 (4,86; 7,16)
Všechny uváděné p-hodnoty jsou dvoustranné.
a Jsou uvedeny opakované intervaly spolehlivosti.
Na obrázku 1 je uvedena Kaplanova-Meierova křivka OS pro obě léčebná ramena.
Log-rank hodnota p 0,0050
Měsíce od randomizace
Subjekty v riziku
Erdafitinib Chemoterapie
Erdafitinib
Chemoterapie
Pravděpodobnost OS (%)
Obrázek 1. Kaplanova-Meierova křivka celkového přežití – nestratifikovaná analýza (kohorta 1 studie BLC3001)
Starší pacienti
V klinické studii přípravku Balversa bylo 60,9 % pacientů ve věku 65 let a více (39,8 % bylo ve věku 65 - < 75 let a 21,1 % pacientů bylo ve věku 75 let a více). Mezi staršími a mladšími pacienty nebyl pozorován žádný celkový rozdíl v účinnosti.
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií s erdafitinibem u všech podskupin pediatrické populace u uroteliálního karcinomu (informace o použití u pediatrické populace viz bod
4.2
).
⚠️ Upozornění
Oční poruchy
Před zahájením léčby přípravkem Balversa je nutno provést základní oftalmologické vyšetření, včetně Amslerova mřížkového testu, vyšetření očního pozadí, ostrosti zraku a pokud je k dispozici, optické koherentní tomografie (OCT).
Přípravek Balversa může způsobovat oční poruchy, včetně centrální serózní retinopatie (CSR) (souhrnný pojem zahrnující odchlípení retinálního pigmentového epitelu (RPED)), vedoucí
k defektům zorného pole (viz body
4.7
a
4.8
). Celková incidence centrální serózní retinopatie byla vyšší u pacientů ve věku ≥ 65 let (33,3 %) v porovnání s pacienty ve věku < 65 let (28,8 %). Příhody
RPED byly hlášeny častěji u pacientů ve věku ≥ 65 let (6,3 %) v porovnání s pacienty ve věku < 65 let (2,1 %). U pacientů ve věku 65 let a starších a u pacientů s klinicky významnými očními poruchami, jako jsou poruchy sítnice, mimo jiné včetně centrální serózní retinopatie, makulární degenerace/retinální degenerace, diabetické retinopatie a předchozího odchlípení sítnice, se doporučuje pečlivé klinické sledování (viz bod
4.8
).
Příznaky suchého oka se během léčby přípravkem Balversa objevily u 16,7 % pacientů a u 0,3 % pacientů byly stupně 3 nebo 4 (viz bod
4.8
). Všichni pacienti mají nejméně každé 2 hodiny během bdělého stavu dostávat k profylaxi nebo léčbě suchého oka oční demulcenty (například umělé slzy, hydratační nebo lubrikační oční gely nebo mast). Závažné případy suchého oka související s léčbou musí vyšetřit oftalmolog.
Během prvních 4 měsíců léčby provádějte každý měsíc oftalmologické vyšetření zahrnující Amslerův mřížkový test a poté jej provádějte každé 3 měsíce a bezodkladně kdykoli při výskytu zrakových příznaků (viz bod
4.2
). Pokud se pozoruje jakákoli abnormalita, postupujte podle pokynů k léčbě uvedených v tabulce 3. Oftalmologické vyšetření má zahrnovat vyšetření ostrosti zraku, vyšetření štěrbinovou lampou, vyšetření očního pozadí a vyšetření optickou koherentní tomografií. U pacientů, kteří začali přípravek Balversa užívat znovu po očních nežádoucích účincích, je nutné pečlivé sledování, včetně klinických oftalmologických vyšetření.
Pokud se objeví CSR, má se léčba přípravkem Balversa přerušit a má se natrvalo ukončit, pokud se neupraví do 4 týdnů nebo pokud bude závažnosti stupně 4. Při očních nežádoucích účincích postupujte podle pokynů k úpravě dávky (viz bod
4.2
, Léčba očních poruch).
Hyperfosfatemie
Přípravek Balversa může vyvolat hyperfosfatemii. Dlouhodobá hyperfosfatemie může vést
k mineralizaci měkkých tkání, kožní kalcinóze, non-uremické kalcifylaxi, hypokalcemii, anemii, sekundárnímu hyperparathyroidismu, svalovým křečím, záchvatovité (epileptické) aktivitě, prodloužení intervalu QT a arytmiím. Hyperfosfatemie byla hlášená na začátku léčby přípravkem Balversa, přičemž většina příhod se objevovala během prvních 3 až 4 měsíců a příhody stupně 3 se objevovaly během prvního měsíce.
Během léčby sledujte výskyt hyperfosfatemie. Při hladinách fosfátů v séru ≥ 5,5 mg/dl má být příjem fosfátů v potravě (600 až 800 mg denně) omezen a má se vyhnout souběžnému užívání látek, které mohou zvyšovat hladiny fosfátů v séru (viz bod
4.2
). Suplementace vitaminu D se u pacientů léčených erdafitinibem nedoporučuje kvůli potenciálnímu příspěvku ke zvýšeným hladinám fosfátů a vápníku
v séru.
Pokud je hladina fosfátů v séru vyšší než 7,0 mg/dl, zvažte přidání perorální látky vázající fosfáty, dokud se sérové hladiny fosfátů nevrátí na < 7,0 mg/dl. Na základě trvání a závažnosti hyperfosfatemie zvažte vysazení přípravku Balversa, snížení dávky nebo jeho trvalé vysazení podle tabulky 2 (viz bod
4.2
).
Užívání s přípravky, o nichž je známo, že prodlužují interval QT
Opatrnost se doporučuje při podávání přípravku Balversa s léčivými přípravky, o nichž je známo, že prodlužují interval QT, nebo s léčivými přípravky s potenciálem vyvolat torsades de pointes, jako jsou antiarytmika třídy IA (např. chinidin, disopyramid) nebo třídy III (např. amiodaron, sotalol, ibutilid), makrolidová antibiotika, SSRI (např. citalopram, escitalopram), methadon, moxifloxacin a antipsychotika (např. haloperidol a thioridazin).
Hypofosfatemie
Během léčby přípravkem Balversa se může objevit hypofosfatemie. Během léčby erdafitinibem a během přestávek v léčbě erdafitinibem je nutno sledovat hladinu fosfátů v séru. Pokud hladiny fosfátů v séru klesnou pod normální úroveň, je třeba ukončit terapii snižující hladiny fosfátů a zrušit dietní omezení příjmu fosfátů (pokud je to vhodné). Závažná hypofosfatemie se může projevovat zmateností, epileptickými záchvaty, fokálními neurologickými nálezy, srdečním selháním, respiračním selháním,
svalovou slabostí, rhabdomyolýzou a hemolytickou anemií. Ohledně úpravy dávek viz bod
4.2
. U 1,0 % pacientů dosáhly hypofosfatemické reakce stupně 3 - 4.
Poruchy nehtů
Během léčby přípravkem Balversa se mohou velmi často objevit poruchy nehtů včetně onycholýzy, změny barvy nehtů a paronychie (viz bod
4.8
).
Pacienty je třeba sledovat ohledně známek a příznaků toxicity postihující nehty. Pacienti mají být poučeni o preventivní péči, jako jsou správné hygienické postupy, volně prodejné přípravky na posílení nehtů podle potřeby, a mají být sledováni ohledně známek infekce. Léčbu přípravkem Balversa je nutno vysadit nebo upravit podle toxicity související s erdafitinibem, jak je popsáno v tabulce 4.
Kožní poruchy
Při léčbě přípravkem Balversa se mohou velmi často vyskytnout kožní poruchy zahrnující suchou kůži, syndrom palmární-plantární erytrodysestezie (PPES), alopecii a svědění (viz bod
4.8
). Pacienti se mají sledovat a má se jim poskytovat podpůrná péče, například vyhýbat se zbytečné expozici slunečnímu záření a nadměrnému používání mýdla a nadměrnému koupání. Pacienti mají pravidelně používat hydratační prostředky a vyhýbat se parfémovaným přípravkům. Léčba přípravkem Balversa se má vysadit nebo upravit podle toxicity související s erdafitinibem, jak je popsáno v tabulce 4.
Fotosenzitivní reakce
Kvůli potenciálnímu riziku fototoxických reakcí spojených s léčbou přípravkem Balversa je třeba dodržovat zvýšenou opatrnost při pobytu na slunci a používat ochranný oděv a/nebo opalovací krém.
Poruchy sliznic
Při léčbě přípravkem Balversa se může velmi často vyskytnout stomatitida a sucho v ústech (viz bod
4.8
). Pacienty je nutno poučit, aby při zhoršení příznaků vyhledali lékařskou pomoc. Pacienti se
mají sledovat a má se jim poskytovat podpůrná péče, jako je ústní hygiena, výplachy úst jedlou sodou 3krát nebo 4krát denně podle potřeby a vyhýbání se kořeněným a/nebo kyselým jídlům. Léčbu přípravkem Balversa je nutno vysadit nebo upravit podle toxicity související s erdafitinibem, jak je popsáno v tabulce 4.
Laboratorní testy
U pacientů léčených přípravkem Balversa bylo hlášeno zvýšení kreatininu, hyponatremie, zvýšení aminotransferáz a anemie (viz bod
4.8
). Během léčby přípravkem Balversa je nutno ke sledování těchto změn pravidelně stanovovat úplný krevní obraz a biochemické vyšetření séra.
Reprodukční a vývojová toxicita
Na základě mechanismu účinku a zjištění z reprodukčních studií na zvířatech je erdafitinib embryotoxický a teratogenní (viz bod 5.3). Těhotné ženy je nutno poučit o potenciálním riziku pro plod. Pacientky ve fertilním věku je nutno poučit, aby před léčbou, během léčby a 1 měsíc po poslední dávce používaly vysoce účinnou antikoncepci (viz bod
4.6
). Pacienty mužského pohlaví je nutno poučit, aby během léčby a 1 měsíc po poslední dávce přípravku Balversa používali účinnou antikoncepci (např. kondom) a nedarovali ani neuchovávali sperma (viz bod
4.6
).
U žen ve fertilním věku se před nasazením přípravku Balversa doporučuje provést těhotenský test pomocí vysoce citlivého testu.
Kombinace se silnými nebo středně silnými inhibitory CYP2C9 nebo CYP3A4
Souběžné užívání přípravku Balversa se středně silnými inhibitory CYP2C9 nebo silnými inhibitory CYP3A4 vyžaduje úpravu dávky (viz bod
4.5
).
Kombinace se silnými nebo středně silnými induktory CYP3A4
Souběžné užívání přípravku Balversa se silnými induktory CYP3A4 se nedoporučuje. Souběžné užívání přípravku Balversa se středně silnými induktory CYP3A4 vyžaduje úpravu dávky (viz body
4.5
a
4.6
).
Kombinace s hormonální antikoncepcí
Souběžné podávání přípravku Balversa může snižovat účinnost hormonální antikoncepce. Pacientky užívající hormonální antikoncepci mají být poučeny, aby během léčby přípravkem Balversa a 1 měsíc po jeho poslední dávce používaly alternativní antikoncepci, která není ovlivněna induktory enzymů (např. nehormonální nitroděložní tělísko) nebo doplňkovou nehormonální antikoncepci (např. kondom) (viz body
4.5
a
4.6
).
Pomocné látky se známým účinkem
Jedna potahovaná tableta obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku, to znamená, že je v podstatě
„bez sodíku“.