Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
Zdroj
DPD · 02538253
Farmakoterapeutické skupiny: imunosupresiva, inhibitory Janus kináz (JAK); ATC kód: L04AF01 Mechanismus účinku
Tofacitinib je potentní, selektivní inhibitor rodiny JAK. V enzymatických analýzách tofacitinib inhibuje JAK1, JAK2, JAK3 a v menším rozsahu TyK2. Na rozdíl od toho má tofacitinib vůči jiným kinázám v lidském genomu vyšší stupeň selektivity. V lidských buňkách tofacitinib preferenčně inhibuje signalizaci heterodimerními cytokinovými receptory, které se asociují s JAK3 a/nebo JAK1 s funkční selektivitou nad cytokinovými receptory, které signalizují prostřednictvím párů JAK2.
Inhibice JAK1 a JAK3 tofacitinibem zeslabuje signalizaci interleukinů (IL-2, -4, -6, -7, -9, -15, -21) a interferonů typu I a II, což povede k modulaci imunitní a zánětlivé odpovědi.
Farmakodynamické účinky
U pacientů s RA byla léčba tofacitinibem až po dobu 6 měsíců spojena s redukcí cirkulujících NK (natural killer) buněk CD16/56+ závislou na dávce, s odhadovanou maximální redukcí nastávající přibližně za 8–10 týdnů po zahájení léčby. Tyto změny obecně pominuly během 2–6 týdnů po přerušení léčby. Léčba tofacitinibem byla spojena se zvýšením počtu B-buněk závislým na dávce. Změny v počtu cirkulujících T-lymfocytů a podskupin T-lymfocytů (CD3+, CD4+ a CD8+) byly malé a nekonzistentní.
Po dlouhodobé léčbě (medián trvání léčby tofacitinibem je přibližně 5 let) vykazovaly počty CD4+ medián poklesu o 28 % a CD8+ medián poklesu o 27 % oproti výchozí hodnotě. V kontrastu
k pozorovanému poklesu po krátkodobém dávkování vykazovaly počty NK buněk CD16/56+ medián nárůstu o 73 % oproti výchozí hodnotě. Počty CD19+ B-buněk nevykazovaly po dlouhodobé léčbě tofacitinibem žádné další zvýšení. Všechny tyto změny podskupin lymfocytů se po dočasném přerušení léčby vrátily na výchozí hodnotu. Nebyly přítomny žádné známky vztahu mezi závažnými nebo oportunními infekcemi nebo pásovým oparem a počtem podskupin lymfocytů (sledování absolutního počtu lymfocytů viz bod
4.2
).
Změny celkových sérových hladin IgG, IgM a IgA během 6měsíčního podávání tofacitinibu
u pacientů s RA byly malé, nebyly závislé na dávce a byly podobné těm, které byly pozorované u pacientů na placebu, což je známkou chabé systémové humorální suprese.
Po léčbě tofacitinibem u pacientů s RA bylo pozorováno rychlé snížení hladiny sérového
C-reaktivního proteinu (CRP), které se během podávání přípravku udržovalo. Změny CRP pozorované u léčby tofacitinibem se během 2 týdnů po jejím přerušení nevrátily k původnímu stavu, což svědčí pro delší dobu trvání farmakodynamické aktivity ve srovnání s poločasem tohoto přípravku.
Vakcínové studie
V kontrolované klinické studii pacientů s RA začínajících s tofacitinibem 10 mg dvakrát denně nebo s placebem byl počet respondérů na vakcínu chřipky v obou skupinách podobný: tofacitinib (57 %)
a placebo (62 %). U pneumokokové polysacharidové vakcíny byl počet respondérů následující: 32 % pacientů dostávajících tofacitinib i MTX; 62 % u monoterapie tofacitinibem; 62 % u monoterapie MTX a 77 % u placeba. Klinický význam této skutečnosti není znám, nicméně podobné výsledky byly získány v samostatné studii s vakcínou proti chřipce a s pneumokokovými polysacharidovými vakcínami u pacientů podstupujících dlouhodobou léčbu tofacitinibem v dávce 10 mg dvakrát denně.
Kontrolovaná studie byla prováděna u pacientů s RA s MTX na pozadí, kteří byli imunizováni živou atenuovanou vakcínou herpetického viru 2 až 3 týdny před zahájením 12týdenní léčby tofacitinibem v dávce 5 mg dvakrát denně nebo placebem. U pacientů léčených tofacitinibem i placebem byly za
týdnů pozorovány známky humorálně a buněčně zprostředkované odpovědi na VZV. Tyto odpovědi byly podobné těm, které byly pozorovány u zdravých dobrovolníků starších 50 let. Pacient bez předchozí anamnézy varicelové infekce a bez protilátek proti varicele ve výchozím bodě zaznamenal diseminaci kmene varicely z vakcíny 16 dnů po očkování. Podávání tofacitinibu bylo přerušeno
a pacient se po léčbě standardními dávkami antivirotického léčivého přípravku uzdravil. Tento pacient měl následně silnou, avšak opožděnou humorální a buněčnou odpověď na vakcínu (viz bod
4.4
).
Klinická účinnost a bezpečnost
Revmatoidní artritida
Účinnost a bezpečnost tofacitinibu ve formě potahovaných tablet byly stanoveny
v 6 randomizovaných, dvojitě zaslepených, kontrolovaných multicentrických studiích u pacientů starších 18 let s aktivní RA diagnostikovanou podle kritérií ACR (American College of Rheumatology). Tabulka 9 uvádí informace týkající se uspořádání související studie a charakteristik populace.
Tabulka 9: Klinické studie fáze 3 podávání tofacitinibu v dávce 5 mg a 10 mg dvakrát denně u pacientů s RA
Studie
Studie I (ORALSolo)
Studie II (ORALSync)
Studie III (ORALStandard)
Studie I V (ORALScan)
Studie V (ORALStep)
Studie VI (ORALStart)
Studie VII (ORALStrategy)
Populace
DMARD-IR
DMARD-IR
MTX-IR
MTX-IR
TNFi-IR
MTX-naivní
a
MTX-IR
Kontrola
Placebo
Placebo
Placebo
Placebo
Placebo
MTX
MTX, ADA
Léčba na pozadí
Žádná
b
csDMAR D
MTX
MTX
MTX
Žádná
b
3 paralelní ramena:
Klíčové faktory
Monoterapi e
Různé csDMAR D
Aktivní kontrola (ADA)
RTG
TNFi-IR
Monoterap ie, aktivní komparáto r (MTX),rentgen
Tofacitinibs MTX a bez něj v porovnání s ADA s MTX
Počet léčenýchpacientů
610
792
717
797
399
956
1146
Celkové trvánístudie
6 měsíců
1 rok
1 rok
2 roky
6 měsíců
2 roky
1 rok
Souběžné primární cílové parametry účinnosti
c
3. měsíc: ACR20 HAQ-DI DAS28-4(ESR)< 2,6
6. měsíc: ACR20 DAS28-4(ESR)< 2,63. měsíc: HAQ-DI
6. měsíc: ACR20 DAS28-4(ESR) < 2,63. měsíc: HAQ-DI
6. měsíc: ACR20 mTSS DAS28-4(ESR)< 2,63. měsíc: HAQ-DI
3. měsíc: ACR20 HAQ-DI DAS28-4(ESR)< 2,6
6. měsíc: mTSS ACR70
6. měsíc: ACR50
Čas nařízené změnyz placeba na tofacitini b 5 nebo10 mgdvakrát denně
3. měsíc
6. měsíc (subjekty na placebus < 20% zlepšením počtu oteklých a citlivých kloubů byly převedeny na tofacitinib ve 3. měsíci)
3. měsíc
Neuplatňu je se
Neuplatňuje se
Monoterapie tofacitinibem
Tofacitinib + MTX
ADA + MTX
a≤ 3 týdenní dávky (MTX-naivní).
bByla povolena antimalarika.
cSouběžné primární cílové parametry jsou následující: průměrná změna od výchozí hodnoty u mTSS; procento subjektů dosahujících odpovědí ACR20 nebo ACR70; průměrná změna od výchozí hodnoty u HAQ-DI; procento subjektů dosahujících DAS28-4(ESR) < 2,6 (remise).
mTSS = modifikovaná škála Total Sharp Score, ACR20(70) = ≥ 20% (≥ 70%) zlepšení dle kritérií American
College of Rheumatology, DAS28 = škála aktivity onemocnění Disease Activity Score 28 kloubů,
ESR = rychlost sedimentace erytrocytů, HAQ-DI = index postižení v dotazníku hodnocení zdravotního stavu, DMARD = chorobu modifikující antirevmatika, IR = neadekvátní respondér, csDMARD = konvenční syntetické DMARD, TNFi = inhibitor tumor nekrotizujícího faktoru, ADA = adalimumab, MTX = methotrexát.
Klinická odpověď
ACR odpověď
Procenta pacientů léčených tofacitinibem a dosahujících odpovědí ACR20, ACR50 a ACR70 ve studiích ORAL Solo, ORAL Sync, ORAL Standard, ORAL Scan, ORAL Step, ORAL Start a ORAL Strategy jsou uvedena v tabulce 10. Ve všech studiích dosahovali pacienti léčení 5 mg nebo 10 mg tofacitinibu dvakrát denně statisticky významných četností odpovědí ACR20, ACR50 a ACR70 ve
3. měsíci a 6. měsíci versus pacienti léčení placebem (nebo versus MTX ve studii ORAL Start).
V průběhu studie ORAL Strategy byly odpovědi na léčbu tofacitinibem 5 mg dvakrát denně + MTX početně podobné ve srovnání s odpověďmi na léčbu adalimumabem 40 mg + MTX a obě odpovědi byly početně vyšší než odpověď na léčbu tofacitinibem 5 mg dvakrát denně.
Účinek léčby byl nezávisle na stavu revmatoidního faktoru, věku, pohlaví, rase nebo stavu onemocnění u pacientů podobný. Doba do nástupu byla krátká (ve studiích ORAL Solo, ORAL Sync a ORAL Step už 2. týden) a velikost odpovědi se s trváním léčby dále zvyšovala. Stejně jako
u celkové odpovědi ACR u pacientů léčených 5 mg nebo 10 mg tofacitinibu dvakrát denně se každá z komponent odpovědi ACR konzistentně zlepšovala oproti výchozí hodnotě. Zlepšení zahrnovalo: počty citlivých a oteklých kloubů; celkové hodnocení pacientem a lékařem; skóre indexu postižení;
zhodnocení bolesti a CRP v porovnání s pacienty dostávajícími placebo plus MTX nebo jiné DMARD ve všech studiích.
Tabulka 10: Podíl (%) pacientů s odpovědí ACR
ORAL Solo: Neadekvátní respondéři na DMARD
Cílový parametr
Čas
Placebo n = 122
Monoterapie tofacitinibem 5 mg dvakrát denněn = 241
Monoterapie tofacitinibem 10 mg dvakrát denněn = 243
ACR20
3. měsíc
26
60***
65***
6. měsíc
Neuplatňuje se
69
71
ACR50
3. měsíc
12
31***
37***
6. měsíc
Neuplatňuje se
42
47
ACR70
3. měsíc
6
15*
20***
6. měsíc
Neuplatňuje se
22
29
ORAL Sync: Neadekvátní respondéři na DMARD
Cílový parametr
Čas
Placebo + DMARDn = 158
Tofacitinib 5 mg dvakrátdenně + DMARD n = 312
Tofacitinib 10 mg dvakrátdenně + DMARD n = 315
ACR20
3. měsíc
27
56***
63***
6. měsíc
31
53***
57***
12. měsíc
Neuplatňuje se
51
56
ACR50
3. měsíc
9
27***
33***
6. měsíc
13
34***
36***
12. měsíc
Neuplatňuje se
33
42
ACR70
3. měsíc
2
8**
14***
6. měsíc
3
13***
16***
12. měsíc
Neuplatňuje se
19
25
ORAL Standard: Neadekvátní respondéři na MTX
Cílový parametr
Čas
Placebo
Tofacitinib dvakrát denně + MTX
Adalimumab 40 mg QOW+ MTX
ACR20
n = 105
5 mgn = 198
10 mgn = 197
n = 199
3. měsíc
26
59***
57***
56***
6. měsíc
28
51***
51***
46**
12. měsíc
Neuplatňuje se
48
49
48
ACR50
3. měsíc
7
33***
27***
24***
6. měsíc
12
36***
34***
27**
12. měsíc
Neuplatňuje se
36
36
33
ACR70
3. měsíc
2
12**
15***
9*
6. měsíc
2
19***
21***
9*
12. měsíc
Nevztahuje se
22
23
17
ORAL Scan: Neadekvátní respondéři na MTX
Cílový parametr
Čas
Placebo + MTX n = 156
Tofacitinib 5 mg dvakrát denně+ MTX n = 316
Tofacitinib 10 mg dvakrát denně+ MTX n = 309
ACR20
3. měsíc
27
55***
66***
6. měsíc
25
50***
62***
12. měsíc
Neuplatňuje se
47
55
24. měsíc
Neuplatňuje se
40
50
ACR50
3. měsíc
8
28***
36***
6. měsíc
8
32***
44***
12. měsíc
Neuplatňuje se
32
39
24. měsíc
Neuplatňuje se
28
40
ACR70
3. měsíc
3
10**
17***
6. měsíc
1
14***
22***
12. měsíc
Neuplatňuje se
18
27
24. měsíc
Neuplatňuje se
17
26
ORAL Step: Neadekvátní respondéři na inhibitor TNF
Cílový parametr
Čas
Placebo + MTX n = 132
Tofacitinib 5 mg dvakrát denně+ MTXn = 133
Tofacitinib 10 mg dvakrát denně+ MTXn = 134
ACR20
3. měsíc
24
41*
48***
6. měsíc
Neuplatňuje se
51
54
ACR50
3. měsíc
8
26***
28***
6. měsíc
Neuplatňuje se
37
30
ACR70
3. měsíc
2
14***
10*
6. měsíc
Neuplatňuje se
16
16
ORAL Start: MTX-naivní
Cílový parametr
Čas
MTX n = 184
Monoterapie tofacitinibem 5 mg dvakrát denněn = 370
Monoterapie tofacitinibem 10 mg dvakrát denněn = 394
ACR20
3. měsíc
52
69***
77***
6. měsíc
51
71***
75***
12. měsíc
51
67**
71***
24. měsíc
42
63***
64***
ACR50
3. měsíc
20
40***
49***
6. měsíc
27
46***
56***
12. měsíc
33
49**
55***
24. měsíc
28
48***
49***
ACR70
3. měsíc
5
20***
26***
6. měsíc
12
25***
37***
12. měsíc
15
28**
38***
24. měsíc
15
34***
37***
ORAL Strategy: Neadekvátní respondéři na MTX
Cílový parametr
Čas
Tofacitinib 5 mg dvakrát denněn = 384
Tofacitinib 5 mg dvakrát denně+ MTX n = 376
Adalimumab+ MTX n = 386
ACR20
3. měsíc
62,50
70,48ǂ
69,17
6. měsíc
62,84
73,14ǂ
70,98
12. měsíc
61,72
70,21ǂ
67,62
ACR50
3. měsíc
31,51
40,96ǂ
37,31
6. měsíc
38,28
46,01ǂ
43,78
12. měsíc
39,31
47,61ǂ
45,85
ACR70
3. měsíc
13,54
19,41ǂ
14,51
6. měsíc
18,23
25,00ǂ
20,73
12. měsíc
21,09
28,99ǂ
25,91
*p<0.05, **p<0.001, ***,p < 0,0001***, versus placebo (versus MTX pro ORAL Start).
ǂp<0,05 – tofacitinib 5 mg + MTX versus tofacitinib 5 mg pro studii ORAL Strategy (normální p-hodnoty bez úpravy pro mnohonásobné porovnání)
QOW = každý druhý týden, n = počet analyzovaných subjektů, ACR20/50/70 = ≥ 20-, 50-, 70% zlepšení dle kritérií American College of Rheumatology, MTX = methotrexát.
DAS28-4(ESR) odpověď
Pacienti ve studiích fáze 3 měli ve výchozím stavu průměrné skóre aktivity onemocnění (DAS28-4[ESR]) 6,1–6,7. U pacientů léčených dvakrát denně 5 mg tofacitinibu bylo ve 3. měsíci pozorováno významné snížení DAS28-4(ESR) oproti výchozí hodnotě (průměrné zlepšení) o 1,8–2,0 a u 10 mg tofacitinibu dvakrát denně o 1,9–2,2 v porovnání s pacienty léčenými placebem (0,7–1,1). Podíl pacientů dosahujících klinické remise DAS28 (DAS28-4(ESR) < 2,6) ve studiích ORAL Step, ORAL Sync, and ORAL Standard je uveden v tabulce 11.
Tabulka 11: Počet (%) subjektů dosahujících remise DAS28-4(ESR) ve 3. a 6. měsíci
Časový bod
n
%
ORAL Step: Neadekvátní respondéři na inhibitor TNF
Tofacitinib 5 mg dvakrát denně + MTX
3. měsíc
133
6
Tofacitinib 10 mg dvakrát denně + MTX
3. měsíc
134
8*
Placebo + MTX
3. měsíc
132
2
ORAL Sync : Neadekvátní respondéři na DMARD
Tofacitinib 5 mg dvakrát denně
6. měsíc
312
8*
Tofacitinib 10 mg dvakrát denně
6. měsíc
315
11***
Placebo
6. měsíc
158
3
ORAL Standard: Neadekvátní respondéři na MTX
Tofacitinib 5 mg dvakrát denně + MTX
6. měsíc
198
6*
Tofacitinib 10 mg dvakrát denně + MTX
6. měsíc
197
11***
Adalimumab 40 mg SC QOW + MTX
6. měsíc
199
6*
Placebo + MTX
6. měsíc
105
1
*p <0.05,***p<0.0001 versus placebo, SC=subkutánní, QOW=každý druhý týden, n=počet analyzovaných subjektů, DAS28= škála aktivity onemocnění Disease Activity Score 28 kloubů, ESR= rychlost sedimentace erytrocytů.
Radiografická odpověď
Ve studiích ORAL Scan a ORAL Start byla radiograficky zhodnocena inhibice progrese strukturálního poškození kloubů a byla vyjádřena jako průměrná změna oproti výchozímu stavu na škále mTSS
a jejích komponentách, na škále eroze a zužování kloubních prostor (JSN) v 6. a 12. měsíci
Ve studii ORAL Scan vedlo v 6. a 12. měsíci podávání 10 mg tofacitinibu dvakrát denně s MTX na pozadí k významně větší inhibici progrese strukturálního poškození ve srovnání s placebem plus MTX. Když byla podávána dávka 5 mg dvakrát denně, vykazovaly tofacitinib plus MTX podobné účinky na průměrnou progresi strukturálního poškození (ne statisticky významné). Analýzy skóre eroze a JSN byly konzistentní s celkovými výsledky.
Ve skupině placebo plus MTX 78 % pacientů nezaznamenalo žádnou radiografickou progresi (změna mTSS menší nebo rovna 0,5) v 6. měsíci v porovnání s 89 % pacientů léčených 5 mg tofacitinibu plus MTX a 87 % pacientů léčených 10 mg tofacitinibu plus MTX, (obojí bylo významné oproti placebu plus MTX).
Ve studii ORAL Start vedla monoterapie tofacitinibem k významně větší inhibici progrese strukturálního poškození v porovnání s MTX v 6. a 12. měsíci, jak je uvedeno v tabulce 12, a která se rovněž udržovala ve 24. měsíci. Analýzy skóre eroze a JSN byly konzistentní s celkovými výsledky.
Ve skupině s MTX 70 % pacientů nezaznamenalo žádnou radiografickou progresi v 6. měsíci
v porovnání s 83 % pacientů léčených 5 mg tofacitinibu dvakrát denně a 90 % pacientů léčených 10 mg tofacitinibu dvakrát denně, obojí bylo významné oproti MTX.
Tabulka 12: Radiografické změny v 6. a 12. měsíci
ORAL Scan: Neadekvátní respondéři na MTX
Placebo + MTXn=139Průměr (SD)
a
Tofacitinib 5 mg dvakrát denně + MTXn=277Průměr (SD)
a
Tofacitinib 5 mg dvakrát denně + MTXPrůměrný rozdíl oproti placebu
b
(CI)
Tofacitinib 10 mg dvakrát denně + MTX n=290Průměr (SD)
a
Tofacitinib 10 mg dvakrát denně + MTXPrůměrný rozdíl oproti placebu
b
(CI)
mTSSc
Výchozí
33 (42)
31 (48)
-
37 (54)
-
stav
6. měsíc
0,5 (2,0)
0,1 (1,7)
-0,3 (-0,7, 0,0)
0,1 (2,0)
-0,4 (-0,8, 0,0)
12.
1,0 (3,9)
0,3 (3,0)
-0,6 (-1,3, 0,0)
0,1 (2,9)
-0,9 (-1,5, -0,2)
měsíc
ORAL Start: MTX-naivní
MTX
Tofacitinib
Tofacitinib
Tofacitinib
Tofacitinib
n=168
5 mg dvakrát
5 mg dvakrát
10 mg
10 mg dvakrát
Průměr
denně
denně
dvakrát
denně
(SD)
a
n=344
Průměrný
denně
Průměrný
Průměr (SD)
a
rozdíl oproti
n=368
rozdíl oproti
MTX
d
(CI)
Průměr
MTX
d
(CI)
(SD)
a
mTSSc
Výchozí
16 (29)
20 (41)
-
19 (39)
-
stav
6. měsíc
0,9 (2,7)
0,2 (2,3)
-0,7 (-1,0, -0,3)
0,0 (1,2)
-0,8 (-1,2, -0,4)
12.
1,3 (3,7)
0,4 (3,0)
-0,9 (-1,4, -0,4)
0,0 (1,5)
-1,3 (-1,8, -0,8)
měsíc
a SD = směrodatná odchylka
b Rozdíl mezi nejmenšími čtverci znamená tofacitinib minus placebo (95% CI = 95% konfidenční interval
c Údaje ze 6. a 12. měsíce představují průměrnou změnu oproti výchozí hodnotě.
d Rozdíl mezi nejmenšími čtverci znamená tofacitinib minus MTX (95% CI = 95% konfidenční interval)
Odpověď ve fyzických funkcích a výsledky týkající se zdravotního stavu
Tofacitinib, samotný nebo v kombinaci s MTX, vykazoval zlepšení ve fyzické funkci, což bylo měřeno pomocí dotazníku HAQ-DI. Pacienti užívající 5 mg nebo 10 mg tofacitinibu dvakrát denně vykazovali významně větší zlepšení fyzické funkce oproti výchozímu stavu v porovnání s placebem ve
3. měsíci (studie ORAL Solo, ORAL Sync, ORAL Standard a ORAL Step) a v 6. měsíci (studie ORAL Sync a ORAL Standard). Pacienti léčení 5 nebo 10 mg tofacitinibu dvakrát denně vykazovali ve studiích ORAL Solo a ORAL Sync již 2. týden významně větší zlepšení fyzických funkcí
v porovnání s placebem. Změny z výchozí hodnoty u HAQ-DI ve studiích ORAL Standard, ORAL Step and ORAL Sync jsou uvedeny v tabulce 13.
Tabulka 13: LS průměrná změna z výchozí hodnoty u HAQ-DI ve 3. měsíci
Placebo + MTX
Tofacitinib5 mg dvakrát denně+ MTX
Tofacitinib10 mg dvakrát denně+ MTX
Adalimumab 40 mg QOW+ MTX
ORAL Standard: Neadekvátní respondéři na MTX
n=96
n=185
n=183
n=188
-0,24
-0,54***
-0,61***
-0,50***
ORAL Step: Neadekvátní respondéři na inhibitor TNF
n=118
n=117
n=125
NA
-0,18
-0,43***
-0,46***
NA
Placebo + DMARD(s)
Tofacitinib 5 mg dvakrát denně + DMARD(s)
Tofacitinib 10 mg dvakrát denně+ DMARD(s)
ORAL Sync: Neadekvátní respondéři na DMARD
n=147
n=292
n=292
NA
-0,21
-0,46***
-0,56***
NA
*** p<0.0001, tofacitinib versus placebo + MTX, LS = nejmenší čtverce, n = počet pacientů, QOW = každý druhý týden, NA = neuplatňuje se, HAQ-DI = index postižení v dotazníku hodnocení zdravotního stavu
Kvalita života související se zdravím byla hodnocena podle dotazníku Short Form Health Survey (SF-36). Pacienti užívající 5 nebo 10 mg tofacitinibu dvakrát denně zaznamenali ve 3. měsíci ve studiích ORAL Solo, ORAL Scan a ORAL Step významně větší zlepšení oproti výchozímu stavu v porovnání s placebem ve všech 8 oblastech a také ve skóre souhrnu fyzických komponent a mentálních komponent. Ve studii ORAL Scan bylo průměrné zlepšení SF-36 u pacientů léčených tofacitinibem udržováno 12 měsíců.
Zlepšení únavy bylo hodnoceno ve všech studiích ve 3. měsíci škálou funkčního hodnocení léčby chronických onemocnění a únavy FACIT-F (Functional Assessment of Chronic Illness
Therapy-Fatigue). Pacienti užívající 5 nebo 10 mg tofacitinibu dvakrát denně vykazovali ve všech
5 studiích v porovnání s placebem významně větší zlepšení únavy oproti výchozímu stavu. Ve studiích ORAL Standard a ORAL Scan bylo průměrné zlepšení FACIT-F u pacientů léčených tofacitinibem udržováno 12 měsíců.
Zlepšení spánku bylo ve všech studiích ve 3. měsíci hodnoceno pomocí souhrnných škál pro potíže se spánkem Sleep Problems Index I a II z měření Medical Outcomes Study Sleep (MOS-Sleep). Pacienti užívající 5 nebo 10 mg tofacitinibu dvakrát denně vykazovali ve studiích ORAL Sync, ORAL Standard a ORAL Scan v porovnání s placebem významně větší zlepšení na obou škálách oproti výchozímu stavu. Ve studiích ORAL Standard a ORAL Scan bylo průměrné zlepšení na obou škálách u pacientů léčených tofacitinibem udržováno 12 měsíců.
Stálost klinických odpovědí
Trvalost účinku byla hodnocena podle četností odpovědí ACR20, ACR50, ACR70 ve studiích trvajících až dva roky. Změny průměrného HAQ-DI a DAS28-4(ESR) byly udržovány v obou léčebných skupinách s tofacitinibem až do konce studií.
Jsou rovněž k dispozici důkazy o přetrvávání účinku léčby tofacitinibem až po dobu 5 let
v randomizované poregistrační studii bezpečnosti u pacientů s RA, kteří byli ve věku 50 let a starší a u kterých se vyskytoval minimálně jeden další kardiovaskulární rizikový faktor, a také v dokončených otevřených studiích s dlouhodobým sledováním až 8 let.
Dlouhodobé kontrolované údaje o bezpečnosti
Studie ORAL Surveillance (A3921133) byla rozsáhlá (n = 4362) randomizovaná aktivně kontrolovaná studie sledující bezpečnost po registraci přípravku u pacientů s revmatoidní artritidou ve věku 50 let a starších s alespoň jedním dalším kardiovaskulárním rizikovým faktorem (KV rizikové faktory jsou
definovány jako: současný kuřák cigaret, diagnóza hypertenze, diabetes mellitus, předčasné koronární srdeční onemocnění v rodinné anamnéze, ischemická choroba srdeční v anamnéze včetně prodělané revaskularizace, bypass koronární arterie cévním štěpem, infarkt myokardu, srdeční zástava, nestabilní angina pectoris, akutní koronární syndrom a přítomnost extraartikulárního onemocnění souvisejícího
s RA, např. noduly, Sjögrenův syndrom, anemie u chronických onemocnění, plicní manifestace). Většina (více než 90 %) pacientů užívajících tofacitinib, kteří byli současnými nebo bývalými kuřáky, kouřila více než 10 let s mediánem 35,0 (současní kuřáci) a 39,0 (bývalí kuřáci) roků kouření. Pacienti museli při vstupu do studie užívat stabilní dávku methotrexátu; v průběhu studie byla povolena úprava dávky.
Pacienti byli randomizováni k otevřenému užívání tofacitinibu v dávce 10 mg dvakrát denně, tofacitinibu v dávce 5 mg dvakrát denně nebo inhibitoru TNF inhibitor (inhibitor TNF byl buď etanercept v dávce 50 mg jednou týdně, nebo adalimumab v dávce 40 mg jednou za dva týdny) v poměru 1 : 1 : 1. Souběžnými primárními cílovými parametry byly adjudikované maligní
onemocnění (vyjma NMSC) a adjudikované velké nežádoucí kardiovaskulární příhody (MACE); kumulativní incidence a statistická vyhodnocení cílových parametrů byly zaslepené. Tato studie byla závislá na výskytu příhod, což vyžaduje sledování nejméně 1500 pacientů po dobu 3 let. Hodnocená léčba tofacitinibem v dávce 10 mg dvakrát denně byla zastavena a pacienti byli převedeni na dávku 5 mg dvakrát denně z důvodu na dávce závislých náznaků žilních tromboembolických příhod (VTE). U pacientů v rameni léčeném tofacitinibem 10 mg dvakrát denně byly údaje shromážděné před převedením dávky a po něm analyzovány v jejich původně randomizované léčebné skupině.
Studie nesplnila kritérium non-inferiority pro primární porovnání kombinovaných dávek tofacitinibu s inhibitorem TNF, neboť horní hranice 95% CI pro HR překročila předem specifikované kritérium non-inferiority 1,8 pro adjudikované MACE a adjudikované maligní onemocnění vyjma NMSC.
Výsledky pro adjudikované MACE, adjudikované malignity vyjma NMSC a další vybrané příhody jsou uvedeny níže.
MACE (včetně infarktu myokardu) a žilní tromboembolismus (VTE)
U pacientů léčených tofacitinibem byl v porovnání s inhibitorem TNF pozorován nárůst nefatálních případů infarktu myokardu. U pacientů léčených tofacitinibem byl v porovnání s TNF inhibitory pozorován na dávce závislý nárůst příhod VTE (viz body
4.4
a
4.8
).
Tabulka 14: Míra incidence a poměr rizik pro MACE, infarkt myokardu a žilní tromboembolismus
Tofacitinib 5 mg dvakrát denně
Tofacitinib 10 mg dvakrát denně
a
Všechen tofacitinib
b
Inhibitor TNF(TNFi)
MACE
c
IR (95% CI) na100 pacientoro ků
0,91 (0,67–1,21)
1,05 (0,78–1,38)
0,98 (0,79, 1,19)
0,73 (0,52–1,01)
HR (95% CI)vs. TNFi
1,24 (0,81–1,91)
1,43 (0,94–2,18)
1,33 (0,91–1,94)
Fatální IM
c
IR (95% CI) na100 pacientoro ků
0,00 (0,00–0,07)
0,06 (0,01–0,18)
0,03 (0,01–0,09)
0,06 (0,01–0,17)
HR (95% CI)vs. TNFi
0,00 (0,00–Inf)
1,03 (0,21–5,11)
0,50 (0,10–2,49)
Nefatální IM
c
IR (95% CI) na100 pacientoro ků
0,37 (0,22–0,57)
0,33 (0,19–0,53)
0,35 (0,24–0,48)
0,16 (0,07–0,31)
Tofacitinib 5 mg dvakrát denně
Tofacitinib 10 mg dvakrát denně
a
Všechen tofacitinib
b
Inhibitor TNF (TNFi)
HR (95% CI)vs. TNFi
2,32 (1,02–5,30)
2,08 (0,89–4,86)
2,20 (1,02–4,75)
VTE
d
IR (95% CI) na100 pacientoro ků
0,33 (0,19–0,53)
0,70 (0,49–0,99)
0,51 (0,38–0,67)
0,20 (0,10–0,37)
HR (95% CI)vs. TNFi
1,66 (0,76–3,63)
3,52 (1,74–7,12)
2,56 (1,30–5,05)
PE
d
IR (95% CI) na100 pacientoro ků
0,17 (0,08–0,33)
0,50 (0,32–0,74)
0,33 (0,23–0,46)
0,06 (0,01–0,17)
HR (95% CI)vs. TNFi
2,93 (0,79–10,83)
8,26 (2,49–27,43)
5,53 (1,70–18,02)
DVT
d
IR (95% CI) na100 pacientoro ků
0,21 (0,11–0,38)
0,31 (0,17–0,51)
0,26 (0,17–0,38)
0,14 (0,06–0,29)
HR (95% CI)vs. TNFi
1,54 (0,60–3,97)
2,21 (0,90–5,43)
1,87 (0,81–4,30)
a Skupina s tofacitinibem 10 mg dvakrát denně zahrnuje i data od pacientů, kteří byli při úpravě studie převedeni z dávky tofacitinibu 10 mg dvakrát denně na dávku 5 mg dvakrát denně.
b Kombinace skupin s tofacitinibem 5 mg dvakrát denně a tofacitinibem 10 mg dvakrát denně.
c Na základě příhod, ke kterým došlo během léčby nebo do 60 dnů od jejího ukončení.
d Na základě příhod, ke kterým došlo během léčby nebo do 28 dnů od jejího ukončení.
Zkratky: MACE = závažné nežádoucí kardiovaskulární příhody, IM = infarkt myokardu, VTE = žilní tromboembolismus, PE
= plicní embolie, DVT = hluboká žilní trombóza, TNF = tumor nekrotizující faktor, IR = míra incidence, HR = poměr rizik, CI = interval spolehlivosti, Inf = nekonečno
Pomocí multivariačního Coxova modelu se zpětným výběrem byly zjištěny tyto prediktivní faktory pro rozvoj infarktu myokardu (fatálního i nefatálního): věk ≥ 65 let, muž, současný nebo dřívější kuřák, anamnéza diabetu a anamnéza ischemické choroby srdeční (kam spadá infarkt myokardu, ischemická choroba srdeční, stabilní angina pectoris nebo zákroky na koronárních tepnách) (viz body
4.4
a
4.8
).
Malignity
U pacientů léčených tofacitinibem byla ve srovnání s inhibitorem TNF pozorována zvýšená incidence malignit vyjma NMSC, zejména karcinomu plic, lymfomu a NMSC.
Tabulka 15: Míra incidence a poměr rizik pro malignity
a
Tofacitinib 5 mg dvakrát denně
Tofacitinib 10 mg dvakrát denně
b
Všechen tofacitinib
c
Inhibitor TNF (TNFi)
Malignity vyjma NMSC
IR (95% CI)na 100 pacientoroků
1,13 (0,87–1,45)
1,13 (0,86–1,45)
1,13 (0,94–1,35)
0,77 (0,55–1,04)
HR (95% CI) vs. TNFi
1,47 (1,00–2,18)
1,48 (1,00–2,19)
1,48 (1,04–2,09)
Karcinom plic
IR (95% CI)na 100 pacientoroků
0,23 (0,12–0,40)
0,32 (0,18–0,51)
0,28 (0,19–0,39)
0,13 (0,05–0,26)
Tofacitinib 5 mg dvakrát denně
Tofacitinib 10 mg dvakrát denně
b
Všechen tofacitinib
c
Inhibitor TNF (TNFi)
HR (95% CI) vs. TNFi
1,84 (0,74–4,62)
2,50 (1,04–6,02)
2,17 (0,95–4,93)
Lymfom
IR (95% CI)na 100 pacientoroků
0,07 (0,02–0,18)
0,11 (0,04–0,24)
0,09 (0,04–0,17)
0,02 (0,00–0,10)
HR (95% CI) vs. TNFi
3,99 (0,45–35,70)
6,24 (0,75–51,86)
5,09 (0,65–39,78)
NMSC
IR (95% CI)na 100 pacientoroků
0,61 (0,41–0,86)
0,69 (0,47–0,96)
0,64 (0,50–0,82)
0,32 (0,18–0,52)
HR (95% CI) vs. TNFi
1,90 (1,04–3,47)
2,16 (1,19–3,92)
2,02 (1,17–3,50)
a Pro malignity vyjma NMSC, karcinomu plic a lymfomu na základě příhod, které se vyskytnou při léčbě nebo po ukončení léčby až do konce studie. Pro NMSC na základě příhod, které se vyskytnou při léčbě nebo do 28 dnů po ukončení léčby.
b Do skupiny léčené tofacitinibem 10 mg dvakrát denně byli zahrnuti i pacienti, kteří byli z tofacitinibu 10 mg dvakrát denně kvůli změně ve studii převedeni na tofacitinib 5 mg dvakrát denně.
c Kombinovaný tofacitinib 5 mg dvakrát denně a tofacitinib 10 mg dvakrát denně.
Zkratky: NMSC = nemelanomový karcinom kůže, TNF = tumor nekrotizující faktor, IR = míra incidence, HR = poměr rizik, CI = interval spolehlivosti
Pomocí multivariačního Coxova modelu se zpětným výběrem byly zjištěny tyto prediktivní faktory pro rozvoj malignit vyjma NMSC: věk ≥ 65 let a současný nebo dřívější kuřák (viz body
4.4
a
4.8
).
Mortalita
U pacientů léčených tofacitinibem byla v porovnání s inhibitory TNF pozorována zvýšená mortalita. Mortalita byla způsobena zejména kardiovaskulárními příhodami, infekcemi a malignitami.
Tabulka 16: Míra incidence a poměr rizik pro mortalitu
a
Tofacitinib 5 mg dvakrát denně
Tofacitinib 10 mg dvakrát denně
b
Všechen tofacitinib
c
Inhibitor TNF (TNFi)
Mortalita (všech příčin)
IR (95% CI) na 100pacientoroků
0,50 (0,33; 0,74)
0,80 (0,57; 1,09)
0,65 (0,50; 0,82)
0,34 (0,20; 0,54)
HR (95% CI) vs. TNFi
1,49 (0,81; 2,74)
2,37 (1,34; 4,18)
1,91 (1,12; 3,27)
Fatální infekce
IR (95% CI) na 100pacientoroků
0,08 (0,02; 0,20)
0,18 (0,08; 0,35)
0,13 (0,07; 0,22)
0,06 (0,01; 0,17)
HR (95% CI) vs. TNFi
1,30 (0,29; 5,79)
3,10 (0,84; 11,45)
2,17 (0,62; 7,62)
Fatální KV příhody
IR (95% CI) na 100pacientoroků
0,25 (0,13; 0,43)
0,41 (0,25; 0,63)
0,33 (0,23; 0,46)
0,20 (0,10; 0,36)
HR (95% CI) vs. TNFi
1,26 (0,55; 2,88)
2,05 (0,96; 4,39)
1,65 (0,81; 3,34)
Fatální malignity
IR (95% CI) na 100pacientoroků
0,10 (0,03; 0,23)
0,00 (0,00; 0,08)
0,05 (0,02; 0,12)
0,02 (0,00; 0,11)
HR (95% CI) vs. TNFi
4,88 (0,57; 41,74)
0 (0,00; Inf.)
2,53 (0,30; 21,64)
a Na základě příhod, ke kterým došlo během léčby nebo do 28 dnů od jejího ukončení.
b Do skupiny léčené tofacitinibem 10 mg dvakrát denně byli zahrnuti i pacienti, kteří byli z tofacitinibu 10 mg dvakrát denně kvůli změně ve studii převedeni na tofacitinib 5 mg dvakrát denně.
c Kombinovaný tofacitinib 5 mg dvakrát denně a tofacitinib 10 mg dvakrát denně.
Zkratky: TNF = tumor nekrotizující faktor, IR = míra incidence, HR = poměr rizik, CI = interval spolehlivosti, KV = kardiovaskulární, Inf = nekonečno.
Psoriatická artritida
Účinnost a bezpečnost tofacitinibu ve formě potahovaných tablet byly hodnoceny ve
2 randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích fáze 3 u dospělých pacientů s aktivní PsA (≥ 3 oteklé a ≥ 3 citlivé klouby). Bylo požadováno, aby pacienti měli při screeningové návštěvě aktivní ložiskovou psoriázu. U obou studií byly primárními cílovými parametry četnost odpovědi ACR20 a změna oproti výchozímu stavu v HAQ-DI ve 3. měsíci.
Studie PsA-I (OPAL BROADEN) hodnotila 422 pacientů, kteří neměli předchozí dostatečnou odpověď (kvůli nedostatečné účinnosti nebo intoleranci) na csDMARD (MTX u 92,7 % pacientů); 32,7 % pacientů v této studii nemělo předchozí dostatečnou odpověď na > 1 csDMARD nebo na
1 csDMARD a cílené syntetické DMARD (tsDMARD). Ve studii OPAL BROADEN nebyla povolena předchozí léčba inhibitorem TNF. Bylo požadováno, aby všichni pacienti souběžně dostávali
1 csDMARD; 83,9 %pacientů souběžně dostávalo MTX, 9,5 % pacientů souběžně dostávalo sulfasalazin a 5,7 % pacientů souběžně dostávalo leflunomid. Medián trvání onemocnění PsA byl 3,8 roku. Ve výchozím stavu mělo 79,9 % pacientů entezitidu a 56,2 % pacientů daktylitidu. Pacienti randomizovaní do skupiny s tofacitinibem užívali 5 mg dvakrát denně nebo 10 mg dvakrát denně po dobu 12 měsíců. Pacienti randomizovaní do skupiny s placebem byli ve 3. měsíci převedeni zaslepeným způsobem na užívání tofacitinibu buď 5 mg dvakrát denně, nebo 10 mg dvakrát denně
a dostávali léčbu až do 12. měsíce. Pacienti randomizovaní do skupiny s adalimumabem (aktivně kontrolované rameno) dostávali subkutánně 40 mg každé 2 týdny po dobu 12 měsíců.
Studie PsA-II (OPAL BEYOND) hodnotila 394 pacientů, kteří přerušili léčbu inhibitorem TNF kvůli nedostatečné účinnosti nebo intoleranci; 36,0 % nemělo předchozí dostatečnou odpověď na
> 1 biologické DMARD. Bylo požadováno, aby všichni pacienti souběžně dostávali 1 csDMARD; 71,6 % pacientů souběžně dostávalo MTX, 15,7 % pacientů souběžně dostávalo sulfasalazin a 8,6 % pacientů souběžně dostávalo leflunomid. Medián trvání onemocnění PsA byl 7,5 roku. Ve výchozím stavu mělo 80,7 % pacientů entezitidu a 49,2 % pacientů daktylitidu. Pacienti randomizovaní do skupiny s tofacitinibem užívali 5 mg dvakrát denně nebo 10 mg dvakrát denně po dobu 6 měsíců.
Pacienti randomizovaní do skupiny s placebem byli ve 3. měsíci převedeni zaslepeným způsobem na užívání tofacitinibu buď 5 mg dvakrát denně, nebo 10 mg dvakrát denně a dostávali léčbu až do
měsíce.
Známky a příznaky
Léčba tofacitinibem vedla k významným zlepšením některých známek a příznaků PsA, což bylo hodnoceno podle kritérií odpovědi ACR20 ve srovnání s placebem ve 3. měsíci. Výsledky účinnosti pro hodnocené důležité cílové parametry jsou uvedeny v tabulce 17.
Tabulka 17: Podíl (%) pacientů s PsA, kteří dosáhli klinické odpovědi a průměrné změny oproti výchozí hodnotě ve studiích OPAL BROADEN a OPAL BEYOND
Konvenční syntetické DMARD Neadekvátní respondéři
a
(TNFi-naivní)
TNFiNeadekvátní respondéři
b
OPAL BROADEN
OPAL BEYOND
c
Léčebná skupina
Placebo
Tofacitinib 5 mg dvakrátdenně
Adalimumab 40 mg SC q2W
Placebo
Tofacitinib 5 mg dvakrát denně
n
105
107
106
131
131
ACR203. měsíc
33 %
50 %d,*
52 %
*
24 %
50 %d,***
6. měsíc12. měsíc
NA NA
59 %68 %
64 %60 %
NA-
60 %-
ACR503. měsíc
10 %
28 %e,**
33 %***
15 %
30 %e,*
6. měsíc12. měsíc
NA NA
38 %45 %
42 %41 %
NA-
38 %-
ACR703. měsíc
5 %
17 %e,*
19 %*
10 %
17 %
6. měsíc12. měsíc
NA NA
18 %23 %
30 %29 %
NA-
21 %-
∆LEI
f
3. měsíc
-0,4
-0,8
-1,1
*
-0,5
-1,3
*
6. měsíc12. měsíc
NA NA
-1,3-1,7
-1,3-1,6
NA-
-1,5-
∆DSS
f
3. měsíc
-2,0
-3,5
-4,0
-1,9
-5,2
*
6. měsíc12. měsíc
NA NA
-5,2-7,4
-5,4-6,1
NA-
-6,0-
PASI75
g
3. měsíc
15 %
43 %d,***
39 %
**
14 %
21 %
6. měsíc12. měsíc
NA NA
46 %56 %
55 %56 %
NA-
34 %-
*Nominální p ≤ 0,05; **nominální p < 0,001; ***nominální p < 0,0001 pro aktivní léčbu oproti placebu ve
3. měsíci.
Zkratky: BSA = plocha povrchu těla; ∆LEI = změna oproti výchozí hodnotě v indexu LEI (Leeds Enthesitis Index); ∆DSS = změna oproti výchozí hodnotě ve skóre DSS (Dactylitis Severity Score); ACR20/50/70 =
≥ 20%, 50%, 70%zlepšení dle kritérií American College of Rheumatology; csDMARD = konvenční syntetická chorobu modifikující antirevmatika; n = počet randomizovaných a léčených pacientů; NA = neuplatňuje se, protože údaje pro léčbu placebem nejsou po 3. měsíci k dispozici kvůli převedení léčby z placeba na tofacitinib
5 mg dvakrát denně nebo 10 mg dvakrát denně; SC q2w = subkutánně jednou za 2 týdny; TNFi = inhibitor tumor nekrotizujícího faktoru; PASI = index plochy psoriázy a její závažnosti; PASI75 = ≥ 75% zlepšení v indexu PASI.
a Neadekvátní odpověď na nejméně 1 csDMARD kvůli nedostatečné účinnosti a/nebo intoleranci.
b Neadekvátní odpověď na nejméně 1 TNFi kvůli nedostatečné účinnosti a/nebo intoleranci.
c Studie OPAL BEYOND trvala 6 měsíců.
d Dosažená statistická významnost globálně při hodnotě p ≤ 0,05 na předem určený testovací postup shora dolů.
e Dosažená statistická významnost v rámci rodiny ACR (ACR50 a ACR70) při hodnotě p ≤ 0,05 na předem určený testovací postup shora dolů.
f Pro pacienty s výchozím skóre > 0.
g Pro pacienty s výchozí hodnotou BSA ≥ 3 % a PASI > 0.
TNF inhibitor naivní pacienti i neadekvátní respondéři na inhibitor TNF užívající tofacitinib 5 mg dvakrát denně – léčení pacienti měli ve 3. měsíci signifikantně vyšší četnosti odpovědí ACR20 ve srovnání s pacienty užívajícími placebo. Zkoumání vlivu věku, pohlaví, rasy, výchozí aktivity onemocnění a podtypu PsA neodhalilo rozdíly v odpovědi na tofacitinib. Počet pacientů s mutilující artritidou nebo s axiální formou byl příliš malý na to, aby umožnil smysluplné hodnocení. Statisticky
významné četnosti opovědí ACR20 byly pozorovány při podávání tofacitinibu 5 mg dvakrát denně v obou studiích již ve 2. týdnu (první hodnocení po výchozím hodnocení) ve srovnání s placebem.
Ve studii OPAL BROADEN bylo ve 3. měsíci dosaženo minimální aktivity onemocnění (MDA) u 26,2 % pacientů léčených tofacitinibem 5 mg dvakrát denně, u 25,5 % pacientů léčených adalimumabem a u 6,7 % pacientů léčených placebem (rozdíl v léčbě tofacitinibem 5 mg dvakrát denně činil oproti placebu 19,5 % [95% CI: 9,9, 29,1]). Ve studii OPAL BEYOND bylo dosaženo MDA u 22,9 % pacientů léčených tofacitinibem 5 mg dvakrát denně, 14,5 % pacientů léčených
placebem, avšak u tofacitinibu 5 mg dvakrát denně nebylo dosaženo nominální statistické významnosti (rozdíl v léčbě činil ve 3. měsíci oproti placebu 8,4 % [95% CI: -1,0, 17,8]).
Radiografická odpověď
Ve studii OPAL BROADEN byla ve 12. měsíci radiograficky zhodnocena progrese strukturálního poškození kloubů pomocí škály mTSS (van der Heijde modified Total Sharp Score) a byl zhodnocen podíl pacientů s radiografickou progresí (zvýšení hodnoty mTSS od výchozí hodnoty o více než 0,5). Ve 12. měsíci nevykazovalo 96 % pacientů užívajících tofacitinib 5 mg dvakrát denně a 98 % pacientů užívajících adalimumab 40 mg subkutánně každé 2 týdny radiografickou progresi (zvýšení hodnoty mTSS od výchozí hodnoty o méně než nebo rovno 0,5).
Odpověď ve fyzických funkcích a výsledky týkající se kvality života související se zdravím
Zlepšení fyzické funkce bylo měřeno pomocí dotazníku HAQ-DI. Pacienti užívající tofacitinibem
5 mg dvakrát denně vykazovali ve 3. měsíci větší zlepšení (p ≤ 0,05) fyzické funkce oproti výchozímu stavu v porovnání s placebem (viz tabulka 18).
Tabulka 18: Změna oproti výchozí hodnotě u HAQ-DI ve studiích PsA OPAL BROADEN a OPAL BEYOND
Průměrná změna oproti výchozí hodnotě metodou nejmenších čtverců u HAQ-DI
Konvenční syntetické DMARD Neadekvátní respondéři
a
(TNFi-naivní)
TNFiNeadekvátní respondéři
b
OPAL BROADEN
OPAL BEYOND
Léčebná skupina
Placebo
Tofacitinib 5 mg dvakrát denně
Adalimumab 40 mg SC q2W
Placebo
Tofacitinib 5 mg dvakrát denně
n
104
107
106
131
129
3. měsíc
-0,18
-0,35
c,*
-0,38
*
-0,14
-0,39c,***
6. měsíc
NA
-0,45
-0,43
NA
-0,44
12. měsíc
NA
-0,54
-0,45
NA
NA
*Nominální p ≤ 0,05; ***nominální p < 0,0001 pro aktivní léčbu oproti placebu ve 3. měsíci.
Zkratky: DMARD = chorobu modifikující antirevmatika; HAQ-DI = index postižení v dotazníku hodnocení zdravotního stavu, n = celkový počet pacientů ve statistické analýze; SC q2w = subkutánně jednou za 2 týdny; TNFi = inhibitor tumor nekrotizujícího faktoru.
a Neadekvátní odpověď na nejméně jedno konvenční syntetické DMARD (csDMARD) kvůli nedostatečné účinnosti a/nebo intoleranci.
b Neadekvátní odpověď na nejméně jeden inhibitor TNF (TNFi) kvůli nedostatečné účinnosti a/nebo intoleranci.
c Dosažená statistická významnost globálně při hodnotě p ≤ 0,05 na předem určený testovací postup shora dolů.
Četnost respondérů HAQ-DI (odpověď byla definována jako snížení oproti výchozí hodnotě o ≥ 0,35) ve 3. měsíci ve studii OPAL BROADEN byla 53 % a ve studii OPAL BEYOND byla 50 % u pacientů užívajících tofacitinib 5 mg dvakrát denně, 31 % (OPAL BROADEN) a 28 % (OPAL BEYOND)
u pacientů užívajících placebo, a 53 % u pacientů užívajících adalimumab 40 mg subkutánně jednou za 2 týdny (pouze studie OPAL BROADEN).
Kvalita života související se zdravím byla hodnocena podle dotazníku SF-36v2, únava byla hodnocena podle škály FACIT-F. Pacienti užívající tofacitinib 5 mg dvakrát denně vykazovali ve 3. měsíci větší zlepšení oproti výchozímu stavu v porovnání s placebem v oblasti fyzické funkce dotazníku SF-36v2, ve skóre souhrnu fyzických komponent dotazníku SF-36v2 a ve skóre FACIT-F ve studiích OPAL
BROADEN a OPAL BEYOND (nominální p ≤ 0,05). Zlepšení oproti výchozímu stavu v dotazníku SF-36v2 a FACIT-F přetrvala do 6. měsíce (OPAL BROADEN a OPAL BEYOND) a 12. měsíce (OPAL BROADEN).
Pacienti užívající tofacitinib 5 mg dvakrát denně vykazovali v 2. týdnu (první hodnocení po výchozím hodnocení) větší zlepšení v artritické bolesti (měřena na vizuální analogové stupnici 0–100) oproti výchozímu stavu, které přetrvávalo do 3. měsíce, ve srovnání s placebem ve studiích OPAL BROADEN a OPAL BEYOND (nominální p ≤ 0,05).
Ankylozující spondylitida
Program klinického vývoje tofacitinibu ke zhodnocení účinnosti a bezpečnosti obsahoval jedno placebem kontrolované potvrzující hodnocení (studii AS-I). Studie AS-I byla randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná klinická studie v délce 48 týdnů u 269 dospělých pacientů, kteří měli nedostatečnou odpověď (nedostatečnou klinickou odpověď nebo intoleranci) na nejméně
2 NSAID. Pacienti byli randomizováni a léčeni tofacitinibem 5 mg dvakrát denně nebo placebem po dobu 16 týdnů zaslepené léčby a potom byli všichni převedeni na tofacitinib 5 mg dvakrát denně po dobu dalších 32 týdnů. Pacienti měli aktivní onemocnění, jak definuje index BASDAI (Bath Ankylosing Spondylitis Disease Activity Index) i skóre bolesti zad (BASDAI otázka 2) v hodnotě 4 nebo vyšší, navzdory léčbě nesteroidními antiflogistiky (NSAID), kortikosteroidy nebo DMARD.
Přibližně 7 % a 21 % pacientů současně užívalo methotrexát, resp. sulfasalazin od výchozího stavu do
16. týdne. Pacienti směli dostávat stabilní nízkou dávku perorálních kortikosteroidů (8,6 % dostávalo) a/nebo NSAID (81,8 % dostávalo) od výchozího stavu do 48. týdne. Dvacet dva procent pacientů mělo nedostatečnou odpověď na 1 nebo 2 blokátory TNF. Primárním cílovým parametrem bylo zhodnotit podíl pacientů, kteří dosáhli odpovědi ASAS20 v 16. týdnu.
Klinická odpověď
Pacienti léčení tofacitinibem 5 mg dvakrát denně dosáhli v 16. týdnu většího zlepšení odpovědí ASAS20 a ASAS40 v porovnání s placebem (tabulka 19). U pacientů, kteří dostávali tofacitinib 5 mg dvakrát denně, se odpověď udržela od 16. týdne do 48. týdne.
Tabulka 19: Odpovědi ASAS20 a ASAS40 v 16. týdnu, studie AS-I
Placebo (n = 136)
Tofacitinib 5 mg dvakrát denně (n = 133)
Rozdíl oproti placebu (95% CI)
Odpověď ASAS20*, %
29
56
27 (16; 38)**
Odpověď ASAS40*, %
13
41
28 (18; 38)**
*S kontrolou chyb typu I.
**p < 0,0001.
Účinnost tofacitinibu byla prokázána u pacientů, kteří neměli předchozí zkušenost s bDMARD (bDMARD naivní), u pacientů, kteří neměli dostatečnou odpověď na TNF (TNF-IR) a měli zkušenost s bDMARD (non-IR) (tabulka 20).
Tabulka 20.Odpovědi ASAS20 a ASAS40 (%) podle předchozí léčby v 16. týdnu, studie AS-I
Předchozí léčba
Cílový parametr účinnosti
ASAS20
ASAS40
Placebo n
Tofacitinib 5 mg dvakrát denněn
Rozdíl oproti placebu (95% CI)
Placebo n
Tofacitinib 5 mg dvakrát denněn
Rozdíl oproti placebu (95% CI)
Bez předchozí
105
102
28
105
102
31
zkušenosti
(15; 41)
(19; 43)
s bDMARD
TNFi-IR nebo
31
31
23
31
31
19
bDMARD (non-
(1; 44)
(2; 37)
IR)
ASAS20 = zlepšení oproti výchozímu stavu o ≥ 20 % a zvýšení o ≥ 1 jednotku v nejméně 3 oblastech na stupnici od 0
do 10 a žádné zhoršení o ≥ 20 % a ≥ 1 jednotku ve zbývající oblasti; ASAS40 = zlepšení oproti výchozímu stavu o ≥ 40 % a zvýšení o ≥ 2 jednotky v nejméně 3 oblastech na stupnici od 0 do 10 a vůbec žádné zhoršení ve zbývající oblasti; bDMARD = biologické chorobu modifikující antirevmatikum; CI = interval spolehlivosti; Non-IR = jiná než nedostatečná odpověď; TNFi-IR = nedostatečná odpověď na inhibitor tumor nekrotizujícího faktoru.
Zlepšení v komponentách odpovědi ASAS a jiná měřítka aktivity onemocnění byla v 16. týdnu vyšší u tofacitinibu 5 mg dvakrát denně v porovnání s placebem, jak je uvedeno v tabulce 21. Zlepšení se udrželo od 16. týdne do 48. týdne u pacientů, kteří dostávali tofacitinib 5 mg dvakrát denně.
Tabulka 21: Komponenty ASAS a jiná měřítka aktivity onemocnění v 16. týdnu, studie AS-I
Placebo (n = 136)
Tofacitinib 5 mg dvakrát denně(n = 133)
Výchozí stav (průměrná hodnota)
16. týden (změna LSMoprotivýchozímu stavu)
Výchozí stav (průměrná hodnota)
16. týden (změna LSMoprotivýchozímu stavu)
Rozdíl oproti placebu (95% CI)
Komponenty ASAS
– Celkové hodnocení aktivity onemocnění pacientem (0–10)
a,
*
7,0
-0,9
6,9
-2,5
-1,6(-2,07; -1,05)**
– Celková bolest páteře (0–10)
a,
*
6,9
-1,0
6,9
-2,6
-1,6(-2,10; -1,14)**
– BASFI (0–10)
b,
*
5,9
-0,8
5,8
-2,0
-1,2(-1,66; -0,80)**
– Zánět (0–10)
c,
*
6,8
-1,0
6,6
-2,7
-1,7(-2,18; -1,25)**
Skóre BASDAI
d
6,5
-1,1
6,4
-2,6
-1,4(-1,88; -1,00)**
BASMI
e,
*
4,4
-0,1
4,5
-0,6
-0,5(-0,67; -0,37)**
hsCRP
f,
* (mg/dl)
1,8
-0,1
1,6
-1,1
-1,0(-1,20; -0,72)**
ASDAScrp
g,
*
3,9
-0,4
3,8
-1,4
-1,0(-1,16; -0,79)**
*S kontrolou chyb typu I.
**p < 0,0001.
aMěřeno na číselné hodnoticí škále, kde 0 = není aktivní nebo žádná bolest, 10 = velmi aktivní nebo nejsilnější bolest.
bSkóre BASFI (Bath Ankylosing Spondylitis Functional Index) měřené na číselné hodnoticí škále, kde 0 = snadné a 10 = nemožné.
cZánět je průměrná hodnota dvou pacienty uváděných sebehodnocení ztuhlosti v BASDAI.
dCelkové skóre BASDAI (Bath Ankylosing Spondylitis Disease Activity Index).
eSkóre BASMI (Bath Ankylosing Spondylitis Metrology Index).
f C-reaktivní protein s vysokou citlivostí.
g Skóre ASDA (Ankylosing Spondylitis Disease Activity) s C-reaktivním proteinem. LSM = průměrná hodnota metodou nejmenších čtverců
Další výsledky související se zdravím
Pacienti léčení tofacitinibem 5 mg dvakrát denně dosáhli v 16. týdnu větších zlepšení oproti výchozímu stavu ve skóre ASOoL (Ankylosing Spondylitis Quality of Life) (-4,0 oproti -2,0)
a celkovém skóre FACIT-F (Functional Assessment of Chronic Illness Therapy – Fatigue) (6,5 oproti 3,1) v porovnání s pacienty, kteří dostávali placebo (p < 0,001). Pacienti léčení tofacitinibem 5 mg dvakrát denně konzistentně dosahovali v 16. týdnu větších zlepšení oproti výchozímu stavu
v dotazníku Short Form Health Survey verze 2 (SF-36v2), oblast souhrnu fyzických komponent (PCS) v porovnání s pacienty, kteří dostávali placebo.
Ulcerózní kolitida
Účinnost a bezpečnost tofacitinibu ve formě potahovaných tablet určeného k léčbě dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní UC (Mayo skóre 6 až 12 s endoskopickým podskórem ≥ 2
a podskórem rektálního krvácení ≥ 1) byly stanoveny ve 3 multicentrických, dvojitě zaslepených, randomizovaných, placebem kontrolovaných studiích: 2 identických indukčních studií (OCTAVE Induction 1 a OCTAVE Induction 2) následovaných 1 udržovací studií (OCTAVE Sustain).
U zařazených pacientů selhala nejméně 1 konvenční léčba včetně kortikosteroidů, imunomodulátorů a/nebo inhibitoru TNF. Bylo povoleno souběžné podávání stabilních dávek perorálních aminosalicylátů a kortikosteroidů (prednisonu nebo ekvivalentní denní dávky až 25 mg) s podmínkou snižování dávky kortikosteroidů až do přerušení jejich užívání, a to do 15 týdnů od vstupu do udržovací studie. Tofacitinib byl podáván na UC jako monoterapie (tj. bez souběžného podávání biologických léčiv a imunosupresiv).
Tabulka 22 uvádí další informace týkající se relevantního designu studie a charakteristik populace.
Tabulka 22: Klinické studie fáze 3 podávání tofacitinibu v dávce 5 mg a 10 mg dvakrát denně u pacientů s UC
OCTAVE Induction 1
OCTAVE Induction 2
OCTAVE Sustain
Léčebné skupiny (randomizační poměr)
tofacitinib 10 mg dvakrát denně placebo(4 : 1)
tofacitinib 10 mg dvakrát denně placebo(4 : 1)
tofacitinib 5 mg dvakrát denně tofacitinib 10 mg dvakrát denně placebo(1 : 1 : 1)
Počet zařazenýchpacientů
598
541
593
Trvání studie
8 týdnů
8 týdnů
52 týdnů
Primární cílovýparametr účinnosti
Remise
Remise
Remise
Klíčové sekundární cílové parametryúčinnosti
Zlepšení endoskopického vzhledusliznice
Zlepšení endoskopickéhovzhledu sliznice
Zlepšení endoskopického vzhledu sliznice
Udržení remise bez kortikosteroidů u pacientů, kteří byli v remisi nazačátku studie
OCTAVE Induction 1
OCTAVE Induction 2
OCTAVE Sustain
Léčebné skupiny (randomizační poměr)
tofacitinib 10 mg dvakrát denně placebo(4 : 1)
tofacitinib 10 mg dvakrát denně placebo(4 : 1)
tofacitinib 5 mg dvakrát denně tofacitinib 10 mg dvakrát denně placebo(1 : 1 : 1)
Předchozí selháníléčby TNFi
51,3 %
52,1 %
44,7 %
Předchozí selhání léčby kortikosteroidy
74,9 %
71,3 %
75,0 %
Předchozí selhání léčby imunosupresivy
74,1 %
69,5 %
69,6 %
Užívání kortikosteroidů na začátku studie
45,5 %
46,8 %
50,3 %
Zkratky: TNFi = inhibitor tumor nekrotizujícího faktoru; UC = ulcerózní kolitida.
Bezpečnost a účinnost tofacitinibu byly navíc hodnoceny v otevřené dlouhodobé prodloužené studii (OCTAVE Open). Pacienti, kteří dokončili 1 z indukčních studií (OCTAVE Induction 1 nebo OCTAVE Induction 2), ale nedosáhli klinické odpovědi, nebo pacienti, kteří dokončili udržovací studii (OCTAVE Sustain) nebo z ní předčasně odstoupili z důvodu selhání léčby, mohli vstoupit do studie OCTAVE Open. Pacienti ze studie OCTAVE Induction 1 nebo OCTAVE Induction 2, kteří po 8 týdnech ve studii OCTAVE Open nedosáhli klinické odpovědi, museli účast ve studii OCTAVE Open ukončit. Při vstupu do studie OCTAVE Open bylo požadováno snižování dávek kortikosteroidů.
Údaje o účinnosti indukce (OCTAVE Induction 1 a OCTAVE Induction 2)
Primární cílový parametr studií OCTAVE Induction 1 a OCTAVE Induction 2 byl podíl pacientů v remisi v 8. týdnu a klíčový sekundární cílový parametr byl podíl pacientů se zlepšením endoskopického vzhledu sliznice v 8. týdnu. Remise byla definována jako klinická remise (celkové
Mayo skóre ≤ 2 bez jakéhokoli samostatného podskóre > 1) a podskóre rektálního krvácení 0. Zlepšení endoskopického vzhledu sliznice bylo definováno jako endoskopické podskóre 0 nebo 1.
Významně větší podíl pacientů léčených tofacitinibem 10 mg dvakrát denně dosáhl v 8. týdnu v obou studiích remise, zlepšení endoskopického vzhledu sliznice a klinické odpovědi v porovnání
s placebem, jak je uvedeno v tabulce 23.
Výsledky účinnosti založené na vyhodnocení endoskopického záznamu na studijních pracovištích byly konzistentní s výsledky založenými na centrálním vyhodnocení endoskopického záznamu.
Tabulka 23: Podíl pacientů splňujících v 8. týdnu cílové parametry účinnosti (studie OCTAVE Induction 1 a studie OCTAVE Induction 2)
Studie OCTAVE Induction 1
Centrální vyhodnoceníendoskopického záznamu
Lokální vyhodnoceníendoskopického záznamu
Cílový parametr
Placebo
Tofacitinib 10 mgdvakrát denně
Placebo
Tofacitinib 10 mg dvakrátdenně
n = 122
n = 476
n = 122
n = 476
Remise
a
8,2 %
18,5 %
‡
11,5 %
24,8 %
‡
Zlepšení endoskopického vzhledu sliznice
b
15,6 %
31,3 %
†
23,0 %
42,4 %*
Normalizace endoskopického vzhledu sliznice
c
1,6 %
6,7 %
‡
2,5 %
10,9 %
‡
Klinická odpověď
d
32,8 %
59,9 %*
34,4 %
60,7%*
Studie OCTAVE Induction 2
Centrální vyhodnocení endoskopického záznamu
Lokální vyhodnocení endoskopického záznamu
Cílový parametr
Placebo
tofacitinib10 mgdvakrát denně
Placebo
tofacitinib10 mgdvakrátdenně
n = 112
n = 429
n = 112
n = 429
Remise
a
3,6 %
16,6 %
†
5,4 %
20,7 %
†
Zlepšení endoskopického vzhledu sliznice
b
11,6 %
28,4 %
†
15,2 %
36,4 %*
Normalizace endoskopického vzhledu sliznice
c
1,8 %
7,0 %
‡
0,0 %
9,1 %
‡
Klinická odpověď
d
28,6 %
55,0 %*
29,5 %
58,0 %*
*p < 0,0001; †p < 0,001; ‡p < 0,05.
n = počet pacientů v analyzovaném souboru.
a Primární cílový parametr: Remise byla definována jako klinická remise (Mayo skóre ≤ 2 bez jakéhokoli samostatného podskóre > 1) a podskóre rektálního krvácení 0.
b Klíčový sekundární cílový parametr: Zlepšení endoskopického vzhledu sliznice bylo definováno jako Mayo endoskopické podskóre 0 (normální nebo neaktivní onemocnění) nebo 1 (erytém, snížení vaskularizace).
c Normalizace endoskopického vzhledu sliznice bylo definováno jako Mayo endoskopické podskóre 0.
d Klinická odpověď byla definována jako snížení Mayo skóre o ≥ 3 body a ≥ 30 % oproti hodnotám na začátku studie doprovázené snížením hodnot v podskóre pro rektální krvácení o ≥ 1 bod nebo absolutním podskórem pro rektální krvácení 0 nebo 1.
U obou podskupin pacientů – s předchozím selháním léčby inhibitorem TNF nebo bez něj – dosáhl v 8. týdnu větší podíl pacientů léčených tofacitinibem 10 mg dvakrát denně remise a zlepšení endoskopického vzhledu sliznice v porovnání s placebem. Tento rozdíl v léčbě byl konzistentní mezi 2 podskupinami (tabulka 24).
Tabulka 24. Podíl pacientů splňujících v 8. týdnu primární cílový a klíčový sekundární cílový parametr účinnosti u léčebných podskupin s inhibitorem TNF (studie OCTAVE Induction 1 a studie OCTAVE Induction 2, centrální vyhodnocení endoskopického záznamu)
Studie OCTAVE Induction 1
Cílový parametr
Placebo n = 122
tofacitinib 10 mg dvakrát denněn = 476
Remise
a
S předchozím selháním léčby inhibitorem TNF
1,6 %
11,1 %
(1/64)
(27/243)
Bez předchozího selhání léčby inhibitorem TNF
b
15,5 %
26,2 %
(9/58)
(61/233)
Zlepšení endoskopického vzhledu sliznice
c
S předchozím selháním léčby inhibitorem TNF
6,3 %
22,6 %
(4/64)
(55/243)
Bez předchozího selhání léčby inhibitorem TNF
b
25,9 %
40,3 %
(15/58)
(94/233)
Studie OCTAVE Induction 2
Cílový parametr
Placebo n = 112
tofacitinib 10 mg dvakrát denněn = 429
Remise
a
S předchozím selháním léčby inhibitorem TNF
0,0 %
11,7 %
(0/60)
(26/222)
Bez předchozího selhání léčby inhibitorem TNF
b
7,7 %
21,7 %
(4/52)
(45/207)
Zlepšení endoskopického vzhledu sliznice
c
S předchozím selháním léčby inhibitorem TNF
6,7 %
21,6 %
(4/60)
(48/222)
Bez předchozího selhání léčby inhibitorem TNF
b
17,3 %
35,7 %
(9/52)
(74/207)
TNF = tumor nekrotizující faktor; n = počet pacientů v analyzovaném souboru.
a Remise byla definována jako klinická remise (Mayo skóre ≤ 2 bez jakéhokoli samostatného podskóre > 1)
a podskóre rektálního krvácení 0.
b Byli zahrnuti inhibitor TNF-naivní pacienti.
c Zlepšení endoskopického vzhledu sliznice bylo definováno jako Mayo endoskopické podskóre 0 (normální nebo neaktivní onemocnění) nebo 1 (erytém, snížení vaskularizace).
Už ve 2. týdnu při první plánované studijní návštěvě a při každé další návštěvě byly pozorovány významné rozdíly mezi tofacitinibem 10 mg podávaným dvakrát denně a placebem ve změnách v rektálním krvácení, frekvenci stolice a parciálním Mayo skóre oproti stavu na začátku studie.
Udržovací studie (OCTAVE Sustain)
Pacienti, kteří absolvovali 8 týdnů v 1 z indukčních studií a dosáhli klinické odpovědi, byli opětovně randomizováni do studie OCTAVE Sustain; 179 z 593 (30,2 %) pacientů bylo na začátku studie OCTAVE Sustain v remisi.
Primárním cílovým parametrem ve studii OCTAVE Sustain byl podíl pacientů v remisi v 52. týdnu. 2 klíčové sekundární cílové parametry byly podíl pacientů se zlepšením endoskopického vzhledu
v 52. týdnu a podíl pacientů s udržením remise bez kortikosteroidů v 24. a 52. týdnu z celkového počtu pacientů, kteří byli na začátku studie OCTAVE Sustain v remisi.
Významně větší podíl pacientů u obou léčebných skupin – tofacitinib 5 mg dvakrát denně a tofacitinib 10 mg dvakrát denně – dosáhl v 52. týdnu následujících cílových parametrů v porovnání s placebem: remise, zlepšení endoskopického vzhledu sliznice, normalizace endoskopického vzhledu sliznice, udržení klinické odpovědi, remise u pacientů, kteří byli v remisi na začátku studie, a udržení remise bez kortikosteroidů v 24. a 52. týdnu u pacientů, kteří byli v remisi na začátku studie, jak je uvedeno v tabulce 25.
Tabulka 25:Podíl pacientů splňujících v 52. týdnu cílové parametry účinnosti (OCTAVE Sustain)
Centrální vyhodnocení endoskopického záznamu
Lokální vyhodnocení endoskopického záznamu
Cílový parametr
Placebo n = 198
Tofacitinib5 mg dvakrát denněn = 198
Tofacitinib10 mg dvakrát denněn = 197
Placebo n = 198
Tofacitinib5 mg dvakrát denněn = 198
Tofacitinib 10 mg dvakrát denněn = 197
Remise
a
11,1 %
34,3 %*
40,6 %*
13,1 %
39,4 %*
47,7 %*
Zlepšení endoskopického vzhledu sliznice
b
13,1 %
37,4 %*
45,7 %*
15,7 %
44,9 %*
53,8 %*
Normalizace endoskopického vzhledu sliznice
c
4,0 %
14,6 %**
16,8 %*
5,6 %
22,2 %*
29,4 %*
Tabulka 25:Podíl pacientů splňujících v 52. týdnu cílové parametry účinnosti (OCTAVE Sustain)
Centrální vyhodnocení endoskopického záznamu
Lokální vyhodnocení endoskopického záznamu
Cílový parametr
Placebo n = 198
Tofacitinib5 mg dvakrát denněn = 198
Tofacitinib10 mg dvakrát denněn = 197
Placebo n = 198
Tofacitinib5 mg dvakrát denněn = 198
Tofacitinib 10 mg dvakrát denněn = 197
Udržení klinické odpovědi
d
20,2 %
51,5 %*
61,9 %*
20,7 %
51,0 %*
61,4 %*
Remiseu pacientů, kteří byli v remisi nazačátku studie
a,f
10,2 %
46,2 %*
56,4 %*
11,9 %
50,8 %*
65,5 %*
Udržení remise bez kortikosteroidů v 24. a 52. týdnu u pacientů, kteří byli v remisi nazačátku studie
e,f
5,1 %
35,4 %*
47,3 %*
11,9 %
47,7 %*
58,2 %*
Remise bez kortikosteroidů u pacientů užívajících na začátku studiekortikosteroidy
a,g
10,9 %
27,7 %
†
27,6 %
†
13,9 %
32,7 %
†
31,0 %
†
*p < 0,0001; **p < 0,001; †p < 0,05 pro tofacitinib oproti placebu. n = počet pacientů v analyzovaném souboru.
a Remise byla definována jako klinická remise (Mayo skóre ≤ 2 bez jakéhokoli samostatného podskóre > 1)
a podskóre rektálního krvácení 0.
b Zlepšení endoskopického vzhledu sliznice bylo definováno jako Mayo endoskopické podskóre 0 (normální nebo neaktivní onemocnění) nebo 1 (erytém, snížení vaskularizace).
c Normalizace endoskopického vzhledu sliznice bylo definováno jako Mayo endoskopické podskóre 0.
d Udržení klinické odpovědi bylo definováno snížením Mayo skóre o ≥ 3 body a ≥ 30 % oproti hodnotám na začátku indukční studie (OCTAVE Induction 1, OCTAVE Induction 2) doprovázené snížením podskóre rektálního krvácení o ≥ 1 bod nebo podskórem rektálního krvácení 0 nebo 1. Na začátku udržovací studie OCTAVE Sustain museli pacienti vykazovat klinickou odpověď.
e Udržení remise bez kortikosteroidů bylo definováno jako stav, kdy je pacient v remisi a neužívá kortikosteroidy po dobu minimálně 4 týdnů před návštěvou v 24. a 52. týdnu.
f n = 59 pro placebo, n = 65 pro tofacitinib 5 mg dvakrát denně, n = 55 pro tofacitinib 10 mg dvakrát denně.
g n = 101 pro placebo, n = 101 pro tofacitinib 5 mg dvakrát denně, n = 87 pro tofacitinib 10 mg dvakrát denně.
U obou podskupin pacientů – s předchozím selháním léčby inhibitorem TNF nebo bez něj – dosáhl v 52. týdnu studie OCTAVE Sustain větší podíl pacientů léčených buď tofacitinibem 5 mg dvakrát denně, nebo tofacitinibem 10 mg dvakrát denně v porovnání s placebem následujících cílových
parametrů: remise, zlepšení endoskopického vzhledu sliznice nebo udržení remise bez kortikosteroidů v 24. a 52. týdnu u pacientů, kteří byli v remisi na začátku studie (tabulka 26). Tento rozdíl v léčbě oproti placebu byl u tofacitinibu 5 mg podávaného dvakrát denně a u tofacitinibu 10 mg podávaného dvakrát denně v podskupině pacientů bez předchozího selhání léčby inhibitorem TNF podobný.
V podskupině pacientů s předchozím selháním léčby inhibitorem TNF byl pozorován rozdíl v léčbě oproti placebu numericky větší u tofacitinibu 10 mg podávaného dvakrát denně než u tofacitinibu
5 mg podávaného dvakrát denně o 9,7 až 16,7 procentních bodů v primárním cílovém parametru a klíčových sekundárních cílových parametrech.
Tabulka 26: Podíl pacientů splňujících v 52. týdnu primární cílový parametr účinnosti a klíčové sekundární cílové parametry účinnosti u léčebných podskupin
s inhibitorem TNF (OCTAVE Sustain, centrální vyhodnocení endoskopického záznamu)
Cílový parametr
Placebo n = 198
tofacitinib5 mgdvakrát denně n = 198
tofacitinib10 mgdvakrát denně n = 197
Remise
a
S předchozím selháním léčby inhibitorem
10/89
20/83
34/93
TNF
(11,2 %)
(24,1 %)
(36,6 %)
Bez předchozího selhání léčby inhibitorem
12/109
48/115
46/104
TNF
b
(11,0 %)
(41,7 %)
(44,2 %)
Zlepšení endoskopického vzhledu sliznice
c
S předchozím selháním léčby inhibitorem
11/89
25/83
37/93
TNF
(12,4 %)
(30,1 %)
(39,8 %)
Bez předchozího selhání léčby inhibitorem
15/109
49/115
53/104
TNF
b
(13,8 %)
(42,6 %)
(51,0 %)
Udržení remise bez kortikosteroidů v 24. a 52. týdnu u pacientů, kteří byli v remisi na začátku studie
d
S předchozím selháním léčby inhibitorem
1/21
4/18
7/18
TNF
(4,8 %)
(22,2 %)
(38,9 %)
Bez předchozího selhání léčby inhibitorem
2/38
19/47
19/37
TNF
b
(5,3 %)
(40,4 %)
(51,4 %)
TNF = tumor nekrotizující faktor; n = počet pacientů v analyzovaném souboru.
a Remise byla definována jako klinická remise (Mayo skóre ≤ 2 bez jakéhokoli samostatného podskóre
> 1) a podskóre rektálního krvácení 0.
b Byli zahrnuti inhibitor TNF-naivní pacienti.
C Zlepšení endoskopického vzhledu sliznice bylo definováno jako Mayo endoskopické podskóre 0 (normální nebo neaktivní onemocnění) nebo 1 (erytém, snížení vaskularizace).
d Udržení remise bez kortikosteroidů bylo definováno jako stav, kdy je pacient v remisi a neužívá kortikosteroidy po dobu minimálně 4 týdnů před návštěvou v 24. a 52. týdnu.
Podíl pacientů u obou skupin s tofacitinibem, u kterých došlo k selhání léčby, byl menší v porovnání s placebem v každém časovém bodě už od 8. týdne, tedy v prvním časovém bodě, kdy bylo selhání léčby hodnoceno, jak je ukázáno na obrázku 2.
0,8
0,7
0,6
0,5
0,4
0,3
0,2
0,1
0,0
TOFACITINIB 5 mg B.D.
TOFACITINIB 10 mg B.D.
Placebo
DOBA DO SELHÁNÍ LÉČBY (TÝDNY)
TOFACITINIB 10 mg
B.D.
TOFACITINIB 5 mg B.D.
PLACEBO
PODÍL SUBJEKTŮ S PŘÍHODOU
Obrázek 2. Doba do selhání léčby v udržovací studii OCTAVE Sustain (křivky Kaplan-Meier)
p < 0,0001 pro tofacitinib 5 mg dvakrát denně oproti placebu. p < 0,0001 pro tofacitinib 10 mg dvakrát denně oproti placebu.
B.D. = dvakrát denně.
Selhání léčby bylo definováno jako zvýšení Mayo skóre o ≥ 3 body oproti hodnotě na začátku udržovací studie doprovázené zvýšením podskóre rektálního krvácení o ≥ 1 bod a zvýšením endoskopického podskóre o ≥ 1 bod s výsledkem absolutního endoskopického podskóre ≥ 2 po minimální léčbě trvající 8 týdnů ve studii.
Výsledky týkající se zdravotního stavu a kvality života
Tofacitinib 10 mg podávaný dvakrát denně vykazoval větší zlepšení oproti výchozímu stavu v porovnání s placebem ve skóre souhrnu fyzických komponent (PCS) a souhrnu mentálních
komponent (MCS) a ve všech 8 oblastech SF-36 v indukčních studiích (OCTAVE Induction 1, OCTAVE Induction 2). V udržovací studii (OCTAVE Sustain) vykazoval tofacitinib 5 mg podávaný dvakrát denně i tofacitinib 10 mg podávaný dvakrát denně větší udržení zlepšení v porovnání
s placebem ve skóre PCS a MCS a ve všech 8 oblastech SF-36 ve 24. a 52. týdnu.
Tofacitinib 10 mg podávaný dvakrát denně vykazoval v 8. týdnu větší zlepšení oproti výchozímu stavu v porovnání s placebem celkově a ve všech 4 skóre oblastí dotazníku při zánětlivém onemocnění střev (IBDQ) (příznaky ve střevech, systémová funkce, emoční fungování a sociální fungování)
v indukčních studiích (OCTAVE Induction 1, OCTAVE Induction 2). V udržovací studii (OCTAVE Sustain) vykazoval tofacitinib 5 mg podávaný dvakrát denně i tofacitinib 10 mg podávaný dvakrát denně větší udržení zlepšení v porovnání s placebem celkově a ve všech 4 skóre oblastí dotazníku IBDQ ve 24. a 52. týdnu.
Zlepšení bylo také pozorováno v dotazníku EuroQoL 5-Dimension (EQ-5D) a různých oblastech dotazníku pracovní výkonnosti a omezení aktivity (Work productivity and activity impairment; WPAI-UC) v obou indukčních studiích i udržovací studii v porovnání s placebem.
Otevřená prodloužená studie (OCTAVE Open)
Pacienti, kteří nedosáhli klinické odpovědi v jedné z indukčních studií (OCTAVE Induction 1 nebo OCTAVE Induction 2) po 8 týdnech užívání tofacitinibu 10 mg dvakrát denně, mohli vstoupit do otevřené prodloužené studie (OCTAVE Open). Po dalších 8 týdnech podávání tofacitinibu 10 mg dvakrát denně ve studii OCTAVE Open dosáhlo 53 % (154/293) pacientů klinické odpovědi a 14 % (42/293) pacientů dosáhlo remise.
Pacientům, kteří pomocí tofacitinibu 10 mg užívaného dvakrát denně dosáhli klinické odpovědi
v 1 z indukčních studií (OCTAVE Induction 1 nebo OCTAVE Induction 2), ale došlo u nich k selhání léčby po snížení dávky tofacitinibu na 5 mg užívaných dvakrát denně nebo po přerušení léčby ve studii OCTAVE Sustain (tj. byly randomizováni do skupiny s placebem), se ve studii OCTAVE Open zvýšila dávka tofacitinibu na 10 mg užívaných dvakrát denně. Po 8 týdnech užívání tofacitinibu 10 mg dvakrát denně ve studii OCTAVE Open bylo dosaženo remise u 35 % (20/58) pacientů, kteří ve studii OCTAVE Sustain užívali tofacitinib 5 mg dvakrát denně, a u 40 % (40/99) pacientů, u kterých došlo ve studii OCTAVE Sustain k přerušení podávání přípravku. Ve 12. měsíci studie OCTAVE Open dosáhlo remise 52 % (25/48) pacientů, kteří ve studii OCTAVE Sustain dostávali tofacitinib 5 mg dvakrát denně, a 45 % (37/83) pacientů, u kterých došlo ve studii OCTAVE Sustain k přerušení podávání přípravku.
Ve 12. měsíci studie OCTAVE Open dále zůstalo v remisi při užívání tofacitinibu 5 mg dvakrát denně 74 % (48/65) pacientů, kteří dosáhli remise na konci studie OCTAVE Sustain buď s tofacitinibem
5 mg užívaným dvakrát denně, nebo tofacitinibem 10 mg užívaným dvakrát denně.
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií
s tofacitinibem u jedné nebo více podskupin pediatrické populace s jinými vzácnějšími typy juvenilní idiopatické artritidy a s ulcerózní kolitidou (informace o použití u pediatrické populace viz bod
4.2
).
Polyartikulární juvenilní idiopatická artritida a juvenilní PsA
Program tofacitinibu fáze 3 pro JIA sestával z jednoho dokončeného hodnocení fáze 3 (studie JIA-I [A3921104]) a jednoho probíhajícího dlouhodobého prodlouženého (LTE) hodnocení (A3921145). V těchto studiích byly zahrnuty následující podskupiny s JIA: pacienti buď s polyartritidou RF+ nebo RF-, rozšířenou oligoartritidou, nebo systémovou JIA s aktivní artritidou a bez aktuálních
systémových příznaků (dále jen soubor údajů pJIA) a dvě samostatné podskupiny pacientů s juvenilní PsA a artritidou spojenou s entezitidou (ERA). Do populace s pJIA, u níž byla sledována účinnost, však byly zahrnuty pouze podskupiny buď s polyartritidou RF+ nebo RF-, nebo rozšířenou oligoartritidou; výsledky pozorované v podskupině pacientů se systémovou JIA s aktivní artritidou
a bez aktuálních systémových příznaků byly neprůkazné. Pacienti s juvenilní PsA jsou zahrnuti jako samostatná podskupina, u níž byla sledována účinnost. Pacienti s ERA nebyli do analýzy účinnosti zahrnuti.
Všichni způsobilí pacienti ve studii JIA-I dostávali nezaslepeně tofacitinib 5 mg potahované tablety dvakrát denně nebo hmotnostní ekvivalent tofacitinibu ve formě perorálního roztoku dvakrát denně po dobu 18 týdnů (úvodní fáze); pacienti, kteří dosáhli alespoň odpovědi JIA ACR30 na konci nezaslepené fáze, byli randomizováni (1 : 1) buď na aktivní tofacitinib 5 mg potahované tablety nebo tofacitinib perorální roztok, nebo na placebo ve dvojitě zaslepené, placebem kontrolované fázi trvající 26 týdnů. Pacienti, kteří nedosáhli odpovědi JIA ACR30 na konci nezaslepené úvodní fáze nebo
u nichž kdykoli došlo k jediné epizodě vzplanutí onemocnění, byli ze studie vyřazeni. Do nezaslepené úvodní fáze bylo zařazeno celkem 225 pacientů. Z nich bylo 173 (76,9 %) pacientů způsobilých
k randomizaci do dvojitě zaslepené fáze buď na aktivní tofacitinib 5 mg potahované tablety nebo hmotnostní ekvivalent tofacitinibu ve formě perorálního roztoku dvakrát denně (n = 88), nebo na placebo (n = 85). Ve skupině s tofacitinibem bylo 58 (65,9 %) pacientů a ve skupině s placebem bylo 58 (68,2 %) pacientů, kteří během dvojitě zaslepené fáze užívali MTX, což bylo podle protokolu povoleno, ale nikoli vyžadováno.
Do dvojitě zaslepené fáze studie bylo randomizováno a do níže uvedených analýz účinnosti zahrnuto 133 pacientů s pJIA [s polyartritidou RF+ nebo RF- a rozšířenou oligoartritidou] a 15 pacientů
s juvenilní PsA.
Známky a příznaky
Ve 44. týdnu došlo ke vzplanutí u významně menšího podílu pacientů s pJIA ve studii JIA-I léčených tofacitinibem ve formě 5mg potahovaných tablet dvakrát denně nebo hmotnostním ekvivalentem tofacitinibu ve formě perorálního roztoku dvakrát denně než u pacientů léčených placebem. Významně
větší podíl pacientů s pJIA léčených tofacitinibem ve formě 5mg potahovaných tablet nebo tofacitinibem ve formě perorálního roztoku dosáhl ve 44. týdnu odpovědí JIA ACR30, 50 a 70 ve srovnání s pacienty léčenými placebem (tabulka 27).
Výskyt vzplanutí onemocnění a výsledky JIA ACR30/50/70 byly ve prospěch tofacitinibu 5 mg dvakrát denně ve srovnání s placebem napříč subtypy JIA, tj. polyartritida RF+, polyartritida RF-, rozšířená oligoartritida a jPsA, a byly konzistentní s výsledky pro celkovou populaci studie.
Výskyt vzplanutí onemocnění a výsledky JIA ACR30/50/70 byly ve prospěch tofacitinibu 5 mg dvakrát denně ve srovnání s placebem u pacientů s pJIA, kteří dostávali tofacitinib 5 mg dvakrát denně při současném užívání MTX v 1. den [n = 101 (76 %)], a u těch, kteří byli na monoterapii tofacitinibem [n = 32 (24 %)]. Navíc výskyt vzplanutí onemocnění a výsledky JIA ACR30/50/70 byly také ve prospěch tofacitinibu 5 mg dvakrát denně ve srovnání s placebem u pacientů s pJIA, kteří měli předchozí zkušenost s bDMARD [n = 39 (29 %)], i u těch, kteří neměli předchozí zkušenost
s bDMARD [n = 94 (71 %)].
Ve studii JIA-I ve 2. týdnu nezaslepené úvodní fáze byla odpověď JIA ACR30 u pacientů s pJIA 45,03 %.
Tabulka 27:Primární a sekundární cílové parametry účinnosti u pacientů s pJIA ve 44. týdnu* ve studii JIA-I (všechny p-hodnoty < 0,05)
Primární cílový parametr(s kontrolou chybtypu I)
Léčebná skupina
Četnost výskytu
Rozdíl (%) oproti placebu (95% CI)
Výskyt vzplanutí onemocnění
Tofacitinib 5 mgdvakrát denně (N = 67)
28 %
-24,7 (-40,8; -8,5)
Placebo(N = 66)
53 %
Sekundární cílové parametry(s kontrolou chybtypu I)
Léčebná skupina
Četnost odpovědi
Rozdíl (%) oproti placebu (95% CI)
JIA ACR30
Tofacitinib 5 mg dvakrát denně (N = 67)
72 %
24,7 (8,50; 40,8)
Placebo (N = 66)
47 %
JIA ACR50
Tofacitinib 5 mg dvakrát denně (N = 67)
67 %
20,2 (3,72; 36,7)
Placebo (N = 66)
47 %
JIA ACR70
Tofacitinib 5 mg dvakrát denně (N = 67)
55 %
17,4 (0,65; 34,0)
Placebo (N = 66)
38 %
Sekundární cílový parametr(s kontrolou chybtypu I)
Léčebná skupina
Průměr LS (SEM)
Rozdíl oproti placebu (95% CI)
Změna indexu
Tofacitinib 5 mg
-0,11 (0,04)
-0,11 (-0,22; -0,01)
postižení CHAQ
dvakrát denně
oproti výchozí
(N = 67; n = 46)
hodnotě dvojitě
Placebo
0,00 (0,04)
zaslepené fáze
(N = 66; n = 31)
ACR = kritéria American College of Rheumatology; CHAQ = dotazník k hodnocení zdravotního stavu
v dětství; CI = konfidenční interval; LS = nejmenší čtverce; n = počet pacientů s pozorováním při návštěvě; N = celkový počet pacientů; JIA = juvenilní idiopatická artritida; SEM = standardní chyba průměrné hodnoty
* Dvojitě zaslepená fáze trvající 26 týdnů je od 18. týdne až do 44. týdne, počínaje dnem randomizace. Cílové parametry s kontrolou chyb typu I jsou testovány v tomto pořadí: vzplanutí onemocnění, JIA ACR50, JIA ACR30, JIA ACR70, index postižení CHAQ.
Ve dvojitě zaslepené fázi vykazovala každá ze složek odpovědi JIA ACR větší zlepšení oproti výchozí hodnotě nezaslepené fáze (1. den) ve 24. týdnu a 44. týdnu u pacientů s pJIA léčených perorálním roztokem tofacitinibu v dávce 5 mg dvakrát denně nebo hmotnostním ekvivalentem dvakrát denně ve srovnání s těmi, kteří dostávali placebo ve studii JIA-I.
Fyzické funkce a kvalita života související se zdravím
Změny fyzických funkcí ve studii JIA-I byly měřeny indexem postižení CHAQ. Průměrná změna indexu postižení CHAQ oproti výchozí hodnotě dvojitě zaslepené fáze u pacientů s pJIA byla ve
44. týdnu významně nižší u tofacitinibu 5 mg potahované tablety dvakrát denně nebo hmotnostního ekvivalentu tofacitinibu ve formě perorálního roztoku dvakrát denně ve srovnání s placebem (tabulka 27). Výsledky průměrné změny indexu postižení CHAQ oproti výchozí hodnotě dvojitě zaslepené fáze byly ve prospěch tofacitinibu 5 mg dvakrát denně ve srovnání s placebem napříč subtypy JIA, tj. polyartritida RF+, polyartritida RF-, rozšířená oligoartritida a jPsA, a byly konzistentní s výsledky pro celkovou populaci studie.
⚠️ Upozornění
Tofacitinib lze u následujících pacientů používat, pouze pokud nejsou k dispozici vhodné alternativy léčby:
pacienti ve věku 65 let a starší;
pacienti s aterosklerotickým kardiovaskulárním onemocněním v anamnéze nebo jinými kardiovaskulárními rizikovými faktory (např. pacienti, kteří jsou nebo bývali dlouhodobými kuřáky);
pacienti s rizikovými faktory pro malignity (např. současná malignita nebo malignita v anamnéze).
Použití u pacientů ve věku 65 let a starších
Vzhledem ke zvýšenému riziku závažných infekcí, infarktu myokardu, malignit a mortality z jakékoli příčiny při léčbě tofacitinibem u pacientů ve věku 65 let a starších se má tofacitinib u těchto pacientů
používat, pouze pokud nejsou k dispozici vhodné alternativy léčby (další podrobnost viz body
4.4
a
5.1
).
Kombinace s jinou léčbou
Tofacitinib nebyl studován a jeho použití je třeba se vyhnout v kombinaci s biologickými léčivy, např. antagonisty TNF, antagonisty interleukinu (IL)-1R, antagonisty IL-6R, monoklonálními protilátkami anti-CD20, antagonisty IL-17, antagonisty IL-12/IL-23, antiintegriny, selektivními kostimulačními modulátory a potentními imunosupresivy, např. azathioprinem, merkaptopurinem, cyklosporinem
a takrolimem, a to kvůli možnosti zvýšené imunosuprese a zvýšenému riziku infekce.
V klinických studiích RA existovalo zvýšené riziko incidence nežádoucích účinků pro kombinaci tofacitinibu s MTX oproti použití tofacitinibu v monoterapii.
Použití tofacitinibu v kombinaci s inhibitory fosfodiesterázy 4.nebylo v klinických studiích s tofacitinibem hodnoceno.
Žilní tromboembolismus (VTE)
U pacientů užívajících tofacitinib byly pozorovány závažné příhody VTE, včetně plicní embolie (PE), z nichž některé byly fatální, trombózy mozkových žil a splavů (CVST), a hluboké žilní trombózy (DVT) (viz tabulka 8 v bodě 4.8). V randomizované poregistrační studii bezpečnosti u pacientů
s revmatoidní artritidou, kteří byli ve věku 50 let nebo starších a u kterých se vyskytoval alespoň jeden další kardiovaskulární rizikový faktor, bylo pozorováno na dávce závislé zvýšené riziko VTE při podávání tofacitinibu v porovnání s inhibitory TNF (viz body
4.8
a
5.1
).
V explorační post hoc analýze provedené v rámci této studie u pacientů se známými rizikovými faktory VTE byl výskyt následných VTE častěji pozorován u pacientů léčených tofacitinibem, kteří měli po 12měsíční léčbě hladinu D-dimeru ≥ 2 × ULN (horní limit normy), oproti pacientům s hladinou D-dimeru < 2 × ULN; to nebylo evidentní u pacientů léčených inhibitorem TNF. Interpretace je omezena nízkým počtem příhod VTE a omezenou dostupností testu D-dimerů (hodnoceno pouze
k výchozímu stavu, k 12. měsíci a na konci studie). U pacientů, kteří během studie neměli VTE, byly průměrné hladiny D-dimeru k 12. měsíci ve srovnání s výchozím stavem ve všech léčebných ramenech významně sníženy. Hladiny D-dimeru ≥ 2 × ULN k 12. měsíci byly však pozorovány u přibližně 30 % pacientů bez následných příhod VTE, což naznačuje omezenou specificitu testování D-dimeru v této studii.
Udržovací léčba dávkou 10 mg tofacitinibu dvakrát denně se nedoporučuje u pacientů s UC, u kterých jsou známy rizikové faktory VTE, MACE a malignity, pokud je k dispozici vhodná alternativní léčba (viz bod
4.2
).
U pacientů s kardiovaskulárními rizikovými faktory nebo rizikovými faktory pro malignity (viz také bod
4.4
„Závažné nežádoucí kardiovaskulární příhody (včetně infarktu myokardu)“ a „Malignity
a lymfoproliferativní onemocnění“) se má tofacitinib používat, pouze pokud nejsou k dispozici vhodné alternativy léčby.
U pacientů s jinými rizikovými faktory VTE, než jsou rizikové faktory MACE nebo malignity, se má tofacitinib používat s opatrností. Mezi rizikové faktory VTE jiné než rizikové faktory MACE nebo malignity patří předchozí VTE, pacienti podstupující velké chirurgické výkony, imobilizace, užívání kombinované hormonální antikoncepce nebo hormonální substituční terapie, vrozená koagulopatie. V průběhu léčby tofacitinibem je nutné pravidelně vyhodnocovat, zda u pacienta nedošlo ke změnám v riziku VTE.
U pacientů s RA se známými rizikovými faktory pro VTE zvažte testování hladin D-dimeru přibližně po 12 měsících léčby. Pokud je výsledek testu D-dimeru ≥ 2 × ULN, před rozhodnutím o pokračování léčby tofacitinibem potvrďte, že klinické přínosy převažují nad riziky.
Pacienty vykazující známky a příznaky VTE je třeba ihned vyšetřit a je třeba ukončit podávání tofacitinibu u pacientů s podezřením na VTE bez ohledu na dávku či indikaci.
Trombóza retinální žíly
U pacientů léčených tofacitinibem byla hlášena trombóza retinální žíly (RVT) (viz bod
4.8
). Pacienti musí být poučeni, aby v případě, že se u nich objeví příznaky naznačující RVT, okamžitě vyhledali lékařskou péči.
Závažné infekce
U pacientů užívajících tofacitinib byly hlášeny závažné a někdy fatální infekce v důsledku působení bakteriálních, mykobakteriálních, invazivních mykotických, virových nebo jiných oportunních patogenů (viz bod
4.8
). Riziko oportunních infekcí je vyšší v asijských zeměpisných oblastech (viz bod
4.8
). Pacienti s revmatoidní artritidou užívající kortikosteroidy mohou být predisponováni
k infekci.
Podávání tofacitinibu nesmí být zahájeno u pacientů s akutními infekcemi včetně infekcí lokalizovaných.
Před zahájením podávání tofacitinibu je nutné zvážit přínosy a rizika této léčby:
u pacientů s rekurentními infekcemi,
u pacientů s anamnézou závažné nebo oportunní infekce,
u pacientů, kteří pobývali v oblastech endemických mykóz nebo takové oblasti navštívili,
u pacientů, jejichž základní onemocnění je může predisponovat k rozvoji infekce.
Pacienty je třeba během léčby tofacitinibem i po jejím ukončení důkladně sledovat z hlediska rozvoje známek a příznaků infekce. Léčbu je třeba přerušit, pokud se u pacienta rozvine závažná infekce, oportunní infekce nebo sepse. Pacient, u něhož se během léčby tofacitinibem rozvine nová infekce, musí podstoupit okamžité a kompletní diagnostické testování vhodné pro imunokompromitované pacienty, je třeba u něj zahájit odpovídající antimikrobiální léčbu a důkladně jej sledovat.
Protože obecně existuje vyšší incidence infekcí u starší populace a pacientů s diabetem mellitem, při léčbě těchto pacientů je třeba dbát opatrnosti (viz bod
4.8
). U pacientů ve věku 65 let a starších lze použít léčbu tofacitinibem, pouze pokud nejsou k dispozici vhodné alternativy léčby (viz bod
5.1
).
Riziko infekce může být vyšší se zvyšujícím se stupněm lymfopenie; při hodnocení rizika infekce u jednotlivých pacientů je proto třeba vzít v úvahu počet lymfocytů. Kritéria přerušení léčby
a sledování lymfopenie jsou uvedena v bodě 4.2. Tuberkulóza
Před zahájením podávání tofacitinibu je nutno zvážit přínosy a rizika léčby u pacientů:
kteří přišli do styku s TBC
kteří pobývali nebo cestovali do oblastí s endemickým výskytem TBC.
Pacienti musí být před podáním tofacitinibu, a dle platných postupů také během něj, vyšetřeni a otestováni na přítomnost latentní nebo aktivní infekce.
Pacienti s latentní TBC, kteří mají pozitivní test, musí před podáním tofacitinibu být přeléčeni standardní antimykobakteriální terapií.
Před zahájením podávání tofacitinibu je třeba zvážit také antituberkulózní léčbu u pacientů
s negativním testem na TBC, ale kteří mají v anamnéze latentní nebo aktivní TBC, u nichž nelze ověřit odpovídající přeléčení. Stejně je třeba postupovat i u pacientů s negativním testem, u nichž jsou přítomny rizikové faktory infekce TBC. V rámci rozhodování, zda je u jednotlivých pacientů zahájení antituberkulózní léčby vhodné, se doporučuje konzultace s lékařem specializovaným na léčbu TBC.
Pacienty je třeba důkladně sledovat, zda se u nich neobjeví známky nebo příznaky TBC, a to včetně pacientů, kteří měli před zahájením léčby negativní testy na latentní infekci TBC.
Virová reaktivace
U pacientů dostávajících tofacitinib byly pozorovány případy virové reaktivace a reaktivace herpetického viru (např. herpes zoster) (viz bod
4.8
).
Incidence pásového oparu se jeví vyšší u těchto pacientů léčených tofacitinibem:
Japonci nebo Korejci,
pacienti s ALC méně než 1000 buněk/mm
3
(viz bod
4.2
),
pacienti s dlouhotrvající RA, kteří dříve obdrželi dvě nebo více biologických chorobu modifikujících antirevmatik (DMARD).
pacienti léčení dávkou 10 mg dvakrát denně.
Vliv tofacitinibu na reaktivaci chronické virové hepatitidy není znám. Pacienti s pozitivním screeningem na hepatitidu B nebo C byli z klinických studií vyřazeni. Screening na virovou hepatitidu je třeba provést v souladu s klinickými postupy před zahájením léčby tofacitinibem.
Po uvedení přípravku na trh byl u pacientů s RA, kteří dostávali tofacitinib, hlášen nejméně jeden potvrzený případ progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML). PML může být fatální a je nutné ji brát v úvahu při diferenční diagnostice u imunosuprimovaných pacientů s novým propuknutím nebo zhoršením neurologických symptomů.
Závažné nežádoucí kardiovaskulární příhody (včetně infarktu myokardu)
U pacientů užívajících tofacitinib byly pozorovány závažné nežádoucí kardiovaskulární příhody (MACE - major adverse cardiovascular events).
V randomizované poregistrační studii bezpečnosti u pacientů s revmatoidní artritidou, kteří byli ve věku 50 let nebo starší a u kterých se vyskytoval alespoň jeden další kardiovaskulární rizikový faktor, byla při podávání tofacitinibu v porovnání s inhibitory TNF pozorována zvýšená incidence infarktu myokardu (viz body
4.8
a
5.1
). U pacientů ve věku 65 let a starších, pacientů, kteří jsou nebo bývali dlouhodobými kuřáky, a pacientů s ateroskerotickým kardiovaskulárním onemocněním v anamnéze nebo jinými kardiovaskulárními rizikovými faktory se má tofacitinib používat, pouze pokud nejsou
k dispozici vhodné alternativy léčby (viz bod
5.1
). Malignity a lymfoproliferativní onemocnění
Tofacitinib může ovlivnit obranyschopnost organismu příjemce vůči malignitám.
V randomizované poregistrační studii bezpečnosti u pacientů s revmatoidní artritidou, kteří byli ve věku 50 let nebo starší a u kterých se vyskytoval alespoň jeden další kardiovaskulární rizikový faktor, byla při podávání tofacitinibu v porovnání s inhibitory TNF pozorována zvýšená incidence malignit , zejména NMSC (non-melanoma skin cancer; nemelanomový karcinom kůže), karcinomu plic
a lymfomu (viz body
4.8
a
5.1
).
NMSC, karcinomy plic a lymfom u pacientů léčených tofacitinibem byly pozorovány také v jiných klinických studiích a po uvedení přípravku na trh.
V klinických studiích a po uvedení přípravku na trh byly u pacientů léčených tofacitinibem pozorovány další malignity, včetně mj. karcinomu prsu, melanomu, karcinomu prostaty a karcinomu pankreatu.
U pacientů ve věku 65 let a starších, kteří jsou nebo bývali dlouhodobými kuřáky, a pacientů s jinými rizikovými faktory malignity (např. současná malignita nebo malignity v anamnéze kromě úspěšně vyléčeného nemelanomového karcinomu kůže) se má tofacitinib používat, pouze pokud nejsou
k dispozici vhodné alternativy léčby (viz bod
5.1
). U všech pacientů, zejména u těch se zvýšeným rizikem karcinomu kůže, se doporučuje provádět pravidelná kožní vyšetření (viz tabulka 8 v bodě 4.8).
Intersticiální plicní onemocnění
Opatrnost se doporučuje také u pacientů s anamnézou chronického onemocnění plic, jelikož mohou být náchylnější k infekcím. Případy intersticiálního plicního onemocnění (z nichž některé byly fatální) byly hlášeny u pacientů léčených tofacitinibem v klinických studiích RA a po uvedení přípravku na trh, ačkoli role inhibice Janus kinázy (JAK) v těchto případech není známa. Pacienti asijského původu s RA jsou vystaveni vyššímu riziku intersticiálního plicního onemocnění, proto je třeba opatrnosti při léčbě těchto pacientů.
Gastrointestinální perforace
V klinických studiích byly hlášeny příhody gastrointestinální perforace, ačkoli role inhibice JAK není u těchto příhod známa.
Tofacitinib je třeba používat s opatrností u pacientů, kteří mohou mít zvýšené riziko gastrointestinální perforace (např. pacienti s anamnézou divertikulitidy, pacienti souběžně užívající kortikosteroidy a/nebo nesteroidní antiflogistika). Pacienty, u nichž se nově objeví abdominální známky a příznaky, je třeba okamžitě vyšetřit, aby byla včas identifikována gastrointestinální perforace.
Zlomeniny
U pacientů léčených tofacitinibem byly pozorovány zlomeniny.
Tofacitinib je třeba používat s opatrností u pacientů se známými rizikovými faktory pro zlomeniny, např. u starších pacientů, žen a pacientů, kteří užívají kortikosteroidy, bez ohledu na indikaci
a dávkování.
Jaterní enzymy
Léčba tofacitinibem byla u některých pacientů spojena s častějším výskytem zvýšených hodnot jaterních enzymů (viz Testy jaterních enzymů v bodě 4.8). Při zvažování zahájení léčby tofacitinibem u pacientů se zvýšenou hladinou alaninaminotransferázy (ALT) nebo aspartátaminotransferázy (AST) je třeba dbát opatrnosti, zejména pokud je léčba zahájena v kombinaci s potenciálně hepatotoxickými léčivými přípravky, jako je MTX. Po zahájení léčby se doporučuje rutinní sledování jaterních testů
a okamžité vyšetření příčiny jakéhokoli pozorovaného zvýšení hodnot jaterních enzymů, aby byly odhaleny možné případy polékového poškození jater. Pokud existuje podezření na polékové poškození jater, je třeba podávání tofacitinibu přerušit až do doby, dokud nebude tato diagnóza vyloučena.
Hypersenzitivita
Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy hypersenzitivity spojené s podáváním tofacitinibu. Alergické reakce zahrnovaly angioedém a kopřivku; objevily se i závažné reakce. Pokud se objeví jakékoliv závažné alergické nebo anafylaktické reakce, užívání tofacitinibu musí být okamžitě ukončeno.
Laboratorní parametry
Lymfocyty
Léčba tofacitinibem byla spojena se zvýšenou incidencí lymfopenie v porovnání s placebem. Počty lymfocytů nižší než 750 buněk/mm
3
byly spojeny se zvýšenou incidencí závažných infekcí.
Nedoporučuje se zahajovat léčbu tofacitinibem či v ní pokračovat u pacientů s potvrzeným počtem lymfocytů nižším než 750 buněk/mm
3
. Lymfocyty je třeba zkontrolovat na začátku léčby a následně každé 3 měsíce. Doporučené úpravy na základě počtu lymfocytů viz bod
4.2
.
Neutrofily
Léčba tofacitinibem byla spojena se zvýšenou incidencí neutropenie (méně než 2000 buněk/mm
3
)
v porovnání s placebem. Nedoporučuje se zahajovat léčbu tofacitinibem u dospělých pacientů s ANC nižším než 1000 buněk/mm
3
a u pediatrických pacientů s ANC nižším než 1200 buněk/mm
3
. ANC je
třeba zkontrolovat na začátku léčby, po 4 až 8 týdnech léčby a následně každé 3 měsíce. Doporučené úpravy na základě ANC viz bod
4.2
.
Hemoglobin
Léčba tofacitinibem byla spojena se snížením hladiny hemoglobinu. Léčbu tofacitinibem se nedoporučuje zahajovat u dospělých pacientů s hodnotou hemoglobinu nižší než 9 g/dl
a u pediatrických pacientů s hodnotou hemoglobinu nižší než 10 g/dl. Hemoglobin je třeba zkontrolovat na začátku léčby, po 4 až 8 týdnech léčby a následně každé 3 měsíce. Doporučené úpravy na základě hladiny hemoglobinu viz bod
4.2
.
Monitorování hladin lipidů
Léčba tofacitinibem byla spojena se zvýšením lipidových parametrů, jako jsou hladiny celkového cholesterolu, cholesterolu o nízké hustotě (LDL) a cholesterolu o vysoké hustotě (HDL). Maximální účinek byl obecně pozorován během 6 týdnů. Zhodnocení lipidových parametrů je třeba provést za 8 týdnů od zahájení léčby tofacitinibem. Pacienty je třeba léčit v souladu s klinickými postupy pro léčbu hyperlipidemie. Při terapii statinem může být zvýšení hladin celkového a LDL-cholesterolu spojené s léčbou tofacitinibem sníženo na hladiny před léčbou.
Hypoglykémie u pacientů léčených na diabetes
Po zahájení léčby tofacitinibem u pacientů dostávajících lék proti diabetu se objevila hlášení hypoglykémie. V případě, že dojde k hypoglykémii, může být nezbytná úprava dávky léku proti diabetu.
Vakcinace
Před zahájením léčby tofacitinibem se doporučuje všem pacientům, zejména pacientům s pJIA a jPsA, doplnit všechna očkování v souladu s aktuálními doporučeními pro očkování. Živé vakcíny se nedoporučuje podávat souběžně s tofacitinibem. Při rozhodování o použití živých vakcín je nutné vzít v úvahu preexistující imunosupresi u daného pacienta.
Profylaktické očkování proti pásovému oparu je třeba zvážit v souladu s doporučeními pro očkování. Zvláštní pozornost má být věnována pacientům s dlouhotrvající RA, kteří dříve dostávali dvě nebo více biologických DMARD. Pokud je podávána živá vakcína proti pásovému oparu; má být podávána pouze pacientům s anamnézou planých neštovic nebo těm, kteří jsou séropozitivní na virus varicella zoster (VZV). V případě, že anamnéza planých neštovic je považována za pochybnou nebo nespolehlivou, doporučuje se provést vyšetření na přítomnost protilátek proti VZV.
Očkování živou vakcínou musí proběhnout alespoň 2 týdny, ale lépe 4 týdny před zahájením podávání tofacitinibu nebo v souladu s aktuálními doporučeními pro očkování týkajícími se imunomodulačních látek. Data o sekundárním přenosu infekce živými vakcínami na pacienty užívající tofacitinib nejsou dostupná.
Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento léčivý přípravek užívat.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.