Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
Zdroj
DPD · 02562502
Farmakoterapeutická skupina: cytostatika, inhibitory proteinkináz, ATC kód: L01EA02. Farmakodynamika
Dasatinib inhibuje aktivitu BCR-ABL kinázy a kináz z rodiny SRC, jakož i řady dalších vybraných onkogenních kináz včetně c-KIT, kináz efrinového (EPH) receptoru a receptoru PDGFβ. Dasatinib je silný, subnanomolární inhibitor BCR-ABL kinázy s účinností při koncentraci 0,6-0,8 nM. Váže se jak na neaktivní, tak na aktivní konformaci enzymu BCR-ABL.
Mechanismus účinku
In vitro je dasatinib účinný v leukemických buněčných liniích představujících varianty onemocnění citlivého i rezistentního k imatinibu. Tyto neklinické studie prokazují, že dasatinib dokáže překonat rezistenci na imatinib vyplývající z nadměrné exprese (overexprese) BCR-ABL, doménových mutací BCR-ABL kinázy, aktivace alternativních signálních drah zahrnujících kinázy ze skupiny SRC (LYN, HCK) a overexprese genu multilékové rezistence. Kromě toho dasatinib inhibuje kinázy ze skupiny SRC při subnanomolárních koncentracích.
Při samostatných experimentech in vivo s použitím myších modelů CML zabránil dasatinib progresi chronické CML do blastické fáze a prodloužil přežití myší nesoucích buněčné linie CML odvozené od pacientů a rostoucí v různých oblastech včetně centrálního nervového systému.
Klinická účinnost a bezpečnost
V klinickém hodnocení fáze 1 byly pozorovány hematologické i cytogenetické odpovědi ve všech fázích CML a u Ph+ ALL u prvních 84 pacientů, kteří byli léčeni a následně sledováni po dobu 27 měsíců. Odpovědi byly dlouhodobé ve všech fázích CML i Ph+ ALL.
Byla provedena 4 jednoramenná, nekontrolovaná, otevřená klinická hodnocení fáze 2, jejichž cílem bylo stanovit bezpečnost a účinnost dasatinibu u pacientů s CML v chronické, akcelerované nebo myeloidní blastické fázi, kteří byli rezistentní k imatinibu nebo jej netolerovali. Jedno randomizované, nekomparativní klinické hodnocení bylo provedeno u pacientů v chronické fázi, u nichž selhala počáteční léčba imatinibem v dávce 400 nebo 600 mg. Zahajovací dávka dasatinibu byla 70 mg (odpovídá 55 mg přípravku Daruph) dvakrát denně. Změny dávkování byly povoleny za účelem zlepšení účinku nebo zvládání toxicity (viz bod
4.2
).
Byla provedena 2 randomizovaná, otevřená klinická hodnocení fáze 3 s cílem zhodnotit účinnost dasatinibu podávaného jednou denně v porovnání s dasatinibem podávaným dvakrát denně. Dále pak bylo provedeno 1 otevřené, randomizované srovnávací klinické hodnocení fáze 3 u dospělých pacientů s nově diagnostikovou CML-CP.
Účinnost dasatinibu je založena na míře hematologických a cytogenetických odpovědí. Délka trávní odpovědi a odhadované míry přežití poskytují další důkazy klinického přínosu dasatinibu.
V klinických hodnoceních bylo celkem hodnoceno 2 712 pacientů, z nichž 23 % bylo ve věku ≥ 65 let a 5 % ve věku ≥ 75 let.
CML-CP – nově diagnostikovaná
Mezinárodní, otevřené, multicentrické, randomizované, komparativní klinické hodnocení fáze 3 bylo provedeno u dospělých pacientů s nově diagnostikovanou CML-CP. Pacienti byli randomizováni
k užívání dasatinibu v dávce 100 mg (odpovídá 79 mg přípravku Daruph) jednou denně, nebo k užívání imatinibu v dávce 400 mg jednou denně. Primárním cílovým parametrem byla míra potvrzené kompletní cytogenetické odpovědi (cCCyR) v průběhu 12 měsíců. Sekundární cílové parametry zahrnovaly dobu trvání cCCyR (ukazatel dlouhodobosti odpovědi), dobu k dosažení cCCyR, míru velké molekulární odpovědi (MMR), dobu k dosažení MMR, přežití bez progrese
onemocnění (PFS) a celkové přežití (OS). Ostatní relevantní výsledky týkající se účinnosti zahrnovaly míry CCyR a celkové molekulární odpovědi (CMR). Klinické hodnocení stále probíhá.
Celkem 519 pacientů bylo randomizováno do léčebné skupiny: 259 k užívání dasatinibu a 260
k užívání imatinibu. Výchozí charakteristiky obou skupin byly vyvážené s ohledem na věk (medián věku 46 let pro skupinu s dasatinibem s 10 % pacientů ve věku ≥ 65 let a 49 let pro skupinu
s imatinibem s 11 % pacientů ve věku ≥ 65 let), pohlaví (ženy 44 % pro dasatinib, 37 % pro imatinib) a rasu (běloši 51 % pro dasatinib a 55 % pro imatinib; Asijci 43 % pro dasatinib a 37 % pro imatinib). Na počátku klinického hodnocení bylo v obou skupinách rozložení Hasfordova skóre obdobné (nízké riziko: 33 % pro dasatinib a 34 % pro imatinib; střední riziko: 48 % pro dasatinib a 47 % pro imatinib; vysoké riziko: 19 % pro dasatinib a 19 % pro imatinib).
Při minimální době následného sledování 12 měsíců léčbu první volby stále užívalo 85 % pacientů randomizovaných do skupiny s dasatinibem a 81 % ze skupiny s imatinibem. Ukončení léčby během 12 měsíců v důsledku progrese onemocnění nastalo u 3 % pacientů léčených dasatinibem a u 5 % pacientů léčených imatinibem.
Při minimální době následného sledování 60 měsíců léčbu první volby stále užívalo 60 % pacientů randomizovaných do skupiny s dasatinibem a 63 % pacientů randomizovaných do skupiny
s imatinibem. Ukončení léčby během 60 měsíců v důsledku progrese onemocnění nastalo u 11 % pacientů léčených dasatinibem a u 14 % pacientů léčených imatinibem.
Výsledky týkající se účinnosti jsou uvedeny v tabulce 9. V průběhu prvních 12 měsíců léčby bylo u statisticky významně většího podílu pacientů ve skupině s dasatinibem dosaženo cCCyR
v porovnání s pacienty ve skupině s imatinibem. Účinnost dasatinibu byla konzistentní napříč různými podskupinami, které zahrnovaly rozdělení podle věku, pohlaví a Hasfordova skóre na počátku klinického hodnocení.
Tabulka 9: Výsledky týkající se účinnosti z klinického hodnocení fáze 3 s nově diagnostikovanými pacienty s CML-CP
Dasatinib n = 259
Imatinib n = 260
p–hodnota
Míra odpovědi (95 % CI)
Cytogenetická odpověďv průběhu 12 měsíců
acCCyRbCCyRv průběhu 24 měsícůacCCyRbCCyRv průběhu 36 měsícůacCCyRbCCyRv průběhu 48 měsícůacCCyRbCCyRv průběhu 60 měsícůacCCyRbCCyR
76,8 % (71,2-81,8)85,3 % (80,4-89,4)
66,2 % (60,1-71,9)73,5 % (67,7-78,7)
p < 0,007*⎯
80,3 %
74,2 %
⎯
87,3 %
82,3 %
⎯
82,6 %
77,3 %
⎯
88,0 %
83,5 %
⎯
82,6 %
78,5 %
⎯
87,6 %
83,8 %
⎯
83,0 %
78,5 %
⎯
88,0 %
83,8 %
⎯
cMMR
12 měsíců
52,1 % (45,9-58,3)
33,8 % (28,1-39,9)
p < 0,00003*
24 měsíců
64,5 % (58,3-70,3)
50 % (43,8-56,2)
⎯
36 měsíců
69,1 % (63,1-74,7)
56,2 % (49,9-62,3)
⎯
48 měsíců
75,7 % (70,0-80,8)
62,7 % (56,5-68,6)
⎯
60 měsíců
76,4 % (70,8-81,5)
64,2 % (58,1-70,1)
p = 0,0021
Poměr rizik (HR)
v průběhu 12 měsíců (99,99% CI)
Doba do cCCyR
1,55 (1,0-2,3)
p < 0,0001*
Doba do MMR
2,01 (1,2-3,4)
p < 0,0001*
Doba trvání cCCyR
0,7 (0,4-1,4)
p < 0,035
v průběhu 24 měsíců (95% CI)
Doba do cCCyR
1,49 (1,22-1,82)
⎯
Doba do MMR
1,69 (1,34-2,12)
⎯
Doba trvání cCCyR
0,77 (0,55-1,10)v průběhu 36 měsíců (95% CI)
⎯
Doba do cCCyR
1,48 (1,22-1,80)
⎯
Doba do MMR Doba trvání cCCyRDoba do cCCyR Doba do MMR Doba trvání cCCyRDoba do cCCyR Doba do MMR Doba trvání cCCyR
1,59 (1,28-1,99)0,77 (0,53-1,11)v průběhu 48 měsíců (95% CI)1,45 (1,20-1,77)1,55 (1,26-1,91)0,81 (0,56-1,17)v průběhu 60 měsíců (95% CI)1,46 (1,20-1,77)1,54 (1,25-1,89)0,79 (0,55-1,13)
⎯⎯⎯⎯⎯p = 0,0001p < 0,0001p = 0,1983
a cCCyR je definována jako odpověď zaznamenaná při 2 po sobě následujících příležitostech (v rozmezí alespoň 28 dní).
b CCyR je založena na jednorázovém cytogenetickém vyšetření kostní dřeně.
c MMR (kdykoli) byla definovaná jako hladina transkriptů BCR-ABL ≤ 0,1 % na mezinárodně uznávané škále stanovená metodou RQ-PCR ve vzorcích periferní krve. Uvedeny jsou kumulativní výskyty reprezentující minimální sledování ke specifickému časovému ohraničení.
* Úprava na Hasfordovo skóre a naznačuje statistickou významnost na předem definované nominální hladině statistické významnosti.
CI: interval spolehlivosti.
Po 60měsíčním následném sledování byl medián doby do cCCyR 3,1 měsíce ve skupině s dasatinibem a 5,8 měsíců ve skupině s imatinibem u pacientů s potvrzenou CCyR. Medián doby do MMR po 60měsíčním následném sledování byl 9,3 měsíců ve skupině s dasatinibem a 15,0 měsíců ve skupině
s imatinibem u pacientů s MMR. Tyto výsledky jsou v souladu s pozorovanými výsledky ve 12., 24. a 36. měsíci.
Doba do dosažení MMR je zobrazena graficky na obrázku 1. Doba do dosažení MMR byla konzistentně kratší u pacientů léčených dasatinibem v porovnání s pacienty léčenými imatinibem.
Obrázek 1: Kaplanův-Meierův odhad doby do dosažení MMR
PODÍL ODPOVÍDAJÍCÍCH
MĚSÍCE
Dasatinib Imatinib
Cenzorováno Cenzorováno
SKUPINA
# ODPOVÍDAJÍCÍ / # RANDOMIZOVANÍ
POMĚR RIZIK (95% CI)
Dasatinib
198/259
ImatinibDasatinib vs. imatinib
167/260
1,54 (1,25–1,89)
Míry cCCyR v průběhu 3 měsíců (54 % u dasatinibu a 30 % u imatinibu), 6 měsíců (70 % a 56 %), 9 měsíců (75 % a 63 %), 24 měsíců (80 % a 74 %), 36 měsíců (83 % a 77 %), 48 měsíců (83 %
a 79 %) a 60 měsíců (83 % a 79 %) byly v souladu s primárním cílovým parametrem. Míry MMR
v průběhu 3 měsíců (8 % u dasatinibu a 0,4 % u imatinibu), 6 měsíců (27 % a 8 %), 9 měsíců (39 %
a 18 %), 12 měsíců (46 % a 28 %), 24 měsíců (64 % a 46 %), 36 měsíců (67 % a 55 %), 48 měsíců (73 % a 60 %) a 60 měsíců (76 % a 64 %) byly také v souladu s primárním cílovým parametrem.
Míry MMR v konkrétních časových bodech jsou graficky zobrazeny na obrázku 2. Hodnoty MMR byly konzistentně vyšší u pacientů léčených dasatinibem v porovnání s pacienty léčenými imatinibem.
Do 2. roku
64 %, p < 0,0001
Do 3. roku
67 %, p < 0,0055
Do 4. roku
73 %, p < 0,0021
Do 1. roku
46 %, p < 0,0001
Do 5. roku
76 %, p < 0,0022
% s MMR
Obrázek 2: Míry MMR v průběhu času – všichni randomizovaní pacienti v klinickém hodnocení fáze 3 u nově diagnostikovaných pacientů s CML-CP
Počet měsíců od randomizace
n
Dasatinib 100 mg jednou denně 259
--------- Imatinib 400 mg jednou denně 260
Podíl pacientů, u nichž bylo dosaženo hladiny transkriptů BCR-ABL ≤ 0,01 % (4log snížení), byl vyšší ve skupině s dasatinibem v porovnání se skupinou s imatinibem (54,1 % vs. 45 %). Podíl pacientů, u nichž bylo dosaženo hladiny transkriptů BCR-ABL ≤ 0,0032 % (4,5log snížení), byl vyšší ve skupině s dasatinibem v porovnání s imatinibem (44 % vs. 34 %).
Míry MR4,5 v průběhu času jsou zobrazeny graficky na obrázku 3. Míry MR4,5 byly konzistentně vyšší u pacientů léčených dasatinibem v porovnání s pacienty léčenými imatinibem.
% s MR4,5
Obrázek 3: Míry MR4,5 v průběhu času – všichni randomizovaní pacienti v klinickém hodnocení fáze 3 u nově diagnostikových pacientů s CML-CP
Do 5. roku
42 %, p <0,0251
Do 4. roku
34 %, p < 0,0055
Do 2. roku
19 %, p < 0,0008
Do 3. roku
24 %, p < 0,0013
Do 1. roku
5 %, p < 0,2394
Počet měsíců od randomizace
n
Dasatinib 100 mg jednou denně 259
--------- Imatinib 400 mg jednou denně 260
Míra MMR v jakémkoli časovém bodě u každé rizikové skupiny stanovená podle Hasfordova skóre byla vyšší ve skupině s dasatinibem v porovnání se skupinou s imatinibem (nízké riziko: 90 % a 69 %; střední riziko: 71 % a 65 %; vysoké riziko: 67 % a 54 %).
V dodatečné analýze bylo u více pacientů léčených dasatinibem (84 %) dosaženo časné molekulární odpovědi (definované jako hladiny transkriptů BCR-ABL ≤ 10 % ve 3. měsíci) v porovnání s pacienty léčenými imatinibem (64 %). U pacientů, u nichž bylo dosaženo časné molekulární odpovědi, bylo nižší riziko transformace, vyšší míra PFS a vyšší míra OS, viz tabulka 10.
Tabulka 10: Pacienti léčení dasatinibem s BCR-ABL ≤ 10 % a > 10 % v 3. měsíci
Dasatinib n = 235
Pacienti s BCR-ABL≤ 10% ve 3. měsíci
Pacienti s BCR-ABL> 10 % ve 3. měsíci
Počet pacientů (%)Transformace u pacientů v 60. měsíci, n/N (%) Míra PFS v 60. měsíci (95% CI)Míra OS v 60. měsíci (95% CI)
198 (84,3)6/198 (3,0)92,0 % (89,6-95,2)93,8 % (89,3-96,4)
37 (15,7)5/37 (13,5)73,8 % (52,0-86,8)80,6 % (63,5-90,2)
Míra OS v konkrétních časových bodech je graficky zobrazena na obrázku č. 4. Míra OS byla konzistentně vyšší u pacientů léčených dasatinibem, u nichž bylo dosaženo hladiny transkriptů BCR-ABL ≤ 10 % po 3 měsících léčby než u pacientů, kteří této hladiny nedosáhli.
PODÍL PŘEŽIVŠÍCH
Obrázek 4: „Mezníkový graf“ celkového přežití pro dasatinib při hladině transkriptů BCR-ABL (≤ 10 % nebo > 10 %) ve 3. měsíci v klinickém hodnocení fáze 3 u nově diagnostikovaných pacientů s CML-CP
MĚSÍCE
Pacienti v riziku≤10% 198 198
197
196
195
193
193
191
191
190
188
187 187 184 182
181
180 179 179 177 171 96
54 29
3
0
> 10% 37 37
37
35
34
34
34
33
33
31
30
29 29 29 28
28
28 27 27 27 26 15
10 6
0
0
≤ 10 % > 10 %
Cenzorováno Cenzorováno
SKUPINA
Počet ÚMRTÍ / pacientů dosahujících mezníku
MEDIÁN (95% CI)
POMĚR RIZIKA (95% CI)
≤ 10 %
14/198
.(. - .)
> 10 %
8/37
.(. - .)
0,29 (0,12-0,69)
Progrese onemocnění byla definována jako zvyšující se počet leukocytů navzdory odpovídající léčbě, ztráta CHR, částečné CyR nebo CCyR, progrese do akcelerované nebo blastické fáze, nebo úmrtí.
Odhadované 60měsíční PFS bylo 88,9 % (CI: 84-92,4 %) jak u skupiny s dasatinibem, tak imatinibem. V 60. měsíci docházelo k přechodu do akcelerované nebo blastické fáze u méně pacientů léčených dasatinibem (n = 8; 3 %) než u pacientů léčených imatinibem (n = 15; 5,8 %). Odhadované míry 60měsíčního přežití byly 90,9 % (CI: 86,6-93,8 %) u pacientů léčených dasatinibem a 89,6 % (CI: 85,2-92,8 %) u pacientů léčených imatinibem. Mezi dasatinibem a imatinibem nebyl žádný rozdíl
v OS (HR 1,01; 95 % CI: 0,58-1,73; p = 0,9800) a PFS (HR 1,00; 95 % CI: 0,58-1,72; p = 0,9998).
U pacientů, u nichž byla hlášena progrese onemocnění nebo ukončení léčby dasatinibem nebo imatinibem, bylo provedeno sekvenování BCR-ABL, pokud byly dostupné vzorky krve. V obou léčebných ramenech byla podobná míra výskytu mutací. Mezi pacienty léčenými dasatinibem byly detekovány mutace T315I, F317I/L a V299L. Spektrum mutací zjištěné ve skupině léčené imatinibem bylo odlišné. Na základě údajů in vitro se dasatinib nejevil účinný proti mutaci T315I.
CML-CP – rezistence k předchozí léčbě imatinibem nebo její nesnášenlivost
Byla provedena 2 klinická hodnocení u pacientů rezistentních k imatinibu nebo s jeho nesnášenlivostí; primárním cílovým parametrem účinnosti byla v těchto klinických hodnoceních velká cytogenetická odpověď (MCyR).
Klinické hodnocení č. 1
Otevřené, randomizované, nekomparativní, multicentrické klinické hodnocení bylo provedeno u pacientů, u nichž selhala úvodní léčba imatinibem v dávce 400 nebo 600 mg. Pacienti byli
randomizováni (2 : 1) buď k užívání dasatinibu (70 mg (odpovídá 55 mg přípravku Daruph) dvakrát denně), nebo imatinibu (400 mg dvakrát denně). V případě průkazu progrese onemocnění nebo nesnášenlivosti léčby, kterou nebylo možné zvládat úpravou dávky, bylo možné převedení do alternativního léčebného ramene. Primárním cílovým parametrem byla MCyR ve 12. týdnu.
K dispozici jsou výsledky od 150 pacientů: 101 pacientů bylo randomizováno do ramene
s dasatinibem a 49 do skupiny s imatinibem (všichni rezistentní na imatinib). Medián doby od diagnózy do randomizace byl 64 měsíců ve skupině s dasatinibem a 52 měsíců ve skupině
s imatinibem. Všichni pacienti již byli extenzivně léčeni. Předchozí CHR na imatinib bylo dosaženo u 93 % pacientů celkové populace. Předchozí MCyR na imatinib bylo dosaženo u 28 % pacientů v ramenu s dasatinibem a u 29 % pacientů v ramenu s imatinibem.
Medián doby trvání léčby byl 23 měsíce u dasatinibu (přičemž 44 % pacientů je doposud léčeno po dobu > 24 měsíců) a 3 měsíce u imatinibu (přičemž 10 % pacientů je doposud léčeno po dobu
> 24 měsíců). V ramenu s dasatinibem bylo dosaženo CHR před převedením u 93 % pacientů a v ramenu s imatinibem u 82 % pacientů.
Ve 3. měsíci bylo dosaženo MCyR častěji v ramenu s dasatinibem (36 %) než v ramenu s imatinibem (29 %), přičemž u 22 % pacientů v ramenu s dasatinibem byla hlášena CCyR, zatímco v ramenu
s imatinibem bylo CCyR dosaženo pouze u 8 % pacientů. Při delší léčbě a následném sledování (medián 24 měsíců) bylo před převedením MCyR dosaženo u 53 % pacientů léčených dasatinibem (CCyR u 44 %) a u 33 % pacientů léčených imatinibem (CCyR u 18 %). Z pacientů, kteří byli před vstupem do klinického hodnocení léčeni imatinibem v dávce 400 mg, bylo MCyR dosaženo u 61 % pacientů v rameni s dasatinibem a u 50 % v rameni s imatinibem.
Podle Kaplanových-Meierových odhadů byl podíl pacientů, u nichž byla MCyR udržena po dobu
1 roku, 92 % (95 % CI: [85-100 %]) u dasatinibu (CCyR 97 %, 95 % CI: [92-100 %]) a 74 % (95 %
CI: [49-100 %]) u imatinibu (CCyR 100 %). Podíl pacientů, u nichž byla MCyR udržena po dobu 18 měsíců, byl 90 % (95 % CI: [82-98%]) u dasatinibu (CCyR 94 %, 95 % CI: [87-100 %]) a 74 % (95 % CI: [49-100 %]) u imatinibu (CcyR 100 %).
Podle Kaplanových-Meierových odhadů byl podíl pacientů s přežitím bez progrese (PFS) po dobu 1 roku 91 % (95 % CI: [85- 97 %]) ve skupině s dasatinibem a 73 % (95 % CI: [54-91 %])
s imatinibem. Podíl pacientů s PFS po dobu 2 let byl 86 % (95 % CI: [78-93 %]) ve skupině s dasatinibem a 65 % (95 % CI: [43-87 %]) s imatinibem.
Léčba selhala u celkem 43 % pacientů v ramenu s dasatinibem a u 82 % pacientů v ramenu
s imatinibem. Selhání léčby bylo definováno jako progrese onemocnění nebo převedení na druhou léčbu (nedostatečná odpověď, nesnášenlivost hodnoceného léčivého přípravku atd.).
Míra MMR (definované jako poměr hladiny transkriptů BCR-ABL/kontroly ≤ 0,1 % pomocí metody RQ-PCR ve vzorcích periferní krve) byla před převedením 29 % pro dasatinib a 12 % pro imatinib.
Klinické hodnocení č. 2
Otevřené, jednoramenné, multicentrické klinické hodnocení bylo provedeno u pacientů rezistentních k imatinibu nebo jeho nesnášenlivostí (tj. u pacientů, u nichž v průběhu léčby imatinibem došlo
k významné toxicitě, která zabránila další léčbě).
Celkem 387 pacientům byl podáván dasatinib v dávce 70 mg (odpovídá 55 mg přípravku Daruph) dvakrát denně (288 rezistentních pacientů a 99 pacientů s nesnášenlivostí). Medián doby od diagnózy do zahájení léčby byl 61 měsíců. Většina pacientů (53 %) užívala předchozí léčbu imatinibem déle než 3 roky. Většina rezistentních pacientů (72 %) užívala imatinib v dávce > 600 mg. Kromě léčby imatinibem obdrželo 35 % pacientů předchozí chemoterapii cytostatiky, 65 % předchozí léčbu interferonem a 10 % předchozí transplantaci kmenových buněk. U 38 % pacientů byly na počátku klinického hodnocení zjištěny výchozí mutace, o nichž je známo, že jsou spojeny s rezistencí na imatinib. Medián doby léčby dasatinibem byl 24 měsíce, přičemž 51 % pacientů je doposud léčeno po dobu > 24 měsíců. Výsledky týkající se účinnosti jsou uvedeny v tabulce 11. MCyR bylo dosaženo
u 55 % pacientů rezistentních k imatinibu a u 82 % pacientů s nesnášenlivostí imatinibu. V průběhu minimálně 24měsíčního následného sledování došlo pouze u 21 z 240 pacientů, u nichž bylo dosaženo MCyR, k progresi onemocnění a mediánu trvání MCyR nebylo dosaženo.
Na základě Kaplanových-Meierových odhadů bylo u 95 % pacientů (95 % CI: [92-98 %]) dosaženo MCyR trvající 1 rok a u 88 % pacientů (95 % CI: [83-93 %]) MCyR trvající 2 roky. Podíl pacientů, u nichž bylo dosaženo CCyR trvající 1 rok, byl 97 % (95 % CI: [94-99 %]), a CCyR trvající 2 roky bylo dosaženo u 90 % pacientů (95 % CI: [86-95 %]). U 42 % pacientů rezistentních na imatinib bez předchozí MCyR na imatinib (n = 188) bylo MCyR dosaženo s dasatinibem.
U 38 % pacientů zařazených do tohoto klinického hodnocení se zjistilo 45 různých mutací BCR-ABL.
CHR nebo MCyR bylo dosaženo u pacientů, kteří měli různé druhy mutací BCR-ABL spojených
s rezistencí na imatinib s výjimkou T315I. Míry MCyR ve 2. roce byly podobné nezávisle na jakékoli mutaci BCR-ABL (63 %), P-loop mutaci (61 %) nebo žádné mutaci (62 %) na počátku klinického hodnocení.
Mezi pacienty rezistentními na imatinib byla odhadovaná míra PFS 88 % (95 % CI: [84-92 %]) v 1. roce a 75 % (95 % CI: [69-81 %]) ve 2. roce. Mezi pacienty, kteří netolerovali imatinib, byla
odhadovaná míra PFS 98 % (95 % CI: [95-100 %]) v 1. roce a 94 % (95 % CI: [88-99 %]) ve 2. roce.
Míra MMR ve 24. měsíci byla 45 % (35 % u pacientů rezistentních na imatinib a 74 % u pacientů, kteří imatinib netolerovali).
Akcelerovaná fáze CML
U pacientů netolerujících imatinib nebo k imatinibu rezistentních bylo provedeno otevřené, jednoramenné, multicentrické klinické hodnocení. Celkem 174 pacientům byl podáván dasatinib v dávce 70 mg (odpovídá 55 mg přípravku Daruph) dvakrát denně (161 pacientů rezistentních
k imatinibu a 13 pacientů, kteří imatinib netolerovali). Medián doby od diagnózy do zahájení léčby byl 82 měsíců. Medián trvání léčby dasatinibem byl 14 měsíců, přičemž 31 % pacientů je doposud léčeno po dobu > 24 měsíců. Míra MMR (hodnocená u 41 pacientů s CCyR) ve 24. měsíci byla 46 %. Další výsledky týkající se účinnosti jsou uvedeny v tabulce 11.
Myeloidní blastická fáze CML
U pacientů netolerujících imatinib nebo k imatinibu rezistentních bylo provedeno otevřené, jednoramenné, multicentrické klinické hodnocení. Celkem 109 pacientům byl podáván dasatinib v dávce 70 mg (odpovídá 55 mg přípravku Daruph) dvakrát denně (99 pacientů rezistentních
k imatinibu a 10 pacientů, kteří imatinib netolerovali). Medián doby od diagnózy do zahájení léčby byl 48 měsíců. Medián trvání léčby dasatinibem byl 3,5 měsíce, přičemž 12 % pacientů je doposud léčeno
po dobu > 24 měsíců. Míra MMR (hodnoceno u 19 pacientů s CCyR) ve 24. měsíci byla 68 %. Další výsledky týkající se účinnosti jsou uvedeny v tabulce 11.
Lymfoidní blastická fáze CML a Ph+ ALL
U pacientů s lymfoidní blastickou fází CML nebo Ph+ ALL netolerujících imatinib nebo k imatinibu rezistentních bylo provedeno otevřené, jednoramenné, multicentrické klinické hodnocení. Celkem 48 pacientům v lymfoidní blastické fázi CML byl podáván dasatinib v dávce 70 mg (odpovídá 55 mg přípravku Daruph) dvakrát denně (42 pacientů rezistentních k imatinibu a 6 pacientů, kteří imatinib netolerovali). Medián doby od diagnózy do zahájení léčby byl 28 měsíců. Medián trvání léčby dasatinibem byl 3 měsíce, přičemž 2 % pacientů jsou doposud léčena po dobu > 24 měsíců. Míra MMR (všech 22 léčených pacientů s CCyR) ve 24. měsíci byla 50 %. Kromě toho bylo léčeno
46 pacientů s Ph+ ALL dasatinibem v dávce 70 mg (odpovídá 55 mg přípravku Daruph) dvakrát denně (44 pacientů rezistentních k imatinibu a 2 pacienti, kteří imatinib netolerovali). Medián od doby diagnózy do zahájení léčby byl 18 měsíců. Medián trvání léčby dasatinibem byl 3 měsíce, přičemž
7 % pacientů je doposud léčeno po dobu > 24 měsíců. Míra MMR (všech 25 léčených pacientů
s CCyR) ve 24. měsíci byla 52 %. Další výsledky týkající se účinnosti jsou uvedeny v tabulce 11. Je třeba zmínit, že bylo rychle dosaženo velké hematologické odpovědi (MaHR) (většinou do 35 dnů od podání první dávky dasatinibu u pacientů v lymfoidní blastické fázi CML a do 55 dnů u pacientů
s Ph+ ALL).
Tabulka 11: Účinnost v jednoramenných klinických hodnoceních fáze 2 s dasatinibem
a
Chronická (n = 387)
Akcelerovaná (n = 174)
a
Myeloidníblastická (n = 109)
a
Lymfoidníblastická (n = 48)
a
Ph+ ALL (n = 46)
Hematologická odpověď
b
(%)
MaHR (95% CI)
n/a
64 % (57-72)
33 % (24-43)
35 % (22-51)
41 % (27-57)
CHR (95% CI)
91 % (88-94)
50 % (42-58)
26 % (18-35)
29 % (17-44)
35 % (21-50)
NEL (95% CI)
n/a
14 % (10-21)
7 % (3-14)
6 % (1-17)
7 % (1-18)
Trvání MaHR (%; Kaplanovy-Meierovy odhady)
1. rok
n/a
79 % (71-87)
71 % (55-87)
29 % (3-56)
32 % (8-56)
2. rok
n/a
60 % (50-70)
41 % (21-60)
10 % (0-28)
24 % (2-47)
Cytogenetická odpověď
c
(%)
MCyR (95% CI)
62 % (57-67)
40 % (33-48)
34 % (25-44)
52 % (37-67)
57 % (41-71)
CCyR (95% CI)
54 % (48-59)
33 % (26-41)
27 % (19-36)
46 % (31-61)
54 % (39-69)
Přežití (%; Kaplan-Meierovy odhady)
Bez progrese 1. rok
91 % (88-94)
64 % (57-72)
35 % (25-45)
14 % (3-25)
21 % (9-34)
2. rok
80 % (75-84)
46 % (38-54)
20 % (11-29)
5 % (0-13)
12 % (2-23)
Celkem
1. rok
97 % (95-99)
83 % (77-89)
48% (38-59)
30% (14-47)
35 % (20-51)
2. rok
94 % (91-97)
72 % (64-79)
38 % (27-50)
26 % (10-42)
31 % (16-47)
Údaje uvedené v této tabulce pocházejí z klinických hodnocení, která jako zahajovací použila dávku 70 mg (odpovídá 55 mg přípravku Daruph) dvakrát denně. Viz bod
4.2
doporučená zahajovací dávka.
a Tučně jsou uvedeny výsledky primárních cílových parametrů.
b
Kritéria hematologické odpovědi (všechny odpovědi potvrzeny po 4 týdnech, MaHR = CHR + žádný průkaz leukemie (no evidence of leukaemia, NEL).
CHR (chronická CML): Leukocyty ≤ ULN institucionální, trombocyty < 450 000/mm
3
, žádné blasty ani promyelocyty v periferní krvi, < 5 % myelocytů plus metamyelocytů v periferní krvi, < 20 % bazofilů
v periferní krvi a žádné extramedulární postižení.
CHR (pokročilá CML/Ph+ ALL): Leukocyty ≤ ULN institucionální, ANC ≥ 1 000/mm
3
, trombocyty
≥ 100 000/mm
3
, žádné blasty ani promyelocyty v periferní krvi, ≤ 5 % blastů v kostní dřeni, < 5 % myelocytů plus metamyelocytů v periferní krvi, < 20 % bazofilů v periferní krvi a žádné extramedulární postižení.
NEL: stejná kritéria jako u CHR, ale ANC ≥ 500/mm
3
a < 1 000/mm
3
a/nebo trombocyty ≥ 20 000/mm
3
a ≤ 100 000/mm
3
.
c Kritéria cytogenetické odpovědi: kompletní (0% Ph+ metafází) nebo částečná (> 0–35 %). MCyR (0-35 %) zahrnuje jak kompletní, tak i částečnou odpověď.
n/a: neuplatňuje se; CI: interval spolehlivosti; ULN: horní hranice normálních hodnot.
Výsledek léčby u pacientů s transplantací kostní dřeně po léčbě dasatinibem nebyl plně vyhodnocen.
Klinická hodnocení fáze 3 u pacientů s CML v chronické, akcelerované nebo myeloidní blastické fázi a pacientů s Ph+ ALL, kteří byli rezistentní k imatinibu nebo jej netolerovali
Byla provedena 2 randomizovaná, otevřená klinická hodnocení s dasatinibem pro zhodnocení účinnosti dasatinibu podávaného jednou denně v porovnání s dasatinibem podávaným dvakrát denně. Výsledky uvedené níže vycházejí z minimálně 2letého a 7letého následného sledování od zahájení
léčby dasatinibem.
Klinické hodnocení č. 1
V klinickém hodnocení CML-CP byla primárním cílovým parametrem MCyR u pacientů rezistentních na imatinib. Hlavním sekundárním cílovým parametrem byla MCyR podle celkové denní dávky
u pacientů rezistentních na imatinib. Další sekundární cílové parametry zahrnovaly dobu trvání MCyR, PFS a OS. Celkem 670 pacientů, z nichž 497 bylo rezistentních na imatinib, bylo randomizováno k užívání dasatinibu v dávce 100 mg (odpovídá 79 mg přípravku Daruph) jednou denně, 140 mg (odpovídá 111 mg přípravku Daruph) jednou denně, 50 mg (odpovídá 40 mg přípravku Daruph) dvakrát denně nebo 70 mg (odpovídá 55 mg přípravku Daruph) dvakrát denně. Medián doby trvání léčby pro všechny dosud léčené pacienty s minimálně 5letým následným sledováním (n = 205) byl 59 měsíců (rozmezí hodnot 28-66 měsíců). Medián doby trvání léčby všech pacientů v době 7letého následného sledování byl 29,8 měsíců (rozmezí hodnot < 1-92,9 měsíců).
Účinnosti bylo dosaženo v rámci všech skupin léčených dasatinibem v režimu jednou denně, což demonstruje porovnatelnou účinnost (noninferioritu) s režimem dvakrát denně v rámci primárního cílového parametru účinnosti (rozdíl v MCyR 1,9 %; 95% CI [-6,8-10,6 %]), nicméně léčebný režim100 mg jednou denně prokázal lepší bezpečnost a snášenlivost. Výsledky týkající se účinnosti jsou uvedeny v tabulce 12 a 13.
Tabulka 12: Účinnost dasatinibu v klinickém hodnocení fáze 3 s optimalizací dávkování: CML-CP rezistentní k imatinibu nebo s nesnášenlivostí imatinibu (2leté výsledky)
a
Všichni pacientiPacienti rezistentní k imatinibu
n = 167
n = 124
Míra hematologické odpovědi
b
(%) (95% CI)
CHR
92 % (86-95)
Cytogenetická odpověď
c
(%) (95% CI)
MCyR
Všichni pacienti
63 % (56-71)
Pacienti rezistentní k imatinibu
59 % (50-68)
CCyR
Všichni pacienti
50 % (42-58)
Pacienti rezistentní k imatinibu
44 % (35-53)
MMR u pacientů, kteří dosáhli CCyR
d
(%) (95% CI)
Všichni pacienti
69 % (58-79)
Pacienti rezistentní k imatinibu
72 % (58-83)
a Výsledky hlášené při doporučené zahajovací dávce 100 mg (odpovídá 79 mg přípravku Daruph) jednou denně.
b Kritéria hematologické odpovědi (všechny odpovědi byly potvrzeny po 4 týdnech): CHR (chronická CML): leukocyty ≤ ULN institucionální, trombocyty < 450 000/mm3, žádné blasty ani promyelocyty v periferní krvi, < 5 % myelocytů plus metamyelocytů v periferní krvi, < 20 % bazofilů v periferní krvi, žádné extramedulární postižení.
c Kritéria cytogenetické odpovědi: kompletní (0 % Ph+ metafází) nebo částečná (> 0-35 %). MCyR (0-35 %) zahrnuje jak kompletní, tak i částečnou odpověď.
d Kritéria MMR: Definovaná jako hladina transkriptů BCR-ABL/kontrol ≤ 0,1 % pomocí RQ-PCR ve vzorcích periferní krve.
Tabulka 13: Dlouhodobá účinnost dasatinibu v klinickém hodnocení fáze 3 s dasatinibem: pacienti s CML-CP rezistentní k imatinibu a netolerující imatinib
a
Minimální doba následného sledování
1 rok
2 roky
5 let
7 let
MMR
Všichni pacienti
NA
37% (57/154)
44% (71/160)
46% (73/160)
Pacienti rezistentní k imatinibu
NA
35% (41/117)
42% (50/120)
43% (51/120)
Pacienti netolerující imatinib
NA
43% (16/37)
53% (21/40)
55% (22/40)
PFS
b
Všichni pacienti
90 % (86-95)
80 % (73-87)
51 % (41-60)
42 % (33-51)
Pacienti rezistentní k imatinibu
88 % (82-94)
77 % (68-85)
49 % (39-59)
39 % (29-49)
Pacienti netolerující imatinib
97 % (92-100)
87 % (76-99)
56% (37-76)
51% (32-67)
OS
Všichni pacienti
96 % (93-99)
91% (86-96)
78 % (72-85)
65 % (56-72)
Pacienti rezistentní k imatinibu
94 % (90-98)
89 % (84-95)
77 % (69-85)
63 % (53-71)
Pacienti netolerující imatinib
100 % (100-100)
95 % (88-100)
82 % (70-94)
70 % (52-82)
a Výsledky zaznamenané při doporučené zahajovací dávce 100 mg (odpovídá 79 mg přípravku Daruph) jednou denně.
b Progrese byla definována jako zvýšení počtu leukocytů, ztráta CHR nebo MCyR, ≥ 30% zvýšení v Ph+ metafázích, potvrzené AP/BP onemocnění nebo úmrtí. PFS bylo analyzováno v ITT populaci a pacienti byli sledování do příhod včetně následné léčby.
n/a: neuplatňuje se.
Podle Kaplanových-Meierových odhadů byl podíl pacientů léčených přípravkem dasatinib 100 mg (odpovídá 79 mg přípravku Daruph) jednou denně, u nichž byla MCyR udržena 18 měsíců, 93 % (95% CI: [88-98 %]).
Účinnost byla také hodnocena u pacientů, kteří imatinib netolerovali. V této populaci pacientů, kteří užívali 100 mg (odpovídá 79 mg přípravku Daruph) jednou denně, bylo dosaženo MCyR u 77 % pacientů a CCyR u 67 % pacientů.
Klinické hodnocení č. 2
V klinickém hodnocení pokročilé fáze CML a Ph+ ALL byla primárním cílovým parametrem MaHR. Celkem bylo 611 pacientů randomizováno k užívání dasatinibu buď v dávce 140 mg (odpovídá
111 mg přípravku Daruph) jednou denně, nebo 70 mg (odpovídá 55 mg přípravku Daruph) dvakrát denně. Medián doby trvání léčby byl přibližně 6 měsíců (rozmezí hodnot 0,03-31 měsíců).
Při dávkování jednou denně byla v rámci primárního cílového parametru prokázána srovnatelná účinnost (noninferiorita) s režimem dávkování dvakrát denně (rozdíl v MaHR 0,8 %; 95% CI [-7,1- 8,7 %]); s režimem 140 mg jednou denně však byla spojena lepší bezpečnost a snášenlivost. Míry odpovědi jsou uvedeny v tabulce 14.
Tabulka 14: Účinnost dasatinibu v klinickém hodnocení fáze 3 s optimalizací dávky: pokročilá fáze CML a Ph+ ALL (2leté výsledky)
a
Akcelerovaná (n = 158)
Myeloidní blastická (n = 75)
Lymfoidní blastická (n = 33)
Ph+ ALL (n = 40)
MaHR
b
(95% CI)
66 % (59-74)
28 % (18-40)
42 % (26-61)
38 % (23-54)
CHR
b
(95% CI)
47 % (40-56)
17 % (10-28)
21 % (9-39)
33 % (19-49)
NEL
b
(95% CI)
19 % (13-26)
11 % (5-20)
21 % (9-39)
5 % (1-17)
MCyR
c
(95% CI)
39 % (31-47)
28 % (18-40)
52 % (34-69)
70 % (54-83)
CCyR (95% CI)
32 % (25-40)
17 % (10-28)
39 % (23-58)
50 % (34-66)
a Výsledky hlášené při doporučené úvodní dávce 140 mg (odpovídá 111 mg přípravku Daruph) jednou denně (viz bod
4.2
).
b Kritéria hematologické odpovědi (všechny odpovědi byly potvrzeny po 4 týdnech): (MaHR) = CHR + NEL.
CHR: leukocyty ≤ ULN institucionální, ANC ≥ 1 000/mm
3
, trombocyty ≥ 100 000/mm
3
, žádné blasty ani promyelocyty v periferní krvi, ≤ 5 % blastů v kostní dřeni, < 5 % myelocytů plus metamyelocytů v periferní krvi, < 20 % bazofilů v periferní krvi a žádné extramedulární postižení.
NEL: stejná kritéria jako u CHR, ale ANC ≥ 500/mm
3
a < 1 000/mm
3
a/nebo trombocyty ≥ 20 000/mm
3
a ≤ 100 000/mm
3
.
c MCyR zahrnuje jak kompletní (0% Ph+ metafáze), tak částečnou (> 0-35 %) odpověď. CI: interval spolehlivosti; ULN: horní hranice normálního hodnot.
U pacientů v akcelerované fázi CML léčených dávkou 140 mg (odpovídá 111 mg přípravku Daruph) jednou denně nebylo dosaženo mediánu trvání MaHR a mediánu OS, ale medián PFS byl 25 měsíců.
U pacientů v myeloidní blastické fázi CML léčených dávkou 140 mg (odpovídá 111 mg přípravku Daruph) jednou denně byl medián trvání MaHR 8 měsíců, medián PFS byl 4 měsíce a medián OS byl 8 měsíců. U pacientů v lymfoidní blastické fázi CML léčených dávkou 140 mg (odpovídá 111 mg přípravku Daruph) jednou denně byl medián trvání MaHR 5 měsíců, medián PFS byl 5 měsíců
a medián OS byl 11 měsíců.
U pacientů s Ph+ ALL léčených dávkou 140 mg (odpovídá 111 mg přípravku Daruph) jednou denně byl medián trvání MaHR 5 měsíců, medián PFS byl 4 měsíce a medián OS byl 7 měsíců.
Pediatrická populace
Pediatričtí pacienti s CML
Ze 130 pacientů s CML-CP léčených ve 2 pediatrických klinických hodnoceních (v otevřeném, nerandomizovaném, dávku zjišťujícím klinickém hodnocení fáze 1 a v otevřeném, nerandomizovaném klinickém hodnocení fáze 2) byla u 84 pacientů (výhradně z hodnocení fáze 2) nově diagnostikovaná CML-CP a 46 pacientů (17 z hodnocení fáze 1 a 29 z hodnocení fáze 2) bylo rezistentních k předchozí léčbě imatinibem nebo ji netolerovalo. Z těchto 130 pediatrických pacientů s CML-CP jich bylo
97 léčeno tabletami dasatinibu v dávce 60 mg/m
2
(odpovídá 47 mg/m
2
přípravku Daruph) jednou denně (maximální dávka 100 mg (odpovídá 79 mg přípravku Daruph) jednou denně u pacientů
s velkou plochou povrchu těla). Pacienti byli léčeni až do progrese onemocnění nebo do nepřijatelné toxicity.
Hlavními cílovými parametry účinnosti byly: CCyR, MCyR a MMR. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 15.
Tabulka 15: Účinnost dasatinibu u pediatrických pacientů s CML-CP: kumulativní odpověď v průběhu období minimálního následného sledování
3 měsíce
6 měsíců
12 měsíců
24 měsíců
CCyR
(95% CI)
Nově diagnostikováno
43,1 %
66,7 %
96,1 %
96,1 %
(n = 51)
a
(29,3-57,8)
(52,1-79,2)
(86,5-99,5)
(86,5-99,5)
Předchozí imatinib
45,7 %
71,7 %
78,3 %
82,6 %
(n = 46)
b
(30,9-61,0)
(56,5-84,0)
(63,6-89,1)
(68,6-92,2)
MCyR
(95% CI)
Nově diagnostikováno
60,8 %
90,2 %
98,0 %
98,0 %
(n = 51)
a
(46,1-74,2)
(78,6-96,7)
(89,6-100)
(89,6-100)
Předchozí imatinib
60,9 %
82,6 %
89,1 %
89,1 %
(n = 46)
b
(45,4-74,9)
(68,6-92,2)
(76,4-96,4)
(76,4-96,4)
MMR
(95% CI)
Nově diagnostikováno
7,8 %
31,4 %
56,9 %
74,5 %
(n = 51)
a
(2,2-18,9)
(19,1-45,9)
(42,2-70,7)
(60,4-85,7)
Předchozí imatinib
15,2 %
26,1 %
39,1 %
52,2 %
(n = 46)
b
(6,3-28,9)
(14,3-41,1)
(25,1-54,6)
(36,9-67,1)
a Pacienti z pediatrického klinického hodnocení fáze 2 s nově diagnostikovanou CML-CP, kteří užívali perorální tablety.
b Pacienti z pediatrických klinických hodnocení fáze 1 a fáze 2 rezistentní k imatinibu nebo imatinib netolerující s CML-CP, kteří užívali perorální tablety.
V pediatrickém klinickém hodnocení fáze 1 po minimálně 7letém následném sledování byl
u 17 pacientů s CML-CP rezistentních k imatinibu nebo imatinib netolerující medián PFS 53,6 měsíců a míra OS byla 82,4 %.
V pediatrickém klinickém hodnocení fáze 2 u pacientů, kteří užívali tablety, byla odhadovaná míra 24měsíčního PFS u 51 pacientů s nově diagnostikovanou CML-CP 94,0 % (82,6-98,0) a u 29 pacientů s CML-CP rezistentních k imatinibu nebo imatinib netolerujících 81,7 % (61,4-92,0). Po 24měsíčním následném sledování bylo OS u nově diagnostikovaných pacientů 100 % a 96,6 % u pacientů resistentních k imatinibu nebo imatinib netolerující.
V pediatrickém klinickém hodnocení fáze 2 došlo u 1 nově diagnostikovaného pacienta a u 2pacientů rezistentních k imatinibu nebo jej netolerující k progresi do blastické fáze CML. Klinické hodnocení zahrnulo 33 nově diagnostikovaných pediatrických pacientů s CML-CP, kteří užívali dasatinib prášek pro perorální suspenzi v dávce 72 mg/m
2
(odpovídá 57 mg/m
2
přípravku Daruph). Tato dávka představuje o 30 % nižší expozici v porovnání s doporučenou dávkou (viz bod
5.2
souhrnu údajů
o přípravku pro dasatinib prášek pro perorální suspenzi). U těchto pacientů byla ve 12. měsíci CCyR 87,9 % [95% CI: (71,8-96,6)] a MMR 45,5 % [95% CI: (28,1-63,6)].
U pediatrických pacientů s CML-CP léčených dasatinibem dříve vystavených imatinibu byly na konci léčby zjištěné mutace: T315A, E255K a F317L. Nicméně mutace E255K a F317L byly také zjištěny
před léčbou. U nově diagnostikovaných pacientů s CML-CP nebyly na konci léčby zjištěny žádné mutace.
Pediatričtí pacienti s ALL
Účinnost dasatinibu v kombinaci s chemoterapií byl hodnocena v pivotním klinickém hodnocení u pediatrických pacientů starších 1 roku s nově diagnostikovanou Ph+ ALL.
V tomto multicentrickém klinickém hodnocení fáze 2 s historickou kontrolou byl hodnocen dasatinib přidávaný ke standardní chemoterapii u 106 pediatrických pacientů s nově diagnostikovanou Ph+ ALL (104 pacientů mělo potvrzenou Ph+ ALL), kteří užívali dasatinib v denní dávce 60 mg/m
2
(odpovídá 47 mg/m
2
přípravku Daruph) v kontinuálním dávkovacím režimu po dobu až 24 měsíců v kombinaci
s chemoterapií. Z těchto pacientů jich 82 užívalo výhradně tablety dasatinibu a 24 pacientů minimálně jedenkrát užilo dasatinib prášek pro perorální suspenzi; 8 z nich užívalo výhradně dasatinib prášek pro perorální suspenzi. Základní chemoterapeutický režim byl stejný, jaký byl použit v klinickém hodnocení AIEOP-BFM ALL 2000 (standardní vícesložková chemoterapie). Primárním cílovým parametrem účinnosti bylo 3leté přežití bez příhody (event-free survival, EFS), které bylo 65,5 % (55,5-73,7).
Výskyt nepřítomnosti minimálního reziduálního onemocnění (MRD) stanovený pomocí Ig/TCR přestavby byl 71,7 % do ukončení konsolidační léčby u všech léčených pacientů. Pokud byl tento výskyt založen na 85 pacientech s hodnotitelným stanovením Ig/TCR, činil odhad 89,4 %. Podle hodnocení průtokovou cytometrií byl výskyt nepřítomnosti MRD na konci indukční léčby 66 % a na konci konsolidační léčby 84,0 %.
⚠️ Upozornění
Přípravek Daruph má vyšší biologickou dostupnost než jiné přípravky obsahující dasatinib a nelze jej zaměnit s jinými lékovými formami dasatinibu. V případě přechodu mezi přípravky
obsahujícími dasatinib se musí dodržovat doporučení pro dávkování zamýšleného přípravku (viz bod
4.2
).
Klinicky relevantní interakce
Dasatinib je substrátem a inhibitorem cytochromu P450 (CYP) 3A4. Proto existuje možnost interakce s jinými souběžně podávanými léčivými přípravky, které se metabolizují primárně enzymem CYP3A4 nebo jeho účinek modulují (viz bod
4.5
).
Souběžné užívání dasatinibu a léčivých přípravků nebo látek, které silně inhibují CYP3A4 (např. ketokonazol, itrakonazol, erythromycin, klarithromycin, ritonavir, telithromycin, grapefruitová šťáva), může zvýšit expozici dasatinibu. Proto se u pacientů léčených dasatinibem nedoporučuje souběžné podávání silných inhibitorů CYP3A4 (viz bod
4.5
).
Souběžné užívání dasatinibu a léčivých přípravků, které indukují enzym CYP3A4 (např. dexamethason, fenytoin, karbamazepin, rifampicin, fenobarbital nebo rostlinné přípravky obsahující Hypericum perforatum neboli třezalku tečkovanou), může výrazně snížit expozici dasatinibu
a potenciálně zvýšit riziko selhání léčby. Proto je třeba u pacientů léčených dasatinibem volit při souběžném podávání alternativní léčivé přípravky s nižším potenciálem indukce CYP3A4 (viz bod
4.5
).
Souběžné užívání dasatinibu a substrátu CYP3A4 může zvýšit expozici substrátu CYP3A4. Proto je nutná opatrnost, pokud se dasatinib podává souběžně se substráty CYP3A4 s úzkým terapeutickým indexem, jako je astemizol, terfenadin, cisaprid, pimozid, chinidin, bepridil nebo námelové alkaloidy (ergotamin, dihydroergotamin) (viz bod
4.5
).
Snížená acidita žaludku
U pacientů užívajících přípravek Daruph mohou být plazmatické koncentrace dasatinibu ovlivněny pH žaludku. Farmakokinetické údaje ukázaly, že pro uvolnění léčivé látky z přípravku je nutné kyselé prostředí, a proto může být absorpce snížena u pacientů s vysokým pH žaludku nebo achlorhydrií, například po užití některých léků (antacida, antagonisté histaminového receptoru H2, inhibitory protonové pumpy), při určitých chorobných stavech (např. atrofická gastritida, perniciózní anémie, chronická infekce Helicobacter pylori) a po operaci (vagotomie, gastrektomie). Při změně lékové formy dasatinibu je třeba vzít v úvahu závislost na pH (např. plazmatická koncentrace dasatinibu se může po změně z přípravku Daruph na jiné lékové formy dasatinibu u pacientů s vysokým pH žaludku snížit). Aby se minimalizoval dopad snížení expozice dasatinibu, doporučuje se H2 antagonisty
a inhibitory protonové pumpy užívat 2 hodiny po podání přípravku Daruph (viz bod
4.5
). Přípravky
s hydroxidem hlinitým/hydroxidem hořečnatým mají být podávány až 2 hodiny před nebo 2 hodiny po podání dasatinibu (viz bod
4.5
).
Zvláštní populace
Porucha funkce jater
Dle zjištění farmakokinetické studie jednorázového podávání mohou pacienti s lehkou, středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce jater užívat doporučenou zahajovací dávku (viz bod
5.2
). Kvůli omezením tohoto klinického hodnocení se při podávání dasatinibu pacientům s poruchou funkce jater doporučuje opatrnost.
Důležité nežádoucí účinky
Myelosuprese
Léčba dasatinibem je spojena s anemií, neutropenií a trombocytopenií. Jejich výskyt nastává dříve a je častější u pacientů v pokročilé fázi CML nebo u pacientů s Ph+ ALL než u pacientů s CML-CP. Po
dobu prvních 2 měsíců je třeba provádět krevní obraz u dospělých pacientů s pokročilou fází CML nebo Ph+ ALL léčených dasatinibem v monoterapii každý týden a poté jednou měsíčně nebo je-li to klinicky indikováno. U dospělých a pediatrických pacientů s CML-CP je třeba provádět krevní obraz každý druhý týden po dobu 12 týdnů, poté každé 3 měsíce nebo je-li to klinicky indikováno.
U pediatrických pacientů s Ph+ ALL léčených dasatinibem v kombinaci s chemoterapií se má krevní obraz provádět před zahájením každého cyklu chemoterapie a podle klinické indikace. Během cyklů konsolidační chemoterapie se má krevní obraz provádět každé 2 dny až do normalizace stavu (viz body
4.2
a
4.8
). Myelosuprese je v zásadě reverzibilní a obvykle odezní po dočasném vysazení dasatinibu nebo po snížení dávky.
Krvácení
Z pacientů s CML-CP (n = 548) se u 5 pacientů (1 %) léčených dasatinibem vyskytlo krvácení stupně 3 nebo 4. V klinických hodnoceních u pacientů s pokročilou fází CML, kteří byli léčeni
doporučenou dávkou dasatinibu (n = 304), se těžké krvácení do centrálního nervového systému (CNS) vyskytlo u 1 % pacientů. Jeden případ byl fatální a byl spojen s trombocytopenií stupně 4 dle kritérií CTC (Common toxicity criteria). Gastrointestinální krvácení stupně 3 nebo 4 se vyskytlo u 6 % pacientů s pokročilou fází CML a obvykle vyžadovalo přerušení léčby a transfuze. U 2 % pacientů
s pokročilou fází CML se vyskytly další druhy krvácení stupně 3 nebo 4. Většina nežádoucích účinků souvisejících s krvácením byla u těchto pacientů typicky spojena s trombocytopenií stupně 3 nebo 4 (viz bod
4.8
). Navíc in vitro a in vivo analýzy trombocytů naznačují, že léčba dasatinibem reverzibilně ovlivňuje jejich aktivaci.
Pokud pacienti musí užívat léčivé přípravky inhibující funkci trombocytů nebo antikoagulancia, je nutné postupovat opatrně.
Retence tekutin
Podávání dasatinibu je spojeno s retencí tekutin. V klinickém hodnocení fáze 3 u pacientů s nově diagnostikovanou CML-CP byla po minimálně 60měsíčním následném sledování retence tekutin stupně 3 nebo 4 hlášena u 13 pacientů (5 %) ve skupině léčené dasatinibem a u 2 pacientů (1 %) ve skupině léčené imatinibem (viz bod
4.8
). Ze všech pacientů s CML-CP léčených dasatinibem se těžká retence tekutin vyskytla u 32 pacientů (6 %), kteří byli léčeni doporučenou dávkou dasatinibu
(n = 548). V klinických hodnoceních u pacientů s pokročilou fází CML nebo Ph+ ALL léčených dasatinibem v doporučené dávce (n = 304) byla retence tekutin stupně 3 nebo 4 hlášena u 8 % pacientů, včetně pleurálního výpotku stupně 3 nebo 4 hlášeného u 7 % pacientů a perikardiálního výpotku stupně 3 nebo 4 hlášeného u 1 % pacientů. Z těchto pacientů byly hlášeny plicní edém
a plicní hypertenze stupně 3 nebo 4 u 1 % pacientů.
Pacientům, u nichž se vyvinou příznaky naznačující možnost pleurálního výpotku, jako jsou dyspnoe nebo suchý kašel, je třeba provést rentgen hrudníku. Pleurální výpotek stupně 3 nebo 4 může vyžadovat torakocentézu a kyslíkovou terapii. Nežádoucí účinky v podobě retence tekutin byly obvykle léčeny podpůrnými léčebnými opatřeními, jako jsou podávání diuretik a krátkodobé podávání steroidů (viz body
4.2
a
4.8
). U pacientů ve věku 65 let a starších je pravděpodobnější výskyt pleurálního výpotku, dyspnoe, kašle, perikardiálního výpotku a městnavého srdečního selhání než
u mladších jedinců, a proto mají být pečlivě sledováni. U pacientů s pleurálním výpotkem byly také hlášeny případy chylothoraxu (viz bod
4.8
).
Plicní arteriální hypertenze (PAH)
V souvislosti s léčbou dasatinibem byla hlášena PAH (prekapilární plicní arteriální hypertenze potvrzená pravostrannou srdeční katetrizací) (viz bod
4.8
). V těchto případech byla PAH hlášena po zahájení léčby dasatinibem i během léčby trvající déle než 1 rok.
Před zahájením léčby dasatinibem se u pacientů musí vyšetřit známky a příznaky přidruženého kardiopulmonálního onemocnění. U každého pacienta s přítomnými příznaky srdečního onemocnění musí být provedena echokardiografie při zahájení léčby a její provedení má být zváženo u pacientů s rizikovými faktory pro srdeční nebo plicní onemocnění. U pacientů, u nichž se po zahájení léčby objeví dyspnoe a únava, je třeba vyšetřit časté etiologie zahrnující pleurální výpotek, plicní edém, anemii nebo infiltraci plic. V souladu s doporučeními pro léčení nehematologických nežádoucích
účinků (viz bod
4.2
) je třeba v průběhu tohoto hodnocení dávku dasatinibu snížit nebo jeho podávání přerušit. Pokud se nedospěje k objasnění, nebo pokud se stav nezlepší po snížení dávky nebo přerušení léčby, je třeba zvážit diagnózu PAH. Při stanovení diagnózy je třeba dodržovat doporučené postupy.
Pokud se PAH potvrdí, musí být léčba dasatinibem trvale ukončena. Sledování se musí provádět v souladu s doporučenými postupy pro klinickou praxi. Po ukončení léčby dasatinibem bylo
u pacientů s PAH pozorováno zlepšení hemodynamických a klinických parametrů.
Prodloužení QT
Údaje in vitro naznačují, že dasatinib může prodlužovat repolarizaci komor (interval QT) (viz bod 5.3). V klinickém hodnocení fáze 3 u pacientů s nově diagnostikovou CML-CP, u nichž bylo
minimálně 60měsíční následné sledování, bylo z 258 pacientů léčených dasatinibem a 258 pacientů léčených imatinibem v každé skupině u 1 pacienta (< 1 %) jako nežádoucí účinek hlášeno prodloužení intervalu QTc. U pacientů léčených dasatinibem byl medián změny intervalu QTcF oproti výchozí hodnotě 3,0 ms v porovnání s pacienty léčenými imatinibem, u nichž byl medián změny 8,2 ms.
V každé skupině došlo u 1 pacienta (< 1 %) k prodloužení intervalu QTcF > 500 ms. V klinických hodnoceních fáze 2 u 865 pacientů s leukemií léčených dasatinibem byl medián změny intervalu QTc s korekcí dle Fridericia (QTcF) oproti výchozí hodnotě 4-6 ms; horní hranice 95% intervalu spolehlivosti (CI) pro všechny průměrné změny oproti výchozí hodnotě byla < 7 ms (viz bod
4.8
).
Z 2 182 pacientů s rezistencí k předchozí léčbě imatinibem či její nesnášenlivostí, kteří užívali v klinických hodnoceních dasatinib, bylo u 15 (1 %) pacientů jako nežádoucí účinek hlášeno prodloužení intervalu QTc. U 21 z těchto pacientů (1 %) byl interval QTcF > 500 ms.
Dasatinib je třeba podávat s opatrností pacientům, kteří mají prodloužení intervalu QTc nebo u nichž se prodloužení intervalu QTc může objevit. Jsou to zejména pacienti s hypokalemií nebo hypomagnezemií, pacienti s kongenitálním syndromem dlouhého QT, pacienti užívající antiarytmika nebo jiné léčivé přípravky, jež vedou k prodloužení QT, a pacienti s vysokou kumulativní dávkou antracyklinu. Hypokalemii nebo hypomagnezemii je třeba před zahájením podávání dasatinibu upravit.
Kardiální nežádoucí účinky
Dasatinib byl hodnocen v randomizovaném klinickém hodnocení u 519 pacientů s nově diagnostikovanou CML-CP, které zahrnovalo pacienty s předchozím srdečním onemocněním.
U pacientů užívajících dasatinib byly hlášeny srdeční nežádoucí účinky, jako je městnavé srdeční selhání/porucha srdeční funkce, perikardiální výpotek, arytmie, palpitace, prodloužení intervalu QT a infarkt myokardu (včetně fatálních případů). Kardiální nežádoucí účinky byly častější u pacientů
s rizikovými faktory nebo se srdečním onemocněním v anamnéze. Pacienti s rizikovými faktory (např. s hypertenzí, hyperlipidemií, diabetem) nebo se srdečním onemocněním v anamnéze (např. po perkutánní koronární intervenci, s prokázanou ischemickou chorobou srdeční) musí být pečlivě sledováni s ohledem na klinické známky a příznaky souvisejícím s poruchou srdeční funkce, jako je bolest na hrudi, dechová nedostatečnost a diaforéza.
Při výskytu těchto klinických známek nebo příznaků mají lékaři přerušit podávání dasatinibu a zvážit potřebu alternativní léčby specifické pro CML. Po odeznění těchto potíží má před opětovným zahájením léčby dasatinibem proběhnout vyšetření funkce srdce. Dasatinib může být podáván
v původní dávce v případě lehkých/středně těžkých nežádoucích účinků (stupně ≤ 2) nebo ve snížené
dávce v případě těžkých nežádoucích účinků (stupně ≥ 3) (viz bod
4.2
). Pacienty, kteří pokračují v léčbě, je třeba pravidelně sledovat.
Pacienti s nekompenzovaným nebo významným kardiovaskulárním onemocněním nebyli do klinických hodnocení zařazeni.
Trombotická mikroangiopatie (TMA)
Inhibitory tyrozinkinázy BCR-ABL, včetně případů souvisejících s užíváním dasatinibu, jsou spojovány s výskytem trombotické mikroangiopatie (TMA) (viz bod
4.8
). Pokud se u pacienta užívajícího dasatinib objeví laboratorní nebo klinické nálezy související s TMA, musí být léčba dasatinibem ukončena a příznaky TMA vyšetřeny, včetně aktivity ADAMTS13 a stanovení
anti-ADAMTS13 protilátek. Pokud jsou anti-ADAMTS13 protilátky zvýšeny ve spojení s nízkou aktivitou ADAMTS13, léčba dasatinibem nesmí být znovu zahájena.
Reaktivace hepatitidy B
U pacientů, kteří jsou chronickými nosiči viru hepatitidy B, dochází po zahájení léčby inhibitory tyrozinkinázy BCR-ABL k reaktivaci tohoto viru. Některé případy vyústily v akutní selhání jater nebo ve fulminantní hepatitidu vedoucí k transplantaci jater nebo došlo k úmrtí pacienta.
Před zahájením léčby dasatinibem musí být pacienti na infekci HBV vyšetřeni. Před zahájením léčby u pacientů s pozitivní sérologií hepatitidy B (včetně pacientů s aktivním onemocněním) a u pacientů, u nichž se v průběhu léčby objeví pozitivní výsledky vyšetření na HBV, je třeba léčbu konzultovat
s odborníky na onemocnění jater a léčbu hepatitidy B. Nosiči HBV, kteří potřebují léčbu dasatinibem, musí být po celou dobu léčby a několik měsíců po jejím ukončení pečlivě sledováni s ohledem na známky a příznaky aktivní infekce HBV (viz bod
4.8
).
Účinky na růst a vývoj u pediatrických pacientů
V klinických hodnoceních dasatinibu u pediatrických pacientů s Ph+ CML-CP rezistentních
k imatinibu nebo imatinib netolerujících a u dosud neléčených pediatrických pacientů s Ph+ CML-CP byly po minimálně 2 letech léčby hlášeny nežádoucí účinky objevující se při léčbě spojené s růstem
a vývojem kostí u 6 (4,6 %) pacientů; jeden z nich byl těžké intenzity (retardace růstu stupně 3).
Těchto 6 případů zahrnovalo případy opožděného uzávěru epifýz, osteopenie, retardace růstu
a gynekomastie (viz bod
5.1
). Tyto výsledky je obtížné interpretovat v souvislosti s chronickými onemocněními, jako je CML, a vyžadují dlouhodobé sledování.
V klinických hodnoceních u dětí s dasatinibem v kombinaci s chemoterapií byly u nově diagnostikovaných pediatrických pacientů s Ph+ ALL po maximálně 2 letech léčby hlášeny nežádoucí účinky vznikající při léčbě související s růstem a vývojem kostí u 1 pacienta (0,6 %). V tomto případě šlo o osteopenii 1. stupně.
V klinických hodnoceních bylo u pediatrických pacientů léčených dasatinibem pozorováno zpomalení růstu (viz bod
4.8
). Po maximálně 2 letech léčby byl pozorován klesající trend v očekávané výšce ve stejné míře jako při použití samotné chemoterapie, aniž by byla ovlivněna očekávaná tělesná hmotnost a BMI. Nebyla zjištěna žádná souvislost s hormonálními abnormalitami nebo jinými laboratorními parametry. U pediatrických pacientů se doporučuje růst a vývoj kostí sledovat.
Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje monohydrát laktózy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy
s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.