Tyto informace slouží pouze ke vzdělávacím účelům. Nejsou lékařskou radou. Vždy konzultujte s kvalifikovaným lékařem.
SAPHNELO 120MG Injekční roztok v předplněné injekční stříkačce — Popis, Dávkování, Vedlejší účinky | PillsCard
OTC
SAPHNELO 120MG Injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
INN: ANIFROLUMAB
Aktualizováno: 2026-04-18
Dostupné v:
🇨🇿🇬🇧🇫🇷🇵🇹🇸🇰
Forma
—
Dávkování
—
Způsob podání
—
Skladování
—
O přípravku
Výrobce
User Reviews
Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
ASTRAZENECA CANADA INC
ATC kód
L04AG11
Zdroj
DPD · 02566338
Farmakoterapeutická skupina: Imunosupresiva, monoklonální protilátky, ATC kód: L04AG11 Mechanismus účinku
Anifrolumab je lidská monoklonální protilátka typu imunoglobulinu G1 kappa, která se s vysokou specifitou a afinitou váže na podjednotku 1 interferonového receptoru typu I (IFNAR1). Tato vazba inhibuje signalizaci IFN typu I, čímž blokuje biologickou aktivitu IFN typu I. Anifrolumab také indukuje internalizaci IFNAR1, čímž snižuje hladinu IFNAR1 na povrchu buněk, která je k dispozici pro sestavení receptoru. Blokáda receptorem zprostředkované signalizace IFN typu I inhibuje expresi
genů reagujících na IFN stejně jako navazující zánětlivé a imunologické procesy. Inhibice IFN typu I blokuje diferenciaci plazmatických buněk a normalizuje periferní podskupiny T-buněk, čímž obnovuje rovnováhu mezi adaptivní a vrozenou imunitou, která je u SLE narušena.
Farmakodynamické účinky
U dospělých pacientů se SLE prokázalo podávání anifrolumabu v dávce ≥300 mg intravenózně každé 4 týdny a 120 mg subkutánně jednou týdně konzistentní neutralizaci (≥80%) farmakodynamického (FD) podpisu 21 genů interferonu typu I v krvi. K tomuto potlačení došlo již za 4 týdny po léčbě a
v průběhu 52-týdenního léčebného období buď přetrvávalo, nebo bylo dále prohlubováno. Po vysazení anifrolumabu na konci 52týdenního léčebného období v klinických studiích SLE se FD podpis typu I IFN ve vzorcích krve vrátil k výchozím hladinám během 8 až 12 týdnů.
Anifrolumab v dávce 150 mg podaný intravenózně vykazoval < 20% supresi genového podpisu v časných časových bodech, která dosáhla maxima < 60 % na konci léčebného období.
U pacientů se SLE s pozitivními anti-dsDNA protilátkami na počátku léčby vedla intravenózní léčba anifrolumabem v dávce 300 mg k numerickému snížení anti-dsDNA protilátek v průběhu času až do
52. týdne.
U pacientů s nízkými hladinami komplementu (C3 a C4) bylo u pacientů, kterým byl podán anifrolumab intravenózně v dávce 300 mg pozorováno zvýšení hladin komplementu až do 52. týdne.
Klinická účinnost
Intravenózní podání
Bezpečnost a účinnost anifrolumabu byla hodnocena ve dvou multicentrických, randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích fáze III (Studie 1 [TULIP 1] a Studie 2 [TULIP 2]), které trvaly 52 týdnů. U pacientů byl diagnostikován SLE podle klasifikačních kritérií American College of Rheumatology (1997).
Všichni pacienti byli ve věku ≥ 18 let a měli středně těžké až těžké onemocnění se skóre SLE Disease Activity Index 2000 (SLEDAI-2K) ≥ 6 bodů, orgánové postižení na základě hodnocení British Isles Lupus Assessment Group (BILAG) a skóre Physician's Global Assessment [PGA] ≥ 1, přestože na začátku léčby dostávali standardní terapii SLE sestávající z jednoho nebo jakékoli kombinace perorálních kortikosteroidů (OCS), antimalarik a/nebo imunosupresiv. S výjimkou OCS (prednison nebo jeho ekvivalent), u nichž bylo součástí protokolu postupné snižování jejich dávky, pacienti během klinických studií nadále dostávali svou stávající terapii SLE ve stabilních dávkách. Pacienti, kteří měli těžkou aktivní lupusovou nefritidu, a pacienti, kteří měli těžký aktivní lupus postihující centrální nervový systém, byli vyloučeni. Používání jiných biologických přípravků a cyklofosfamidu nebylo během klinických studií povoleno. U pacientů, kteří dostávali jinou biologickou léčbu, bylo před zařazením do studie požadováno absolvování wash-out periody (vymývací perioda) v délce nejméně 5 poločasů. Obě studie probíhaly v Severní Americe, Evropě, Jižní Americe a Asii.
Pacientům byl podáván anifrolumab nebo placebo formou intravenózní infuze každé 4 týdny. Studie 1 (n=457) a Studie 2 (n=362) měly podobný design.
Ve Studii 1 byla primárním cílovým parametrem odpověď na SLE Responder Index SRI-4, definovaná jako splnění každého z následujících kritérií v 52. týdnu ve srovnání s výchozím stavem.
Snížení SLEDAI 2K o ≥ 4 body oproti výchozímu stavu;
Žádný nový postižený orgánový systém, definovaný 1 nebo více položkami BILAG A nebo 2 nebo více položkami BILAG B ve srovnání s výchozím stavem;
Žádné zhoršení aktivity lupusu oproti výchozímu stavu, definované zvýšením o ≥ 0,30 bodu
na tříbodové PGA vizuální analogové škále (VAS);
Žádné užívání omezené medikace nad limity povolené protokolem;
Žádné přerušení léčby.
Ve Studii 2 byla primárním cílovým parametrem odpověď na základě složeného hodnocení lupusu BICLA (British Isles Lupus Assessment Group, based Composite Lupus Assessment) v 52. týdnu, definovaná jako zlepšení ve všech orgánových systémech se střední nebo těžkou aktivitou ve výchozím stavu:
Snížení všech výchozích hodnot BILAG A na B/C/D a výchozích hodnot BILAG B na C/D
a žádné zhoršení BILAG v jiných orgánových systémech, definované ≥ 1 novou hodnotou BILAG A nebo ≥ 2 novými hodnotami BILAG B;
Žádné zhoršení SLEDAI-2K oproti výchozímu stavu, kde je zhoršení definováno jako zvýšení oproti výchozímu stavu o > 0 bodů;
Žádné zhoršení oproti výchozímu stavu v aktivitě lupusu, kde je zhoršení definováno jako
zvýšení o ≥ 0,30 bodu na tříbodové škále PGA VAS;
Žádné užívání omezené medikace nad limity povolené protokolem;
Žádné přerušení léčby.
Sekundární cílové parametry účinnosti zahrnuté v obou studiích zahrnovaly udržení snížení dávky OCS a roční míru vzplanutí. Obě studie hodnotily účinnost anifrolumabu v dávce 300 mg oproti placebu.
Demografické údaje pacientů byly v obou studiích obecně podobné; ve Studii 1 a Studii 2 byl medián věku 41,3 a 42,1 let (rozmezí 18-69 let), 4,4 % a 1,7 % pacientů bylo ve věku ≥ 65 let, 92 % a 93 % tvořily ženy, 71 % a 60 % běloši, 14 % a 12 % černoši/Afroameričané a 5 % a 17 % Asijci. V obou studiích mělo 72 % pacientů vysokou aktivitu onemocnění (skóre SLEDAI-2K ≥ 10). Ve Studi 1 a ve Studii 2 mělo 48 %, resp. 49 % pacientů těžkou formu onemocnění (BILAG A) alespoň
v 1 orgánovém systému a 46 %, resp. 47 % pacientů mělo středně těžkou formu onemocnění (BILAG B) alespoň ve 2 orgánových systémech. Nejčastěji postiženými orgánovými systémy (BILAG A
nebo B na počátku studie) byly mukokutánní (Studie 1: 87 %, Studie 2: 85 %) a muskuloskeletální (Studie 1: 89 %, Studie 2: 88 %) systémy
Ve Studii 1 a ve Studii 2 bylo 90 % pacientů (v obou studiích) séropozitivních na antinukleární protilátky (ANA, anti-nuclear antibodies) a 45 % a 44 % na protilátky proti dvouvláknové DNA (anti-dsDNA); 34 % a 40 % pacientů mělo nízkou hladinu C3 a 21 % a 26 % mělo nízkou hladinu C4.
Základní souběžná standardní léčba zahrnovala perorální kortikosteroidy (Studie 1: 83 %,
Studie 2: 81 %), antimalarika (Studie 1: 73 %, Studie 2: 70 %) a imunosupresiva (Studie 1: 47 %, Studie 2: 48 %; včetně azathioprinu, methotrexátu, mykofenolátu a mizoribinu). U pacientů, kteří na začátku studie užívali OCS (prednison nebo jeho ekvivalent), byla průměrná denní dávka 12,3 mg ve Studii 1 a 10,7 mg ve Studii 2. Během týdnů 8-40 museli pacienti s výchozí dávkou OCS
≥ 10 mg/den snížit dávku OCS na ≤ 7,5 mg/den, pokud nedošlo ke zhoršení aktivity onemocnění.
V případě odpovědi BICLA a SRI-4 nebyli pacienti, kteří ukončili léčbu před 52. týdnem, považováni za respondéry. Ve Studii 1 ave Studii 2 ukončilo léčbu před 52. týdnem 35 (19 %), resp. 27 (15 %) pacientů, kterým byl podáván anifrolumab, a 38 (21 %), resp. 52 (29 %) pacientů, kterým bylo podáváno placebo. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 2.
Tabulka 2 Výsledky účinnosti u dospělých se SLE ve Studii 1 a Studii 2
Studie 1
Studie 2
Anifrolumab 300 mg
Placebo
Anifrolumab 300 mg
Placebo
Odpověď BICLA v 52. týdnu*
Podíl respondérů, % (n/N)
47,1(85/180)
30,2(55/184)
47,8(86/180)
31,5(57/182)
Studie 1
Studie 2
Anifrolumab 300 mg
Placebo
Anifrolumab 300 mg
Placebo
Rozdíl % (95% CI)
17,0 (7,2; 26,8)
16,3 (6,3; 26,3)
Složky odpovědi BICLA:
Zlepšení BILAG, n (%)
†
85 (47,2)
58 (31,5)
88 (48,9)
59 (32,4)
Žádné zhoršení SLEDAI-2K, n (%)
†
121 (67,2)
104 (56,5)
122 (67,8)
94 (51,6)
Žádné zhoršení PGA, n (%)
†
117 (65,0)
105 (57,1)
122 (67,8)
95 (52,2)
Žádné přerušení léčby, n (%)
145 (80,6)
146 (79,3)
153 (85,0)
130 (71,4)
Žádné užívání omezených léků nad rámec povolený protokolem, n (%)
140 (77,8)
128 (69,6)
144 (80,0)
123 (67,6)
Odpověď SRI-4 v 52. týdnu*
Podíl respondérů, % (n/N) †
49,0(88/180)
43,0(79/184)
55,5(100/180)
37,3(68/182)
Rozdíl v % (95% CI)
6,0 (-4,2; 16,2)
18,2 (8,1; 28,3)
Trvalé snížení OCS
‡
Podíl respondérů, % (n/N) †
49,7(51/103)
33,1(34/102)
51,5(45/87)
30,2(25/83)
Rozdíl % (95% CI)
16,6 (3,4; 29,8)
21,2 (6,8; 35,7)
Míra vzplanutí
Odhad roční míry vzplanutí,(95% CI)
0,57(0,43; 0,76)
0,68(0,52; 0,90)
0,43(0,31; 0,59)
0,64(0,47; 0,86)
Odhad poměru četnosti (95% CI)
0,83 (0,61; 1,15)
0,67 (0,48; 0,94)
BICLA: British Isles Lupus Assessment Group-based Composite Lupus Assessment; BILAG: British Isles Lupus Assessment Group, PGA: Physician's Global Assessment, SLEDAI-2K: Systemic Lupus Erythematosus Disease Activity Index 2000; SRI-4: SLE Responder Index
Všichni pacienti dostávali standardní léčbu.
* BICLA a SRI-4 jsou založeny na složeném odhadu, kde je přerušení léčby nebo omezené užívání léků součástí kritérií odpovědi.
† Pacienti, kteří přerušili léčbu nebo užívali omezené léky nad rámec povolený protokolem, jsou považováni za non-respondéry.
† Podskupina pacientů s OCS ≥ 10 mg/den na počátku léčby. Respondéři byli definováni jako pacienti se snížením OCS na ≤7,5 mg/den ve 40. týdnu, které se udrželo do 52. týdne.
Dlouhodobé prodloužení
Pacienti, kteří dokončili Studii 1 a Studii 2 (výchozí studie) až do 52. týdne, byli způsobilí pokračovat v léčbě v randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované, 3leté LTE studii. Pacienti, kterým byl podáván anifrolumab v dávce 150 mg nebo 300 mg ve Studii 1 a Studii 2, byl podáván anifrolumab v dávce 300 mg v LTE studii. Pacienti, kterým bylo podáváno placebo ve Studi 1 a Studii 2, byli opět randomizováni v poměru 1:1 a byl jim podáván anifrolumab v dávce 300 mg, nebo placebo, přičemž poměr anifrolumabu v dávce 300 mgku placebu byl v LTE studii přibližně 4:1.
Dlouhodobá účinnost byla hodnocena u pacientů, kterým byl podáván anifrolumab v dávce 300 mg nebo placebo ve výchozí studii a nadále dostávali v LTE studii stejnou léčbu (anifrolumab n=257; placebo n=112). Z toho 69 % pacientů, kterým byl podáván anifrolumab (177/257) a 46 % pacientů, kterým bylo podáváno placebo (52/112), dokončilo celkem 4 roky léčby. V týdnu 208 bylo průměrné skóre SLEDAI-2K (SE) 3,4 (0,25) u pacientů, kterým byl podáván anifrolumab (n=140) a 4,0 (0,46) u pacientů, kterým bylo podáváno placebo (n=44).
Subkutánní podání
Bezpečnost a účinnost anifrolumabu podávaného subkutánně byla hodnocena v 52týdenní, multicentrické, randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii fáze III. Všichni pacienti byli ve věku ≥ 18 let, měli diagnostikován SLE dle klasifikačních kritérií American College of Rheumatology (1997 revised), a měli středně těžké až těžké onemocnění se skóre dle Disease Activity Index 2000 (SLEDAI-2K) ≥ 6 bodů, orgánové postižení na základě hodnocení British Isles Lupus Assessment Group (BILAG) a skóre Physician's Global Assessment [PGA] ≥ 1, přestože na začátku léčby dostávali standardní terapii SLE sestávající z jednoho nebo jakékoli kombinace perorálních kortikosteroidů (OCS), antimalarik a/nebo imunosupresiv. S výjimkou OCS (prednison nebo jeho ekvivalent), u nichž bylo součástí protokolu postupné snižování jejich dávky, pacienti během klinických studií nadále dostávali svou stávající terapii SLE ve stabilních dávkách. Pacienti, kteří měli těžkou aktivní lupusovou nefritidu, a pacienti, kteří měli těžký aktivní lupus postihující centrální nervový systém, byli vyloučeni. Pacienti byli randomizováni (1:1) do skupin bylo jim podáváno 120 mg anifrolumabu nebo placebo formou subkutánní injekce jednou týdně.
Předem specifikovaná průběžná analýza byla provedena v čase, kdy 220 randomizovaných pacientů dokončilo 52. týden nebo z klinického hodnocení vystoupilo. Z tohoto souboru byly 89 % ženy, 78 % běloši, 7 % Asijci a 4 % černoši/Afroameričané. Medián věku byl 43 let (rozmezí: 19-70). Na začátku mělo 67 % pacientů vysokou aktivitu onemocnění (skóre SLEDAI- 2K skóre ≥10), 45 % mělo těžkou formu onemocnění (BILAG A) alespoň v 1 orgánovém systému a 50 % mělo středně těžkou formu onemocnění (BILAG B) alespoň ve 2 orgánových systémech. Nejčastěji postiženými orgánovými systémy (BILAG A nebo B ve výchozím stavu) byly muskuloskeletální (95 %) a mukokutánní (92 %) systémy; 2 % postižení kardiorespirační a 2 % postižení renálního orgánového systému. Ve výchozím stavu bylo 95 % pacientů séropozitivních na antinukleární protilátky (ANA) a 40 % bylo pozitivní na protilátky proti dvouvláknové DNA (anti-dsDNA); 33 % pacientů mělo nízkou hladinu C3 a 24% nízkou hladinu C4. Výchozí standardní terapie SLE zahrnovala OCS (prednison nebo jeho ekvivalent; průměrná denní dávka 9,8 mg) (82 %); imunosupresiva (56 %) a antimalarika (80 %). Během
týdnů 8-40 týdnech museli pacienti s počáteční dávkou OCS ≥10 mg/den snížit dávku OCS na ≤7, 5 mg/den, pokud nedošlo ke zhoršení aktivity onemocnění.
Randomizace byla stratifikována podle skóre SLEDAI- 2K ve výchozím stavu (<10 vs ≥10 bodů), dávky OCS v den 1 (<10 mg/den vs ≥10 mg/den prednisonu nebo ekvivalentu) a výsledků testů interferonového genového podpisu (vysoký vs nízký).
Primární analýzy hodnotily snížení celkové aktivity onemocnění měřené odpovědí podle BICLA
v 52. týdnu. V průběžné analýze bylo prokázáno statisticky významné a klinicky významné snížení celkové aktivity onemocnění při léčbě dávkou 120 mg anifrolumabu podávaného subkutánně
v porovnání s placebem.
Tabulka 3 Míra odpovědi dle BICLA v 52. týdnu
Anifrolumab 120 mg
Placebo
Míra odpovědí dle BICLA
Podíl respondérů, % (n/N)*
59,4 (65/109)
43,9 (49/111)
Rozdíl v % (95 % CI)
15,5 (2,3; 28,6)
Anifrolumab 120 mg
Placebo
Složky odpovědi BICLAǂ
Zlepšení BILAG, n (%)
65 (59,5)
49 (44.1)
Žádné zhoršení SLEDAI- 2K, n (%)
81 (74,3)
80 (71,6)
Žádné zhoršení PGA, n (%)
81 (74,4)
82 (73,7)
BICLA: British Isles Lupus Assessment Group-based Composite Lupus Assessment; BILAG: British Isles Lupus Assessment Group, PGA: Physician’s Global Assessment; SLEDAI-2K: Systemic Lupus Erythematosus Disease Activity Index 2000
Všichni pacienti dostávali standardní léčbu.
* Pacienti, kteří přerušili léčbu nebo užívali omezené léky nad rámec limitů povolených protokolem, nebo zemřeli, nejsou považováni za respondéry.
ǂ Chybějící data byla vložena pomocí vícenásobné imputace.
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií
s anifrolumabem u jedné nebo více podskupin pediatrické populace při léčbě systémového lupus erythematodes (informace o použití u pediatrické populace viz bod
4.2
).
⚠️ Upozornění
Sledovatelnost
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.
Skupiny pacientů vyloučené z klinických studií
Anifrolumab nebyl studován v kombinaci s jinými biologickými terapiemi, včetně léčby cílené na B-buňky. Proto se léčba anifrolumabem v kombinaci s biologickou léčbou nedoporučuje.
Anifrolumab nebyl studován u pacientů s těžkým aktivním lupusem postihujícím centrální nervový systém nebo těžkou aktivní lupusovou nefritidou (viz bod
5.1
).
Hypersenzitivita
Po podání anifrolumabu byly hlášeny závažné hypersenzitivní reakce včetně anafylaxe (viz bod
4.8
).
V 52týdenních kontrolovaných klinických studiích s intravenózním a subkutánním podáním byly závažné hypersenzitivní reakce (včetně angioedému) hlášeny u 0,5 % pacientů, kterým byl podáván anifrolumab.
Pokud dojde k závažné hypersenzitivní reakci (např. anafylaxe), podávání anifrolumabu musí být okamžitě přerušeno a musí být zahájena příslušná léčba.
Infekce
Anifrolumab zvyšuje riziko respiračních infekcí a infekcí herpes zoster (byly pozorovány případy diseminovaného onemocnění herpes zoster), viz bod
4.8
. U pacientů se SLE, kteří také užívají imunosupresiva, může být vyšší riziko infekcí herpes zoster.
V kontrolovaných klinických studiích se vyskytly závažné a někdy fatální infekce (včetně pneumonie), a to i u pacientů, kterým byl podáván anifrolumab.
Vzhledem k mechanismu účinku má být anifrolumab používán s opatrností u pacientů s chronickou infekcí, anamnézou rekurentních infekcí nebo známými rizikovými faktory infekce. Léčba anifrolumabem nemá být zahájena u pacientů s jakoukoli klinicky významnou aktivní infekcí, dokud infekce nevymizí nebo není adekvátně léčena. Pacienti mají být poučeni, aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud se objeví známky nebo příznaky klinicky významné infekce. Pokud se u pacienta objeví infekce nebo nereaguje na standardní léčbu, má být pečlivě sledován a je třeba pečlivě zvážit přerušení léčby anifrolumabem, dokud infekce nevymizí.
Studie u pacientů s anamnézou primární imunodeficience nebyly provedeny.
Z placebem kontrolovaných klinických studií byli vyloučeni pacienti s anamnézou aktivní TBC nebo latentní TBC, u nichž nebyl potvrzen adekvátní průběh léčby. U pacientů s neléčenou latentní TBC
je třeba před zahájením léčby anifrolumabem zvážit antituberkulózní léčbu (anti-TB). Anifrolumab se nemá podávat pacientům s aktivní TBC.
Imunizace
Před zahájením léčby je třeba zvážit dokončení všech vhodných očkování podle současných pokynů pro imunizaci. U pacientů léčených anifrolumabem je třeba se vyvarovat současnému použití živých a atenuovaných vakcín.
Imunitní odpovědi na neživé vakcíny byly hodnoceny u malého počtu pacientů (viz bod 4. 5). Malignity
Vliv léčby anifrolumabem na potenciální vývoj malignit není znám. Studie u pacientů s anamnézou malignity nebyly provedeny; do klinické studie SLE však byly zařazeni pacienti se spinocelulárním nebo bazocelulárním karcinomem kůže a karcinomem děložního čípku, které byly zcela odstraněny nebo adekvátně léčeny.
V 52týdenních klinických studiích s intravenózním a subkutánním podáním byl hlášen maligní novotvar (včetně nemelanomových karcinomů kůže) u 1,1 % pacientů, kterým byl podáván anifrolumab ve srovnání s 0,5 % pacientů, kterým bylo podáváno placebo (míra výskytu upravená podle expozice [exposure-adjusted incidence rate , EAIR]: 1,1 a 0,5 událostí na 100 pacientoroků (PY), v daném pořadí). Malignity kromě nemelanomových karcinomů kůže byly pozorovány u 0,5 % pacientů, kterým byl podáván anifrolumab a 0,5 % pacientů, kterým bylo podáváno placebo.
U pacientů léčených anifrolumabem byly malignity, které byly pozorovány u více než jednoho pacienta, karcinom prsu a spinocelulární karcinom.
U pacientů se známými rizikovými faktory pro rozvoj nebo recidivu malignity je třeba zvážit individuální prospěch léčby oproti riziku. Opatrnosti je třeba při zvažování pokračování v léčbě u pacientů, u nichž se objeví malignita.
Pomocná látka se známým účinkem
Tento léčivý přípravek obsahuje 0,4 mg polysorbátu 80 (E 433) v jedné předplněné injekční stříkačce/předplněném peru, což odpovídá 0,5 mg/ml. Polysorbáty mohou způsobovat alergické reakce.