CONOXIA 100% Medicinální plyn, kryogenní

Normobarický kyslík Při každém použití kyslíku je třeba vzít v úvahu zvýšené riziko samovznícení. Toto riziko je zvýšené při zákrocích, jejichž součástí je diatermie a defibrilační/elektrokonverzní terapie. Je třeba se vyhnout použití mastných látek, např. kosmetických přípravků, kvůli minimalizaci rizika samovznícení. Je obecným pravidlem, že vysoké koncentrace kyslíku mají být podávány pouze po minimální požadovanou dobu, tak aby se dosáhlo požadovaného klinického výsledku. Koncentraci inspirovaného kyslíku je třeba co nejdříve snížit na nejnižší potřebné koncentrace. Pacient má být monitorován opakovanými analýzami tlaku kyslíku v arteriální krvi (PaO2) nebo saturace hemoglobinu kyslíkem (SpO2) a inspirační koncentraci kyslíku (FiO2) je třeba titrovat pro udržení těchto parametrů na akceptovatelné klinické úrovni. Prodloužená expozice vyšším koncentracím kyslíku, než je uvedeno níže, může generovat reaktivní formy kyslíku/volné radikály a následně způsobovat záněty. Plíce i ostatní dýchací cesty jsou vystaveny nejvyšší koncentraci kyslíku v lidském těle, a jsou proto prvními orgány, které vykazují toxicitu. Proto se musí brát v úvahu riziko kyslíkem indukované plicní dysfunkce (např. známky nebo příznaky akutního poškození plic/syndromu respirační tísně). Studie na zvířatech a lidech naznačují, že inhalace FiO2 1,0 je přiměřeně bezpečná pro období kratší než 24 hodin. Existují údaje, které prokazují, že existuje určitý stupeň tolerance k expozici vysokým koncentracím kyslíku, pravděpodobně ve spojení se zvýšenou obranou proti kyslíkovým radikálům. Existují případové zprávy prokazující pozitivní účinky až 2denní expozice koncentracím do 80 obj. %. Poměr přínosu a rizika při prodloužené expozici vyšším koncentracím musí být posuzován na individuální bázi. Důkazy v podpůrné literatuře naznačují, že riziko toxicity kyslíku lze minimalizovat, pokud se při léčbě postupuje podle těchto pokynů (inspirační koncentrace kyslíku v inhalovaném vzduchu/směsi plynů (FiO2)): Kyslík v koncentraci až 100 % (FiO2 1,0) nemá být podáván déle než 6 hodin. Kyslík v koncentraci 60 až 70 % (FiO2 0,6-0,7) nemá být podáván déle než 24 hodin. Jakákoli koncentrace kyslíku > 40 % (FiO2 > 0,4) může potenciálně způsobit poškození po dvou dnech. V případech vysokých koncentrací kyslíku v inspirovaném vzduchu/plynu, je koncentrace/tlak dusíku snížený. Výsledkem je snížená koncentrace dusíku ve tkáních a plicích (alveolech). Pokud kyslík přechází z alveolů do krve rychleji, než se dodává kyslík ventilací, může se objevit alveolární kolaps (atelektáza). Vytvoření atelektatických oblastí v plicích může narušit okysličení arteriální krve, protože v oblasti s atelektázou nebude docházet k výměně plynů navzdory perfuzi. V důsledku toho dojde k nesouladu ventilace/perfuze, tj. vzrůstu shuntů. U pacientů se sníženou citlivostí k tlaku oxidu uhličitého v arteriální krvi mohou vysoké koncentrace kyslíku způsobit retenci oxidu uhličitého, která může vést v extrémních případech k narkóze oxidem uhličitým. Pediatrická populace Se zvláštní opatrností je třeba postupovat při léčbě novorozenců (narozených v termínu, v blízkosti termínu a předčasně), protože mají nižší hladiny obranného systému a nižší aktivní vychytávání volných radikálů. Proto jsou potenciální negativní účinky hyperoxygenace u novorozenců (narozených předčasně a v blízkosti termínu) zvýšené. Je zapotřebí použít absolutně nejnižší koncentraci, poskytující požadovaný výsledek, pro minimalizaci rizika poškození oka, retrolentální fibroplasie a bronchopulmonální dysplasie či jiných potenciálních nežádoucích účinků, které nastávají při mnohem nižších hodnotách FiO2, než u dospělé populace. Hyperbarický kyslík Komprese a dekomprese má být pomalá pro zamezení vzniku rizika poškození tlakem, tzn. barotraumatu. HBO je zapotřebí používat s opatrností během těhotenství a u žen ve fertilním věku vzhledem k potenciálnímu riziku poškození plodu navozeného oxidačním stresem. U závažné otravy oxidem uhelnatým se posouzení poměru přínosu a rizik patrně přiklání k použití HBO. Použití je zapotřebí posuzovat u každého jednotlivého pacienta. HBO je třeba používat s opatrností u pacientů s pneumotoraxem nebo jinak nehodou zaplněnými prostory plynem bez schopnosti odvětrání (např. pneumoperikard), kteří se léčí s průdušnicí, a/nebo pacientů s anamnézou pneumotoraxu. Použití je třeba vyhodnotit pro každého individuálního pacienta zvlášť s ohledem na riziko nového (tenzního) pneumotoraxu. Vystavení vysokým koncentracím kyslíku může mít za následek účinky na centrální nervový systém (CNS). Riziko toxicity kyslíku pro CNS je funkcí parciálního tlaku kyslíku a doby expozice. Příznaky toxicity pro CNS zahrnují rozmazané vidění, snížené periferní vidění, tinitus, poruchy dýchání, lokalizované svalové záškuby zejména očí, úst, čela. Pokračování expozice může vést k vertigo nebo závratím a nauzee následované změnou chování (úzkost, zmatenost, podrážděnost) a nakonec generalizovanými křečemi. Toxicitu pro CNS urychlují faktory jako zvýšený parciální tlak oxidu uhličitého, stres, únava a chlad (viz také bod 4.9 ). Pediatrická populace Zkušenosti u novorozenců (narozených v termínu, v blízkosti termínu a předčasně), dětí a dospívajících jsou omezené. HBO je proto zapotřebí používat u pediatrické populace s opatrností. Poměr přínosů a rizik je zapotřebí posuzovat u každého jednotlivého pacienta.