HYPNOMIDATE 2MG/ML Injekční roztok

HYPNOMIDATE je určen výhradně k intravenózní aplikaci. Indukce narkózy pomocí přípravku HYPNOMIDATE může být doprovázena mírným a přechodným poklesem krevního tlaku, který je způsoben snížením periferní vaskulární rezistence. U zesláblých pacientů, u nichž může být hypotenze škodlivá, by měla být provedena tato opatření: Indukci narkózy provádějte u pacienta ležícího naznak. Zajistěte dobrý žilní přístup, aby bylo možné ovlivňovat objem cirkulující krve. Aplikujte HYPNOMIDATE pomalu intravenózně (tj.​‍​​​​​‍​‍‍‍‍​‍‍ 10 ml za 1 minutu). Pokud možno, nepoužívejte k indukci narkózy jiné látky. Pokud je použit HYPNOMIDATE, je nutné mít k dispozici vybavení pro resuscitaci, aby bylo možné zvládnout respirační depresi a případné apnoe. Indukční dávky etomidátu byly provázeny poklesem plazmatických koncentrací kortizolu a aldosteronu (viz bod 5.1 ). Pokud jde o pacienty, kteří prodělali těžký stres, zejména pacienty s adrenokortikální dysfunkcí, mělo by být zváženo podání exogenního kortizolu. Prodloužená suprese endogenního kortizolu a aldosteronu se může objevit jako přímý následek podávání etomidátu kontinuální infuzí nebo po jeho opakovaném podání, a proto by měl být tento způsob podávání vyloučen. V těchto případech není stimulace nadledvin ACTH účinná. Etomidát je nutno používat s opatrností u pacientů s kortikoadrenální insuficiencí jako jsou pacienti se sepsí. U pacientů s jaterní cirhózou nebo u těch pacientů, kterým byla již dříve podávána neuroleptika, opioidy nebo sedativa, by měla být dávka etomidátu snížena. U jedné nebo více svalových skupin se mohou objevit spontánní stahy, zejména pokud nebyla podána premedikace. Je to připisováno nedostatečné subkortikální inhibici. Tomuto jevu je možné z větší míry zamezit intravenózní aplikací malých dávek fentanylu s diazepamem podaným 1 - 2 minuty před indukcí anestezie přípravkem HYPNOMIDATE. Myoklonii a bolestem při aplikaci, včetně žilní bolestivosti, která byla pozorována během aplikace přípravku HYPNOMIDATE, zejména pokud je aplikován do malé žíly, lze většinou zamezit nitrožilním podáním nízké dávky vhodných opioidů, např. fentanylu 1 - 2 minuty před úvodem do anestezie. HYPNOMIDATE má být používán opatrně u starších pacientů vzhledem k jeho schopnosti snižovat srdeční výkon, což bylo pozorováno při vyšších než doporučených dávkách (viz bod 4.2). Jednorázové indukční dávky etomidátu mohou vést k přechodné nedostatečnosti nadledvin a sníženým hladinám kortizolu (viz bod 5.1 ). U kriticky nemocných pacientů, včetně pacientů se sepsí, je nutno etomidát používat s opatrností. S ohledem na absenci analgetického účinku přípravku HYPNOMIDATE je nutné během chirurgických výkonů současně podávat vhodná analgetika. Jednorázové indukční dávky etomidátu mohou vést k přechodné insuficienci nadledvin a sníženým hladinám kortizolu (viz bod 5.1 ). U kriticky nemocných pacientů, včetně pacientů se sepsí, je nutno etomidát používat s opatrností. Tento léčivý přípravek obsahuje 3,5 ml (3,6 mg) propylenglykolu v jedné 10ml injekční lahvičce, což odpovídá 0,35 ml (0,36 mg)/ml. Současné podávání s jakýmkoli substrátem alkoholdehydrogenázy, jako je ethanol, může vyvolat nežádoucí účinky u novorozenců.