PULMOZYME 1MG/ML Roztok k inhalaci

Farmakoterapeutická skupina: Expektorancia, kromě kombinací s antitusiky; mukolytikum. ATC kód: R05CB13 Mechanismus účinku Rekombinantní lidská DNáza je metodami genetického inženýrství vyprodukovaná verze enzymu přirozeně se vyskytujícího u lidí, štěpícího extracelulární DNA. Retence viskózní purulentní sekrece v dýchacích cestách vede k redukci plicních funkcí a exacerbacím infekce. Hnisavé sputum obsahuje velké množství extracelulární DNA ve formě viskózního polyaniontu, který pochází ze zdegenerovaných leukocytů, akumulovaných v rámci odpovědi organizmu na infekci. In vitro je DNA ze sputa hydrolyzována rhDNázou a tím je viskoelasticita plicní sekrece u cystické fibrózy významně redukována. Klinická účinnost a bezpečnost Účinnost a bezpečnost byla stanovena na základě dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studií (Z0342/Z0343), ve kterých pacienti starší 5 let s FVC nad 40% NH (náležitých hodnot) dostávali přípravek Pulmozyme v dávce 2,5 mg jednou nebo dvakrát denně po dobu 24 týdnů. Celkem bylo do těchto studií randomizováno 968 pacientů (průměrný věk 19 let) se střední výchozí hodnotou FVC 78 %. Další placebem kontrolovaná dvojitě zaslepená studie (Z0713) hodnotila účinky přípravku Pulmozyme (v dávce 2,5 mg jednou denně po dobu 2 let) na plicní funkce u mladých pacientů (ve věku 6-11 let) s minimálním průkazem plicního onemocnění, které je definované jako FVC ≥ 85 % NH. Celkem bylo do této studie randomizováno 474 pacientů (průměrný věk 8,4 let) se střední výchozí hodnotou FVC 102,3 %. Výsledky hlavních koncových parametrů jsou shrnuty v tabulkách níže. Na začátku léčby přípravkem Pulmozyme bylo pozorováno výrazné zvýšení FEV1 , které v průběhu času postupně klesalo, zvláště po prvním roce léčby. Rozdíl v porovnání se skupinou léčenou placebem však zůstával i nadále statisticky významný. Přípravek Pulmozyme snížil relativní riziko respiračních exacerbací, které vyžadují parenterální podání antibiotik, o přibližně 30 %. Toto snížení nekorelovalo se zlepšením FEV1 měřeným v průběhu prvních týdnů léčby. Studie Z0342/Z0343 Placebo 2,5mg 1x denně 2,5mg 2x denně N = 325 N = 322 N = 321 Střední % změny od výchozích hodnot FEV1 (% NH) Den 8 - 0,5 % 7,9 % 9,0 % Týden 24 0,1 % 5,1 % 3,6 % Celkem 0,0 % 5,8 % 5,6 % p < 0,001 p < 0,001 % pacientů s Po dobu 24 týdnů 43 % 34 % 33 % Relativní riziko exacerbacemi (95% CI) 0,73 (0,57 – 0,94) 0,71 (0,55 – 0,91) p = 0,015 p = 0,007 Studie Z0713 Placebo 2,5mg 1x denně N = 235 N = 237 Střední změna od Spirometrie výchozích hodnot (v týdnu 96) FEV1 (% NH) - 3,10 0,03 p = 0,008 FVC (% NH) - 2,88 - 2,23 p = 0,54 FEF 25-75 (% NH) - 4,05 3,83 p = 0,0008 % pacietů s Po dobu 96 týdnů 24 % 17 % Relativní riziko (95% exacerbacemi CI) 0,66 (0,44 – 0,996) p = 0,048 Post-hoc analýzy údajů naznačují, že účinky přípravku Pulmozyme na respirační exacerbace u starších pacientů (>21 let) mohou být menší než u mladších pacientů a že u starších pacientů může být nutné dávkování 2x denně. Procento starších pacientů, u kterých došlo k exacerbacím během 24 týdnů, bylo 44 % ve skupině s placebem, 48 % ve skupině léčené přípravkem Pulmozyme v dávce 2,5 mg jednou denně a 39 % ve skupině léčené přípravkem Pulmozyme v dávce 2,5 mg dvakrát denně.