CERDELGA 21MG Tvrdá tobolka

Farmakoterapeutická skupina: trávicí trakt a metabolismus, jiná léčiva; trávicí trakt a metabolismus, různá léčiva; ATC kód: A16AX10. Mechanismus účinku Eliglustat je silný a specifický inhibitor glukosylceramidsyntázy, který při GD1 působí jako substrát redukující terapie (SRT).​‍​​​​​‍​‍‍‍‍​‍‍ Cílem SRT je snižovat rychlost syntézy hlavního substrátu glukosylceramidu (GL-1), aby odpovídala snížené rychlosti katabolismu u pacientů s GD1, a tím se zamezilo kumulaci glukosylceramidu za současné úlevy od klinických příznaků. Farmakodynamické účinky V klinických hodnoceních dosud neléčených pacientů s GD1 byly plazmatické hladiny GL-1 u většiny těchto pacientů zvýšené a po léčbě eliglustatem se snížily. Kromě toho v klinické studii s pacienty s GD1 stabilizovanými na substituční enzymatické léčbě (enzyme replacement therapy, ERT) (tj. pacienty, u nichž již bylo dosaženo terapeutických cílů při ERT před zahájením léčby eliglustatem) byly hodnoty GL-1 v plazmě u většiny pacientů normální a po léčbě eliglustatem se snížily. Klinická účinnost a bezpečnost Doporučené režimy dávkování (viz bod 4.2 ) jsou založeny na modelování, a to buď FK/FD dat získaných v režimech titrace dávky použitých v klinických studiích u IMs a EMs, nebo na fyziologii založených FK dat u PMs. Pivotní studie eliglustatu u dosud neléčených pacientů s GD1 – studie 02507 (ENGAGE) Studie 02507 byla randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná multicentrická klinická studie se 40 pacienty s GD1. Ve skupině s eliglustatem užívali 3 pacienti (15 %) úvodní dávku 42 mg eliglustatu dvakrát denně během 9měsíčního období primární analýzy a 17 pacientů (85 %) užívalo zvyšující se dávku až do 84 mg dvakrát denně, na základě minimální plazmatické koncentrace. Tabulka 5: Změna mezi výchozím stavem a 9. měsícem (období primární analýzy) u dosud neléčených pacientů s GD1 užívajících eliglustat ve studii 02507 Placebo* (n=20) a Eliglustat (n=20) a Rozdíl(eliglustat – placebo) [95% CI] p-hodnota b Procentuální změna objemu sleziny NN (%)(primární cílový parametr) 2,26 -27,77 -30,0[-36,8; -23,2] <0,0001 Absolutní změna hladiny hemoglobinu (sekundární cílovýparametr) (g/dl) -0,54 0,69 1,22[0,57; 1,88] 0,0006 -0,34 (mmol/l) 0,43 0,76[0,35; 1,17] Procentuální změna objemu jater NN (%)(sekundární cílový parametr) 1,44 -5,20 -6,64[-11,37; -1,91] 0,0072 Procentuální změna počtu trombocytů (%)(sekundární cílový parametr) -9,06 32,00 41,06[23,95; 58,17] <0,0001 NN = násobky normálu; CI = interval spolehlivosti (confidence interval) a Ve výchozím stavu byly průměrné objemy sleziny 12,5 NN ve skupině užívající placebo a 13,9 NN ve skupině užívající eliglustat a průměrné objemy jater byly 1,4 NN v obou skupinách. Průměrné hladiny hemoglobinu v jednotlivých skupinách byly 12,8 g/dl (7,954 mmol/l), resp. 12,1 g/dl (7,51 mmol/l), a počty trombocytů byly 78,5 x 10 9 /l, resp. 75,1 x 10 9 /l. b Odhady a p-hodnoty jsou založeny na modelu ANCOVA. * Všichni pacienti byli převedeni na léčbu eliglustatem po devátém měsíci. Během otevřené dlouhodobé studie léčby eliglustatem (prodloužená fáze) všichni pacienti s úplnými údaji, kteří pokračovali v užívání eliglustatu, vykázali zlepšení během prodloužené fáze. Výsledky (změna oproti výchozímu stavu) byly sledovány po 18 měsících, 30 měsících a 4,5 letech léčby eliglustatem v následujících cílových parametrech: absolutní změna hladiny hemoglobinu 1,1 g/dl (1,03) [0,68 mmol/l (0,64); n=39], 1,4 g/dl (0,93) [0,87 mmol/l (0,58); n=35] a 1,4 g/dl (1,31) [0,87 mmol/l (0,81); n=12]; průměrné zvýšení počtu trombocytů (mm 3 ) 58,5 % (40,57 %) [n=39], 74,6 % (49,57 %) [n=35] a 86,8 % (54,20 %) [n=12]; průměrné zmenšení objemu sleziny (NN) 46,5 % (9,75 %) [n=38], 54,2 % (9,51 %) [n=32], 65,6 % (7,43 %) [n=13] a průměrné zmenšení objemu jater (NN) 3,7 % (10,65 %) [n=38], 18,5 % (11,22 %) [n=32], 23,4 % (10,59 %) [n=13]. Dlouhodobé klinické výsledky léčby dosud neléčených pacientů s GD1 – studie 304 Studie 304 byla otevřená multicentrická studie s jedním ramenem, hodnotící eliglustat u 26 pacientů, z nichž 19 pacientů absolvovalo 4letou léčbu. Z těchto pacientů jich 15 (79 %) užívalo zvýšenou dávku 84 mg eliglustatu dvakrát denně; 4 pacienti (21 %) pokračovali v užívání dávky 42 mg dvakrát denně. Ve studii 18 pacientů dokončilo 8 let léčby. Z těchto 18 pacientů jeden pacient (6 %) dostával následnou dávku dosahující 127 mg dvakrát denně; 14 pacientů (78 %) pokračovalo dávkou 84 mg eliglustatu dvakrát denně; 3 pacienti (17 %) pokračovali v užívání dávky 42 mg dvakrát denně. V 8. roce studie byl u 16 pacientů vyhodnocen cílový parametr účinnosti. Při užívání eliglustatu bylo prokázáno trvalé zlepšení objemu orgánů a hematologických parametrů v průběhu 8letého období léčby (viz tabulka 6). Tabulka 6: Změna mezi výchozím stavem a 8. rokem ve studii 304 n Výchozí hodnota (průměr) Změna oproti výchozí hodnotě(průměr) Směrodatná odchylka Objem sleziny (NN) 15 17,34 -67,9% 17,11 Hladina hemoglobinu (g/dl) 16 11,33 2,08 1,75 mmol/l 7,04 1,29 1,09 Objem jater (NN) 15 1,60 -31,0% 13,51 Počet trombocytů (x10 9 /l) 16 67,53 109,8% 114,73 NN = násobky normálu Pivotní studie eliglustatu u pacientů s GD1 přecházejících z ERT – studie 02607 (ENCORE) Studie 02607 byla randomizovaná, otevřená, léčivou látkou kontrolovaná multicentrická klinická studie non-inferiority se 159 pacienty dříve stabilizovanými na ERT. Ve skupině léčené eliglustatem užívalo 34 pacientů (32 %) zvýšenou dávku 84 mg eliglustatu dvakrát denně a 51 pacientů (48 %) užívalo zvýšenou dávku na 127 mg dvakrát denně během 12měsíčního období primární analýzy; 21 pacientů (20 %) pokračovalo v užívání dávky 42 mg dvakrát denně. Podle souhrnných údajů ze všech dávek testovaných v této studii byl eliglustat non-inferiorní ve srovnání s imiglucerázou při udržování onemocnění ve stabilizovaném stavu. Po 12 měsících léčby bylo procento pacientů splňujících primární kombinovaný cílový parametr (sestávající ze všech 4 složek uvedených v tabulce 7) 84,8 % [95% interval spolehlivosti 76,2 % - 91,3 %] ve skupině léčené eliglustatem v porovnání s 93,6 % [95% interval spolehlivosti 82,5 % - 98,7 %] ve skupině léčené imiglucerázou. Z pacientů, kteří nesplnili kritéria stability pro jednotlivé složky, zůstalo 12 z 15 pacientů léčených eliglustatem a 3 ze 3 pacientů léčených imiglucerázou v rámci terapeutických cílů pro GD1. U žádného ze čtyř jednotlivých parametrů onemocnění nebyly pozorovány žádné klinicky významné rozdíly mezi skupinami (viz tabulka 7). Tabulka 7: Změny mezi výchozím stavem a 12. měsícem (období primární analýzy) u pacientů s GD1 po přechodu na léčbu eliglustatem ve studii 02607 Imigluceráza(n=47)** Průměr [95% CI] Eliglustat(n =99)Průměr [95% CI] Objem sleziny Procento pacientů se stabilním objemem sleziny* a 100 % 95,8 % Imigluceráza (n=47)** Průměr [95% CI] Eliglustat(n =99)Průměr [95% CI] Procentuální změna objemu sleziny NN (%)* -3,01[-6,41; 0,40] -6,17[-9,54; -2,79] Hladina hemoglobinu Procento pacientů se stabilní hladinou hemoglobinu a 100 % 94,9 % Absolutní změna hladiny hemoglobinu (g/dl) 0,038[-0,16; 0,23] -0,21[-0,35; -0,07] (mmol/l) 0,024[-0,099; 0,14] -0,13[-0,22; -0,043] Objem jater Procento pacientů se stabilním objemem jater a 93,6 % 96,0 % Procentuální změna objemu jater NN (%) 3,57[0,57; 6,58] 1,78[-0,15; 3,71] Počet trombocytů Procento pacientů se stabilním počtem trombocytů a 100 % 92,9 % Procentuální změna počtu trombocytů (%) 2,93[-0,56; 6,42] 3,79[0,01; 7,57] NN = násobky normálu; CI = interval spolehlivosti * Kromě pacientů s totální splenektomií. ** Všichni pacienti převedeni na léčbu eliglustatem po 52 týdnech. a Kritéria stability založená na změnách oproti výchozímu stavu ve 12. měsíci: snížení hladiny hemoglobinu o ≤1,5 g/dl (0,93 mmol/l), snížení počtu trombocytů o ≤25 %, zvětšení objemu jater o ≤20 % a zvětšení objemu sleziny o ≤25 %. Celkový počet pacientů (n) = pacienti léčení dle protokolu (Per Protocol Population) Během otevřené dlouhodobé léčby eliglustatem (prodloužená fáze) bylo procento pacientů s úplnými daty splňujících kombinovaný cílový parametr stability 84,6 % (n=136) po 2 letech; 84,4 % (n=109) po 3 letech a 91,1 % (n=45) po 4 letech. Většina přerušení prodloužené fáze byla v důsledku přechodu na komerční přípravek od třetího roku dále. Jednotlivé parametry onemocnění – objem sleziny, objem jater, hladina hemoglobinu a počet trombocytů – zůstaly po dobu 4 let stabilní (viz tabulka 8). Tabulka 8: Změny od 12. měsíce (primární analýza) – do 48. měsíce u pacientů s GD1 při dlouhodobé léčbě eliglustatem ve studii 02607 2. rok 3. rok 4. rok Imigluceráza/Eliglustat a Průměr [95% CI] Eliglustat b Průměr [95% CI]) Imigluceráza/Eliglustat a Průměr [95% CI] Eliglustat b Průměr [95% CI] Imigluceráza/Eliglustat a Průměr [95% CI] Eliglustat b Průměr [95% CI] Pacienti na začátku roku (n) 51 101 46 98 42 96 Pacienti na konci roku(n) 46 98 42 96 21 44 Pacienti s dostupnými daty (n) 39 97 16 93 3 42 Objem sleziny Pacienti se stabilním objemem (%)* 31/33 (93,9) 69/72 (95,8) 12/12 (100,0) 65/68 (95,6) 2/2 (100,0)[0,158; 1,000] 28/30 (93,3) [0,798;0,993] [0,883;0,991] [0,735;1,000] [0,876;0,991] [0,779;0,992] Změna objemu sleziny -3,946 -6,814 -10,267 -7,126 -27,530 -13,945 NN (%)* [-8,80; 0,91] [-10,61; [-20,12; [-11,70; [-89,28; [-20,61; -3,02] -0,42] -2,55] 34,22] -7,28] Hladina hemoglobinu Pacienti se stabilní 38/39 (97,4) 95/97 (97,9) 16/16 90/93 (96,8) 3/3 (100,0) 42/42 hladinou hemoglobinu [0,865; [0,927; (100,0) [0,909; [0,292; 1,000] (100,0) (%) 0,999] 0,997] [0,794; 0,993] [0,916; 1,000] 1,000] Změna oproti počáteční hladině hemoglobi nu (g/dl) 0,034[-0,31; 0,38] -0,112[-0,26; 0,04] 0,363[-0,01; 0,74] -0,103[-0,27; 0,07] 0,383[-1,62; 2,39] 0,290 [0,06;0,53] (mmol/l) 0,021[-0,19; 0,24] -0,077[-0,16; 0,025] 0,23[-0,006; 0,46] -0,064[-0,17; 0,043] 0,24[-1.01; 1,48] 0,18[0.0374; 0.33] Objem jater Pacienti se stabilním 38/39 (97,4) 94/97 (96,9) 15/16 (93,8) 87/93 (93,5) 3/3 (100,0) 40/42 (95,2) objemem jater (%) (0,865; (0,912; [0,698; (0,865; [0,292; 1,000] [0,838; 0,999) 0,994) 0,998] 0,976) 0,994] Změna oproti 0,080 2,486 [0,50; -4,908 3,018 [0,52; -14,410 -1,503 počátečnímu objemu [-3,02; 3,18] 4,47] [-11,53; 5,52] [-61,25; [-5,27; 2,26] jater NN (%) 1,71] 32,43] Počet trombocytů Pacienti se stabilním 33/39 (84,6) 92/97 (94,8) 13/16 (81,3) 87/93 (93,5) 3/3 (100,0) 40/42 (95,2) počtem trombocytů (%) [0,695; [0,884; [0,544; [0,865; [0,292; 1,000] [0,838; 0,941] 0,983] 0,960] 0,976] 0,994] Změna v počtu -0,363 2,216 0,719 5,403 [1,28; -0,163 7,501 [1,01; trombocytů (%) [-6,60; 5,88] [-1,31; 5,74] [-8,20; 9,63] 9,52] [-35,97; 13,99] 35,64] Kombinovaný cílový parametr stability Pacienti stabilní na 30/39 (76,9) 85/97 (87,6) 12/ 80/93 (86,0) 3/3 (100,0) 38/42 (90,5) eliglustatu (%) [0,607; [0,794; [0,773; 0,923] [0,292; 1,000] [0,774; 0,889] 0,934] 0,927] 0,973] 16 (75,0) [0,476; NN = násobky normálu, CI = interval spolehlivosti * Kromě pacientů s totální splenektomií. a Imigluceráza/Eliglustat – původně přiřazeni do skupiny léčené imiglucerázou B Eliglustat – od začátku přiřazeni do skupiny léčené eliglustatem Klinické zkušenosti u pacientů, kteří jsou PMs a URMs substrátů enzymu CYP2D6 Je jen omezená zkušenost s léčbou eliglustatem u pacientů, kteří jsou PMs a URMs. V období primární analýzy tří klinických studií bylo celkem 5 PMs a 5 URMs léčeno eliglustatem. Všichni PMs užívali dávku 42 mg eliglustatu dvakrát denně a čtyři z nich (80 %) měli dostatečnou klinickou odpověď na léčbu. Většina URMs (80 %) užívala zvyšující se dávku až do 127 mg eliglustatu dvakrát denně a každý z nich měl dostatečnou klinickou odpověď na léčbu. Jeden URMs, který užíval dávku 84 mg eliglustatu dvakrát denně, neměl dostatečnou odpověď na léčbu. Očekává se, že předpokládané expozice dávce 84 mg eliglustatu podávané jednou denně u PMs budou podobné expozici dávce 84 mg eliglustatu podávané dvakrát denně u IMs substrátů enzymu CYP2D6. URMs nemusí dosáhnout dostatečných koncentrací, aby byl dosažen terapeutický účinek. Není možné dát doporučení o dávkování u URMs. Vliv na patologii skeletu Po devíti měsících léčby ve studii 02507, infiltrace kostní dřeně Gaucherovými buňkami, stanovená jako skóre BMB (Bone Marrow Burden, zatížení kostní dřeně) (posouzeno na základě MRI bederní páteře a femuru), byla snížena průměrně o 1,1 bodu u pacientů léčených eliglustatem (n=19), ve srovnání s pacienty dostávajícími placebo (n=20), u kterých nenastala žádná změna. U pěti pacientů léčených eliglustatem (26 %) došlo ke snížení BMB skóre o alespoň 2 body. Po 18 a 30 měsících léčby eliglustatem bylo sníženo BMB skóre průměrně o 2,2 bodu (n=18), resp. o 2,7 bodu (n=15) u pacientů od začátku léčených eliglustatem, ve srovnání s průměrným snížením o 1 bod (n=20), resp. o 0,8 bodu (n=16) u pacientů původně randomizovaných do skupiny s placebem. Po 18 měsících léčby eliglustatem v prodloužené fázi otevřené studie vzrostla průměrná hodnota (SD) T-skóre minerální denzity kosti (Bone Mineral Density, BMD) bederní páteře z -1,14 (1,0118) ve výchozím stavu (n=34) na -0,918 (1,1601) (n=33), což je v normálním rozmezí. Po 30 měsících a 4,5 letech léčby se T-skóre dále navyšovalo na -0,722 (1,1250) (n=27), resp. -0,533 (0,8031) (n=9). Výsledky studie 304 ukazují, že je zachováno kostní zlepšení nebo se zlepšuje i nadále během nejméně 8letého podávání eliglustatu. Ve studii 02607 minerální denzita kosti (BMD) bederní páteře a femuru, hodnocená pomocí T- a Z- skóre, byla udržována u pacientů léčených eliglustatem až 4 roky v normálním rozmezí. Vyšetření EKG Pro jednotlivé dávky až do 675 mg eliglustatu nebyl pozorován klinicky významný účinek na prodloužení intervalu QTc. V randomizované, placebem a léčivou látkou (moxifloxacin 400 mg) kontrolované, zkřížené jednodávkové studii byl u 47 zdravých subjektů hodnocen interval QT s korekcí na srdeční frekvenci podle Fridericia (QTcF). V tomto klinickém hodnocení s prokázanou schopností detekce malých vlivů byla horní hranice jednostranného 95% intervalu spolehlivosti pro největší QTcF nastaveného podle placeba a korigovaného podle výchozího stavu méně než 10 ms, což je prahová hodnota povinnosti hlášení regulačním orgánům. I když nebyl prokázán zjevný vliv na srdeční frekvenci, byla pozorována prodloužení intervalů PR, QRS a QTc oproti výchozímu stavu, korigovaná podle placeba, se vztahem ke koncentraci. Na základě FK/FD modelování se předpokládá, že koncentrace eliglustatu v plazmě 11násobně překračující hodnotu Cmax u člověka způsobují průměrné (na horní hranici 95% intervalu spolehlivosti) prodloužení intervalu PR o 18,8 (20,4), QRS o 6,2 (7,1) a QTcF o 12,3 (14,2) ms. Starší pacienti Do klinických studií byl zařazen omezený počet pacientů ve věku 65 let a více (n=10). Nebyly zjištěny žádné významné rozdíly v profilech účinnosti a bezpečnosti u starších a mladších pacientů. Pediatrická populace Pediatričtí pacienti (ve věku 2 až < 18 let) Studie EFC13738 (ELIKIDS) je probíhající otevřená, dvoukohortová, multicentrická studie fáze 3 hodnotící bezpečnost a farmakokinetiku (FK) samotného eliglustatu (kohorta 1) nebo kombinace s imiglucerázou (kohorta 2) u pediatrických pacientů ve věku od 2 do méně než 18 let s GD1 a GD3. Do kohorty 1 byli zařazeni pacienti s GD1 a GD3, kteří dostávali ERT po dobu alespoň 24 měsíců a dosáhli předem stanovených terapeutických cílů s ohledem na hladinu hemoglobinu (věk 2 až < 12 let: ≥ 11,0 g/dl (6,827 mmol/l); pro věk 12 let až < 18 let: ≥ 11,0 g/dl (6,827 mmol/l) pro ženy a ≥ 12,0 g/dl (7,452 mmol/l) pro muže), počet trombocytů (≥ 100 000/mm 3 ) a objem sleziny (< 10,0 NN) a objem jater (< 1,5 NN) a neměli plicní onemocnění související s Gaucherovou chorobou, závažné onemocnění kostí nebo přetrvávající trombocytopenii. Do kohorty 2 byli zařazeni pacienti s GD1 a GD3, kteří i přes pokračující léčbu ERT po dobu ≥ 36 měsíců měli alespoň jeden závažný klinický projev GD (např. plicní onemocnění, symptomatické onemocnění kostí nebo přetrvávající trombocytopenii). V kohortě 1 bylo 51 pacientů (n=46 GD1 a n=5 GD3) a 6 pacientů bylo v kohortě 2 (n=3 GD1 a n=3 GD3). Pacientům byla podávána dávka podle jejich předpokládaného fenotypu CYP2D6 (EM, IM, PM) a kategorie tělesné hmotnosti s potenciálním zvýšením dávky v důsledku zvýšené tělesné hmotnosti a nižší FK expozice (na základě výsledků individuálních a podskupinových FK analýz). Do studie nebyl zařazen žádný pacient s výchozí tělesnou hmotností nižší než 15 kg. Během 52týdenního období léčby došlo u 28 pacientů (49,2 %) alespoň jednou ke zvýšení dávky. Bezpečnostní profil eliglustatu pozorovaný v této studii je v souladu s bezpečnostním profilem eliglustatu u dospělých a nebyly zjištěny žádné nové nežádoucí účinky (viz bod 4.8 ). Hlavní cílové parametry účinnosti pro kohortu 1 zahrnovaly změnu od výchozí hodnoty do 52 týdnů (období primární analýzy) pro hemoglobin (g/dl), trombocyty (%), objem sleziny (%) a objem jater (%). Většina pacientů ve studii (96 %) léčených eliglustatem v monoterapii si zachovala klinické parametry související s Gaucherovou chorobou (tabulka 9) v rámci předem stanovených terapeutických cílů pro vstup do studie. Ze tří pacientů mladších 6 let léčených eliglustatem v monoterapii byli dva pacienti převedeni na imiglucerázu. Z 51 pacientů bylo 47 pacientů v kohortě 1 udržováno na monoterapii eliglustatem po dobu 52 týdnů. Čtyři pacienti (n=2 GD1, n=2 GD3) vyžadovali přechod na imiglucerázu kvůli poklesu klinických parametrů souvisejících s Gaucherovou chorobou. Ze 4 pacientů jeden (GD3) přerušil studii a u 3 byla zahájena záchranná léčba. Dále jeden (GD1) ze 3 pacientů, u nichž byla zahájena záchranná léčba, byl vyřazen ze studie během období primární analýzy. Z pěti pacientů s GD3 léčených eliglustatem v monoterapii byla u jednoho přerušena studie kvůli covidu-19 a 2 pacienti byli způsobilí pro záchrannou léčbu; ze dvou pacientů způsobilých pro záchrannou léčbu byla u jednoho pacienta přerušena studie a jeden dokončil PAP na záchranné léčbě, jak je uvedeno výše. Údaje o účinnosti eliglustatu v monoterapii u pediatrických pacientů mladších 6 let (n=3) a s GD3 (n=5) jsou omezené; nelze vyvodit žádný klinicky významný závěr. Hlavním cílovým parametrem účinnosti pro pacienty v kohortě 2 bylo procento pacientů se zlepšením závažného(ých) projevu(ů), kvůli němuž byl pacient způsobilý k zařazení do kohorty 2, po 52 týdnech léčby. Pokud jde o účinnost kombinované terapie, 4 ze 6 pacientů nesplnili hlavní cílový parametr; nelze učinit žádný závěr ohledně použití kombinované léčby u pediatrické populace. Tabulka 9: Změny oproti výchozím hodnotám do 52 týdnů (období primární analýzy) u pacientů s GD na monoterapii eliglustatem (kohorta 1) ve studii EFC13738 Věk (roky) [n] Klinické parametry související s Gaucherovou chorobou Průměr (SD) na počátku Průměr (SD) v týdnu 52 Průměrná změna (SD) 2 až < 6 [n=3] Hladina hemoglobinu (g/dl)(mmol/l) 12,25 (0,76)7,61 (0,47) 11,93 (0,60)7,41 (0,37) -0,32 g/dl (0,20)-0,25 mmol/l (0,01) GD1: n=2 GD3: n=1 Počet trombocytů (x10 9 /l) 261,50 (59,33) 229,33 (90,97) -12,19 % (26,05) Objem sleziny (NN) 3,84 (1,37) 5,61 (2,56) 42,12 % (16,64) Objem jater (NN) 1,22 (0,27) 1,43 (0,02) 21,23 % (26,97) 6 až < 12 [n=15] Hladina hemoglobinu (g/dl)(mmol/l) 13,70 (1,17) 13,21 (1,22) -0,49 g/dl (1,17) 8,51 (0,73) 8,2 (0,76) -0,3 mmol/l (0,73) GD1: n=14 GD3: n=1 Počet trombocytů (x10 9 /l) 216,40 (51,80) 231,73 (71,62) 7,25 % (20,50) Objem sleziny (NN) 3,01 (0,86) 2,93 (0,82) 0,11 % (19,52) Objem jater (NN) 1,02 (0,20) 1,03 (0,16) 2,22% (13,86) 12 až < 18 [n=33] Hladina hemoglobinu (g/dl) 13,75 (0,97) 13,37 (1,20) -0,38 g/dl (1,01) (mmol/l) 8,54 (0,60) 8,3 (0,75) -0,24 mmol/l (0,63) GD1: n=30 GD3: n=3 Počet trombocytů (x10 9 /l) 210,64 (49,73) 177,11 (50,92) -14,36% (20,67) Objem sleziny (NN) 3,48 (1,78) 3,41 (1,65) 1,79% (26,11) Objem jater (NN) 0,93 (0,16) 0,92 (0,18) -1,47% (10,39) Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií s eliglustatem u všech podskupin pediatrické populace s Gaucherovou chorobou typu 2 (informace o použití u pediatrické populace viz bod 4.2 ).