Reference images only. Packaging and labels vary by country and batch. Always consult the leaflet supplied with your product.
Dostupné v:
🇨🇿🇩🇪🇬🇧🇵🇱🇵🇹🇸🇰
Forma
Proszek i rozpuszczalnik do sporządzania roztworu do wstrzykiwań / do infuzji lub roztworu doustnego
Dávkování
400 mg
Způsob podání
—
Skladování
—
O přípravku
Výrobce
Sandoz GmbH
ATC kód
J01XA02
Zdroj
URPL
Farmakoterapeutická skupina: glykopeptidová antibiotika, ATC kód: J01XA 02 Mechanismus účinku
Teikoplanin inhibuje růst citlivých organismů interferencí s biosyntézou buněčné stěny v místě odlišném od místa působení beta-laktamů. Syntéza peptidoglykanu je blokována specifickou vazbou D-alanyl-D-alaninových zbytků.
Mechanismus rezistence
Rezistence na teikoplanin může vycházet z následujících mechanismů:
modifikovaná cílová struktura: tato forma rezistence vzniká především u Enterococcus faecium. Modifikace je založena na záměně terminálního D-alanin-D-alaninu v aminokyselinovém řetězci prekurzoru mureinu za D-Ala-D laktát, což snižuje afinitu k vankomycinu. Odpovídající enzymy jsou nově syntetizovány D-latátdehydrogenázou nebo ligázou.
snížená senzitivita nebo rezistence stafylokoků na teikoplanin je založena na nadprodukci prekurzorů mureinu, na něž se teikoplanin váže.
Může se objevit zkřížená rezistence teikoplaninu a glykoproteinu vankomycinu. Některé enterokoky rezistentní na vankomycin jsou citlivé na teikoplanin (fenotyp Van-B).
Testování hraničních hodnot citlivosti
V tabulce níže jsou uvedeny tzv. MIC breakpointy (hraniční hodnoty hodnoty pro minimální inhibiční koncentrace) podle Evropského výboru pro testování antimikrobiální citlivosti (EUCAST), verze 10.0, z 1. ledna 2020:
Mikroorganismus
Citlivý
Rezistentní
Staphylococcus aureus
a,
b
≤ 2 mg/l
> 2 mg/l
Koaguláza-negativní stafylokoky a
≤ 4 mg/l
> 4 mg/l
Enterococcus spp.
≤ 2 mg/l
> 2 mg/l
Streptococcus skupiny A, B, C, G
b
≤ 2 mg/l
> 2 mg/l
Streptococcus pneumoniae
b
≤ 2 mg/l
> 2 mg/l
Viridující streptokoky b
≤ 2 mg/l
> 2 mg/l
Hodnoty MIC glykopeptidů závisejí na použité metodě a mají být stanoveny metodou mikroředění kultur v tekuté půdě (metoda bujónového mikroředění) (ISO 20776-1). S. aureus s hraničními hodnotami MIC pro vankomycin 2 mg/l, jsou na hranici distribuce MIC divokých typů a klinická odpověď může být oslabena.
Necitlivé izoláty jsou vzácné nebo zatím neohlášené. Identifikace a výsledek testu antimikrobiální citlivosti jakéhokoli izolátu musí být potvrzeny a izolát poslán do referenční laboratoře.
Vztah farmakokinetiky a farmakodynamiky
Antimikrobiální aktivita teikoplaninu v zásadě závisí na době, po kterou je hladina léčivé látky vyšší než minimální inhibiční koncentrace (MIC) patogenu.
Citlivost
Prevalence rezistence se může u některých kmenů lišit v čase a v závislosti na geografickém území, takže je vhodné získat místní informace o rezistenci, zejména při léčbě závažných infekcí. Pokud je to nutné, doporučuje se obrátit se na odborníka v případech, kdy je lokální výskyt rezistentních kmenů takový, že je účinnost přípravku u některých typů infekcí sporná.
Běžně citlivé mikroorganismy Aerobní grampozitivní bakterie Corynebacterium jeikeium
a
Enterococcus faecalis
Staphylococcus aureus (včetně kmenů rezistentních na methicilin)
Streptococcus agalactiae
Streptococcus dysgalactiae subsp. equisimilis
a
(Skupina C a G streptokoků) Streptococcus pneumoniae Streptococcus pyogenes Viridující streptokoky a b
Anaerobní grampozitivní bakterie Clostridium difficile
a
Peptostreptococcus spp.
a
Mikroorganismy s potenciálně problematickou získanou rezistencíAerobní grampozitivní bakterie Enterococcus faecium Staphylococcus epidermidis Staphylococcus haemolyticus Staphylococcus hominis
Inherentně rezistentní bakterie Všechny gramnegativní bakterie Jiné bakterieChlamydia spp. Chlamydophila spp. Legionella pneumophila Mycoplasma spp.
V době publikování tabulky nebyly k dispozici aktuálně platné údaje. Dle primární literatury, standardních publikací a doporučení pro léčbu lze předpokládat citlivost.
Společný termín pro heterogenní skupinu streptokoků. Míra rezistence se může lišit podle konkrétního kmenu streptokoků.
⚠️ Upozornění
Teikoplanin se nemá podávat intraventrikulárně.
Hypersenzitivní reakce
Při podávání teikoplaninu byly hlášeny závažné život ohrožující hypersenzitivní reakce (např. anafylaktický šok), v některých případech fatální. Pokud dojde k alergické reakci na teikoplanin, je nutné léčbu ihned ukončit a okamžitě zahájit odpovídající léčbu.
Teikoplanin musí být podáván s opatrností pacientům se známou přecitlivělostí na vankomycin, protože může dojít ke zkříženým hypersenzitivním reakcím, jako je např. fatální anafylaktický šok.
Anamnéza „syndromu červeného muže“ jako reakce na vankomycin však není kontraindikací pro podání teikoplaninu.
Reakce spojené s infuzí
Vzácně byl pozorován (dokonce po první dávce) syndrom červeného muže (red man syndrome) (soubor příznaků zahrnující svědění, kopřivku, erytém, angioneurotický edém, tachykardii, hypotenzi, dušnost).
Po zastavení nebo zpomalení infuze mohou tyto příznaky odeznít. Reakce spojené s infuzí se mohou zmírnit, pokud není denní dávka podávána jako bolus, ale formou 30minutové infuze.
Závažné kožní nežádoucí účinky
Při použití teikoplaninu byly hlášeny závažné kožní nežádoucí účinky (SCAR), včetně Stevensova- Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN) a lékové reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS), které mohou být život ohrožující nebo dokonce fatální (viz bod
4.8
). Při použití teikoplaninu byla také hlášena akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP) (viz bod
4.8
). Při předepisování tohoto léčivého přípravku musí být pacienti poučeni o známkách a příznacích závažných kožních reakcí (např. progredující kožní vyrážka často s puchýři nebo slizničními lézemi nebo pustulózní vyrážka nebo jakékoli jiné známky kožní hypersenzitivity) a musí být pečlivě sledováni. Pokud se objeví známky či příznaky naznačující výskyt závažných kožních nežádoucích účinků, musí být léčba teikoplaninem okamžitě ukončena.
Spektrum antibakteriální aktivity
Teikoplanin má omezené spektrum antibakteriální aktivity (grampozitivní bakterie). Není vhodné používat jej jako jediný přípravek pro léčbu některých infekcí, pokud není patogen již známý a citlivý na teikoplanin, nebo pokud není zřejmé, že léčba teikoplaninem by byla z hlediska nejpravděpodobnějšího patogenu(ů) vhodná.
Pro účelné používání teikoplaninu je třeba vzít v úvahu spektrum antibakteriální aktivity, bezpečnostní profil a dostupnost standardní antibakteriální léčby pro konkrétního pacienta. Na tomto základě se očekává, že teikoplanin bude ve většině případů používán k léčbě závažných infekcí u pacientů, kde je standardní antibakteriální léčba považována za nevhodnou.
Trombocytopenie
Při podávání teikoplaninu byla hlášena trombocytopenie (viz bod
4.8
). Doporučuje se během léčby provádět pravidelná hematologická vyšetření včetně kompletního krevního obrazu.
Nefrotoxicita
U pacientů léčených teikoplaninem byly hlášeny případy nefrotoxicity a selhání ledvin (viz bod
4.8
). Pacienti s renální insuficiencí, pacienti léčení režimem s vysokými nasycovacími dávkami
teikoplaninu a pacienti léčení teikoplaninem v kombinaci nebo následně po léčbě jinými léčivými přípravky, které mají nefrotoxický potenciál (např. aminoglykosidy, kolistin, amfotericin B, cyklosporin a cisplatina), mají být pečlivě monitorováni a mají podstoupit audiometrické vyšetření (viz níže „Ototoxicita“).
Protože je teikoplanin vylučován převážně ledvinami, musí být jeho dávka upravena u pacientů s poruchami funkce ledvin (viz bod
4.2
).
Ototoxicita
U pacientů léčených teikoplaninem byla stejně jako u jiných glykopeptidů hlášena ototoxicita (hluchota a tinitus) (viz bod
4.8
). Pacienti, u nichž se během léčby teikoplaninem objeví známky
a příznaky poruchy sluchu nebo onemocnění vnitřního ucha, mají být pečlivě vyšetřeni a kontrolováni, zejména pokud je léčba dlouhodobá nebo v případě poruchy funkce ledvin. Pacienty léčené teikoplaninem v kombinaci nebo následně po léčbě jinými léčivými přípravky, které mají známý nefrotoxický a/nebo neurotoxický/ototoxický potenciál (např. aminoglykosidy, kolistin, amfotericin B, cyklosporin, cisplatina, furosemid a kyselina etakrynová) je třeba pečlivě monitorovat a zhodnotit přínos léčby teikoplaninem v případě zhoršení sluchu.
S mimořádnou opatrností je třeba postupovat při podávání teikoplaninu pacientům, kteří potřebují současnou léčbu ototoxickými/nefrotoxickými léčivými přípravky, u nichž se doporučuje pravidelně provádět hematologická vyšetření a funkční testy jater a ledvin.
Superinfekce
Především dlouhodobé podávání teikoplaninu může stejně jako u jiných antibiotik vést k přerůstání rezistentních organismů. Pokud se během léčby objeví superinfekce, je třeba přijmout příslušná opatření.
👨⚕️
Ověřeno lékařským redaktorem
Dr. Ozarchuk, PharmD · April 2026
User Reviews
Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.