Tyto informace slouží pouze ke vzdělávacím účelům. Nejsou lékařskou radou. Vždy konzultujte s kvalifikovaným lékařem.
OCTREOTIDE TEVA 10MG Prášek a rozpouštědlo pro injekční suspenzi s prodlouženým uvolňováním — Popis, Dávkování, Vedlejší účinky | PillsCard
OTC
OCTREOTIDE TEVA 10MG Prášek a rozpouštědlo pro injekční suspenzi s prodlouženým uvolňováním
EQ 10MG BASE/VIAL, Injectable
INN: OCTREOTIDE ACETATE
Dostupné v:
🇨🇿🇬🇧🇵🇹🇷🇴🇸🇰
Forma
INJECTABLE
Dávkování
EQ 10MG BASE/VIAL
Způsob podání
INJECTION
Skladování
—
O přípravku
User Reviews
Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
Výrobce
NOVARTIS PHARMACEUTICALS CORP
ATC kód
H01CB02
Zdroj
FDA_OB · 021008
Farmakoterapeutická skupina: Somatostatin a analoga, ATC kód: H01CB02 Mechanismus účinku
Oktreotid je syntetický oktapeptidový derivát přirozeného somatostatinu s podobnými farmakologickými účinky, ale se značně prodlouženou dobou účinku. Tlumí sekreci růstového hormonu (GH) i peptidů gastro-entero-pankreatického (GEP) endokrinního systému.
U zvířat je oktreotid silnějším inhibitorem uvolňování růstového hormonu, glukagonu a inzulinu než somatostatin a má větší selektivitu pro supresi GH a glukagonu.
U zdravých osob oktreotid, podobně jako somatostatin, tlumí:
uvolňování růstového hormonu stimulované argininem, cvičením a inzulinem vyvolanou hypoglykemii,
postprandiální uvolňování inzulinu, glukagonu, gastrinu i jiných peptidů systému GEP a argininem stimulované uvolňování inzulinu a glukagonu,
tyreotropin uvolňující hormon (TRH) - stimulované uvolňování TSH.
Na rozdíl od somatostatinu oktreotid preferenčně inhibuje růstový hormon intenzivněji než inzulin a jeho aplikace není provázena rebound fenoménem, hypersekrecí hormonů (tj. růstového hormonu u pacientů s akromegalií).
U pacientů s akromegalií přípravek Octreotide Teva, galenická forma oktreotidu vhodná pro opakované podávání ve 4týdenních intervalech, zajišťuje stabilní hladinu a terapeutickou koncentraci oktreotidu v séru a u většiny pacientů stabilně snižuje koncentraci růstového hormonu a normalizuje koncentraci IGF-1 v séru. U většiny pacientů oktreotid s prodlouženým uvolňováním významně snižuje klinické projevy onemocnění, jako je bolest hlavy, pocení, parestezie, únava, osteoartralgie a syndrom karpálního tunelu. U dříve neléčených pacientů s akromegalií s GH-secernujícím adenomem hypofýzy vedla léčba oktreotidem s prodlouženým uvolňováním u významné části (50 %) pacientů ke zmenšení objemu nádoru o >20 %.
U jednotlivých pacientů s GH-secernujícím adenomem hypofýzy bylo hlášeno zmenšení nádoru vlivem podávání oktreotidu s prodlouženým uvolňováním (před operací). Nicméně operace se nemají odkládat.
Pacientům s funkčními nádory gastro-entero-pankreatického endokrinního systému poskytuje léčba oktreotidem kontinuální úpravu příznaků souvisejících s probíhajícím onemocněním.
Účinek oktreotidu u různých typů gastro-entero-pankreatických nádorů:
Karcinoidní nádory
Podávání oktreotidu vede k ústupu příznaků, zejména návalů horka a průjmů. V mnoha případech je to doprovázeno poklesem serotoninu v plazmě a snížením vylučování kyseliny 5-hydroxyindoloctové močí.
Nádory se sekrecí VIP
Biochemickou charakteristikou těchto nádorů je nadprodukce vazoaktivního intestinálního peptidu (VIP). Ve většině případů je výsledkem podávání oktreotidu zmírnění těžkého, pro tento stav typického hypersekrečního průjmu, s následným zlepšením kvality života. Je to provázeno úpravou s tím souvisejících poruch hladin elektrolytů, např. hypokalemie, což umožňuje přerušení substituce tekutin a elektrolytů parenterálně i enterálně. U některých pacientů bylo výpočetní tomografií prokázáno zpomalení nebo zástava růstu nádoru či dokonce jeho zmenšení, zejména jaterních metastáz. Klinické zlepšení je obvykle provázeno snížením plazmatických hladin VIP, které mohou klesnout až k normálním referenčním hodnotám.
Glukagonomy
Podávání oktreotidu ve většině případů vede k podstatnému zlepšení nekrolytického migrujícího exantému, charakteristického pro toto onemocnění. Ovlivnění lehké formy diabetu mellitu, která se u těchto pacientů často vyskytuje, není výrazné a obvykle nevede ke snížení potřeby inzulinu nebo perorálních antidiabetik. U pacientů oktreotid upravuje průjmy, čímž dochází i k nárůstu tělesné hmotnosti. Ačkoliv podávání oktreotidu často vede k okamžitému snížení plazmatických hladin glukagonu, toto snížení se obvykle i při dlouhodobém podávání neudrží, přesto dochází ke kontinuálnímu zlepšování symptomů.
Gastrinomy/Zollingerův-Ellisonův syndrom
Léčba inhibitory protonové pumpy nebo blokátory H2 receptorů obecně kontroluje hypersekreci žaludečních kyselin. Významným příznakem, který nemusí být u všech pacientů zmírněn inhibitory protonové pumpy nebo blokátory H2, může být průjem. Přípravek Octreotide Teva může přispět k dalšímu snížení hypersekrece žaludeční kyseliny a zlepšení příznaků, včetně průjmu, protože u některých pacientů potlačuje zvýšené hladiny gastrinu.
Inzulinomy
Aplikace oktreotidu snižuje hladinu cirkulujícího imunoreaktivního inzulinu. U pacientů s operabilními nádory může oktreotid před operací pomoci obnovit a udržet normoglykemii. U pacientů s inoperabilními benigními nebo maligními nádory je možné lépe upravit glykemii bez průvodního trvalého snížení sérových hladin inzulinu.
Pokročilé neuroendokrinní nádory středního střeva nebo nádory s neznámou lokalizací primárního nádoru
Randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie fáze III (PROMID) prokázala, že oktreotid s prodlouženým uvolňováním inhibuje růst nádoru u pacientů s pokročilými neuroendokrinními nádory středního střeva.
85 pacientů bylo randomizováno k léčbě oktreotidem s prodlouženým uvolňováním 30 mg každé 4 týdny (n=42) nebo placebem (n=43) po dobu 18 měsíců, do progrese nádoru nebo úmrtí.
Hlavní vstupní kritéria byla: dosud neléčené, histologicky potvrzené, lokálně inoperabilní nádory nebo metastatické dobře diferencované nádory, funkčně aktivní nebo neaktivní nádory/karcinomy; s primárním nádorem lokalizovaným ve středním střevě nebo nádory neznámého původu, u nichž se přepokládá původ ve středním střevě, pokud byl vyloučen primární nádor ve slinivce břišní, hrudníku nebo jinde.
Primárním cílem studie bylo stanovení doby do progrese nádoru nebo úmrtí spojené s nádorem (TTP).
V populaci podle léčebného záměru (intent to treat, ITT) (všichni randomizovaní pacienti) bylo zjištěno 26 progresí nebo úmrtí spojených s nádorem ve skupině s oktreotidem s prodlouženým uvolňováním a 41 progresí nebo úmrtí spojených s nádorem ve skupině s placebem (HR = 0,32; 95% CI, 0,19 až 0,55; p-hodnota = 0,000015).
V konzervativní ITT (cITT) populaci, ve které byli 3 pacienti cenzorováni při randomizaci, bylo zjištěno 26 progresí nebo úmrtí spojených s nádorem ve skupině s oktreotidem s prodlouženým uvolňováním a 40 progresí nebo úmrtí spojených s nádorem ve skupině s placebem (HR = 0,34; 95% CI, 0,20 až 0,59; p-hodnota = 0,000072; obr. 1). Medián doby do progrese nádoru byl ve skupině s oktreotidem s prodlouženým uvolňováním 14,3 měsíce (95% CI, 11,0 až 28,8 měsíce) a ve skupině s placebem 6,0 měsíce (95% CI, 3,7 až 9,4 měsíce).
V analýze dle protokolu, ve které byli dodateční pacienti cenzorováni na konci studijní terapie, byla pozorována progrese nádoru nebo úmrtí spojené s nádorem u 19 pacientů léčených oktreotidem s prodlouženým uvolňováním a u 38 pacientů s placebem (HR = 0,24; 95% CI, 0,13 až 0,45; p-hodnota
= 0,0000036).
Obrázek 1 Odhad TTP dle Kaplan-Meiera porovnávající oktreotid s prodlouženým uvolňováním s placebem (konzervativní ITT populace)
Tabulka 3 Výsledky TTP podle analýzy populace
TTP příhody
Medián TTP měsíců [95% C.I.]
HR [95% C.I.]p-hodnota*
octreotides prodlouženým uvolňováním
Placebo
octreotides prodlouženým uvolňováním
Placebo
ITT
26
41
NR
NR
0,32[95% CI, 0,19až 0,55] P=0,000015
cITT
26
40
14,3[95% CI, 11,0až 28,8]
6,0[95% CI, 3,7až 9,4]
0,34[95% CI, 0,20až 0,59] P=0,000072
PP
19
38
NR
NR
0,24[95% CI, 0,13až 0,45] P=0,0000036
NR=nehlášené; HR=hazard ratio; TTP=doba do progrese nádoru; ITT=podle léčebného záměru; cITT=konzervativní ITT; PP=dle protokolu*Logrank test stratifikovaný dle funkční aktivity
Účinek léčby byl podobný u pacientů s funkčně aktivními (HR = 0,23; 95% CI, 0,09 až 0,57) a neaktivními nádory (HR = 0,25; 95% CI, 0,10 až 0,59).
Po 6 měsících léčby byla zjištěna stabilizace onemocnění u 67 % pacientů ve skupině s oktreotidem s prodlouženým uvolňováním a 37 % pacientů ve skupině s placebem.
Na základě významného klinického benefitu použití oktreotidu s prodlouženým uvolňováním, který byl zjištěn v této plánované průběžné analýze, byl další nábor pacientů zastaven.
Bezpečnost oktreotidu s prodlouženým uvolňováním v této studii byla shodná s jeho stanoveným bezpečnostním profilem.
Léčba adenomů hypofýzy se sekrecí TSH
Bylo prokázáno, že oktreotid s prodlouženým uvolňováním podávaný intramuskulární injekcí každé 4 týdny potlačuje zvýšené hladiny hormonů štítné žlázy, normalizuje TSH a zlepšuje klinické příznaky hypertyreózy u pacientů s adenomy se sekrecí TSH. Léčebný efekt oktreotidu s prodlouženým uvolňováním byl statisticky signifikantní při porovnání po 28 dnech od výchozího stavu a léčebný přínos pokračoval po dobu až 6 měsíců.
⚠️ Upozornění
Obecná upozornění
Protože nádory hypofýzy se sekrecí růstového hormonu se mohou zvětšovat a působit vážné komplikace (např. omezení zorného pole), je důležité, aby všichni pacienti byli pečlivě sledováni. Jestliže se objeví známky zvětšování nádoru, je třeba uvažovat o jiném postupu.
Terapeutický přínos spočívající ve snížení hladin růstového hormonu (GH) a normalizaci koncentrace inzulin-podobnému růstového faktoru 1 (IGF-1) by u žen s akromegalií mohl obnovit možnost otěhotnění. Ženám ve fertilním věku je třeba doporučit, aby v případě, že by mohly otěhotnět, používaly během léčby oktreotidem adekvátní antikoncepci (viz také bod
4.6
).
U pacientů, kteří jsou dlouhodobě léčeni oktreotidem, má být sledována funkce štítné žlázy. Během léčby oktreotidem se má sledovat funkce jater.
Příhody spojené s kardiovaskulárním systémem
Byly hlášeny časté případy bradykardie. Může být nutná úprava dávkování léčivých přípravků, jako jsou např. beta-blokátory, blokátory kalciového kanálu nebo látky kontrolující rovnováhu tekutin a elektrolytů (viz bod
4.5
).
Žlučníkové a související příhody
Při léčbě oktreotidem se může vyskytnout velmi častý nežádoucí účinek cholelitiáza, která se může projevovat i spolu s cholecystitidou a dilatací žlučových cest (viz bod
4.8
). Jako komplikace cholelitiázy byly po uvedení přípravku na trh hlášeny i případy cholangitidy u pacientů užívajících oktreotid s prodlouženým uvolňováním.
Před zahájením léčby oktreotidem s prodlouženým uvolňováním a dále pak v 6měsíčních intervalech během léčby se doporučuje ultrazvukové vyšetření žlučníku.
Metabolismus glukózy
Vzhledem ke svému inhibičnímu působení na růstový hormon, glukagon a inzulin může přípravek Octreotide Teva ovlivňovat regulaci glykemie. Může být narušena postprandiální glukózová tolerance. Jak bylo hlášeno u pacientů léčených subkutánně aplikovaným oktreotidem, v některých případech může být jako důsledek chronického podávání navozen stav trvalé hyperglykemie. Byly též hlášeny případy hypoglykemie.
U pacientů se současným onemocněním diabetem mellitus typu I může přípravek Octreotide Teva ovlivnit regulaci hladiny glukózy a požadavky na inzulin mohou být sníženy. U nediabetických pacientů nebo diabetiků typu II s částečně intaktními rezervami inzulinu, může mít subkutánní aplikace oktreotidu za následek zvýšení postprandiální glykemie. Z těchto důvodů se doporučuje monitorovat glukózovou toleranci a upravovat antidiabetickou léčbu.
pacientů s inzulinomy může dojít po podání oktreotidu k prohloubení a prodloužení trvání hypoglykemie, protože inhibiční účinek na sekreci růstového hormonu a glukagonu je relativně větší než na inzulin, a protože inhibiční účinek na inzulin je kratší. Tito pacienti mají být pečlivě monitorováni.
Funkce slinivky břišní
U některých pacientů léčených oktreotidem v rámci léčby gastroenteropankreatických neuroendokrinních nádorů byla pozorována exokrinní insuficience pankreatu (PEI). Mezi příznaky PEI patří steatorea, řídká stolice, nadýmání břicha a ztráta tělesné hmotnosti. U symptomatických pacientů je třeba zvážit screening a vhodnou léčbu PEI podle klinických pokynů.
Výživa
Oktreotid může u některých pacientů měnit absorpci tuků.
U některých pacientů léčených oktreotidem byly pozorovány snížené hladiny vitaminu B12 a abnormální Schillingův test. U pacientů s nedostatkem vitaminu B12 v anamnéze se doporučuje během léčby přípravkem Octreotide Teva monitorovat jeho hladiny.
Obsah sodíku
Přípravek Octreotide Teva obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.