AZEPO 1G Prášek pro injekční/infuzní roztok

Před zahájením léčby cefazolinem je třeba pečlivě zjistit, zda pacient neměl předchozí reakce hypersenzitivity na cefalosporiny a peniciliny.‍​‍‍‍​‍‍‍‍‍‍‍‍​‍ Cefalosporiny se nemají používat u pacientů, kteří po jejich podání v minulosti měli okamžitou hypersenzitivní reakci. V případě pochybností má být lékař při prvním podání cefazolinu přítomen, aby mohl reagovat na případnou anafylaktickou reakci. Mezi peniciliny a cefalosporiny existuje zkřížená reaktivita. V případě alergické reakce v souvislosti s přípravkem AZEPO má být podávání tohoto přípravku ukončeno a pacient má dostat vhodnou léčbu. Přestože cefazolin způsobuje renální dysfunkci jen vzácně, je doporučeno zkontrolovat funkci ledvin, především u těžce nemocných pacientů, kteří dostávají maximální dávky, a u pacientů současně užívajících jiné potenciálně nefrotoxické látky, jako jsou aminoglykosidy nebo silná diuretika (např. furosemid nebo kyselina etakrynová). U pacientů s poškozenou funkcí ledvin lze použít vyšší koncentrace antibiotik po delší dobu. V této souvislosti se celková denní dávka cefazolinu snižuje (viz bod 4.2 ). Toto platí i pro pacienty s nízkou diurézou v důsledku špatné funkce ledvin. Při používání antibiotik se může objevit pseudomembranózní kolitida. Je důležité vzít tuto diagnózu v úvahu, pokud se u pacientů během léčby těmito látkami objeví průjmy. V takovém případě mají být přijata odpovídající opatření - viz též bod 4.8 . Dlouhotrvající používání cefazolinu může vést k přemnožení necitlivých mikroorganizmů. Je proto důležité pacienta průběžně klinicky sledovat. Dojde-li v průběhu léčby k superinfekci, je třeba učinit vhodná opatření. Intratekální podání se nedoporučuje. Po intratekálním podání cefazolinu byla hlášena závažná toxicita centrálního nervového systému, včetně záchvatů. Vzhledem k tomu, že bezpečnost použití u nedonošených dětí a novorozenců mladších než jeden měsíc nebyla stanovena, použití přípravku AZEPO se u těchto pacientů nedoporučuje - viz též bod 4.2 . Ve výjimečných případech se v průběhu léčby cefazolinem objevují poruchy srážlivosti krve. Rizikové faktory jsou faktory způsobující nedostatek vitamínu K nebo faktory ovlivňující další koagulační mechanismy (parenterální výživa, nedostatečná výživa, jaterní a ledvinové selhání, trombocytopenie). Srážení krve může být také narušeno v případě přidružených chorob (např. hemofilie, vředy žaludku a dvanáctníku), které mohou vyvolat nebo zhoršit krvácení. Proto se u těchto pacientů má sledovat protrombinový čas. Pokud je snížený, doporučuje se podat vitamin K (10 mg/týden). Tento léčivý přípravek obsahuje 50 mg sodíku v jedné injekční lahvičce, což odpovídá 2,5 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku. V případě intramuskulárního podání cefazolinu rekonstituovaného roztokem lidokainu je nutno brát v úvahu i souhrn údajů o přípravku pro lidokain.