Tyto informace slouží pouze ke vzdělávacím účelům. Nejsou lékařskou radou. Vždy konzultujte s kvalifikovaným lékařem.
OTC
EPHEDRIN BBP 50MG/ML Injekční roztok
25MG/5ML (5MG/ML), Solution
INN: EPHEDRINE SULFATE
Aktualizováno: 2026-04-25
Dostupné v:
🇨🇿🇩🇪🇸🇰
Forma
SOLUTION
Dávkování
25MG/5ML (5MG/ML)
Způsob podání
INTRAVENOUS
Skladování
—
O přípravku
Výrobce
User Reviews
Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
EXELA PHARMA SCIENCES LLC
ATC kód
C01CA26
Zdroj
FDA_OB · 208289
Farmakoterapeutická skupina: Sympatomimetikum. ATC kód: R03CA02
Mechanismus účinku
Efedrin je přirozený rostlinný alkaloid s kombinovanými, přímými i nepřímými sympatomimetickými účinky. Je účinný agonista alfa i beta adrenergních receptorů a jeho působení na cílové orgány je komplexní. Vedle přímého účinku na receptory působí efedrin i nepřímým mechanizmem - uvolňo- váním nativního noradrenalinu z nervových adrenergních zakončení. Nejvýznamnějšími účinky efedrinu je působení na srdce, hladké svalstvo cév a bronchů a účinky na CNS. Při opakovaném podávání efedrinu se vyskytuje tachyfylaxe. Efedrin působí na srdce pozitivně inotropně, slabě dromotropně, chronotropně i batmotropně, vyvolává tachykardii. I v nejmenších dávkách působí vazokonstrikčně a v terapeutických dávkách zvyšuje krevní tlak. Ovlivňuje dýchání tím, že dráždí centrum dýchání a zároveň způsobuje rozšíření průdušek. Působí dráždivě na mozkovou kůru a na subkortikální centra. Při využívání periferních účinků efedrinu je centrální stimulační efekt efedrinu často nežádoucím účinkem.
V oblasti střevního systému vyvolává efedrin útlum peristaltiky a ochabnutí svalstva střeva. Doba vyprazdňování žaludku a pasáž se prodlužují. Léčivo vyvolává zvýšení tonusu sfinkteru močového měchýře, a proto se mohou objevit u pacientů léčených efedrinem těžkosti při močení.
Na oku vyvolává efedrin rozšíření zornice, přičemž nitrooční tlak zůstává neovlivněný. Efedrin obyčejně snižuje aktivitu dělohy.
⚠️ Upozornění
Efedrin se nesmí použít u hypovolemických pacientů jako monoterapie. Jen v absolutně nevyhnutných případech se může efedrin podat současně s primárním doplněním objemu nebo k zachování koronární a cerebrální perfuze při depleci objemu. Efedrin působí i v nejmenších dávkách vazokonstrikčně. Účinkuje dráždivě na mozkovou kůru a na subkortikální centra. Při využívání periferních účinků efedrinu je centrální stimulační efekt efedrinu často nežádoucím účinkem.
Opatrnost je potřebná u pacientů s diabetes mellitus, aneuryzmatem, hypertrofií prostaty a arteriosklerózou. Vzhledem na toleranci, jež vzniká na efedrin, jsou známy případy dlouholetého podávání efedrinu v gramových dávkách, po kterých obyčejně dochází k cirkulačním a nervovým poruchám.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
Na přípravek může vznikat léková závislost (efedrinizmus) a při dlouhodobém používání, hlavně vyšších dávek, toxické psychózy. Efedrin je zařazen do skupiny prekurzorů omamných a psychotropních látek.