Tyto informace slouží pouze ke vzdělávacím účelům. Nejsou lékařskou radou. Vždy konzultujte s kvalifikovaným lékařem.
EVOLTRA 1MG/ML Koncentrát pro infuzní roztok — Popis, Dávkování, Vedlejší účinky | PillsCard
OTC
EVOLTRA 1MG/ML Koncentrát pro infuzní roztok
20MG/20ML (1MG/ML), Solution
INN: CLOFARABINE
Aktualizováno: 2026-05-02
Dostupné v:
🇨🇿🇩🇪🇬🇧🇵🇹🇸🇰
Forma
SOLUTION
Dávkování
20MG/20ML (1MG/ML)
Způsob podání
INTRAVENOUS
Skladování
—
O přípravku
User Reviews
Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
Výrobce
SCINOPHARM TAIWAN LTD
ATC kód
L01BB06
Zdroj
FDA_OB · 216233
Farmakoterapeutická skupina: Cytostatika, antimetabolity, ATC kód: L01BB06. Mechanismus účinku
Klofarabin je antimetabolit purinového nukleosidu. Jeho protinádorový účinek je zřejmě založen na třech mechanismech:
Inhibice DNA polymerázy alfa, která má za následek ukončení prodlužování řetězce DNA a/nebo syntézy/opravy DNA.
Inhibice ribonukleotidreduktázy s redukcí buněčných poolů deoxynukleotidtrifosfátu (dNTP).
Narušení integrity membrány mitochondrií s uvolněním cytochromu C a jiných proapoptotických faktorů vedoucích k programované buněčné smrti i u nedělících se lymfocytů.
Nejprve musí dojít k difuzi či transportu klofarabinu do cílových buněk, kde následně dojde
k fosforylaci na mono- a bifosfáty prostřednictvím nitrobuněčných kináz, a nakonec na aktivní konjugát klofarabin 5´-trifosfát. Klofarabin vykazuje vysokou afinitu k jednomu z aktivujících fosforylujících enzymů, deoxycytidinkináze, která převyšuje afinitu přirozeného substrátu, deoxycytidinu.
Kromě toho klofarabin vykazuje vyšší resistenci vůči buněčné degradaci adenosindeaminázou a sníženou náchylnost k fosforolytickému štěpení než jiné léčivé látky v této třídě, přičemž afinita klofarabintrifosfátu k alfa polymeráze DNA a ribonukleotidreduktáze je podobná jako afinita deoxyadenosintrifosfátu, nebo vyšší.
Farmakodynamické účinky
Studie in vitro prokázaly, že klofarabin inhibuje buněčný růst v mnoha rychle proliferujících hematologických buněčných liniích a buněčných liniích pevných tumorů a je pro ně cytotoxický. Dále projevoval aktivitu vůči inaktivním lymfocytům a makrofágům. Klofarabin dále zpomaloval růst nádorů a v některých případech vyvolal regresi nádoru v řadě různých lidských i myších štěpů tumorů z cizí tkáně implantované myším.
Klinická účinnost a bezpečnost
Klinická účinnost: Aby bylo možno systematicky hodnotit odpovědi pozorované u pacientů, stanovil nezaslepený nezávislý panel pro hodnocení odpovědí (Independent Response Review Panel – IRRP) následující počty léčebných odpovědí na základě definic stanovených Skupinou pro dětskou onkologii (Children´s Oncology Group):
CR = Úplná remise
Pacienti, kteří splní všechna následující kritéria:≥ 100 × 10
9
/l a ANC ≥ 1,0 × 10
9
/l)
CRp = Úplná remise s chybějící kompletní obnovou trombocytů
PR = Částečná remise
Pacienti, kteří splní všechna následující kritéria:
Výskyt celkové remise (OR)
Bez průkazu blastů v oběhu nebo extramedulárního onemocnění
Kostní dřeň M1 (≤ 5 % blastů)
Normalizace krevního obrazu (trombocyty
Pacienti splňující všechna kritéria CR s výjimkou obnovy počtu trombocytů na hodnotu > 100 × 10
9
/l
Úplné vymizení blastů z oběhu
Kostní dřeň M2 (≥ 5 % a ≤ 25 % blastů) a přítomnost normálních progenitorových buněk
Kostní dřeň M1, která nesplnila kritéria CR nebo CRp
(Počet pacientů s CR + počet pacientů s CRp) ÷ počet vyhovujících pacientů, jimž byl podáván klofarabin
Bezpečnost a účinnost klofarabinu byly hodnoceny v otevřené nesrovnávací studii fáze I s eskalací dávek u 25 pediatrických pacientů s relabující nebo refrakterní leukemií (17 ALL, 8 AML), u nichž byla standardní léčba neúspěšná nebo pro něž neexistovala jiná léčebná možnost. Dávkování bylo zahájeno na 11,25 mg/m
2
/den a zvyšovalo se na 15, 30, 40, 52 a 70 mg/m
2
/den podávaných intravenózní infuzí po dobu 5 dní jednou za 2 až 6 týdnů v závislosti na toxicitě a odpovědi. Devět ze 17 ALL pacientů bylo léčeno klofarabinem v dávce 52 mg/m
2
/den. Ze 17 pacientů s ALL bylo u
2 dosaženo úplné remise (12 %, CR) a u 2 částečné remise (12 %, PR), a to při různých dávkách. Toxicity vyžadující omezení dávky v této studii byly: hyperbilirubinemie, zvýšené hladiny
transamináz a makulopapulózní vyrážka projevující se při dávce 70 mg/m
2
/den (2 pacienti s ALL, viz bod
4.9
).
Uskutečnila se multicentrická otevřená nesrovnávací studie klofarabinu fáze II s cílem stanovit celkový výskyt remise (OR) u pacientů značně zatížených předchozí léčbou (≤ 21 let při počáteční diagnóze) s relabující či refrakterní ALL definovanou podle francouzsko-americko-britské klasifikace. Maximální tolerovaná dávka zjištěná ve výše uvedené studii fáze I činila 52 mg/m
2
/den formou intravenózní infuze po 5 po sobě jdoucích dní jednou za 2 až 6 týdnů. Níže uvedená tabulka uvádí souhrn klíčových výsledků účinnosti v této studii.
Pacienti s ALL nesměli vyhovět kritériím léčby s vyšším léčebným potenciálem a museli být
v druhém či následném relabujícím a/nebo refrakterním stadiu nemoci, tzn. pacienti, u nichž nedošlo po minimálně dvou předchozích léčebných režimech k remisi. Před zařazením do studie absolvovalo 58 ze 61 pacientů (95 %) 2 až 4 různé indukční režimy a 18/61 (30 %) těchto pacientů absolvovalo alespoň 1 předchozí transplantaci hematopoetických kmenových buněk (HSCT). Medián věku léčených pacientů (37 mužského pohlaví a 24 ženského pohlaví) byl 12 let.
Podávání klofarabinu mělo za následek výrazné a rychlé snížení leukemických buněk v periferním oběhu u 31 ze 33 pacientů (94 %), u nichž byl na vstupu měřitelný absolutní počet blastů. U
12 pacientů, kteří dosáhli celkové remise (CR + CRp), činil medián přežití 69,5 týdne od data ukončení sběru dat. Odpovědi byly pozorovány u různých imunofenotypů ALL, včetně pre-B buněk a T-buněk. Ačkoliv počet transplantací nebyl cílovým parametrem účinnosti studie, 10/61 pacientů
(16 %) absolvovalo HSCT po léčbě klofarabinem (3 po dosažení CR, 2 po CRp, 3 po PR, 1 pacient, jehož léčbu vyhodnotil IRRP jako neúspěšnou, a 1 pacient, který byl ze strany IRRP považován za nevyhodnotitelného). Délka odpovědi je u pacientů, kteří absolvovali HSCT, zavádějící.
Výsledky účinnosti z pivotní studie u pacientů (≤ 21 let při počáteční diagnóze) s relabující či refrakterní ALL po min. dvou předchozích léčebných režimech
Kategorie odpovědi
Pacienti ITT*(n = 61)
Medián trvání remise (v týdnech) (95 % CI)
Medián času do progrese (v týdnech)**(95 % CI)
Medián celkového přežití (v týdnech) (95 % CI)
Celková remise
12
32,0
38,2
69,5
(CR + CRp)
(20 %)
(9,7 až 47,9)
(15,4 až 56,1)
(58,6 až -)
CR
7
47,9
56,1
72,4
(12 %)
(6,1 až -)
(13,7 až -)
(66,6 až -)
CRp
5
28,6
37,0
53,7
(8 %)
(4,6 až 38,3)
(9,1 až 42)
(9,1 až -)
PR
6
11,0
14,4
33,0
(10 %)
(5,0 až -)
(7,0 až -)
(18,1 až -)
CR + CRp + PR
18
21,5
28,7
66,6
(30 %)
(7,6 až 47,9)
(13,7 až 56,1)
(42,0 až -)
Neúspěšná léčba
33
Neuplatňuje se
(54 %)
4,0
7,6
Nelze hodnotit
10
Neuplatňuje se
(3,4 až 5,1)
(6,7 až 12,6)
(16 %)
Všichni pacienti
61
Neuplatňuje se
5,4
12,9
(100 %)
(4,0 až 6,1)
(7,9 až 18,1)
* ITT = intention to treat (všichni zařazení pacienti)**Pacienti přežívající ve stadiu remise v době posledního následného sledování byli v tomtočasovém bodě roztříděni pro účely analýzy.
Individuální délka remise a údaje o přežití pacientů, kteří dosáhli CR nebo CRp
Nejlepší odpověď
Doba do OR (týdny)
Délka remise (týdny)
Celkové přežití (týdny)
Pacienti, kteří nepodstoupili transplantaci
CR
5,7
4,3
66,6
CR
14,3
6,1
58,6
CR
8,3
47,9
66,6
CRp
4,6
4,6
9,1
CR
3,3
58,6
72,4
CRp
3,7
11,7
53,7
Pacienti, kteří podstoupili transplantaci při pokračující remisi *
CRp
8,4
11,6+
145,1+
CR
4,1
9,0+
111,9+
CRp
3,7
5,6+
42,0
CR
7,6
3,7+
96,3+
Pacienti, kteří podstoupili transplantaci po alternativní léčbě nebo relapsu *
CRp
4,0
35,4
113,3+**
CR
4,0
9,7
89,4***
* Délka remise cenzorována v okamžiku transplantace
** Pacient podstoupil transplantaci po alternativní léčbě
*** Pacient podstoupil transplantaci po relapsu
Tento léčivý přípravek byl registrován za „výjimečných okolností“. Znamená to, že vzhledem ke vzácné povaze onemocnění, pro které je indikován, nebylo možné získat úplné informace o přínosech a rizicích tohoto léčivého přípravku.
Evropská agentura pro léčivé přípravky každoročně vyhodnotí jakékoli nově dostupné informace a tento souhrn údajů o přípravku bude podle potřeby aktualizován.
⚠️ Upozornění
Přípravek Evoltra je silné cytostatikum s potenciálně významnými nežádoucími účinky hematologické i nehematologické povahy (viz bod
4.8
).
U pacientů léčených klofarabinem je nutné pečlivě sledovat následující parametry:
V pravidelných intervalech je třeba zjišťovat kompletní krevní obraz, častěji pak u pacientů, u nichž dojde ke vzniku cytopenie.
Funkce ledvin a jater před zahájením, během aktivní léčby a po jejím ukončení. Podávání klofarabinu je třeba neprodleně přerušit, pokud dojde k významnému zvýšení hodnot kreatininu, jaterních enzymů a/nebo bilirubinu.
Respirační funkce, krevní tlak, bilance tekutin a tělesnou hmotnost během pětidenního období podávání klofarabinu a těsně po jeho skončení.
Poruchy krve a lymfatického systému
Očekává se útlum kostní dřeně. Ten je obvykle reverzibilní a závisí na dávce. U pacientů léčených klofarabinem byl pozorován těžký útlum kostní dřeně, včetně neutropenie, anémie a trombocytopenie. Bylo hlášeno krvácení, které může být fatální a které zahrnovalo cerebrální, gastrointestinální a pulmonální krvácení. Ve většině případů bylo krvácení spojeno s trombocytopenií (viz bod
4.8
).
Navíc se při zahájení léčby u většiny pacientů v klinických studiích vyskytly hematologické poruchy jako projev leukemie. Z důvodu již existující snížené imunity u těchto pacientů a přetrvávající neutropenie, která může být důsledkem léčby klofarabinem, jsou pacienti vystaveni zvýšenému riziku těžkých oportunních infekcí, včetně těžké sepse s potenciálně fatálními následky. Pacienti mají být sledováni, zda se u nich neobjevují známky a příznaky infekce, a okamžitě léčeni.
Během léčby klofarabinem byl hlášen výskyt enterokolitidy, včetně neutropenické kolitidy, zánětu céka a kolitidy vyvolané C. difficile. Častěji k jejich výskytu docházelo během prvních 30 dnů léčby a v kombinaci s chemoterapií. Enterokolitida může vést ke komplikacím ve formě nekrózy, perforace nebo sepse a může být spojena s fatálními následky (viz bod
4.8
). U pacientů je třeba sledovat známky a příznaky enterokolitidy.
Poruchy kůže a podkožní tkáně
Byl hlášen Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS) a toxická epidermální nekrolýza (TEN) včetně fatálních případů (viz bod
4.8
). Podávání klofarabinu se musí přerušit v případě výskytu exfoliativní nebo bulózní vyrážky nebo v případě podezření na SJS nebo TEN.
Novotvary benigní a maligní (zahrnující cysty a polypy) a poruchy imunitního systému Podání klofarabinu má za následek rychlý úbytek periferních leukemických buněk. U pacientů
léčených klofarabinem je třeba vyhodnocovat a sledovat známky a příznaky syndromu nádorového rozpadu a uvolňování cytokinů (např. tachypnoe, tachykardie, hypotenze, plicní edém), které by mohly vyústit v syndrom systémové zánětlivé odpovědi (systemic inflammatory response syndrome, SIRS), syndrom kapilárního úniku (capillary leak) a/nebo orgánovou dysfunkci (viz bod
4.8
).
Je třeba zvážit profylaktické podání alopurinolu, pokud se očekává hyperurikemie (rozpad nádoru).
Během pětidenního podávání klofarabinu mají být pacientům podávány tekutiny intravenózně, aby se snížil účinek rozpadu nádoru a jiné nežádoucí účinky.
Profylaktické použití steroidů (např. 100 mg/m
2
hydrokortizonu 1. až 3. den) může přispět k prevenci známek nebo příznaků SIRS nebo kapilárního úniku.
Pokud pacienti vykazují časné známky nebo příznaky SIRS, kapilárního úniku nebo závažné orgánové dysfunkce, je třeba podávání klofarabinu neprodleně přerušit a zavést příslušná podpůrná opatření.
Podávání klofarabinu má být přerušeno též, pokud se u pacienta z jakéhokoli důvodu během pětidenního podávání rozvine hypotenze. Pokud jsou pacienti stabilizováni a orgánové funkce se vrátily k původním hodnotám, lze uvažovat o další léčbě klofarabinem, a to v nižších dávkách.
U většiny pacientů reagujících na klofarabin je odpovědi na léčbu dosaženo po 1 či 2 léčebných cyklech (viz bod
5.1
). Je proto třeba, aby ošetřující lékař posoudil potenciální přínosy a rizika další léčby u pacientů, kteří nevykazují hematologické a/nebo klinické zlepšení po 2 léčebných cyklech.
Srdeční poruchy
Pacienty s onemocněním srdce a pacienty užívající léčivé přípravky, o nichž je známo, že mají vliv na krevní tlak nebo činnost srdce, je třeba po dobu léčby klofarabinem bedlivě sledovat (viz body
4.5
a 4.8).
Poruchy ledvin a močových cest
Podávání klofarabinu pediatrickým pacientům s renální insuficiencí (v klinických studiích definovanou takto: kreatinin v séru ≥ dvojnásobek horního limitu normálních hodnot (ULN) daného věku) nebylo zkoumáno žádnou klinickou studií, přičemž klofarabin se vylučuje především ledvinami. Farmakokinetická data ukazují, že klofarabin se může akumulovat u pacientů se sníženou clearance kreatininu (viz bod
5.2
). Při podávání klofarabinu pacientům s lehkou až středně těžkou renální insuficiencí je tedy třeba dbát opatrnosti (viz bod
4.2
úprava dávkování). U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin nebo s náhradou funkce ledvin nebyl stanoven bezpečnostní profil klofarabinu (viz bod
4.3
). Zejména během pětidenního podávání klofarabinu se nemají současně podávat léčivé přípravky, které mají souvislost s renální toxicitou, a přípravky, které jsou vylučovány tubulární sekrecí, jako jsou NSAID, amfotericin B, methotrexát, aminosidy, organoplatina, foskarnet, pentamidin, cyklosporin, takrolimus, aciklovir a valganciklovir; mají být upřednostňovány takové léčivé přípravky, u kterých není známa nefrotoxicita (viz body
4.5
a
4.8
). Selhání ledvin nebo akutní ledvinné selhání bylo pozorováno jako důsledek infekce, sepse a syndromu nádorového rozpadu (viz bod
4.8
). Pacienti mají být sledováni s ohledem na renální toxicitu a v případě potřeby má být podávání klofarabinu ukončeno.
Bylo zjištěno, že frekvence a závažnost nežádoucích účinků, zejména infekce, myelosuprese (neuropenie) a hepatotoxicita se zvyšují, pokud je klofarabin používán v kombinaci. Jestliže je klofarabin používán v kombinaci s dalšími léky, mají být pacienti v této souvislosti pečlivě sledováni.
U pacientů, kteří jsou léčeni klofarabinem, se může vyskytnout zvracení a průjem. Mají být proto poučeni o příslušných opatřeních proti dehydrataci. Pacienti mají být poučeni, aby vyhledali lékařskou
pomoc, pokud se u nich vyskytnou příznaky jako závratě, omdlévání nebo snížené vylučování moči. Má být zváženo profylaktické podání antiemetik.
Poruchy jater a žlučových cest
S podáváním klofarabinu u pacientů s poruchou funkce jater (bilirubin v séru > 1,5násobek ULN plus AST a ALT > pětinásobek ULN) nejsou žádné zkušenosti, přičemž játra jsou potenciálním cílovým orgánem toxicity. Při podávání klofarabinu pacientům s lehkou až středně těžkou poruchou funkce jater je tedy třeba dbát opatrnosti (viz body
4.2
a
4.3
). Pokud je to možné, je třeba se vyvarovat současného podávání léčivých přípravků, které bývají spojovány s hepatální toxicitou (viz body
4.5
a 4.8).
Pokud se u pacienta vyskytne hematologická toxicita neutropenie stupně 4 (ANC < 0,5 × 10
9
/l) trvající 4 týdny a déle, pak má být v příštím cyklu dávka snížena o 25 %.
U každého pacienta, u něhož se buď vyskytne závažná nehematologická toxicita potřetí (toxicita stupně 3 podle kritérií NCI-CTC), nebo u něhož závažná toxicita neustoupí do 14 dnů (s výjimkou nauzey/zvracení), nebo jej neinfekční nehematologická toxicita ohrožuje na životě či mu způsobuje invaliditu (toxicita stupně 4 podle kritérií NCI-CTC), je třeba léčbu klofarabinem ukončit (viz
bod 4.2).
Pacienti, kteří dříve obdrželi transplantáty hematopoetických kmenových buněk (HSCT) mohou být vystaveni vyššímu riziku hepatotoxicity naznačujícímu venookluzivní onemocnění (VOD) po léčbě klofarabinem (40 mg/m
2
) podávaným v kombinaci s etoposidem (100 mg/m
2
) a cyklofosfamidem (440 mg/m
2
). Po uvedení přípravku na trh byly u pediatrických i dospělých pacientů po léčbě klofarabinem hlášeny závažné hepatotoxické nežádoucí účinky venookluzivního onemocnění (VOD) s fatálními následky. Během léčby klofarabinem byly hlášeny případy hepatitidy a jaterního selhání, včetně fatálních případů (viz bod
4.8
).
Většina pacientů dostávala přípravný režim zahrnující busulfan, melfalan a/nebo kombinaci cyklofosfamidu a celkového ozařování. Závažné hepatotoxické příhody byly hlášeny ve studii fáze 1/2 kombinované léčby s klofarabinem u pediatrických pacientů s relabující nebo refrakterní akutní leukemií.
V současné době jsou k dispozici omezené údaje o bezpečnosti a účinnosti klofarabinu podávaného po více než 3 léčebné cykly.
Přípravek Evoltra obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje 72 mg sodíku v jedné injekční lahvičce, což odpovídá 3,6 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku podle WHO. Maximální denní dávka tohoto léčivého přípravku odpovídá 23,4 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku podle WHO. Přípravek Evoltra je považován za přípravek s vysokým obsahem sodíku. To musí být bráno v úvahu zvláště u osob na dietě s nízkým obsahem sodíku.