ZEMCELPRO Infuzní disperze

Sledovatelnost Musí být splněny požadavky na sledovatelnost buněčných léčivých přípravků pro moderní terapii.‍‍‍‍‍‍​​​‍​​​​​​ Aby byla zajištěna sledovatelnost, musí být název přípravku, číslo šarže a jméno léčeného pacienta uchovávány po dobu 30 let od data vypršení doby použitelnosti léčivého přípravku. Přenos infekčního agens Existuje riziko přenosu infekčního agens. Virové testy prováděné na jednotkách pupečníkové krve zahrnují virus lidské imunodeficience (HIV) 1 a HIV 2, hepatitidu B a hepatitidu C, lidský lymfotropní virus T-buněk (HTLV) I a HTLV II, syfilis a cytomegalovirus (CMV). Specifické viry od matky mohou být zdokumentovány jako součást anamnézy, jako je přenosná spongiformní encefalopatie (TSE), virus Epsteina-Barrové (EBV), toxoplazmóza, hepatitida E (HEV) a malárie. Banky pupečníkové krve dále dokumentují, zda se u dítěte nevyskytl nějaký nález naznačující onemocnění potenciálně přenosné podáním jednotky pupečníkové krve. Výsledky testů lze nalézt v dokumentaci přiložené k přípravku. Zdravotničtí pracovníci, kteří podávají přípravek Zemcelpro, proto musí po léčbě sledovat u pacientů známky a příznaky infekcí a v případě potřeby je vhodně léčit. Dárcovství krve, orgánů, tkání a buněk Pacienti léčení přípravkem Zemcelpro nesmí darovat krev, orgány, tkáně ani buňky. Hypersenzitivní reakce Závažné hypersenzitivní reakce, včetně anafylaxe, mohou být způsobeny složkami obsaženými v přípravku Zemcelpro, např. dimethylsulfoxidem. Tyto reakce je třeba vhodným způsobem léčit v souladu s pokyny zdravotnického zařízení. Infekce Po podání infuze přípravku Zemcelpro se u pacientů vyskytly závažné infekce, včetně život ohrožujících nebo fatálních infekcí (viz bod 4.8 ). Medián doby do nástupu byl 109 dnů po transplantaci s několika pozdními příhodami (v rozmezí 0–945). Pacienty je třeba informovat o důležitosti rychlého nahlášení známek infekce ošetřujícímu lékaři. Pacienty je třeba sledovat z hlediska známek a příznaků infekce za použití vhodných diagnostických testů a vhodným způsobem je léčit v souladu s pokyny zdravotnického zařízení. Podle potřeby mají být podávána profylaktická antibiotika a před léčbou přípravkem Zemcelpro a po ní je třeba provést kontrolní testování (viz bod 4.2 ). Reakce štěpu proti hostiteli Po léčbě přípravkem Zemcelpro se vyskytly fatální a život ohrožující příhody akutní a chronické reakce štěpu proti hostiteli (viz bod 4.8 ). Reakce štěpu proti hostiteli po léčbě přípravkem Zemcelpro se neliší od standardní alogenní transplantace kmenových buněk s mediánem doby do nástupu 40 dnů po transplantaci, přičemž 93 % případů odezní (medián doby do odeznění: 18 dnů). Doporučuje se, aby pacienti byli sledováni s ohledem na výskyt reakce štěpu proti hostiteli a aby byli náležitě léčeni v souladu s pokyny zdravotnického zařízení. Po léčbě přípravkem Zemcelpro je třeba zvážit profylaktickou a podpůrnou léčbu. Upřednostňovanou profylaxí reakce štěpu proti hostiteli je kombinace takrolimu a mofetil-mykofenolátu (viz bod 4.2 ). Syndrom z přihojení štěpu Během klinických studií přípravku Zemcelpro byly hlášeny život ohrožující případy syndromu z přihojení štěpu (viz bod 4.8 ), k nimž došlo v mediánu doby do nástupu 13 dnů po transplantaci. V období kolem přihojení štěpu je třeba sledovat výskyt neobjasněné horečky, vyrážky, hypoxemie, zvýšení tělesné hmotnosti a plicních infiltrátů. Jakmile je rozpoznán syndrom z přihojení štěpu, je pacienty třeba v souladu s pokyny zdravotnického zařízení léčit kortikosteroidy s cílem zmírnit příznaky. U neléčeného syndromu z přihojení štěpu může dojít k selhání vícero orgánů a k úmrtí. Selhání štěpu Během klinických studií přípravku Zemcelpro byly hlášeny život ohrožující případy selhání štěpu definované jako nedosažení absolutního počtu neutrofilů více než 500 na mikrolitr krve do 42. dne po transplantaci (viz bod 4.8 ). Pacienty je třeba sledovat z hlediska laboratorních důkazů hematopoetické obnovy. Vzhledem k tomu, že by mohlo dojít k interferenci s přihojením buněk pupečníkové krve, použití ATG se v přípravném režimu a před přihojením nedoporučuje. Za účelem minimalizace rizika neutropenie a infekce má být podáván faktor stimulující kolonie granulocytů (G-CSF) v dávce 5 µg/kg/den během prvních 1–3 dnů po transplantaci, dokud počet neutrofilů nedosáhne hodnoty 1 000 na mikrolitr krve (viz bod 4.2 ). Plicní alveolární krvácení Plicní alveolární krvácení je dobře zdokumentovaný nežádoucí účinek u pacientů, kteří podstupují léčbu přípravkem Zemcelpro. Byly hlášeny případy plicního alveolárního krvácení, které se vyskytly v mediánu doby do nástupu 22 dnů po transplantaci, včetně fatálních příhod (viz bod 4.8 ). Plicní alveolární krvácení je charakterizováno rozvojem dyspnoe, horečkou, někdy hemoptýzou, multifokálními infiltráty na rentgenovém snímku hrudníku a rychlou progresí do respiračního selhání. Doporučuje se, aby pacienti byli sledováni s ohledem na příznaky plicního alveolárního krvácení a aby byli náležitě léčeni v souladu s pokyny zdravotnického zařízení. Pneumonitida Pneumonitida, jako je syndrom idiopatické pneumonie nebo kryptogenní organizující se pneumonie, je dobře zdokumentovanou příhodou po léčbě přípravkem Zemcelpro. V klinických studiích s přípravkem Zemcelpro byly hlášeny případy pneumonitidy, včetně fatálních (viz bod 4.8 ). Případy syndromu idiopatické pneumonie a kryptogenní organizující se pneumonie se obvykle projevují dušností, kašlem a někdy horečkou. Zatímco syndrom idiopatické pneumonie se obvykle objevuje v průměru 22. den po transplantaci, což částečně souvisí s přípravným režimem před transplantací, kryptogenní organizující se pneumonie se obvykle objevuje 3–6 měsíců po transplantaci. Doporučuje se, aby pacienti byli sledováni s ohledem na příznaky pneumonitidy a aby byli náležitě léčeni v souladu s pokyny zdravotnického zařízení. Potransplantační lymfoproliferativní porucha Potransplantační lymfoproliferativní porucha je nežádoucí účinek pozorovaný u pacientů po léčbě přípravkem Zemcelpro. Případy potransplantační lymfoproliferativní poruchy byly hlášeny u pacientů, kteří v klinických studiích podstoupili transplantaci přípravkem Zemcelpro (viz bod 4.8 ). Potransplantační lymfoproliferativní porucha je jednou z nejčastějších malignit po transplantaci a ve většině případů je spojena s infekcí B-lymfocytů virem Epsteina-Barrové (EBV), a to buď v důsledku reaktivace viru po transplantaci, nebo v důsledku primární infekce EBV. U pacientů s perzistentní cytopenií může být nezbytné opakované sledování krve z hlediska DNA viru EBV. Potransplantační lymfoproliferativní porucha musí být náležitě léčena v souladu s pokyny zdravotnického zařízení. Reakce související s infuzí Po infuzi přípravku Zemcelpro se mohou objevit reakce související s infuzí. Tyto reakce se vyskytují převážně během první infuze (prvních infuzí) a lze je charakterizovat jako návaly horka, vyrážku, horečku, třesavku, zimnici, dyspnoe, mírnou a/nebo závažnou hypotenzi s bronchospasmy (nebo bez nich), srdeční dysfunkci a/nebo anafylaxi. Premedikace antipyretiky, antagonisty histaminu, antiemetiky a kortikosteroidy může incidenci a intenzitu reakcí souvisejících s infuzí snížit. Během podávání přípravku Zemcelpro a po něm sledujte pacienty, zda se u nich neobjeví známky a příznaky reakcí souvisejících s infuzí. Pokud dojde k reakci související s infuzí, je třeba přerušit infuzi a podle potřeby zahájit podpůrnou léčbu (viz bod 4.2 ). Opětovné zahájení infuze musí být v souladu s doporučeními zdravotnického zařízení. Hypogamaglobulinemie Hypogamaglobulinemie je dobře zdokumentovaná příhoda, která byla hlášena po léčbě přípravkem Zemcelpro a která by mohla být spojena se sníženou mírou přežití. Byla hlášena u 19 % pacientů po transplantaci přípravkem Zemcelpro (viz bod 4.8 ). Doporučuje se, aby pacienti byli sledováni z hlediska laboratorních důkazů hypogamaglobulinemie a aby byli náležitě léčeni v souladu s pokyny zdravotnického zařízení. Venookluzivní onemocnění Venookluzivní onemocnění je dobře zdokumentovaná příhoda, která je někdy hlášena po transplantaci hematopoetických kmenových buněk. V klinických studiích s přípravkem Zemcelpro byly hlášeny vzácné případy venookluzivního onemocnění (viz bod 4.8 , tabulka 1), včetně jedné fatální příhody. Vzhledem k tomu, že se tato transplantace neliší od běžné transplantace hematopoetických kmenových buněk, doporučuje se, aby pacienti byli sledováni s ohledem na příznaky venookluzivního onemocnění a aby byli náležitě léčeni v souladu s pokyny zdravotnického zařízení. Hemolyticko-uremický syndrom Hemolyticko-uremický syndrom je dobře zdokumentovaná příhoda, která je někdy hlášena po transplantaci hematopoetických kmenových buněk. V klinických studiích s přípravkem Zemcelpro byly hlášeny vzácné případy hemolyticko-uremického syndromu (viz bod 4.8 , tabulka 1). Vzhledem k tomu, že se tato transplantace neliší od běžné transplantace hematopoetických kmenových buněk, doporučuje se, aby pacienti byli sledováni s ohledem na příznaky hemolyticko-uremického syndromu a aby byli náležitě léčeni v souladu s pokyny zdravotnického zařízení. Pomocné látky Sodík Tento léčivý přípravek obsahuje 477 mg sodíku v jedné dávce. To odpovídá 24 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou pro dospělého podle WHO. Draslík Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1,3 mmol (50 mg) draslíku v jedné dávce. Dimethylsulfoxid (DMSO) Tento léčivý přípravek obsahuje 17,6 g DMSO v jedné dávce. Pro dospělého o tělesné hmotnosti 70 kg představuje dimethylsulfoxid podaný v infuzi 25 % maximální doporučené denní dávky 1 g dimethylsulfoxidu/kg. Je známo, že tato pomocná látka může po parenterálním podání způsobit anafylaktickou reakci. Během infuze je třeba pečlivě sledovat všechny pacienty. Teoretická rizika spojená s dárcem I když to klinické zkušenosti nedokládají, po léčbě přípravkem Zemcelpro se může objevit klonální hematopoéza a rizika spojená s dárcem (např. malignity nebo dědičné genetické poruchy). Pacienty je třeba náležitě sledovat v souladu s pokyny zdravotnického zařízení.