Tyto informace slouží pouze ke vzdělávacím účelům. Nejsou lékařskou radou. Vždy konzultujte s kvalifikovaným lékařem.
ZYNYZ 500MG Koncentrát pro infuzní roztok — Popis, Dávkování, Vedlejší účinky | PillsCard
OTC
ZYNYZ 500MG Koncentrát pro infuzní roztok
25 mg/ml, Koncentrat do sporządzania roztworu do infuzji
INN: Retifanlimabum
Aktualizováno: 2026-04-13
Dostupné v:
🇨🇿🇩🇪🇬🇧🇵🇱🇵🇹🇸🇰
Forma
Koncentrat do sporządzania roztworu do infuzji
Dávkování
25 mg/ml
Způsob podání
dożylna
Skladování
—
User Reviews
Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
O přípravku
Výrobce
Incyte Biosciences Distribution B.V. (Holandia)
Složení
Retifanlimabum 25 mg/ml
ATC kód
L01FF10
Zdroj
URPL
Farmakoterapeutická skupina: Cytostatika, inhibitory PD-1/PD-L1 (protein 1 programované buněčné smrti/ligand proteinu 1). ATC kód: L01FF10
Mechanismus účinku
Retifanlimab je monoklonální protilátka proti imunoglobulinu G4 (IgG4), která se váže na receptor programované smrti 1 (PD-1) a blokuje jeho interakci s ligandy PD-L1 a PD-L2. Spojení PD-1 s jeho ligandy PD-L1 a PD-L2, které jsou exprimovány antigen prezentujícími buňkami a mohou být exprimovány nádorovými buňkami a /nebo jinými buňkami v nádorovém mikroprostředí, vede
k inhibici funkce T-buněk, jako je proliferace, sekrece cytokinů a cytotoxická aktivita. Retifanlimab se váže na receptor PD-1, blokuje interakci s jeho ligandy PD-L1 a PD L2 a zesiluje aktivitu T-buněk.
Farmakodynamické účinky
Imunogenita
Vzácně byly detekovány protilátky proti léku (ADA). Nebyly pozorovány žádné důkazy o vlivu ADA na farmakokinetiku, účinnost nebo bezpečnost.
Klinická účinnost a bezpečnost
Dlaždicobuněčný karcinom análního kanálu (SCAC)
Účinnost a bezpečnost retifanlimabu v kombinaci s karboplatinou a paklitaxelem byly hodnoceny ve studii POD1UM-303/InterAACT-2, randomizované, multicentrické, dvojitě zaslepené studii fáze III, do které byli zařazeni pacienti s metastazujícím nebo neoperabilním lokálně rekurentním SCAC dosud neléčení chemoterapií. Pacienti s aktivním autoimunitním onemocněním nebo zdravotním stavem, který vyžadoval imunosupresi, těžkou poruchou funkce jater nebo ledvin, klinicky významným srdečním onemocněním, orgánovou transplantací v anamnéze nebo výkonnostním skóre podle skupiny Eastern Cooperative Oncology Group (ECOG) (PS) ≥ 2 nebo s prokázaným intersticiálním plicním procesem nebo aktivní neinfekční pneumonitidou byli pro studii nezpůsobilí. Pacienti, kterým dosud nebyla podávána systémová léčba s výjimkou radiosenzibilizační léčby nebo neoadjuvantní či adjuvantní léčby ukončené > 6 měsíců před vstupem do studie, byli způsobilí, jakož i pacienti, kteří byli HIV-pozitivní, pokud měli nedetekovatelnou virovou nálož, počet CD4+ ≥ 200 buněk/mikrolitr
a dostávali antiretrovirovou terapii. Do studie nebyli zařazeni pacienti, kteří dříve podstoupili léčbu přípravky cílenými na PD-(L)1.
Randomizace byla stratifikována podle exprese PD-L1 (< 1 % versus ≥ 1 %), regionu a rozsahu onemocnění (lokálně rekurentní versus metastazující). Pacienti byli randomizováni (v poměru 1:1) k léčbě buď:
retifanlimabem v dávce 500 mg intravenózně každé 4 týdny v den 1, karboplatinou v cílové AUC 5 mg/ml v den 1 a paklitaxelem v dávce 80 mg/m
2
ve dnech 1, 8 a 15, v 6 cyklech, po nichž následoval retifanlimab v dávce 500 mg intravenózně každé 4 týdny, nebo
placebem intravenózně každé 4 týdny v den 1, karboplatinou v cílové AUC 5 mg/ml v den 1 a paklitaxelem v dávce 80 mg/m
2
ve dnech 1, 8 a 15, v 6 cyklech, po nichž následovalo placebo 500 mg intravenózně každé 4 týdny.
Léčba retifanlimabem pokračovala až do progrese onemocnění, vzniku nepřijatelné toxicity, úmrtí nebo odvolání informovaného souhlasu, a to nejvýše po dobu 12 měsíců. Stanovení odpovědi nádoru na léčbu bylo prováděno každých 8 týdnů po celou dobu léčby. Pacienti, kterým bylo podáváno placebo v kombinaci s karboplatinou a paklitaxelem a u nichž došlo ke zdokumentované progresi onemocnění (ověřené zaslepeným nezávislým centrálním hodnocením [BICR]), měli možnost přejít v období zkřížené léčby (crossover) na monoterapii retifanlimabem v dávce 500 mg.
Medián věku 308 zařazených pacientů činil 62 let (rozmezí 29–86 let), přičemž 31 pacientů (10,1 %) bylo starších 75 let; 27,9 % pacientů byli muži, 87,3 % pacientů byli běloši a stav výkonnosti podle ECOG byl 0 (54,5 %) nebo 1 (45,1 %). U sedmdesáti jednoho procenta pacientů bylo hlášeno, že
v minulosti podstoupili radioterapii a 34,7 pacientů podstoupilo operaci. Čtyři procenta pacientů byla HIV-pozitivní. Osmdesát tři procent pacientů mělo při zahájení léčby metastazující onemocnění.
Exprese PD-L1 ≥ 1 % byla přítomna u 91 % nádorů.
Primárním cílovým parametrem účinnosti bylo přežití bez progrese (PFS) hodnocené BICR podle kritérií hodnocení odpovědi u solidních nádorů (RECIST) verze 1.1 a klíčovým sekundárním cílovým parametrem bylo celkové přežití (OS). Mezi další sekundární cílové parametry účinnosti patřila míra objektivní odpovědi (ORR) a doba trvání odpovědi (DOR).
Výsledky účinnosti jsou shrnuty v tabulce 3 a na obrázku 1 a obrázku 2.
Tabulka 3: Výsledky účinnosti ve studii POD1UM-303/InterAACT-2 u pacientů s metastazujícím nebo neoperabilním lokálně rekurentním SCAC
Cílový parametr
ZYNYZ v kombinaci s karboplatinou a paklitaxelem(n = 154)
Placebo v kombinaci s karboplatinou a paklitaxelem(n = 154)
Přežití bez progrese
a,b
Příhody, n (%)
92 (59,7)
110 (71,4)
Medián v měsících (95% CI)
9,3 (7,5; 11,3)
7,4 (7,1; 7,7)
Poměr rizik (95 % CI)
0,63 (0,47; 0,84)
hodnota p
c
0,0013
Celkové přežití
d
Úmrtí, n (%)
78 (50,6)
94 (61,0)
Medián v měsících (95% CI)
32,8 (25,7; 44,5)
22,2 (15,7; 27,2)
Poměr rizik (95 % CI)
0,75 (0,55; 1,01)
Míra objektivní odpovědi
a
Míra objektivní odpovědi (95% CI)
55,8 % (47,6; 63,8)
44,2 % (36,2; 52,4)
CI = interval spolehlivosti.
a Na základě primární analýzy.
b Medián doby následného sledování přežití bez progrese: ZYNYZ v kombinaci s karboplatinou a paklitaxelem =
7,6 měsíců (rozmezí 0–33,9 měsíců); placebo v kombinaci s karboplatinou a paklitaxelem = 7,1 měsíců (rozmezí 0–27,4 měsíců).
c Oboustranná hodnota p vychází ze stratifikovaného log-rank testu.
d Na základě konečné analýzy; OS nedosáhlo předem stanovené prahové hodnoty statistické významnosti.
Pravděpodobnost přežití bez progrese
Obrázek 1: Kaplanova-Meierova křivka přežití bez progrese (PFS) ve studii POD1UM-303/InterAACT-2 (konečná analýza)
1.0
0.9
Léčba
ZYNYZ + karboplatina + paklitaxel Placebo + karboplatina + paklitaxel
0.8
0.7
0.6
0.5
0.4
0.3
0.2
0.1
0.0
+ cenzorováno
12
14
16 18 20 22 24 26 28 30 32
34
36
38
40 42 44 46 48
Doba od randomizace (měsíce)
54
47
42 37 35 29 26 23 20 18 14
12
8
7
5 4 3 1 0
28
23
21 19 18 16 13 9 7 7 4
4
3
2
0
0 2 4 6 8 10
Počet rizikových pacientů
ZYNYZ+ karboplatina+
154 139 117 103 75 59
paklitaxel
PIacebo+ karboplatina+
154 128 100 84 54 39
paklitaxel
Obrázek 2: Kaplanova-Meierova křivka celkového přežití (OS) ve studii POD1UM-303/InterAACT-2 (konečná analýza)
1.0
0.9
Léčba
ZYNYZ + karboplatina + paklitaxel Placebo + karboplatina + paklitaxel
0.8
0.7
0.6
0.5
0.4
0.3
0.2
0.1
0.0
+ cenzorováno
Pravděpodobnost přežití bez progrese
0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55
60
Doba od randomizace (měsíce)
Počet rizikových pacientů
154
139
126
102
89
81
60
47
30
13
6
0
154
140
112
88
77
65
50
36
26
11
4
1
0
ZYNYZ+ karboplatina+
paklitaxel PIacebo+ karboplatina+
paklitaxel
Karcinom z Merkelových buněk (MCC)
Účinnost a bezpečnost retifanlimabu byla hodnocena ve studii POD1UM-201, otevřené, jednoramenné, multiregionální studii, do které byli zařazeni pacienti s metastazujícím nebo rekurentním lokálně pokročilým MCC, kterým k léčbě jejich pokročilého onemocnění dosud nebyla podávána systémová léčba. Pacienti s aktivním autoimunitním onemocněním nebo zdravotním stavem, který vyžadoval imunosupresi, těžkou poruchou funkce jater nebo ledvin, klinicky významným srdečním onemocněním, orgánovou transplantací v anamnéze nebo výkonnostním skóre podle skupiny ECOG PS ≥ 2 byli pro studii nezpůsobilí. Pacienti, kteří byli HIV pozitivní, měli nedetekovatelnou virovou nálož, počet CD4+ ≥ 300 buněk/mikrolitr a dostávali antiretrovirovou terapii, byli způsobilí.
Pacienti dostávali retifanlimab v dávce 500 mg každé 4 týdny až do progrese onemocnění nebo nepřijatelné toxicity, a to po dobu maximálně 2 let. Hodnocení účinnosti bylo v prvním roce léčby prováděno každých 8 týdnů a poté každých 12 týdnů. Hlavní parametr hodnocení účinnosti míry potvrzené objektivní odpovědi a doba trvání odpovědi byly hodnoceny nezávislou ústřední hodnotící komisí podle kritérií RECIST v1.1. Všechny probíhající odpovědi byly sledovány po dobu minimálně 12 měsíců.
Účinnost byla analyzována celkem u 101 pacientů. Medián věku zařazených pacientů činil 71,1 let (rozmezí 38–90 let), přičemž 39 pacientů (39 %) bylo starších 75 let; 67,3 % pacientů byli muži, všichni až na jednoho pacienta byli běloši a stav výkonnosti podle skupiny Eastern Cooperative Oncology Group byl 0 (73,3 %) nebo 1 (26,7 %). U 37 % pacientů bylo hlášeno, že v minulosti podstoupili radioterapii, a 68,3 % pacientů podstoupilo operaci. Devadesát procent pacientů mělo metastazující onemocnění. Jeden pacient byl HIV pozitivní. Většina testovaných vzorků nádorů (72,3 %) byla pozitivní na polyomavirus Merkelových buněk (MCPyV).
Výsledky účinnosti jsou shrnuty v tabulce 4. Medián doby trvání léčby byl 10,3 měsíců (rozmezí 1 den
– 24,8 měsíců).
Tabulka 4: Výsledky účinnosti ve studii POD1UM-201 u pacientů s metastazujícím nebo rekurentním lokálně pokročilým MCC
Cílový parametr
ZYNYZ (n = 101)
Míra objektivní odpovědi
a
Míra objektivní odpovědi (95% CI)
53,5 % (43,3; 63,5)
Úplná odpověď
16,8 %
Částečná odpověď
36,6 %
Doba trvání odpovědi
Medián v měsících (95% CI)
25,3 (14,2; NE)
Minimum, maximum (měsíce)
1,1; 38,7+
CI = interval spolehlivosti; NE = nelze odhadnout; + označuje průběžnou odpověď. Medián doby následného sledování: 17,6 měsíců (rozmezí 1,1–38,7 měsíců).
Účinnost a stav PD-L1/MCPyV
Klinická aktivita byla pozorována bez ohledu na stav PD-L1 nebo MCPyV. V tabulce 5 je uveden souhrn objektivní míry odpovědi na základě exprese PD-L1 v nádoru a stavu MCPyV u pacientů
s MCC dosud neléčených chemoterapií s výsledky centrálních biomarkerů ve studii POD1UM-201.
Tabulka 5: Míry objektivní odpovědi na základě exprese PD-L1 v nádoru a stavu MCPyV
ZYNYZMíry objektivní odpovědi (95% CI) n = 101
Exprese PD-L1
a
při ukončení sběru dat ≥ 1 %pozitivní (n = 83)negativní nebo chybějící (n = 18)
57,8 % (46,5; 68,6)33,3 % (13,3; 59,0)
Stav MCPyVpozitivní (n = 73)negativní, nejasný nebo chybějící (n = 28)
52,1 % (40; 63,9)57,1 % (37,2; 75,5)
MCPyV = polyomavirus Merkelových buněk.
a
Exprese PD-L1 byla stanovena pomocí IHC s použitím interpretace dle kombinovaného pozitivního skóre (Combined Positive Score, CPS)
Starší populace
Dlaždicobuněčný karcinom análního kanálu (SCAC)
Ze 154 pacientů léčených retifanlimabem v kombinaci s karboplatinou a paklitaxelem ve studii POD1UM-303/InterAACT-2 v populaci, v níž byla sledována účinnost, bylo 37,7 % (58/154) pacientů starších 65 let a 9,1 % (14/154) pacientů starších 75 let. Mezi staršími a mladšími pacienty léčenými retifanlimabem v kombinaci s karboplatinou a paklitaxelem nebyly pozorovány žádné celkové rozdíly v účinnosti.
Karcinom z Merkelových buněk (MCC)
Ze 101 pacientů léčených retifanlimabem ve studii POD1UM-201 v populaci, v níž byla sledována účinnost, bylo 76,2 % (77/101) pacientů starších 65 let a 38,6 % (39/101) pacientů starších 75 let. Míra objektivní odpovědi v těchto věkových skupinách byla 55,8 % (95% CI: 44,1; 67,2), resp. 48,7 % (95% CI: 32,4; 65,2).
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií s přípravkem ZYNYZ u všech podskupin pediatrické populace při léčbě MCC a SCAC. Informace o použití u pediatrické populace viz bod
4.2
.
⚠️ Upozornění
Sledovatelnost
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.
Imunitně zprostředkované nežádoucí účinky
U pacientů léčených retifanlimabem se mohou objevit imunitně zprostředkované nežádoucí účinky, které mohou být závažné nebo fatální. Imunitně zprostředkované nežádoucí účinky se mohou objevit v jakémkoli orgánu nebo tkáni a mohou postihnout více než jeden tělesný systém současně. Přestože se imunitně zprostředkované nežádoucí účinky obvykle vyskytují během léčby, příznaky se mohou projevit také po ukončení léčby. Významné imunitně zprostředkované nežádoucí účinky uvedené
v této části nezahrnují všechny možné imunitně zprostředkované nežádoucí účinky.
Pro zajištění bezpečného použití retifanlimabu je nezbytná včasná identifikace a zvládnutí imunitně zprostředkovaných nežádoucích účinků. U pacientů je třeba sledovat známky a příznaky imunitně zprostředkovaných nežádoucích účinků. Na začátku léčby je třeba provést krevní testy, včetně jaterních testů a testů funkce štítné žlázy, a pravidelně je opakovat během léčby. V případě podezření na imunitně zprostředkované nežádoucí účinky je třeba zajistit jejich odpovídající posouzení, včetně odborné konzultace, pro potvrzení etiologie nebo vyloučení jiných příčin.
Na základě závažnosti nežádoucího účinku se má léčba retifanlimabem přerušit nebo trvale vysadit a mají se podat kortikosteroidy (1 až 2 mg/kg/den prednisonu nebo ekvivalentního přípravku) nebo jiná vhodná léčba. Po zlepšení na stupeň ≤ 1 se má zahájit snižování dávky kortikosteroidů
a pokračovat v něm po dobu nejméně 1 měsíce (viz tabulka 1).
U pacientů s preexistujícím autoimunitním onemocněním (autoimmune disease, AID) údaje z observačních studií naznačují, že riziko imunitně zprostředkovaných nežádoucích účinků po léčbě inhibitory kontrolních bodů imunitní reakce může být zvýšené v porovnání s rizikem u pacientů bez
preexistujícího AID. Kromě toho docházelo častěji ke vzplanutí základních AID, většina z nich byla ale mírná a zvládnutelná. Údaje specifické pro retifanlimab nejsou však dostatečné.
Imunitně zprostředkovaná pneumonitida
U pacientů léčených retifanlimabem byla hlášena imunitně zprostředkovaná pneumonitida (viz
bod 4.8). U pacientů je třeba sledovat známky a příznaky pneumonitidy. Podezření na pneumonitidu je třeba potvrdit rentgenovým snímkem a vyloučit jiné příčiny. Pneumonitida má být řešena úpravami léčby retifanlimabem a kortikosteroidy (viz tabulka 1).
Imunitně zprostředkovaná kolitida
U pacientů léčených retifanlimabem byla hlášena imunitně zprostředkovaná kolitida (viz bod
4.8
). U pacientů je třeba sledovat známky a příznaky kolitidy a řešit je úpravami léčby retifanlimabem, antidiarrhoiky a kortikosteroidy (viz tabulka 1).
Imunitně zprostředkovaná hepatitida
U pacientů léčených retifanlimabem byla hlášena imunitně zprostředkovaná hepatitida (viz bod
4.8
). Před zahájením léčby a pravidelně během léčby je třeba u pacientů sledovat abnormální jaterní testy podle indikace na základě klinického vyhodnocení a řešit je úpravami léčby retifanlimabem
a kortikosteroidy (viz tabulka 1). V případě hepatitidy stupně 1 se má monitorování jaterních testů zvýšit na dvakrát týdně, dokud se jaterní testy nevrátí k výchozímu stavu.
Imunitně zprostředkované endokrinopatie
U pacientů léčených retifanlimabem byly hlášeny imunitně zprostředkované endokrinopatie včetně hypotyreózy, hypertyreózy, adrenální insuficience, hypofyzitidy a diabetické ketoacidózy (viz
bod 4.8). Před zahájením léčby a pravidelně během léčby je třeba u pacientů sledovat abnormální testy funkce štítné žlázy a kortizol podle indikace na základě příznaků a/nebo poklesu tyreostimulačního hormonu.
Hypotyreóza a hypertyreóza
U pacientů léčených retifanlimabem byly hlášeny imunitně zprostředkovaná hypotyreóza
a hypertyreóza (včetně tyreoiditidy). Imunitně zprostředkovaná hypotyreóza a hypertyreóza (včetně tyreoiditidy) se má řešit úpravami léčby retifanlimabem, jak je doporučeno v tabulce 1.
Hypofyzitida
U pacientů léčených retifanlimabem byla pozorována imunitně zprostředkovaná hypofyzitida (viz bod
4.8
). U pacientů je třeba sledovat známky a příznaky hypofyzitidy a řešit je úpravami léčby retifanlimabem, kortikosteroidy a hormonální substituční terapií podle klinické indikace (viz tabulka 1).
Adrenální insuficience
U pacientů léčených retifanlimabem byla hlášena imunitně zprostředkovaná adrenální insuficience. U pacientů je třeba sledovat klinické známky a příznaky adrenální insuficience a řešit je kortikosteroidy a hormonální substituční terapií podle klinické indikace (viz tabulka 1).
Diabetes mellitus 1. typu
U pacientů léčených inhibitory PD-1 byl pozorován imunitně zprostředkovaný diabetes mellitus
1. typu (viz bod
4.8
). U pacientů je třeba sledovat hyperglykemii a známky a příznaky onemocnění diabetes mellitus podle indikace na základě klinického vyhodnocení a řešit je perorálními antidiabetiky nebo inzulinem a úpravami léčby retifanlimabem (viz tabulka 1).
Imunitně zprostředkovaná nefritida
U pacientů léčených retifanlimabem byla hlášena imunitně zprostředkovaná nefritida (viz bod
4.8
).
U pacientů je třeba sledovat změny funkce ledvin a řešit je úpravami léčby retifanlimabem a kortikosteroidy (viz bod
4.2
).
Imunitně zprostředkované kožní reakce
U pacientů léčených retifanlimabem byly hlášeny imunitně zprostředkované kožní reakce, jako je toxická epidermální nekrolýza (viz bod
4.8
). U pacientů léčených inhibitory PD-1 byly hlášeny případy Stevensova-Johnsonova syndromu. U pacientů je třeba sledovat známky a příznaky kožních reakcí. Imunitně zprostředkované kožní reakce mají být řešeny tak, jak je doporučeno v tabulce 1.
Při zvažování použití retifanlimabu u pacienta, u kterého se dříve vyskytly závažné nebo život ohrožující kožní nežádoucí účinky při předchozí léčbě jinými inhibitory kontrolních bodů, je třeba postupovat s opatrností.
Další imunitně zprostředkované nežádoucí účinky
U pacientů léčených retifanlimabem v klinických studiích byly hlášeny klinicky významné imunitně zprostředkovanénežádoucí účinky včetně uveitidy, artritidy, myozitidy, demyelinizační polyneuropatie (např. Guillainův-Barrého syndrom), pankreatitidy, myokarditidy, cholangitidy a stomatitidy (viz bod
4.8
).
U pacientů je třeba sledovat známky a příznaky imunitně zprostředkovaných nežádoucích účinků a řešit je úpravami léčby retifanlimabem, jak je popsáno v bodě 4.2.
Reakce související s infuzí
Stejně jako jiné terapeutické proteiny může i retifanlimab způsobit reakce související s infuzí, z nichž některé mohou být závažné. U pacientů je třeba sledovat známky a příznaky reakcí souvisejících
s infuzí. Na základě závažnosti reakce a odpovědi na léčbu je třeba léčbu retifanlimabem přerušit nebo zpomalit rychlost infuze nebo léčbu trvale ukončit (viz bod
4.2
). U pacientů, u kterých se dříve vyskytly klinicky významné reakce na infuze terapeutických proteinů, je třeba zvážit premedikaci antipyretiky a/nebo antihistaminiky (viz bod
4.8
).
Hematologie
Souběžné podávání retifanlimabu s karboplatinou a paklitaxelem zvyšovalo riziko a závažnost neutropenie.
Doporučuje se časté hematologické sledování a dodržování pokynů pro léčbu neutropenie. Nežádoucí účinky související s transplantací
Rejekce transplantovaného solidního orgánu
U pacientů léčených inhibitory PD-1 byla při postmarketingovém sledování hlášena rejekce transplantovaného solidního orgánu. Léčba retifanlimabem může riziko rejekce transplantovaného solidního orgánu zvýšit. U těchto pacientů je třeba zvážit přínos léčby retifanlimabem oproti riziku možné rejekce orgánu.
Komplikace alogenní transplantace hematopoetických kmenových buněk (HSCT)
U pacientů, kteří před zahájením léčby protilátkami blokujícími receptor PD-1/PD-L1 nebo po ní podstoupili alogenní transplantaci hematopoetických kmenových buněk, se mohou vyskytnout fatální a jiné závažné komplikace. Ke komplikacím souvisejícím s transplantací patří hyperakutní reakce štěpu proti hostiteli (GvHD), akutní GvHD, chronická GvHD, venookluzivní jaterní nemoc po přípravném režimu se sníženou intenzitou a febrilní syndrom vyžadující podání steroidů (bez identifikované příčiny infekce). Tyto komplikace se mohou objevit navzdory intervenční terapii mezi blokádou PD-1/PD-L1 a alogenní HSCT. U pacientů je třeba pečlivě sledovat známky komplikací souvisejících s transplantací a v případě potřeby okamžitě zasáhnout. Je třeba zvážit přínos oproti rizikům léčby protilátkou blokující receptor PD-1/PD-L1 před nebo po alogenní HSCT.
Pacienti vyloučení z klinického programu
Z klinického programu byli vyloučeni pacienti s následujícím stavem: výchozí skóre výkonnosti podle skupiny Eastern Cooperative Oncology Group (ECOG) ≥ 2; symptomatické metastázy v centrálním nervovém systému; předchozí imunoterapie nebo autoimunitní onemocnění, které vyžadovaly systémovou terapii imunosupresivy; další malignity v anamnéze v posledních 3 letech; orgánová
transplantace nebo aktivní infekční hepatitida. Vyloučeni byli rovněž pacienti s nekontrolovanou infekcí HIV (počet CD4+ < 300 buněk/μl, detekovatelná virová nálož nebo pacienti neléčení vysoce aktivní antiretrovirovou terapií).
Obsah sodíku
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.