CIDOFOVIR TILLOMED 75MG/ML Koncentrát pro infuzní roztok

Cidofovir Tillomed 75 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok je určen pouze pro podání intravenózní infuzí a nesmí být podáván jinými způsoby, včetně intraokulární injekce nebo lokální aplikace.‍​‍‍‍​‍‍‍‍‍‍‍‍​‍ Měl by být podáván pouze do žil s dostatečným průtokem krve, aby bylo umožněno rychlé naředění a distribuce. Bezpečnost a účinnost cidofoviru nebyla prokázána u jiných onemocnění než CMV retinitidy u dospělých s AIDS. Renální insuficience / hemodialýza Léčba cidofovirem by neměla být zahájena u pacientů s clearance kreatininu ≤ 55 ml/min nebo proteinurií ≥ 2+ (≥ 100 mg/dl), protože optimální indukční a udržovací dávky u pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce ledvin nejsou známy. Účinnost a bezpečnost cidofoviru nebyla u těchto pacientů stanovena. Vysokoprůtoková hemodialýza snížila sérové koncentrace cidofoviru přibližně o 75 %. Frakce dávky extrahované během hemodialýzy byla 51,9 ± 11,0 %. Nefrotoxicita Nefrotoxicita závislá na dávce představuje hlavní nežádoucí účinek omezující velikost dávky cidofoviru (viz bod 4.8 ). Bezpečnost cidofoviru nebyla hodnocena u pacientů, kteří dostávali jiné látky, o nichž je známo, že jsou potenciálně nefrotoxické (např. tenofovir, aminoglykosidy, amfotericin B, foskarnet, intravenózní pentamidin, adefovir a vankomycin). Cidofovir se nemá podávat současně s léčivými přípravky obsahujícími tenofovir-disoproxyl-fumarát kvůli riziku vzniku Fanconiho syndromu (viz bod 4.5 ). Potenciálně nefrotoxické látky je doporučeno vysadit nejméně 7 dní před zahájením léčby cidofovirem. U pacientů, kteří dostávali 3,0 mg/kg, 5,0 mg/kg nebo 10 mg/kg bez současného podávání probenecidu, vykazovali známky poškození buněk proximálních tubulů, včetně glykosurie, poklesu hladiny fosfátu, kyseliny močové a bikarbonátu v séru a zvýšení kreatininu v séru. U některých pacientů byly příznaky nefrotoxicity částečně reverzibilní. Současné podávání probenecidu je nezbytné pro zmírnění případné nefrotoxicity cidofoviru na úroveň, kdy je přijatelný poměr přínosu a rizika léčby cidofovirem. Prevence nefrotoxicity Během každé infuze cidofoviru musí být léčba doprovázena podáváním perorálního probenecidu a adekvátní předchozí intravenózní hydrataci fyziologickým roztokem (informace o získání probenecidu viz bod 6.6). Všechny klinické studie hodnotící účinnost cidofoviru byly prováděny se současným podáváním probenecidu. Tři hodiny před dávkou cidofoviru se podávají 2 g probenecidu a 1 g se podá za 2 a 8 hodin po ukončení hodinové infuze cidofoviru (celková dávka je tedy 4 g probenecidu). Aby se snížilo riziko vzniku nauzey a/nebo zvracení spojených s podáním probenecidu, doporučuje se, aby byli pacienti před každou dávkou probenecidu vyzváni k jídlu. Může být nezbytné podání antiemetika. U pacientů, u kterých se objeví příznaky alergie nebo přecitlivělosti na probenecid (např. vyrážka, horečka, zimnice a anafylaktická reakce), je třeba zvážit profylaktické nebo terapeutické použití vhodného antihistaminika a / nebo paracetamolu. Podávání cidofoviru je kontraindikováno u pacientů, kteří nemohou užívat probenecid z důvodu klinicky významné přecitlivělosti na léčivou látku nebo léčivý přípravek nebo na jiné sulfonamidy. Použití cidofoviru bez probenecidu nebylo dosud klinicky hodnoceno. Desenzibilizace probenecidem se nedoporučuje. Kromě probenecidu musí pacienti dostat celkem 1 litr 0,9% fyziologického roztoku intravenózně bezprostředně před každou infuzí cidofoviru. Pacienti, kteří tolerují zvýšený příjem tekutin, mohou dostat s každou dávkou cidofoviru až 2 litry 0,9% fyziologického roztoku intravenózně. První litr fyziologického roztoku se podává infuzí po dobu 1 hodiny bezprostředně před infuzí cidofoviru a druhý litr, je-li podán, během 1-3 hodin počínaje současně s infuzí nebo bezprostředně po infuzi cidofoviru. Léčba cidofovirem by měla být přerušena a doporučuje se intravenózní hydratace, jestliže sérový kreatinin vzroste o ≥ 44 μmol/l (≥ 0,5 mg/dl) nebo pokud se vyvíjí perzistující proteinurie ≥ 2+. U pacientů vykazujících ≥ 2+ proteinurii by měla být provedena intravenózní hydratace a vyšetření zopakováno. Pokud je po hydrataci stále pozorována proteinurie ≥ 2+, je třeba léčbu cidofovirem přerušit. Pokračující podávání cidofoviru pacientům s perzistující proteinurií ≥ 2+ po intravenózní hydrataci může mít za následek další poškození proximálního tubulu, včetně glykosurie, snížené hladiny fosfátů, kyseliny močové a bikarbonátu v séru a zvýšeného sérového kreatininu. Při zhoršení funkce ledvin je třeba léčbu dočasně nebo trvale přerušit. U pacientů, kteří se plně uzdravili z nefrotoxicity způsobené cidofovirem, nebyl dosud hodnocen poměr přínosu a rizika opětovného zahájení léčby cidofovirem. Sledování pacientů Zdá se, že proteinurie je časným a citlivým indikátorem nefrotoxicity vyvolané cidofovirem. Hladiny kreatininu v séru a proteinurie u pacientů dostávajících cidofovir by měly být stanoveny ze vzorků odebraných během 24 hodin před podáním každé infuze cidofoviru Před každou dávkou cidofoviru je nutné rovněž vyšetřit diferenciální počet leukocytů (viz bod 4.8 ). Oční toxicita Pacientům užívajícím cidofovir je doporučeno docházet na pravidelné oftalmologické vyšetření kvůli možnému výskytu uveitidy/iritidy a hypotonie oka. V případě uveitidy/iritidy je nutné cidofovir vysadit, nereaguje-li pacient na léčbu topickými kortikosteroidy nebo se onemocnění zhoršuje, případně pokud se uveitida/iritida po účinné lokální léčbě znovu objeví. Další upozornění Cidofovir je třeba považovat za potenciálně karcinogenní pro člověka (viz bod 5.3). Při zvažování léčby cidofovirem u pacientů s onemocněním diabetes mellitus je nutná opatrnost vzhledem k možnému zvýšenému riziku vzniku hypotonie oka. Pacienti mužského pohlaví by měli být informováni, že u zvířat léčených cidofovirem bylo pozorováno snížení hmotnosti varlat a hypospermie. I když tento nález nebyl v klinických studiích s cidofovirem pozorován, nelze jeho výskyt ani riziko související neplodnosti u lidí vyloučit. Mužům je třeba doporučit používat během léčby cidofovirem a 3 měsíce po léčbě bariérovou metodu antikoncepce (viz body 4.6 a 5.3). Je třeba dodržovat vhodná preventivní opatření, aby se zabránilo přenosu HIV. Pomocné látky Tento léčivý přípravek obsahuje 57 mg sodíku v jedné injekční lahvičce (5ml), což odpovídá 3 % doporučeného maximálního denního příjmu 2 g sodíku na dospělou osobu dle WHO.