Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
R03DA05
Zdroj
AIFA
Farmakoterapeutická skupina: Jiná systémová léčiva onemocnění spojených s obstrukcí dýchacích cest, xanthiny, ATC kód: R03DA05
Mechanismus účinku
Syntophyllin injekce obsahují aminofylin, molekulární komplex methylxanthinového derivátu theofylinu s edaminem. Vlastní účinek je způsoben theofylinem. Má bronchodilatační účinek, působí stimulačně na dechové centrum, zvyšuje frekvenci a sílu srdečních kontrakcí, má slabý diuretický účinek, stimuluje CNS a zvyšuje žaludeční sekreci.
⚠️ Upozornění
Aminofylin by měl být užíván se zvýšenou opatrností a pouze pokud je to nutné u následujících stavů:
pacienti s nestabilní anginou pectoris
pacienti se srdečním selháním
pacienti se sklonem k tachyarytmii
pacienti se závažnou hypertenzí
pacienti s poruchou jater nebo ledvin
poruchy štítné žlázy
pacienti s epilepsií v anamnéze
peptický a duodenální vřed
porfyrie
Theofylin (a proto i aminofylin) má úzký terapeutický index, proto by měly být pravidelně monitorovány sérové hladiny, a to zejména na začátku léčby.
Intravenózně podávaný aminofylin by měl být podáván s opatrností u pacientů nad 60 let věku.
Zvláštní opatrnosti je třeba při podávání aminofylinu u dětí, v důsledku zvýšené citlivosti na theofylin. Byly popsány případy křečových stavů u dětí i při normálních sérových koncentracích theofylinu. U dětských pacientů s anamnézou křečových stavů je třeba zvážit alternativní způsob léčby. Pokud je použit injekční theofylin, je třeba pečlivě monitorovat možné příznaky stimulace centrálního nervového systému.
Opatrnosti je třeba u pacientů v průběhu vakcinace proti tuberkulóze nebo chřipce a u pacientů s aktivním chřipkovým nebo horečnatým onemocněním.
Clearance theofylinu (a proto i aminofylinu) může být zvýšena u kuřáků a u osob trvale exponovaných cigaretovému kouři. U pacientů, kteří přestávají kouřit, může dojít ke snížení clearance aminofylinu a zvýšení rizika závažné toxicity.
Při současném podávání beta 2-agonistů, kortikosteroidů nebo diuretik a při hypoxii by měla být monitorována plazmatická hladina draslíku.
Aminofylin by neměl být podáván současně s dalšími xantinovými deriváty. Pokud dojde k perorálnímu podání přípravku s obsahem theofylinu, je nutno dávku snížit o množství, které už bylo podáno jinou aplikační cestou (úzký terapeutický index). Pokud už pacient užíval xanthinové deriváty, musí být dávka stanovena podle zjištěných koncentrací theofylinu v plazmě. Individuální dávkování je nutné pro možnost ovlivnění farmakokinetiky theofylinu různými faktory (věk, tělesná hmotnost, dieta, kouření, funkce jater, lékové interakce). Při výpočtu dávky se používá přepočet na ideální tělesnou hmotnost (lean body mass). Při přechodu na perorální lékové formy je možno po skončení infuze podat přípravek s prodlouženým účinkem s řízeným uvolňováním. U rychle účinkujících přípravků je potřebný 4 až 6hodinový interval mezi skončením infuze a podáním přípravku.
Syntophyllin se nepodává intramuskulárně.