Tyto informace slouží pouze ke vzdělávacím účelům. Nejsou lékařskou radou. Vždy konzultujte s kvalifikovaným lékařem.
BIMZELX 160MG Injekční roztok v předplněné injekční stříkačce — Popis, Dávkování, Vedlejší účinky | PillsCard
OTC
BIMZELX 160MG Injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
160 mg, Roztwór do wstrzykiwań w ampułko-strzykawce
INN: Bimekizumabum
Aktualizováno: 2026-04-11
Dostupné v:
🇨🇿🇩🇪🇬🇧🇪🇸🇫🇷🇵🇱🇸🇰
Forma
Roztwór do wstrzykiwań w ampułko-strzykawce
Dávkování
160 mg
Způsob podání
—
Skladování
—
User Reviews
Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
O přípravku
Výrobce
UCB Pharma S.A.
ATC kód
L04AC21
Zdroj
URPL
Farmakoterapeutická skupina: Imunosupresiva, inhibitory interleukinu, ATC kód: L04AC21
Mechanismus účinku
Bimekizumab je humanizovaná monoklonální protilátka IgG1/κ, která se selektivně váže s vysokou afinitou na cytokiny IL-17A, IL-17F a IL-17AF a blokuje jejich interakci s receptorovým komplexem IL-17RA/IL-17RC. Zvýšené koncentrace IL-17A a IL-17F se podílejí na patogenezi několika imunitně zprostředkovaných zánětlivých onemocnění včetně ložiskové psoriázy, axiální spondylartritidy a hidradenitis suppurativa. Součinnost a/nebo synergetické působení IL-17A a IL-17F s jinými zánětlivými cytokiny vyvolává zánět. Významné množství IL17-F produkují vrozené imunitní buňky. Tato produkce může být nezávislá na IL-23. Bimekizumab inhibuje tyto prozánětlivé cytokiny, což vede k normalizaci kožního zánětu a podstatnému snížení lokálního a systémového zánětu, a následně ke zlepšení klinických známek a příznaků spojených s psoriázou, axiální spondylartritidou
a hidradenitis suppurativa. Modely in vitro prokázaly, že bimekizumab inhibuje expresi genu související s psoriázou, produkci cytokinů, migraci zánětlivých buněk a patologickou osteogenezi do větší míry než inhibice samotného IL-17A.
Klinická účinnost a bezpečnost
Ložisková psoriáza
Bezpečnost a účinnost bimekizumabu byly hodnoceny u 1 480 pacientů se středně těžkou až těžkou formou ložiskové psoriázy ve třech multicentrických, randomizovaných, placebem a/nebo aktivním komparátorem kontrolovaných studiích fáze 3. Pacienti byli ve věku nejméně 18 let, měli skóre PASI (Psoriasis Area and Severity Index) pro určení rozsahu a závažnosti psoriázy ≥ 12 a procento postižení povrchu těla (Body Surface Area, BSA) psoriázou (PSO) ≥ 10 %, skóre celkového hodnocení
zkoušejícím (Investigators Global Assessment, IGA) ≥ 3 na 5bodové škále a byli kandidáty na systémovou léčbu psoriázy a/nebo fototerapii. Účinnost a bezpečnost bimekizumabu byly hodnoceny oproti placebu a ustekinumabu (BE VIVID – PS0009), oproti placebu (BE READY – PS0013)
a oproti adalimumabu (BE SURE – PS0008).
Studie BE VIVID hodnotila 567 pacientů po dobu 52 týdnů, kdy byli pacienti randomizováni
k podávání bimekizumabu 320 mg každé 4 týdny, ustekinumabu (45 mg nebo 90 mg, v závislosti na tělesné hmotnosti pacienta, při výchozí návštěvě a ve 4. týdnu a poté každých 12 týdnů), nebo placeba po počáteční dobu 16 týdnů následovaných podáváním bimekizumabu 320 mg každé 4 týdny.
Studie BE READY hodnotila 435 pacientů po dobu 56 týdnů. Pacienti byli randomizováni do skupiny s bimekizumabem 320 mg každé 4 týdny nebo do skupiny s placebem. V 16. týdnu pacienti, kteří dosáhli odpovědi PASI 90, vstoupili do 40týdenního randomizovaného období vysazení. Pacienti zpočátku randomizovaní do skupiny s bimekizumabem 320 mg každé 4 týdny byli opětovně randomizováni buď do skupiny s bimekizumabem 320 mg každé 4 týdny, nebo
s bimekizumabem 320 mg každých 8 týdnů, nebo do skupiny s placebem (tj. vysazením bimekizumabu). Pacienti, kteří byli zpočátku randomizováni do skupiny s placebem, pokračovali v užívání placeba za předpokladu, že se jednalo o respondéry PASI 90. Pacienti, kteří nedosáhli odpovědi PASI 90 v 16. týdnu, vstoupili do nezaslepeného únikového ramena a dostávali
bimekizumab 320 mg každé 4 týdny po dobu 12 týdnů. Pacienti, u nichž došlo k relapsu (nedosáhli
odpověď PASI 75) během randomizovaného období s vysazením léčby, vstoupili rovněž
do 12týdenního únikového ramene.
Studie BE SURE hodnotila 478 pacientů po dobu 56 týdnů. Pacienti byli randomizováni do skupiny, která dostávala buď bimekizumab 320 mg každé 4 týdny až do 56. týdne, bimekizumab 320 mg každé 4 týdny až do 16. týdne a následně bimekizumab 320 mg každých 8 týdnů až do 56. týdne, nebo adalimumab podle doporučení na obalu až do 24. týdne a následně bimekizumab 320 mg
každé 4 týdny až do 56. týdne.
Výchozí charakteristiky byly konzistentní ve všech 3 studiích: pacienti byli převážně muži (70,7 %) a běloši (84,1 %), jejich průměrný věk byl 45,2 roku (18 až 83 let) a 8,9 % bylo ve věku ≥ 65 let. Medián výchozí hodnoty BSA byl 20 %, medián výchozího skóre PASI byl 18 a výchozí skóre IGA bylo závažné u 33 % pacientů. Medián výchozích skóre pro bolest, svědění a olupování v deníku
příznaků pacienta (Patient Symptoms Diary, PSD) se pohyboval mezi 6 a 7 body na škále 0–
10 a medián výchozího celkového skóre dermatologického indexu kvality života (Dermatology Life Quality Index, DLQI) byl 9.
Ve všech 3 studiích dostávalo 38 % pacientů předchozí biologickou léčbu; 23 % dostávalo alespoň jeden inhibitor IL-17 (primární selhání inhibitoru IL-17 bylo vyloučeno) a 13 % dostávalo alespoň jednoho antagonistu TNF. Dvacet dva procent pacientů dosud neužívalo žádnou systémovou léčbu (včetně nebiologické a biologické) a 39 % pacientů již dříve podstoupilo fototerapii nebo
fotochemoterapii.
Účinnost bimekizumabu byla hodnocena s ohledem na celkový vliv na kožní onemocnění, specifické oblasti těla (pokožku hlavy, nehty, dlaně a chodidla), příznaky hlášené pacienty a vliv na kvalitu života. Dva primární cílové parametry ve všech 3 studiích byly podíl pacientů, kteří dosáhli
v 16. týdnu: 1) odpověď PASI 90, a 2) IGA „čistý nebo téměř čistý“ (IGA 0/1 se zlepšením nejméně
o dva body oproti výchozímu stavu). Odpověď PASI 100, IGA 0 v 16. týdnu a odpověď
PASI 75 ve 4. týdnu byly sekundární cílové parametry ve všech 3 studiích.
Onemocnění kůže celkově
Léčba bimekizumabem vedla v 16. týdnu k významnému zlepšení ve všech cílových parametrech účinnosti ve srovnání s placebem, ustekinumabem nebo adalimumabem. Hlavní výsledky účinnosti jsou uvedeny v tabulce 2.
Tabulka 2: Souhrn klinických odpovědí ve studiích BE VIVID, BE READY a BE SURE
BE VIVID
BE READY
BE SURE
Placebo(n = 83)
Bimekizumab 320 mg Q4W(n = 321)
Ustekinu mab
Placebo(n = 86)
Bimekizumab 320 mg Q4W(n = 349)
Bimekizumab 320 mg Q4W(n = 319)
Adalimum ab
(n = 163)
(n = 159)
n (%)
n (%)
n (%)
n (%)
n (%)
n (%)
n (%)
PASI 10016. týde n
0 (0,0)
188 (58,6)
a
34 (20,9)
1 (1,2)
238 (68,2)
a
194 (60,8)
a
38 (23,9)
PASI 9016. týden
4 (4,8)
273 (85,0)
a,
b
81 (49,7)
1 (1,2)
317 (90,8)
a
275 (86,2)
a
75 (47,2)
PASI 7
5
2 (2,4)
247 (76,9)
a,
b
25 (15,3)
1 (1,2)
265 (75,9)
a
244 (76,5)
a
50 (31,4)
4. týden
6 (7,2)
296 (92,2)
119 (73,0)
2 (2,3)
333 (95,4)
295 (92,5)
110 (69,2)
16. týde
n
IGA 016. týde n
0 (0,0)
188 (58,6)
a
36 (22,1)
1 (1,2)
243 (69,6)
a
197 (61,8)
39 (24,5)
IGA 0/116. týde n
4 (4,8)
270 (84,1)
a,
b
87 (53,4)
1 (1,2)
323 (92,6)
a
272 (85,3)
a
91 (57,2)
Absolut ní PASI≤ 216. týde n
3 (3,6)
273 (85,0)
84 (51,5)
1 (1,2)
315 (90,3)
280 (87,8)
86 (54,1)
Zlepšení bolestipři PSD≥ 4 (N)16. týden
(n = 48)5 (10,4)
(n = 190)140 (73,7)
(n = 90)54 (60,0)
(n = 49)0 (0,0)
(n = 209)148 (70,8)
(n = 222)143 (64,4)
(n = 92)43 (46,7)
Zlepšení svědění PSD ≥ 4 (N)16. týde n
(n = 53)6 (11,3)
(n = 222)151 (68,0)
(n = 104)57 (54,8)
(n = 60)0 (0,0)
(n = 244)161 (66,0)
(n = 248)153 (61,7)
(n = 107)42 (39,3)
Zlepšení olupová ní PSD≥ 4 (N)16. týde n
(n = 56)6 (10,7)
(n = 225)171 (76,0)
(n = 104)59 (56,7)
(n = 65)1 (1,5)
(n = 262)198 (75,6)
(n = 251)170 (67,7)
(n = 109)42 (38,5)
Bimekizumab 320 mg Q4W = bimekizumab každé 4 týdny. Je použita imputace bez odezvy (Non-Responder Imputation, NRI).
Odpověď IGA 0/1 byla definována jako čistá (0) nebo téměř čistá (1) se zlepšením alespoň o 2 body v 16. týdnu oproti výchozímu stavu. Odpověď IGA 0 byla definována jako čistá (0) se zlepšením alespoň o 2 body v 16. týdnu od výchozího stavu.
PSD (Patient Symptoms Diary) je deník příznaků pacienta, označovaný také jako Hodnocení příznaků a vlivů psoriázy
(Psoriasis Symptoms and Impacts Measure, P-SIM), který hodnotí závažnost příznaků psoriázy na stupnici od 0 (žádné příznaky) do 10 (velmi závažné příznaky). Odpověď je definována jako snížení o ≥ 4 od výchozího stavu do 16. týdne pro bolest, svědění a olupování na škále od 0 do 10.
p < 0,001 oproti placebu (BE VIVID a BE READY) oproti adalimumabu (BE SURE), upravené pro multiplicitu.
p < 0,001 oproti ustekinumabu (BE VIVID), upraveno pro multiplicitu.
Bimekizumab byl spojován s rychlým nástupem účinnosti. Ve studii BE VIVID byla ve 2. a 4. týdnu míra odpovědi PASI 90 signifikantně vyšší u pacientů léčených bimekizumabem (12,1 % a 43,6 %) ve srovnání s placebem (1,2 % a 2,4 %) a ustekinumabem (1,2 % a 3,1 %).
Ve studii BE VIVID dosáhli v 52. týdnu pacienti léčení bimekizumabem (každé 4 týdny) významně vyšší míry odpovědi než pacienti léčení ustekinumabem v cílových parametrech
PASI 90 (81,9 % u bimekizumabu proti 55,8 % u ustekinumabu, p < 0,001), IGA 0/1 (78,2 % u bimekizumabu proti 60,7 % u ustekinumabu, p < 0,001), a PASI 100 (64,5 % u bimekizumabu proti 38,0 % u ustekinumabu).
Týden
Placebo (n = 83)
BKZ 320 mg Q4W (n = 321)
Uste (n = 163)
Procento pacientů (%)
Obrázek 1: Míra respondérů PASI 90 v průběhu času ve studii BE VIVID
BKZ 320 mg Q4W = bimekizumab každé 4 týdny; Uste = ustekinumab. Používá se NRI.
Ve studii BE SURE ve 24. týdnu dosáhlo signifikantně vyšší procento pacientů léčených bimekizumabem (kombinovaná dávkovací ramena Q4W/Q4W a Q4W/Q8W) odpovědi PASI 90 a IGA 0/1 ve srovnání s adalimumabem (85,6 % a 86,5 % v uvedeném pořadí
proti 51,6 % a 57,9 %, p < 0,001). V 56. týdnu dosáhlo odpovědi PASI 100 70,2 % pacientů léčených
bimekizumabem Q8W. Ze 65 pacientů bez odpovědi na léčbu adalimumabem ve 24. týdnu
(< PASI 90) dosáhlo 78,5 % odpovědi PASI 90 po 16 týdnech léčby bimekizumabem. Bezpečnostní profil pozorovaný u pacientů, kteří přešli z adalimumabu na bimekizumab bez vymývacího období (wash-out periody) byl podobný jako u pacientů, kteří zahájili léčbu bimekuzumabem po vymývání předchozí systémové terapie.
BKZ 320 mg Q4W/Q8W (n = 161) ADA -> BKZ 320 mg Q4W (n = 159)
BKZ 320 mg Q4W (n = 158) ADA (n = 159)
Týden
Míra respondérů (%)
Obrázek 2: Míra respondérů PASI 90 v průběhu času ve studii BE SURE
BKZ 320 mg Q4W = bimekizumab každé 4 týdny; BKZ 320 mg Q8W = bimekizumab každých 8 týdnů; ADA =
adalimumab. Pacienti ve skupině BKZ Q4W/Q8W přešli z dávkování Q4W na Q8W v 16. týdnu. Pacienti ve skupině ADA/BKZ 320 mg Q4W byli převedeni z ADA na BKZ Q4W ve 24. týdnu. Používá se NRI.
Účinnost bimekizumabu byla prokázána bez ohledu na věk, pohlaví, rasu, trvání onemocnění, tělesnou
hmotnost, výchozí závažnost PASI a předchozí biologickou léčbu. Bimekizumab byl účinný
u pacientů dříve exponovaných biologickým léčivům, včetně inhibitorů TNF/inhibitorů IL-
17 a u pacientů dosud neléčených systémovou léčbou. Účinnost u pacientů s primárním selháním terapie inhibitory IL-17 nebyla zkoumána.
Na základě populační FK/FD analýzy a podpory klinickými údaji měli pacienti s vyšší tělesnou hmotností (≥ 120 kg), kteří nedosáhli kompletní clearance kůže v 16. týdnu, prospěch z pokračující dávky bimekizumabu 320 mg každé čtyři týdny (Q4W) po prvních 16 týdnech léčby. Ve studii BE SURE dostávali pacienti bimekizumab 320 mg Q4W až do 16. týdne, následované buď podáváním dávky Q4W, nebo podáváním dávky každých osm týdnů (Q8W) až do 56. týdne, bez ohledu na stav respondéra v 16. týdnu. Pacienti ve skupině ≥ 120 kg (n = 37) v udržovacím režimu Q4W vykázali větší zlepšení PASI 100 mezi 16. týdnem (23,5 %) a 56. týdnem (70,6 %) ve srovnání s pacienty v udržovacím režimu Q8W (16. týden: 45,0 % proti 56. týdnu: 60,0 %).
U pacientů léčených bimekizumabem bylo v 16. týdnu pozorováno zlepšení psoriázy postihující
pokožku hlavy, nehty, dlaně a chodidla (viz tabulka 3).
Tabulka 3: Odpovědi na pokožce hlavy, palmoplantárních oblastech a nehtech ve studiích BE
VIVID, BE READY a BE SURE v 16. týdnu
BE VIVID
BE READY
BE SURE
Placebo
Bimekizumab 320 mg Q4W
Ustekinumab
Placebo
Bimekizumab 320 mg Q4W
Bimekizumab 320 mg Q4W
Adalimumab
IGApokožky hlavy (n)
a
IGA pokožkyvlasů 0/1, n (%)
(72)11 (15,3)
(285)240 (84,2)
b
(146)103 (70,5)
(74)5 (6,8)
(310)286 (92,3)
b
(296)256 (86,5)
(138)93 (67,4)
pp-IGA (n)
a
pp-IGA 0/1, n (%)
(29)
(105)
(47)
(31)
(97)
(90)
(34)
7 (24,
85 (81,0)
39 (83,0)
10 (32
91 (93,8)
75 (83,3)
24 (70,6)
1)
,3)
mNAPSI 100 (n)
a
mNAPSI 100, n (%)
(51)4 (7,8)
(194)57 (29,4)
(109)15 (13,8)
(50)3 (6,0)
(210)73 (34,8)
(181)54 (29,8)
(95)21 (22,1)
Bimekuzumab 320 mg Q4W = bimekizumabu každé 4 týdny. Používá se imputace bez odezvy (NRI)
Odpovědi na stupnici IGA 0/1 a pp-IGA 0/1 byly definovány jako čisté (0) nebo téměř čisté (1) se zlepšením o ≥ 2 body proti výchozímu stavu.
a) Zahrnují pouze pacienty s celkovým hodnocením zkoušejícího (IGA) 2 nebo vyšším, s palmoplantárním IGA 2 nebo vyšším a s modifikovaným skórem indexu psoriázy a závažnosti v oblasti nehtů (modified Nail Psoriasis and Severity Index, mNAPSI) > 0 ve výchozím stavu.
b) p < 0,001 oproti placebu, upraveno pro multiplicitu
Odpovědi IGA pokožky hlavy a IGA palmoplantárních oblastí u pacientů léčených bimekizumabem byly zachovány až do 52./56. týdne. Psoriáza nehtů se nadále zlepšovala i po 16. týdnu. Ve studii BE VIVID dosáhl v 52. týdnu 60,3 % pacientů léčených bimekizumabem 320 mg každé 4 týdny kompletní clearance nehtů (mNAPSI 100). Ve studii BE READY dosáhlo
v 56. týdnu 67,7 % a 69,8 % respondérů ze stavu PASI 90 v 16. týdnu kompletní clearance nehtů
s bimekizumabem 320 mg každých 8 týdnů a bimekizumabem 320 mg každé 4 týdny.
Udržení odpovědi
Tabulka 4: Udržení odpovědí s bimekizumabem PASI 100, PASI 90, IGA 0/1 v 52. týdnu a absolutní PASI ≤ 2 respondérů v 16. týdnu*
PASI 100
PASI 90
IGA 0/1
Absolutní PASI ≤ 2
320 mg
320 mg
320 mg
320 mg
320 mg
320 mg
320 mg
320 mg
Q4W
Q8W
Q4W
Q8W
Q4W
Q8W
Q4W
Q8W
(n = 355)
(n = 182)
(n = 516)
(n = 237)
(n = 511)
(n = 234)
(n = 511)
(n = 238)
n (%)
n (%)
n (%)
n (%)
n (%)
n (%)
n (%)
n (%)
295 (83,1)
161 (88,5)
464 (89,9)
214 (90,3)
447 (87,5)
214 (91,5)
460 (90,0)
215 (90,3)
* Integrovaná analýza BE VIVID, BE READY a BE SURE. Používá se NRI.
320 mg Q4W: bimekizumab 320 mg každé 4 týdny a poté bimekizumab 320 mg každé 4 týdny od 16. týdne. 320 mg Q8W: bimekizumab 320 mg každé 4 týdny a poté bimekizumab 320 mg každých 8 týdnů od 16. týdne.
Trvání odpovědi (po vysazení bimekizumabu)
BKZ 320 mg Q4W/placebo
BKZ 320 mg Q4W/BKZ 320 mg Q8W
BKZ 320 mg Q4W/BKZ 320 mg Q4W
Týden
Procento pacientů (%)
Obrázek 3: Míra respondérů PASI 90 v průběhu času pro respondéry PASI 90 v 16. týdnu – randomizované období vysazení ve studii BE READY
Používá se NRI.
V 16. týdnu zahájilo 105 účastníků studie randomizované období s vysazením ve skupině s bimekizumabem 320 mg Q4W/placebo, 100 ve skupině s bimekizumabem 320 mg Q4W/Q8W a 106 ve skupině s bimekizumabem 320 mg Q4W/Q4W.
Ve studii BE READY byl v 16. týdnu u PASI 90 respondérů, kteří byli znovu randomizováni do skupiny s placebem a ukončili léčbu bimekizumabem, medián doby do relapsu, definovaný jako ztráta PASI 75, přibližně 28 týdnů (32 týdnů po poslední dávce bimekizumabu). Z těchto
pacientů 88,1 % znovu získalo odpověď PASI 90 během 12 týdnů od opětovného zahájení léčby
bimekizumabem 320 mg každé 4 týdny.
Kvalita života související se zdravotním stavem/výsledky hlášené pacientem
Ve všech 3 studiích nevykazoval v 16. týdnu větší podíl pacientů léčených bimekizumabem žádný vliv psoriázy na kvalitu jejich života, měřeno dermatologickým indexem kvality života (Dermatology Life Quality Index, DLQI) ve srovnání s pacienty léčenými placebem a aktivním komparátorem
(tabulka 5).
Tabulka 5: Kvalita života ve studiích BE VIVID, BE READY a BE SURE
BE VIVID
BE READY
BE SURE
Placebo(n = 83)n (%)
Bimekizumab 320 mg Q4W(n = 321) n (%)
Ustekinumab(n = 163) n (%)
Placebo(n = 86)n (%)
Bimekizumab 320 mg Q4W(n = 349) n (%)
Bimekizumab 320 mg Q4W(n = 319) n (%)
Adalimumab(n = 159) n (%)
DLQI0/1
a
výchozí stav
3 (3,6)
16 (5,0)
5 (3,1)
4 (4,7)
11 (3,2)
10 (3,1)
13 (8,2)
DLQI 0/1
a
16.týden
10 (12,0)
216 (67,3)
69 (42,3)
5 (5.8)
264 (75,6)
201 (63,0)
74 (46,5)
a) Absolutní skóre DLQI 0 nebo 1 neukazuje žádný vliv onemocnění na kvalitu života související se zdravím. Používá se
NRI.
Odpovědi DLQI 0/1 se dále zvyšovaly i po 16. týdnu a poté byly udržovány až do 52./56. týdne. Ve
studii BE VIVID byla míra odpovědi DLQI 0/1 v 52. týdnu 74,8 % u pacientů léčených
bimekizumabem 320 mg každé 4 týdny. Ve studii BE SURE mělo v 56. týdnu 78,9 % pacientů DLQI 0/1 s bimekizumabem 320 mg každých 8 týdnů a 74,1 % pacientů s bimekizumabem 320 mg každé 4 týdny.
Otevřené prodloužení studie fáze 3
Pacienti, kteří dokončili jednu z pivotních studií fáze 3 („základní studie“), mohli vstoupit
do 144týdenního otevřeného prodloužení studie (PS0014), které hodnotí dlouhodobou bezpečnost
a účinnost bimekizumabu.
Tři sta čtyřicet čtyři pacientů, kteří byli během základní studie léčeni bimekizumabem v dávce 320 mg každých 8 týdnů (BKZ 320 mg Q8W) nebo každé 4 týdny (BKZ 320 mg Q4W) a na konci základní studie dosáhli odpovědi PASI 90, pokračovali v užívání bimekizumabu v dávce 320 mg Q8W po celou dobu studie PS0014. Z toho 293 (85,2 %) pacientů absolvovalo 144 týdnů léčby bimekizumabem v dávce 320 mg Q8W. Čtyřicet osm (14,0 %) pacientů studii během období léčby přerušilo, z toho ji 21 (6,1 %) přerušilo z důvodu nežádoucí příhody a 4 (1,2 %) z důvodu nedostatečné účinnosti.
U pacientů, kteří zůstali ve studii, přetrvala zlepšení dosažená v základních studiích podáváním
bimekizumabu u cílových parametrů účinnosti PASI 90 a IGA 0/1 zachována během dalších
144 týdnů otevřené (nezaslepené) léčby.
Srovnávací studie fáze 3b oproti sekukinumabu
Účinnost a bezpečnost bimekizumabu byly rovněž hodnoceny ve dvojitě zaslepené studii porovnáním se sekukinumabem, inhibitorem IL-17A (BE RADIANT – PS0015). Pacienti byli randomizováni do skupiny s bimekizumabem (n = 373, 320 mg v 0., 4., 8., 12. a 16. týdnu [Q4W] a poté 320 mg každé 4 týdny [Q4W/Q4W] nebo 320 mg každých 8 týdnů [Q4W/Q8W]), nebo do skupiny se
sekukinumabem (n = 370, 300 mg v 0., 1., 2., 3., 4. týdnu a poté 300 mg každé 4 týdny). Výchozí charakteristiky byly konzistentní se souborem pacientů se středně těžkou až těžkou ložiskovou
psoriázou s mediánem hodnoty BSA 19 % a mediánem skóre PASI 18.
Pacienti léčení bimekizumabem dosáhli signifikantně vyšší míry odpovědi oproti sekukinumabu pro
primární cílový parametr PASI 100 (kompletní clearance kůže) v 16. týdnu. Při léčbě bimekizumabem byly také dosaženy signifikantně vyšší míry odpovědi pro sekundární cílový parametr PASI 100 ve 48. týdnu (pro režim Q4W/Q4W i pro režim Q4W/Q8W). Srovnatelné míry odpovědi PASI jsou uvedeny v tabulce 6.
Rozdíly v míře odpovědí mezi pacienty léčenými bimekizumabem a sekukinumabem byly
zaznamenány již v 1. týdnu pro PASI 75 (7,2 % a 1,4 %) a již ve 2. týdnu pro PASI 90 (7,5 %
a 2,4 %).
Tabulka 6: Míra odpovědi PASI ve studii BE RADIANT – bimekizumab oproti sekukinumabu
4. týden
16. týden
48.
a)
týden
Bimekizumab320 mg Q4W
Sekukinumab
Bimekizumab320 mg Q4W
Sekukinumab
Bimekizumab320 mg Q4W/Q4W
Bimekizumab320 mg Q4W/Q8W
Sekukinumab
(n = 373)
(n = 370)
(n = 373)
(n = 370)
(n = 147)
(n = 215)
(n = 354)
n (%)
n (%)
n (%)
n (%)
n (%)
n (%)
n (%)
PASI 100
52 (13,9)
23 (6,2)
230 (61,7)*
181 (48,9)
108 (73,5)*
142 (66,0)*
171 (48,3)
PASI 90
134 (35,9)
65 (17,6)
319 (85,5)
275 (74,3)
126 (85,7)
186 (86,5)
261 (73,7)
PASI 75
265 (71,0)*
175 (47,3)
348 (93,3)
337 (91,1)
134 (91,2)
196 (91,2)
301 (85,0)
AbsolutníPASI<2
151 (40,5)
75 (20,3)
318 (85,3)
283 (76,5)
127 (86,4)
186 (86,5)
269 (76,0)
a) Údaje jsou z udržovací skupiny, sestávající z pacientů, kteří dostali nejméně jednu dávku hodnocené léčby v 16. týdnu
nebo později.
*p < 0,001 oproti sekukinumabu, upraveno pro multiplicitu. Používá se NRI.
Míry odpovědi PASI 100 při léčbě bimekizumabem a sekukinumabem až do 48. týdne včetně jsou
prezentovány na obrázku 4.
Týden
Míra respondérů (%)
Obrázek 4: Míra odpovědi PASI 100 v průběhu času ve studii BE RADIANT
Používá se NRI. Udržovací skupina sestává z pacientů, kteří dostali nejméně jednu dávku hodnocené léčby v 16. týdnu nebo
později.
Účinnost bimekizumabu ve studii BE RADIANT byla konzistentní s účinností ve studiích BE VIVID,
BE READY a BE SURE.
Fáze 3b Otevřená doba prodloužení
Ve 48. týdnu mohli pacienti vstoupit do 96týdenního otevřeného prodlouženého období (open-label extension period, OLE) a začít nebo pokračovat v používání bimekizumabu 320 mg Q4W nebo 320 mg Q8W v závislosti na stavu PASI 90 v 48. týdnu. Účastníci studie, kteří během OLE původně dostávali bimekizumab 320 mg Q4W, byli v 72. týdnu nebo později převedeni na bimekizumab 320 mg Q8W.
Dvěstětřicetjedna pacientů, kteří byli léčeni bimekizumabem 320 mg Q8W nebo bimekizumabem 320 mg Q4W a dosáhli PASI 90 ve 48. týdnu, dostávalo bimekizumab 320 mg Q8W po celou dobu OLE. Z těchto pacientů 31 (13,4 %) studii v průběhu OLE přerušilo, z toho 10 (4,3 %) z důvodu nežádoucí příhody a 1 (0,4 %) z důvodu nedostatečné účinnosti.
Stošestnáct pacientů, kteří byli léčeni sekukinumabem a dosáhli PASI 90 ve 48. týdnu, dostávalo bimekizumab 320 mg Q8W po celou dobu OLE. Z těchto pacientů 16 (13,8 %) přerušilo studii
v průběhu OLE, z toho 6 (5,2 %) z důvodu nežádoucí příhody a 1 (0,9 %) z důvodu nedostatečné účinnosti.
U pacientů, kteří zůstali ve studii, bylo zlepšení dosažené bimekizumabem nebo sekukinumabem v konečných ukazatelích účinnosti PASI 100, PASI 90, PASI 75 a PASI ≤ 2 responder ve 48. týdnu zachováno při léčbě bimekizumabem 320 mg Q8W po dobu dalších 96 týdnů otevřené léčby.
Bezpečnostní profil bimekizumabu do 144. týdne odpovídal bezpečnostnímu profilu pozorovanému do
48. týdne.
Psoriatická artritida (PsA)
Bezpečnost a účinnost bimekizumabu byly hodnoceny ve dvou multicentrických randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích (PA0010 - BE OPTIMAL a PA0011 - BE COMPLETE) u 1 112 dospělých pacientů (ve věku od 18 let) s aktivní psoriatickou artritidou (PsA). Studie BE OPTIMAL zahrnovala rameno aktivní referenční léčby (adalimumab) (n = 140).
V obou studiích měli pacienti diagnózu aktivní psoriatické artritidy definované podle Klasifikačních kritérií pro psoriatickou artritidu (Classification Criteria for Psoriatic Arthritis, CASPAR) po dobu nejméně 6 měsíců a měli aktivní onemocnění s počtem bolestivých kloubů (tender joint count, TJC)
≥ 3 a počtem oteklých kloubů (swollen joint count, SJC) ≥ 3. Ve studii BE OPTIMAL byl u pacientů medián délky diagnózy PsA 3,6 roku a ve studii BE COMPLETE 6,8 roku. Do těchto studií byli zařazeni pacienti se všemi podtypy PsA, včetně polyartikulární symetrické artritidy, oligoartikulární asymetrické artritidy, převažující artritidy distálních interfalangeálních kloubů, převažující spondylitidy a mutilující artritidy. Ve výchozím stavu mělo 55,9 % pacientů ≥ 3% postižení povrchu těla (Body Surface Area, BSA) s aktivní ložiskovou psoriázou. 10,4 % pacientů mělo ve výchozím stavu středně těžkou až těžkou ložiskovou psoriázu, 31,9 % pacientů mělo entezitidu a 12,3 % mělo daktylitidu. V obou studiích byla primárním cílovým parametrem účinnosti odpověď ACR 50 podle Americké revmatologické společnosti (American College of Rheumatology, ACR) v 16. týdnu.
Ve studii BE OPTIMAL byli hodnoceni 852 pacienti bez předchozí expozice jakýmkoli biologickým chorobu modifikujícím antirevmatickým lékům (biologic Disease-Modifying Antirheumatic Drugs, bDMARD) použitým k léčbě psoriatické artritidy nebo psoriázy. Pacienti byli randomizováni
(3 : 2 : 1) k podávání 160 mg bimekizumabu každé 4 týdny do 52. týdne včetně, nebo placeba až do
16. týdne s následným podáváním 160 mg bimekizumabu každé 4 týdny do 52. týdne včetně, nebo k zařazení do ramene aktivní referenční léčby (adalimumab 40 mg každé 2 týdny) až do 52. týdne. 78,3 % pacientů zařazených do této studie podstoupilo předchozí léčbu ≥ 1 přípravkem cDMARD, zatímco 21,7 % pacientů nepodstoupilo žádnou předchozí léčbu přípravky cDMARD. Ve výchozím stavu dostávalo 58,2 % pacientů souběžně methotrexát (MTX), 11,3 % pacientů dostávalo souběžně jiné přípravky cDMARD než MTX, a 30,5 % pacientů nedostávalo žádné přípravky cDMARD.
Ve studii BE COMPLETE bylo hodnoceno 400 pacientů s neadekvátní odpovědí (nedostatečnou účinností) nebo netolerancí na léčbu psoriatické artritidy nebo psoriázy s použitím 1 nebo 2 inhibitorů tumor nekrotizujícího faktoru alfa (anti-TNFα – IR). Pacienti byli randomizováni (2 : 1) k podávání bimekizumabu 160 mg každé 4 týdny nebo placeba až do 16. týdne. Ve výchozím stavu dostávalo 42,5 % pacientů souběžně MTX, 8,0 % pacientů dostávalo souběžně jiné přípravky cDMARD než MTX, a 49,5 % pacientů nedostávalo žádné přípravky cDMARD. V této studii mělo 76,5 % účastníků neadekvátní odpověď na 1 inhibitor TNFα, 11,3 % účastníků mělo neadekvátní odpověď na
2 inhibitory TNFα a 12,3 % účastníků netolerovalo inhibitory TNFα.
Známky a příznaky
U pacientů dříve neléčených přípravky bDMARD (studie BE OPTIMAL) a pacientů léčených anti- TNFα – IR (studie BE COMPLETE) přinesla léčba bimekizumabem oproti placebu v 16. týdnu podstatné zlepšení, co se týče známek, příznaků a měřitelných hodnot aktivity onemocnění, a v obou populacích pacientů byla zaznamenána obdobná míra odpovědi (viz tabulka 7). Ve studii BE OPTIMAL se klinická odpověď, vyhodnocená podle ACR 20, ACR 50, ACR 70, MDA, PASI 90, PASI 100 a ACR 50 / PASI 100, udržela až do 52. týdne.
Tabulka 7: Klinická odpověď ve studiích BE OPTIMAL a BE COMPLETE
BE OPTIMAL (dosud neléčení bDMARD)
BE COMPLETE (anti TNFα-IR)
Placebo (n = 281) n (%)
BKZ 160 mg Q4W(n = 431)n (%)
Rozdíl oproti placebu (95%
CI)
(d)
Referenční rameno
(e)
(adalimumab) (n = 140)n (%)
Placebo (n = 133) n (%)
BKZ 160 mg Q4W(n = 267)n (%)
Rozdíl oproti placebu (95% CI)
(d)
ACR 20
16. týden
67 (23,8)
268 (62,2)
38,3 (31,4;
96 (68,6)
21 (15,8)
179 (67,0)
51,2 (42,1;
24. týden
–
282 (65,4)
45,3)
99 (70,7)
60,4)
52. týden
307 (71,2)
102 (72,9)
ACR 50
16. týden
28 (10,0)
189 (43,9)*
33,9 (27,4;
64 (45,7)
9 (6,8)
116 (43,4)*
36,7 (27,7;
24. týden
–
196 (45,5)
40,4)
66 (47,1)
45,7)
52. týden
235 (54,5)
70 (50,0)
ACR 70
16. týden
12 (4,3)
105 (24,4)
20,1 (14,7;
39 (27,9)
1 (0,8)
71 (26,6)
25,8 (18,2;
24. týden
–
126 (29,2)
25,5)
42 (30,0)
33,5)
52. týden
169 (39,2)
53 (37,9)
MDA(a)
16. týden
37 (13,2)
194 (45,0)*
31,8 (25,2;
63 (45,0)
8 (6,0)
118 (44,2)*
38,2 (29,2;
24. týden
–
209 (48,5)
38,5)
67 (47,9)
47,2)
52. týden
237 (55,0)
74 (52,9)
Pacientis ≥ 3 % BSA
(n = 140)
(n = 217)
(n = 68)
(n = 88)
(n = 176)
PASI 90
16. týden
4 (2,9)
133 (61,3)*
58,4 (49,9;
28 (41,2)
6 (6,8)
121 (68,8)*
61,9 (51,5;
24. týden
–
158 (72,8)
66,9)
32 (47,1)
72,4)
52. týden
155 (71,4)
41 (60,3)
PASI 100
16. týden
3 (2,1)
103 (47,5)
45,3 (36,7;
14 (20,6)
4 (4,5)
103 (58,5)
54,0 (43,1;
24. týden
–
122 (56,2)
54,0)
26 (38,2)
64,8)
52. týden
132 (60,8)
33 (48,5)
ACR 50/
0 –
PASI 100
16. týden
60 (27,6)
NC (NC; NC)
11 (16,2)
1 (1,1)
59 (33,5)
32,4 (22,3;
24. týden
68 (31,3)
17 (25,0)
42,5)
52. týden
102 (47,0)
24 (35,3)
Pacienti s LDI> 0 (b)
(n = 47)
(n = 90)
Stav bez daktylitidy
(b)
16. týden
24 (51,1)
68 (75,6)***
24,5 (8,4; 40,6)
Pacienti s LEI> 0 (c)
(n = 106)
(n = 249)
Stav bez entezitidy
(c)
16. týden
37 (34,9)
124 (49,8)**
14,9 (3,7; 26,1)
ACR 50/PASI 100 = kombinace odpovědi ACR 50 a PASI 100. BKZ 160 mg Q4W = bimekizumab 160 mg každé 4 týdny. CI = interval spolehlivosti. NC = nelze vypočítat (not calculable)
(a)
Pacient byl klasifikován jako pacient, který dosáhl Minimální aktivity onemocnění (Minimal Disease Activity, MDA), když splnil 5 z následujících 7 kritérií: počet bolestivých kloubů ⩽ 1; počet oteklých kloubů ⩽ 1; Index aktivity a závažnosti psoriázy ⩽ 1 nebo postižení povrchu těla ⩽ 3; hodnocení bolesti pacientem na vizuální analogové škále (visual analogue scale, VAS) ⩽ 15; hodnocení celkové aktivity onemocnění pacientem na škále VAS ⩽ 20; Dotazník hodnocení zdravotního stavu - index postižení (Health Assessment Questionnaire Disability Index) ⩽ 0,5; bolestivé body entezitidy ⩽ 1.
(b) Na základě souhrnu údajů ze studií BE OPTIMAL a BE COMPLETE pro pacienty s výchozí hodnotou > 0 na Leeds indexu daktylitidy (Leeds Dactylitis Index, LDI). LDI = 0 představuje stav bez daktylitidy.
(c) Na základě souhrnu údajů ze studií BE OPTIMAL a BE COMPLETE pro pacienty s výchozí hodnotou > 0 na Leeds indexu entezitidy (Leeds Enthesitis Index, LEI). LEI = 0 představuje stav bez entezitidy.
(d) Jsou prezentovány neupravené rozdíly.
(e) Nebylo provedeno žádné statistické porovnání bimekuzumabu nebo placeba.
* p < 0,001 oproti placebu, upraveno pro multiplicitu. ** p = 0,008 oproti placebu, upraveno pro multiplicitu. *** p = 0,002 oproti placebu, upraveno pro multiplicitu. Používá se NRI. Ostatní cílové parametry v 16. týdnu a všechny cílové parametry ve 24. týdnu a 52. týdnu nebyly součástí hierarchie sekvenčního testování a veškerá srovnání jsou nominální.
Při léčbě bimekizumabem ve studii BE OPTIMAL bylo v 16. týdnu zaznamenáno zlepšení oproti výchozímu stavu ve všech jednotlivých komponentách ACR a toto zlepšení se udrželo až do 52. týdne.
Odpovědi na léčbu bimekizumabem byly podstatně vyšší než při podávání placeba, a to už ve 2. týdnu pro odpověď ACR 20 (BE OPTIMAL, 27,1 % oproti 7,8 %, nominální p<0,001) a ve 4. týdnu pro odpověď ACR 50 (BE OPTIMAL, 17,6 % oproti 3,2 %, nominální p<0,001; a BE COMPLETE, 16,1 % oproti 1,5 %, nominální p<0,001).
Týden
Míra respondérů s odpovědí ACR 50 (%).
Obrázek 5: Odpověď ACR 50 v průběhu času až do 52. týdne ve studii BE OPTIMAL (NRI)
Pacienti dostávající placebo byli v 16. týdnu převedeni na bimekizumab 160 mg Q4W.
Týden
Míra respondérů s odpovědí ACR 50 (%).
Obrázek 6: Odpověď ACR 50 v průběhu času až do 16. týdne ve studii BE COMPLETE (NRI)
Z pacientů léčených bimekizumabem, kteří v 16. týdnu studie BE OPTIMAL dosáhli odpovědi
ACR 50, si 87,2 % pacientů udrželo tuto odpověď i v 52. týdnu.
Účinnost a bezpečnost bimekizumabu byly prokázány bez ohledu na věk, pohlaví, rasu, výchozí tělesnou hmotnost, výchozí rozsah postižení psoriázou, výchozí CRP, trvání onemocnění a předchozí užívání přípravků cDMARD. V obou studiích byly při léčbě bimekizumabem pozorovány obdobné odpovědi bez ohledu na to, zda pacienti souběžně užívali přípravky cDMARD, včetně MTX, nebo nikoli.
Modifikovaný index Kritérií odpovědi na léčbu psoriatické artritidy (Psoriatic Arthritis Response Criteria, PsARC) je specifický index kombinovaných kritérií u respondérů, jehož součástí je počet bolestivých kloubů, počet oteklých kloubů, a celkové hodnocení pacientem a lékařem. Podíl pacientů, kteří v 16. týdnu dosáhli odpovědi podle modifikovaného PsARC, byl vyšší u pacientů léčených bimekizumabem než u těch, jimž bylo podáváno placebo (80,3 % oproti 40,2 % ve studii BE OPTIMAL a 85,4 % oproti 30,8 % ve studii BE COMPLETE). Odpověď PsARC se udržela ve studii BE OPTIMAL až do 52. týdne.
Radiografická odpověď
Ve studii BE OPTIMAL byla inhibice progrese strukturálního poškození vyhodnocována radiograficky a vyjádřena jako změna oproti výchozímu skóre vdHmTSS (Van der Heijde modified total Sharp Score, Sharpovo celkové skóre modifikované van der Heijdeovou), skóre eroze (Erosion Score, ES) a skóre zúžení kloubní štěrbiny (Joint Space Narrowing, JSN) v 16. týdnu (viz tabulka 8).
Tabulka 8: Změna ve vdHmTSS ve studii BE OPTIMAL v 16. týdnu
Placebo
BKZ 160 mg Q4W
Rozdíl oproti placebu (95% CI)
a)
Populace se zvýšeným hs-CRP a/nebonejméně 1 kostní erozí ve výchozím stavu
(n = 227)
(n = 361)
Průměrná změna oproti výchozí hodnotě (SE)
0,36 (0,10)
0,04 (0,05)*
−0,32 (−0,35, −0,30)
Celková populace
(n = 269)
(n = 420)
Průměrná změna oproti výchozí hodnotě (SE)
0,32 (0,09)
0,04 (0,04)*
−0,26 (−0,29, −0,23)
*p = 0,001 oproti placebu. p-hodnoty vycházejí z imputace založené na referenci s použitím rozdílu v průměru LS (nejmenších čtverců) a za použití ANCOVA modelu s léčbou, kostní erozí ve výchozím stavu a regionem jako fixními efekty a výchozím skóre jako kovariátou.
Souhrnné údaje za 16. týden jsou založeny na první sadě načtených hodnot pro primární analýzu.
a) Jsou prezentovány neupravené rozdíly.
V 16. týdnu bimekizumab výrazně inhiboval progresi poškození kloubů oproti placebu, a to jak v populaci se zvýšeným hs-CRP a/nebo nejméně 1 kostní erozí ve výchozím stavu, tak v celkové populaci. Zatímco ve statistickém testovacím postupu porovnávajícím bimekizumab s placebem byla jako metoda zpracování chybějících údajů uvedena imputace na základě reference, změny oproti výchozímu stavu se vypočítávaly také pomocí standardní vícenásobné imputace jak v populaci se zvýšeným hs-CRP a/nebo alespoň 1 kostní erozí na počátku léčby, tak v celkové populaci v 16. týdnu v ramenu s bimekizumabem (průměrná změna oproti výchozímu stavu 0,01, resp. 0,01) a v ramenu s adalimumabem (průměrná změna oproti výchozímu stavu −0,05, resp. −0,03). Inhibice progrese poškození kloubů se zachovala jak v populaci se zvýšeným hs-CRP a/nebo alespoň 1 kostní erozí ve výchozím stavu, tak v celkové populaci do 52. týdne jak v rameni s bimekizumabem (průměrná změna oproti výchozímu stavu 0,10, resp. 0,10), tak v rameni s adalimumabem (průměrná změna oproti výchozímu stavu −0,17, resp. −0,12).
Pozorované procento pacientů bez radiografické progrese poškození kloubů (definované jako změna mTSS ≤ 0,5 oproti výchozí hodnotě) v době od randomizace do 52. týdne bylo v populaci se
zvýšeným hs-CRP a/nebo nejméně 1 kostní erozí 87,9 % (n = 276/314) pro bimekizumab a 84,8 % (n = 168/198) pro placebo u účastníků studie převedených z bimekizumabu a 94,1 % (n = 96/102) pro adalimubab. Obdobné hodnoty byly pozorovány i v celkové populaci (89,3 % [n = 326/365] pro bimekizumab a 87,3 % [n = 207/237] pro placebo u účastníků studie převedených z bimekizumabu a 94,1 % [n = 111/118] pro adalimubab).
Fyzická funkce a další výsledky související se zdravotním stavem
U pacientů dříve neléčených přípravky bDMARD (studie BE OPTIMAL) a pacientů léčených anti- TNFα - IR (studie BE COMPLETE), kteří dostávali bimekizumab, bylo v 16. týdnu zaznamenáno podstatné zlepšení ve fyzické funkci oproti výchozímu stavu ve srovnání s pacienty dostávajícími placebo (p < 0,001) na základě skóre HAQ-DI (změna LS průměru oproti výchozí hodnotě: –0,3 oproti –0,1 ve studii BE OPTIMAL a –0,3 oproti 0 ve studii BE COMPLETE). V obou studiích
dosáhla v 16. týdnu větší poměrná část pacientů klinicky významného snížení nejméně 0,35 ve skóre
HAQ-DI oproti výchozímu stavu ve skupině s bimekizumabem než ve skupině s placebem.
Pacienti léčení bimekizumabem hlásili výrazné zlepšení oproti výchozímu stavu na základě skóre v Souhrnu fyzické komponenty Stručného formuláře dotazníku o zdraví s 36 položkami (Short Form- 36 item Health Survey Physical Component Summary, SF-36 PCS) v 16. týdnu oproti placebu (změna LS průměru oproti výchozí hodnotě: 6,3 oproti 1,9, p < 0,001 ve studii BE OPTIMAL a 6,2 oproti 0,1, p < 0,001 ve studii BE COMPLETE).
V obou studiích pacienti léčení bimekizumabem hlásili v 16. týdnu významné snížení únavy oproti výchozímu stavu, měřené na základě skóre na škále Funkční hodnocení při léčbě chronického onemocnění - únava (Functional Assessment of Chronic Illness Therapy (FACIT) – Fatigue) oproti pacientům užívajícím placebo. Ve skupině léčené bimekizumabem bylo také v 16. týdnu pozorováno
významné zlepšení oproti výchozímu stavu ve skóre na 12položkové škále dopadu psoriatické artritidy (Psoriatic Arthritis Impact of Disease-12, PsAID-12) oproti pacientům užívajícím placebo.
U pacientů s axiálním postižením ve výchozím stavu mělo přibližně 74 % pacientů (definovaných jako skóre ≥ 4 na indexu BASDAI [Bath Ankylosing Spondylitis Disease Activity Index]) v 16. týdnu větší zlepšení ve skóre BASDAI oproti výchozímu stavu než pacienti užívající placebo.
Zlepšení dosažené v 16. týdnu ve všech měřených aspektech fyzické funkce a v dalších výše
uvedených výsledcích týkajících se zdravotního stavu (skóre na škálách HAQ-DI, SF-36 PCS, FACIT- Fatigue, PsAID-12 a BASDAI) bylo ve studii BE OPTIMAL udrženo až do 52. týdne.
V 52. týdnu studie BE OPTIMAL dosáhlo 65,5 % pacientů léčených bimekizumabem kompletní clearance nehtů (dosažení nulového skóre mNAPSI u pacientů s výchozím skóre mNAPSI vyšším než 0).
Axiální spondylartritida (nr-axSpA a AS)
Účinnost a bezpečnost bimekizumabu byly hodnoceny u 586 dospělých pacientů (ve věku od 18 let) s aktivní axiální spondylartritidou (axSpA) ve dvou multicentrických, randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích, jedna u neradiografické axiální spondylartritidy (nr- axSpA) a jedna u ankylozující spondylitidy (AS), rovněž známé jako radiografická axSpA. Primárním cílovým parametrem v obou studiích bylo procento pacientů, kteří dosáhli v 16. týdnu odpovědi 40 dle Mezinárodní společnosti pro spondylartritidu (Assessment of SpondyloArthritis International Society, ASAS). U obou skupin pacientů byly pozorovány shodné výsledky.
Studie BE MOBILE 1 (AS0010) hodnotila 254 pacientů s aktivní nr-axSpA. Pacienti měli axSpA (věk při nástupu příznaků < 45 let) při splnění kritérií klasifikace ASAS a měli aktivní onemocnění, jak je definováno Bath Ankylosing Spondylitis Disease Activity Index (BASDAI) ≥ 4 a bolest páteře ≥ 4 na číselné stupnici od 0 do 10 (NRS) (z BASDAI položka 2) a nebyly prokázány radiografické změny v sakroiliakálních kloubech, které by splňovaly modifikovaná newyorská kritéria pro AS. Pacienti měli také objektivní známky zánětu, které byly indikovány zvýšenou hladinou C-reaktivního proteinu (CRP) a/nebo průkazem sakroiliitidy při zobrazení magnetickou rezonancí (MRI), stejně jako anamnézu nedostatečné odpovědi na 2 různé nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) nebo intoleranci nebo kontraindikace NSAID. Pacienti byli randomizováni (1 : 1) k podávání 160 mg bimekizumabu každé 4 týdny až do 52. týdne, nebo placeba až do 16. týdne následovaného podáváním 160 mg bimekizumabu každé 4 týdny až do 52. týdne. Na začátku měli pacienti příznaky nr-axSpA průměrně po 9 let (medián 5,5 roku). 10,6 % pacientů bylo dříve léčeno inhibitorem TNFα.
Studie BE MOBILE 2 (AS0011) hodnotila 332 pacientů s aktivní AS stanovenou dokumentovaným radiologickým důkazem (RTG) při splnění kritérií Modified New York pro AS. Pacienti měli aktivní onemocnění definované jako BASDAI ≥ 4 a bolest páteře ≥ 4 na číselné hodnotící stupnici (NRS) od 0 do 10 (z BASDAI položky 2). Pacienti museli mít v anamnéze nedostatečnou odpověď na 2 různá NSAID nebo intoleranci či kontraindikaci NSAID. Pacienti byli randomizováni (2 : 1) k podávání 160 mg bimekizumabu každé 4 týdny až do 52. týdne, nebo placeba až do 16. týdne následované podáváním 160 mg bimekizumabu každé 4 týdny až do 52. týdne. Na začátku měli pacienti příznaky AS v průměru 13,5 roku (medián 11 roků). 16,3 % pacientů bylo dříve léčeno inhibitorem TNFα.
Klinická odezva
Léčba bimekizumabem vedla v 16. týdnu u populací pacientů s nr-axSpA i AS k významnému zlepšení známek a příznaků a ukazatelů aktivity onemocnění ve srovnání s placebem (viz tabulka 9). Klinické odpovědi přetrvávaly až do 52. týdne u obou populací pacientů, jak bylo hodnoceno podle všech cílových parametrů uvedených v tabulce 9.
Tabulka 9: Klinické odpovědi ve studiích BE MOBILE 1 a BE MOBILE 2
BE MOBILE 1 (nr-axSpA)
BE MOBILE 2 (AS)
Placebo
BKZ 160 mg
Rozdíl vůči
Placebo
BKZ 160 mg
Rozdíl vůči
(n = 126)
Q4W
placebu (95%
(n = 111)
Q4W
placebu (95%
n (%)
(n = 128)
IS)
a)
n (%)
(n = 221)
IS)
a)
n (%)
n (%)
ASAS 40
16. týden
27 (21,4)
61 (47,7)*
26,2 (14,9; 37,5)
25 (22,5)
99 (44,8)*
22,3 (11,5; 33,0)
52. týden
78 (60,9)
129 (58,4)
ASAS 40
u pacientů
(n = 109)
(n = 118)
(n = 94)
(n = 184)
dosud
25 (22,9)
55 (46,6)
24,8 (12,4; 37,1)
22 (23,4)
84 (45,7)*
22,3 (10,5; 34,0)
neléčených
73 (61,9)
108 (58,7)
inhibitory
TNFα
16. týden
52. týden
ASAS 20
16. týden
48 (38,1)
88 (68,8)*
30,7 (19,0; 42,3)
48 (43,2)
146 (66,1)*
22,8 (11,8; 33,8)
52. týden
94 (73,4)
158 (71,5)
ASAS -
částečná
9 (7,1)
33 (25,8)*
18,6 (9,7; 27,6)
8 (7,2)
53 (24,0)*
16,8 (8,1; 25,5)
remise
38 (29,7)
66 (29,9)
16. týden
52. týden
ASDAS - velké
zlepšení
16. týden
9 (7,1)
35 (27,3)*
20,2 (11,2; 29,3)
6 (5,4)
57 (25,8)*
20,4 (11,7; 29,1)
52. týden
47 (36,7)
71 (32,1)
BASDAI-50
16. týden
27 (21,4)
60 (46,9)
25,3 (14,0; 36,6)
29 (26,1)
103 (46,6)
20,5 (9,6; 31,4)
52. týden
69 (53,9)
119 (53,8)
BKZ 160 mg Q4W = bimekizumab 160 mg každé 4 týdny. ASDAS = skóre aktivity onemocnění ankylozující spondylitidy.
Používá se NRI.
a) Jsou zobrazeny neupravené rozdíly.
*p < 0,001 oproti placebu, upraveno pro multiplicitu.
Podíl pacientů ve studii BE MOBILE 1, kteří dosáhli ASDAS < 2,1 (kombinace ASDAS-neaktivní onemocnění [ID] a ASDAS-nízká úroveň onemocnění [LD]) v 16. týdnu, byl 46,1 % ve skupině s bimekizumabem oproti 21,1 % ve skupině s placebem (vícenásobná imputace). V 52. týdnu dosáhlo 61,6 % pacientů ve skupině s bimekizumabem ASDAS < 2,1, včetně 25,2 % v inaktivním stavu onemocnění (ASDAS < 1,3).
Podíl pacientů ve studii BE MOBILE 2, kteří dosáhli ASDAS < 2,1 (kombinace ASDAS-ID
a ASDAS-LD) v 16. týdnu, byl 44,8 % ve skupině s bimekizumabem oproti 17,4 % ve skupině
s placebem (vícenásobná imputace). V 52. týdnu dosáhlo 57,1 % pacientů ve skupině
s bimekizumabem ASDAS < 2,1, včetně 23,4 % v inaktivním stavu onemocnění (ASDAS < 1,3).
Všechny čtyři složky ASAS 40 (celková bolest páteře, ranní ztuhlost, funkční index ankylozující spondylitidy - Bath Ankylosing Spondylitis Functional Index [BASFI] a celkové hodnocení aktivity onemocnění pacientem – Patient's Global Assessment of Disease Activity [PGADA]) se léčbou bimekizumabem zlepšily a přispěly k celkové odpovědi ASAS 40 v 16. týdnu a tato zlepšení přetrvávala až do 52. týdne u obou populací pacientů.
Zlepšení dalších měření účinnosti jsou uvedena v tabulce 10.
Tabulka 10: Další měření účinnosti ve studiích BE MOBILE 1 a BE MOBILE 2
BE MOBILE 1 (nr-axSpA)
BE MOBILE 2 (AS)
Placebo(n = 126)
BKZ 160 mgQ4W(n = 128)
Placebo(n = 111)
BKZ 160 mgQ4W(n = 221)
Noční bolest páteře
Výchozí stav
6,7
6,9
6,8
6,6
Průměrná změna od výchozího stavu v 16. týdnu
−1,7
−3,6*
−1,9
−3,3*
Průměrná změna od výchozího stavu v 52. týdnu
−4,3
−4,1
BASDAI
Výchozí stav
6,7
6,9
6,5
6,5
Průměrná změna od výchozího stavu v 16. týdnu
−1,5
−3,1*
−1,9
−2,9*
Průměrná změna od výchozího stavu v 52. týdnu
−3,9
−3,6
BASMI
Výchozí stav
3,0
2,9
3,8
3,9
Průměrná změna od výchozího stavu v 16. týdnu
−0,1
−0,4
−0,2
−0,5**
Průměrná změna od výchozího stavu v 52. týdnu
−0,6
−0,7
hs-CRP (mg/l)
Výchozí stav (geometrický průměr)
5,0
4,6
6,7
6,5
Poměr k výchozímu stavu v 16. týdnuPoměr k výchozímu stavu v 52. týdnu
0,8
0,40,4
0,9
0,40,3
BASMI = Bath Ankylosing Spondylitis Metrology Index. Hs-CRP = vysoce citlivý C-reaktivní protein Používá se MI.
*p < 0,001 imputace na základě reference, versus placebo, upraveno pro multiplicitu. **p < 0,01 imputace na základě
reference, versus placebo, upraveno pro multiplicitu.
Bimekizumab byl spojen s rychlým nástupem účinnosti jak u populace pacientů s nr-axSpA, tak u populace pacientů s AS.
Odpovědi na léčbu byly u pacientů léčených bimekizumabem pro ASAS 40 větší než u pacientů na placebu již v 1. týdnu ve studii BE MOBILE 1 (16,4 % vs. 1,6 %, nominální p<0,001) a ve 2. týdnu BE MOBILE 2 (16,7 % vs. 7,2 %, nominální p<0,019).
Bimekizumab byl také spojen s rychlým poklesem systémového zánětu měřeného hladinami hs-CRP již ve 2. týdnu u populací pacientů s nr-axSpA i AS, s nominálními hodnotami p<0,001 v obou studiích.
Čas (týden)
Míra odpovědi ASAS 40
Obrázek 7: Odpověď ASAS 40 v čase až do 52. týdne ve studii BE MOBILE 1 (NRI)
Pacienti na placebu přešli na bimekizumab 160 mg Q4W v 16. týdnu
Čas (týden)
Míra odpovědi ASAS 40
Obrázek 8: Odpověď ASAS 40 v čase až do 52. týdne ve studii BE MOBILE 2 (NRI)
Pacienti na placebu přešli na bimekizumab 160 mg Q4W v 16. týdnu
V integrované analýze ve studiích BE MOBILE 1 a BE MOBILE 2 u pacientů léčených bimekizumabem, kteří dosáhli odpovědi ASAS 40 v 16. týdnu, si 82,1 % udrželo tuto odpověď v 52. týdnu.
Účinnost bimekizumabu byla prokázána bez ohledu na věk, pohlaví, rasu, trvání onemocnění, výchozí stav zánětu, výchozí hodnoty ASDAS a současně podávané cDMARD.
Podobná odpověď ASAS 40 byla pozorována u pacientů bez ohledu na předchozí expozici inhibitoru TNFα.
V 16. týdnu mezi pacienty s entezitidou na začátku byl podíl pacientů (NRI) s ústupem entezitidy
hodnocený podle Maastrichtského indexu entezitidy ankylozující spondylitidy (MASES) větší
u bimekizumabu ve srovnání s placebem (BE MOBILE 1: 51,1 % oproti 23,9 % a BE MOBILE 2: 51,5 % oproti 32,8 %). Ústup entezitidy bimekizumabem byl v obou studiích zachován až do 52. týdne (BE MOBILE 1: 54,3 % a BE MOBILE 2: 50,8 %).
Snížení zánětu
Bimekizumab snižoval zánět měřený pomocí hs-CRP (viz tabulka 10) a hodnocený pomocí MRI ve zobrazovací dílčí studii. Známky zánětu byly hodnoceny ze snímků MRI na začátku a v 16. týdnu a vyjádřeny jako změna od výchozí hodnoty ve skóre Spondyloarthritis Research Consortium of Canada (SPARCC) pro sakroiliakální klouby a Ankylosing Spondylitis spine Magnetic Resonance Imagine-activity (ASspiMRI-a skóre v Berlínské modifikaci) pro páteř. U pacientů léčených
bimekizumabem bylo ve srovnání s placebem pozorováno snížení zánětlivých příznaků
v sakroiliakálních kloubech a páteři (viz tabulka 11). Snížení zánětu měřené pomocí hs-CRP a hodnocené pomocí MRI se udrželo do 52. týdne.
Tabulka 11: Redukce zánětu hodnocená pomocí MRI v BE MOBILE 1 a BE MOBILE 2
BE MOBILE 1 (nr-axSpA)
BE MOBILE 2 (AS)
Placebo
BKZ 160 mgQ4W
Placebo
BKZ 160 mgQ4W
Skóre SPARCC
Průměrná změna od výchozího stavu
a)
−1,56
−6,15
0,59
−4,51
v 16. týdnu
(n = 62)
(n = 78)
(n = 46)
(n = 81)
−7,57
−4,67
Průměrná změna od výchozího stavu
a)
(n = 67)
(n = 78)
v 52. týdnu
Skóre ASspiMRI-a (Berlínské
modifikace) score
0,03
0,36
−0,34
−2,23
Průměrná změna od výchozího stavu
a)
(n = 60)
(n = 74)
(n = 46)
(n = 81)
v 16. týdnu
−0,70
−2,38
(n = 65)
(n = 77)
Průměrná změna od výchozího stavu
a)
v 52. týdnu
a) Změny od výchozího stavu jsou založeny na pozorovaných případech, jak byly hodnoceny centrálním čtením souboru
dat 52. týdne.
Fyzické funkce a další výsledky související se zdravím
Pacienti léčení bimekizumabem vykazovali významné zlepšení fyzické funkce hodnocené pomocí BASFI oproti výchozí hodnotě, ve srovnání s placebem. (Změna průměru součtu nejmenších čtverců od výchozí hodnoty v 16. týdnu ve studii BE MOBILE 1: −2,4 versus −0,9, p < 0,001 a ve studii BE MOBILE 2: −2,0 versus −1,0, p < 0,001.) Pacienti léčení bimekizumabem hlásili významné zlepšení oproti výchozí hodnotě ve srovnání s pacienty léčenými placebem ve skóre SF-36 PCS (Změna průměru součtu nejmenších čtverců od výchozí hodnoty v 16. týdnu ve studii BE MOBILE 1: 9,3 oproti 5,4, p < 0,001 a ve studii BE MOBILE 2: 8,5 oproti 5,2, p < 0,001).
Pacienti léčení bimekizumabem hlásili významné zlepšení kvality života související se zdravím oproti výchozí hodnotě měřené pomocí dotazníku AS Quality of Life Questionnaire (ASQoL) ve srovnání s placebem (průměrná změna LS od výchozí hodnoty v 16. týdnu ve studii BE MOBILE 1: −4,9 oproti
−2,3, p < 0,001 a ve studii BE MOBILE 2: −4,6 oproti −3,0, p < 0,001) a také významné snížení únavy, jak bylo hodnoceno skóre FACIT - Fatigue (průměrná změna od výchozí hodnoty v 16. týdnu ve studii BE MOBILE 1: 8,5 pro bimekizumab oproti 3,9 pro placebo a ve studii BE MOBILE 2: 8,4 pro bimekizumab oproti 5,0 pro placebo).
Zlepšení dosažená v 16. týdnu ve všech měřeních fyzických funkcí a dalších výše uvedených výsledcích souvisejících se zdravím (BASFI, SF-36 PCS, ASQoL a FACIT - Fatigue skóre) byla v obou studiích zachována až do 52. týdne.
Extraartikulární manifestace
Ve shromážděných datech ze studie BE MOBILE 1 (nr-axSpA) a studie BE MOBILE 2 (AS)
v 16. týdnu byl podíl pacientů, u kterých došlo k rozvoji uveitidy, nižší u bimekizumabu (0,6 %) ve
srovnání s placebem (4,6 %). Incidence uveitidy zůstala při dlouhodobé léčbě bimekizumabem nízká (1,2/100 pacientoroků v souhrnných studiích fáze 2/3).
Hidradenitis suppurativa
Bezpečnost a účinnost bimekizumabu byla hodnocena u 1 014 dospělých pacientů (ve věku nejméně 18 let) se středně těžkou až těžkou hidradenitis suppurativa (HS) ve dvou multicentrických, randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích fáze 3 (HS0003 – BE HEARD I a HS0004 – BE HEARD II). Pacienti měli diagnózu HS po dobu nejméně 6 měsíců se stupněm onemocnění II nebo III podle Hurleyho klasifikace a ≥ 5 zánětlivých lézí (tj. počet abscesů plus počet zánětlivých ložisek) a měli v anamnéze neadekvátní odpověď v průběhu systémového podávání antibiotik k léčbě HS.
V obou studiích byli pacienti randomizováni (v poměru 2 : 2 : 2 : 1) k užívání bimekizumabu 320 mg každé 2 týdny po dobu 48 týdnů (320 mg Q2W/Q2W) nebo bimekizumabu 320 mg každé 4 týdny po dobu 48 týdnů (320 mg Q4W/Q4W) nebo bimekizumabu 320 mg každé 2 týdny do 16. týdne, po kterém následovalo 320 mg každé 4 týdny do 48. týdne (320 mg Q2W/Q4W) nebo placebo až do
16. týdne, po kterém následovalo 320 mg bimekizumabu každé 2 týdny až do 48. týdne. Souběžné užívání perorálních antibiotik bylo povoleno, pokud byl pacient na stabilním dávkovém režimu doxycyklinu, minocyklinu nebo ekvivalentního systémového tetracyklinu po dobu 28 dnů před výchozím stavem.
Primárním cílovým parametrem účinnosti v obou studiích byla klinická odpověď hidradenitis suppurativa 50 (Hidradenitis Suppurativa Clinical Response 50, HiSCR
50
) v 16. týdnu, tj. alespoň 50% snížení celkového počtu abscesů a zánětlivých ložisek bez nárůstu počtu abscesů nebo sekrečních tunelů oproti výchozímu stavu.
Základní charakteristiky byly konzistentní napříč oběma studiemi a odrážely populaci se středně těžkou až těžkou HS. Pacienti měli medián doby trvání onemocnění 5,3 roku (průměr 8,0 let). Podíl pacientů ve stádiu II dle Hurleyho a ve stádiu III byl 55,7 % (50,3 % ve studii HS0003 a 61,1 % ve studii HS0004) a 44,3 % (49,7 % ve studii HS0003 a 38,9 % ve studii HS0004), přičemž
8,5 % pacientů podstupovalo souběžnou antibiotickou léčbu HS. Průměrné celkové skóre základního Dermatologického indexu kvality života (Dermatology Life Quality Index , DLQI) bylo 11,4. Celkem 56,8 % pacientů byly ženy a průměrný věk všech pacientů byl 36,6 let. Celkem 79,7 % pacientů byli běloši a 10,8 % byli černoši nebo Afroameričané. Aktivními kuřáky bylo 45,6 % pacientů.
Klinická odpověď
Léčba bimekizumabem vedla ke klinicky relevantnímu zlepšení aktivity onemocnění ve srovnání s placebem v 16. týdnu. Klíčové výsledky účinnosti jsou uvedeny v tabulkách 12 a 13. Výsledky uvedené v tabulce 12 odrážejí předem definovanou primární analýzu, ve které jakékoli systémové užívání antibiotik před 16. týdnem vedlo k imputaci absence odpovědi. V tabulce 13 jediné systémové užívání antibiotik, které zkoušející lékař považoval za záchrannou léčbu HS, vedlo k imputaci absence odpovědi.
Tabulka 12: Odpověď ve studii BE HEARD I a BE HEARD II v 16.týdnu - primární analýza
a
BE HEARD I
BE HEARD II
Placebo (n = 72)
BKZ 320 mg Q4W(n = 144)
BKZ 320 mg Q2W(n = 289)
Placebo (n = 74)
BKZ 320 mg Q4W(n = 144)
BKZ 320 mg Q2W(n = 291)
HiSCR50, % (95% CI)
28,7(18,1; 39,3)
45,3(36,8; 53,8)
47,8* (41,8; 53,7)
32,2(21, 4; 42,9)
53,8* (45,4; 62,1)
52,0* (46,1; 57,8)
HiSCR75, % (95% CI)
18,4(9,3; 27,5)
24,7(17,3; 23,1)
33,4* (27,8; 39,1)
15,6(7,2; 24,0)
33,7* (25,7; 41,7)
35,7* (30,1; 41,3)
Odpověď nejhorší bolesti kůže HSSDD
b
%(95% CI)
15,0(3,6; 26,5)
22,1(12,7; 31,4)
32,3(25,1; 39,5)
10,9(1,7; 20,1)
28,6(19,5; 37,8)
31,8(25,1; 38,4)
a) Pacienti, kteří z jakéhokoli důvodu užívají systémová antibiotika, nebo kteří ukončí účast kvůli nežádoucí příhodě či nedostatečné účinnosti, se považují za non-respondéry při všech následujících návštěvách z hlediska proměnných léčebné odpovědi (nebo podléhají vícenásobné imputaci pro kontinuální proměnné). Další chybějící údaje byly imputovány prostřednictvím vícenásobné imputace.
b) Odpověď bolesti kůže na základě prahové hodnoty klinicky významné změny v rámci pacienta (která se definuje jako
alespoň 3bodový pokles týdenního skóre nejhorší bolesti kůže deníku příznaků hidradenitis suppurativa (Hidradenitis Suppurativa Symptom Daily Diary, HSSDD) oproti výchozímu stavu) v 16. týdnu u účastníků se skóre ≥ 3 ve výchozím stavu. Pro studii BE HEARD I: n = 46 pro placebo, n = 103 pro BKZ Q4W a n = 190 pro BKZ Q2W; BE HEARD II: n = 49 pro placebo, n = 108 pro BKZ Q4W a n = 209 pro BKZ Q2W.
*p < 0,025 oproti placebu, upraveno pro multiplicitu.
Tabulka 13: Odpověď ve studii BE HEARD I a BE HEARD II v 16. týdnu - podpůrná analýza
a
BE HEARD I
BE HEARD II
Placebo (n = 72)
BKZ 320 mg Q4W(n = 144)
BKZ 320 mg Q2W(n = 289)
Placebo (n = 74)
BKZ 320 mg Q4W(n = 144)
BKZ 320 mg Q2W(n = 291)
HiSCR50, % (95% CI)
34,0(23,0; 45,1)
53,5(45,0; 62,0)
55,2(49,2; 61,1)
32,3(21,5; 43,1)
58,5(50,2; 66,8)
58,7(53,0; 64,5)
HiSCR75, % (95% CI)
18,3(9,3; 27,3)
31,4(23,5; 39,4)
38,7(32,9; 44,5)
15,7(7,2; 24,1)
36,4(28,3; 44,5)
39,7(34,0; 45,5)
Odpověď nejhorší bolesti kůže HSSDD
b
%(95% CI)
16,1(4,5; 27,8)
25,3(16,0; 34,7)
36,7(29,4; 44,1)
11,1(1,8; 20,4)
32,9(23,5; 42,4)
36,7(29,8; 43,6)
a)
Analýza post-hoc (modifikovaná imputace non-respondérů [Modified Non-Responder Imputation, mNRI]): Pacienti, kteří z jakéhokoli důvodu užívají systémová antibiotika jako záchrannou léčbu na HS, jak definuje zkoušející lékař, nebo kteří ukončí účast kvůli nežádoucí příhodě či nedostatečné účinnosti, se považují za non-respondéry při všech následujících návštěvách z hlediska proměnných léčebné odpovědi (nebo podléhají vícenásobné imputaci pro kontinuální proměnné). Další chybějící údaje byly imputovány prostřednictvím vícenásobné imputace.
b) Odpověď bolesti kůže na základě prahové hodnoty klinicky významné změny v rámci pacienta (která se definuje jako alespoň 3bodový pokles týdenního skóre nejhorší bolesti kůže deníku příznaků hidradenitis suppurativa (Hidradenitis Suppurativa Symptom Daily Diary, HSSDD) oproti výchozímu stavu) v 16. týdnu u účastníků se skóre ≥ 3 ve výchozím stavu. Pro studii BE HEARD I: n = 46 pro placebo, n = 103 pro BKZ Q4W a n = 190 pro BKZ Q2W; BE HEARD II: n = 49 pro placebo, n = 108 pro BKZ Q4W a n = 209 pro BKZ Q2W.
V obou studiích došlo k nástupu účinku bimekizumabu již ve 2. týdnu.
Účinnost bimekizumabu byla prokázána bez ohledu na předchozí biologickou léčbu a systémové užívání antibiotik ve výchozím stavu.
Klinické odpovědi zůstaly v obou studiích zachovány až do 48. týdne (viz tabulka 14).
Tabulka 14: Odpověď ve studii BE HEARD I a BE HEARD II ve 48. týdnu (mNRI
*
)
BE HEARD I
BE HEARD II
BKZ 320 mg Q4W/Q4W(n = 144)
BKZ 320 mg Q2W/Q4W(n = 146)
BKZ 320 mg Q2W/Q2W(n = 143)
BKZ 320 mg Q4W/Q4W(n = 144)
BKZ 320 mg Q2W/Q4W(n = 146)
BKZ 320 mg Q2W/Q2W(n = 145)
HiSCR50, %
52,7
61,4
60,6
63,2
63,8
60,6
HiSCR75, %
40,5
44,7
47,6
53,9
48,8
47,3
*mNRI (modifikovaná imputace non-respondérů): Pacienti, kteří užívají systémová antibiotika jako záchrannou léčbu na HS, jak definuje zkoušející lékař, nebo kteří ukončí účast kvůli nežádoucí příhodě či nedostatečné účinnosti, se považují za non- respondéry při všech následujících návštěvách (nebo se u nich provádí vícenásobná imputace u kontinuálních proměnných). Tento průzkumný přístup k nakládání s chybějícími daty byl proveden post-hoc.
Kvalita života související se zdravím
Napříč oběma studiemi vykazovali pacienti léčení bimekizumabem oproti placebu vyšší významné zvýšení své kvality života související se zdravím měřené pomocí pro kůži specifického standardního skóre DLQI (tabulka 15).
Tabulka 15: Kvalita života související se zdravím ve studii BE HEARD I a BE HEARD II v 16. týdnu
BE HEARD I
BE HEARD II
Placebo (n = 72)
BKZ 320 mg Q4W(n = 144)
BKZ 320 mg Q2W(n = 289)
Placebo (n = 74)
BKZ 320 mg Q4W(n = 144)
BKZ 320 mg Q2W(n = 291)
Celkové skóre DLQIStřední cfb
a
(SE)
−2,9 (0,8)
−5,4 (0,6)
−5,0 (0,4)
−3,2 (0,6)
−4,5 (0,5)
−4,6 (0,3)
Celkové skóre DLQI se pohybuje mezi 0 a 30, přičemž vyšší skóre ukazují na nižší HRQoL (Health-related quality of life). Pacienti, kteří z jakéhokoli důvodu užívají systémová antibiotika jako záchrannou léčbu na HS, jak definuje zkoušející lékař, nebo kteří ukončí účast kvůli nežádoucí příhodě či nedostatečné účinnosti, podléhají vícenásobné imputaci. Další chybějící údaje byly imputovány prostřednictvím vícenásobné imputace.
a) cfb (change from baseline): změna oproti výchozímu stavu.
Zlepšení dosažené v 16. týdnu v měření kvality života související se zdravím u bimekizumabu zůstalo
zachováno až do 48. týdne. Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií
s přípravkem Bimzelx u jedné nebo více podskupin pediatrické populace při léčbě psoriázy, chronické idiopatické artritidy a hidradenitis suppurativa (informace o použití u pediatrické populace viz
bod 4.2).
⚠️ Upozornění
Sledovatelnost
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.
Infekce
Bimekizumab může zvýšit riziko infekcí, jako jsou infekce horních cest dýchacích a orální kandidóza
(viz bod
4.8
).
Při zvažování použití bimekizumabu u pacientů s chronickou infekcí nebo rekurentní infekcí v anamnéze je třeba postupovat opatrně. Léčba bimekizumabem se nesmí zahájit u pacientů
s jakoukoli klinicky významnou aktivní infekcí, dokud infekce neustoupí nebo není adekvátně léčena
(viz bod
4.3
).
Pacienti léčení bimekizumabem mají být poučeni, aby vyhledali lékaře, pokud se objeví známky nebo příznaky naznačující infekci. Pokud se u pacienta infekce objeví, je třeba pacienta pečlivě sledovat. Pokud se infekce stane závažnou nebo nereaguje na standardní léčbu, je nutno léčbu přerušit až do vymizení příznaků infekčního onemocnění.
Hodnocení tuberkulózy (TBC) před léčbou
Před zahájením léčby bimekizumabem mají být pacienti vyšetřeni na přítomnost TBC. Bimekizumab nesmí být podáván pacientům s aktivní TBC (viz bod
4.3
). V průběhu léčby bimekizumabem mají být u pacientů monitorovány známky a příznaky aktivní TBC. Před zahájením léčby bimekizumabem má být zvážena léčba TBC u pacientů s anamnézou latentní nebo aktivní TBC, u kterých nelze potvrdit odpovídající předchozí léčbu.
Zánětlivé střevní onemocnění
Při podávání bimekizumabu byly hlášeny nové případy nebo exacerbace zánětlivého střevního onemocnění (viz bod
4.8
). Bimekizumab se u pacientů se zánětlivým střevním onemocněním nedoporučuje. Pokud se u pacienta vyskytnou známky a příznaky zánětlivého střevního onemocnění nebo dojde k exacerbaci již existujícího zánětlivého střevního onemocnění, je třeba podávání bimekizumabu přerušit a zahájit odpovídající léčbu.
Hypersenzitivita
U inhibitorů IL-17 byly pozorovány závažné hypersenzitivní reakce včetně anafylaktických reakcí. Pokud nastane závažná hypersenzitivní reakce, musí být podávání bimekizumabu ihned ukončeno a má se zahájit vhodná léčba.
Očkování
Před zahájením léčby bimekizumabem má být zváženo dokončení všech očkování příslušných pro daný věk v souladu s aktuálními vakcinačními doporučeními.
Pacientům léčeným bimekizumabem nemají být podávány živé vakcíny.
Pacienti léčení bimekizumabem mohou dostat inaktivované (neživé vakcíny). Zdraví jedinci, kteří dostali jednu dávku 320 mg bimekizumabu dva týdny před vakcinací inaktivovanou vakcínou proti sezónní chřipce, měli podobné protilátkové odpovědi jako jedinci, kteří bimekizumab před vakcinací nedostali.
Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje 0,4 mg polysorbátu 80 v 1 ml roztoku. Polysorbáty mohou způsobit
alergické reakce.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.