DOSTINEX 0,5MG Tableta

Obecné Tak jako u jiných ergolinových derivátů, má být kabergolin podáván se zvláštní opatrností pacientům trpícím těžkým kardiovaskulárním onemocněním, Raynaudovým syndromem, peptickým vředem, krvácením z gastrointestinálního traktu a osobám, v jejichž anamnéze je závažná (zejména psychotická) duševní porucha. Pacienti se vzácným dědičným onemocněním intolerance galaktózy, deficiencí laktázy nebo malabsorbcí glukózy-galaktózy by neměli tento přípravek užívat. Jaterní nedost atečnost U pacientů se závažnou jaterní nedostatečností, kteří jsou dlouhodobě léčeni kabergolinem, je vhodné podávat nižší dávky.‍​‍‍‍​‍‍‍‍‍‍‍‍​‍ U pacientů se závažnou jaterní nedostatečností (Child-Pugh třída C) byl po podání jednorázové dávky 1 mg pozorován nárůst v AUC ve srovnání se zdravými dobrovolníky a s pacienty s nižším stupněm jaterní nedostatečnosti. P ost urální h ypotenze Po podání kabergolinu se může vyskytnout posturální hypotenze. Proto je nutná opatrnost vždy, když se má kabergolin užívat souběžně s jinými léky snižujícími krevní tlak. Fibróza, post ižení srdečních chlopní a klinické jevy, které mohou s uvedenými st avy souviset Po dlouhodobém užívání ergolinových derivátů s agonistickým působením na serotoninovém 5HT2B receptoru, jako je kabergolin, se vyskytly fibrotické a serózní zánětlivé poruchy jako je pleuritida, pleurální výpotek, pleurální fibróza, plicní fibróza, perikarditida, perikardiální výpotek, srdeční chlopenní vada zahrnující jednu nebo více chlopní (aortální, mitrální a trikuspidální) nebo retroperitoneální fibróza. V některých případech se příznaky či manifestace srdeční chlopenní vady po vysazení kabergolinu zlepšily. V souvislosti s pleurálními výpotky/fibrózou byla pozorována abnormálně zvýšená sedimentace erytrocytů. V případech nevysvětlitelného zvýšení sedimentace erytrocytů k abnormálním hodnotám se doporučuje provést rentgenové vyšetření plic. Vzhledem k tomu, že srdeční chlopenní vada byla spojována s kumulativními dávkami, měli by být pacienti léčeni nejnižší účinnou dávkou. Při každé návštěvě pacienta je pro potvrzení vhodnosti další léčby kabergolinem nutné přehodnotit profil přínosu/rizika léčby kabergolinem. P řed zahájením dlouhodobé léčby K vyloučení asymptomatického chlopenního postižení musí všichni nemocní podstoupit vyšetření srdce a cév včetně echokardiografie. Před zahájením léčby je dále vhodné provést vyšetření sedimentace erytrocytů nebo jiných markerů zánětu, funkce plic/rentgen plic a funkce ledvin. Není známo, zda léčba kabergolinem může u pacientů s chlopenní regurgitací zhoršit základní onemocnění. Při průkazu chlopenní fibrózy by pacient neměl být kabergolinem léčen (viz bod 4.3 ) B ěhem dlouhodobé léčby Vzhledem k tomu, že fibrotické změny se vyvíjejí pozvolna, je třeba pacienty z hlediska vývoje těchto změn pravidelně sledovat. Z toho důvodu je nutné pátrat po projevech: onemocnění dýchacího traktu jako je dyspnoe, dechová nedostatečnost, přetrvávající kašel nebo bolest na hrudi. renální insuficience, obstrukce vývodných močových cest, obstrukce břišních cév, které mohou být provázeny bolestmi v bederní krajině či otoky dolních končetin; retroperitoneální fibróza se může rovněž manifestovat bolestmi břicha či přítomností hmatné rezistence. srdečního selhání; případy chlopenní a perikardiální fibrózy se často manifestovaly jako srdeční selhání. Proto je nutné v případě známek srdeční insuficience vyloučit chlopenní fibrózu a konstriktivní perikarditidu. Z hlediska záchytu fibrotických změn je nezbytné sledovat klinický stav pacienta. Po zahájení léčby musí být do 3-6 měsíců provedeno echokardiografické vyšetření; poté se frekvence echokardiografických vyšetření stanovuje podle individuálního klinického zhodnocení (se zvláštním důrazem na výše uvedené příznaky), nejméně však po 6-12 měsících. Kabergolin je nutné vysadit, pokud echokardiografie odhalí chlopenní regurgitaci (případně zhoršení již přítomné regurgitace) nebo restrikci či ztluštění chlopenních cípů (viz bod 4.3 ). Potřeba dalšího klinického sledování (např. fyzikálního vyšetření zahrnujícího poslechové vyšetření srdce, rentgenového vyšetření, CT vyšetření) se určuje podle individuálního stavu nemocného. K záchytu vývoje fibrózy mohou přispět další vyšetření, jako je vyšetření sedimentace erytrocytů nebo stanovení hladiny kreatininu v séru. S omnolence/náhlý nást up spánku Kabergolin je spojován s výskytem somnolence. Agonisty dopaminu mohou být spojeny s epizodami náhlého nástupu spánku, zejména u pacientů trpících Parkinsonovou nemocí. Je vhodné zvážit redukci dávkování nebo ukončení terapie (viz bod 4.7 ). Zábrana, resp. zást ava fyziologického p rocesu laktace Kabergolin, podobně jako jiné námelové deriváty, by neměly užívat ženy s anamnézou preeklampsie nebo pacientky s poporodní hypertenzí, není-li přínos pro pacientku vyšší než případné riziko. U žen, které byly po porodu léčeny kabergolinem pro inhibici laktace, byly hlášeny závažné nežádoucí účinky, včetně hypertenze, infarktu myokardu, záchvatů křečí, cévní mozkové příhody či psychických poruch. U některých pacientek předcházely rozvoji záchvatů křečí či cévní mozkové příhody silné bolesti hlavy a/nebo přechodné poruchy zraku. V průběhu léčby je třeba pečlivě sledovat krevní tlak. Objeví-li se hypertenze, pocit tísně na hrudi, závažná, progredující či přetrvávající bolest hlavy (s poruchou zraku či bez ní) nebo známky toxického postižení centrálního nervového systému, je třeba léčbu kabergolinem ihned přerušit a pacientku vyšetřit. Kojícím ženám, u nichž se má vyvolat zástava již rozvinuté laktace, by se kabergolin neměl aplikovat ve vyšších jednotlivých dávkách než 0,25 mg (viz bod 4.2 ). Léčby poruch spoj ených s hyperprolaktin emií Vzhledem k tomu, že syndrom amenorea-galaktorea a infertilita mohou souviset s výskytem hypofyzárních tumorů, je před zahájením terapie kabergolinem indikováno kompletní vyšetření zaměřené na hypofýzu. Kabergolin má schopnost obnovit ovulaci a fertilitu u žen se syndromem hyperprolaktinemického hypogonadismu. Před podáním kabergolinu je nutné vyloučit těhotenství. Vzhledem k omezeným klinickým zkušenostem a dlouhému poločasu přípravku, je vhodné po nástupu pravidelných ovulačních cyklů plánovat početí s odstupem minimálně měsíc po vysazení kabergolinu. Protože nelze vyloučit možnost otěhotnění ještě před prvním nástupem menstruačního krvácení, doporučuje se provádět těhotenské testy už během období amenorey minimálně každé čtyři týdny, a jakmile se menstruační krvácení obnoví, má se test provést při každém opoždění nástupu menstruace o více než 3 dny. Ženám, které si nepřejí otěhotnět, by mělo být doporučeno, aby v průběhu léčby kabergolinem a po jeho vysazení používaly mechanické prostředky kontracepce až do doby, kdy se navrátí anovulační cykly. Jako důležité preventivní opatření by u všech žen, které otěhotní, měly být sledovány možné známky zvětšení hypofýzy, protože v období gestace může dojít k růstu preexistujících hypofyzárních tumorů. Psychiatrické poruchy Pacienti by měli být pravidelně monitorováni z důvodu možnosti rozvoje impulzivních poruch. Pacienti a jejich ošetřovatelé by měli být upozorněni, že u pacientů léčených agonisty dopaminu včetně přípravku DOSTINEX se mohou rozvinout symptomy impulzivních poruch včetně patologického hráčství, zvýšeného libida, hypersexuality, nutkavého utrácení nebo nakupování, záchvatovitého a nutkavého přejídání. Pokud se tyto příznaky objeví, mělo by se zvážit snížení dávky nebo postupné vysazení přípravku.