FETCROJA 1G Prášek pro koncentrát pro infuzní roztok

Hypersenzitivní reakce V souvislosti s léčbou cefiderokolem byly hlášeny případy hypersenzitivních reakcí (viz body 4.3 a 4.8 ). Pacienti s hypersenzitivitou na karbapenemy, peniciliny nebo jiná beta-laktamová antibiotika v anamnéze mohou být hypersenzitivní i na cefiderokol. Před zahájením terapie přípravkem Fetcroja je nutno pečlivě ověřit předchozí hypersenzitivní reakce na beta-laktamová antibiotika (viz bod 4.3 ). Pokud dojde k závažné alergické reakci, musí se léčba přípravkem Fetcroja okamžitě ukončit a zahájit adekvátní neodkladná opatření. Průjem vyvolaný bakteriemi Clostridioides difficile V souvislosti s léčbou cefiderokolem byl hlášen průjem vyvolaný bakteriemi Clostridioides difficile (Clostridioides difficile-associated diarrhoea, CDAD) (viz bod 4.8 ). Stav se, co se závažnosti týče, pohybuje od lehkého průjmu po fatální kolitidu a má být bráno v potaz u pacientů, u kterých se vyskytl průjem v průběhu nebo po podání cefiderokolu. Je nutné zvážit ukončení terapie cefiderokolem a použití podpůrných opatření, spolu s podáním specifické léčby účinné proti Clostridioides difficile. Nesmí se podávat léčivé přípravky, které inhibují střevní peristaltiku. Záchvat křečí Podání cefalosporinů bývá spojováno s potenciálem vyvolání záchvatů křečí. Pacienti s diagnostikovanými záchvatovými stavy mají pokračovat v antikonvulzní terapii. Pacienti, u kterých se vyskytne fokální tremor, myoklonus nebo záchvaty křečí mají být neurologicky vyšetřeni a pokud doposud nebyli léčeni antikonvulzivy, má u nich být tato terapie zahájena. Pokud je to nutné, má být dávka cefiderokolu upravena v závislosti na funkci ledvin (viz bod 4.2 ). Případně má být léčba cefiderokolem ukončena. Omezení klinických údajů V klinických hodnoceních byl cefiderokol používán pouze k léčbě pacientů s následujícími typy infekcí: komplikovanými infekcemi močových cest (complicated urinary tract infections, cUTI); nozokomiální pneumonií (hospital-acquired pneumonia, HAP), ventilátorovou pneumonií (ventilator- associated pneumonia, VAP), pneumonií vázanou na zdravotnická zařízení (healthcare-associated pneumonia, HCAP); sepsí a pacientů s bakteriemií (někteří bez identifikovaného primárního zdroje infekce). Použití cefiderokolu k léčbě pacientů s infekcemi způsobenými gramnegativními aerobními patogeny, kteří mají omezené možnosti léčby, je založeno na farmakokinetických/farmakodynamických analýzách cefiderokolu a omezených klinických údajích z randomizovaných klinických hodnocení, ve kterých bylo 80 pacientů léčeno cefiderokolem a 38 pacientů nejlepší dostupnou terapií infekcí způsobených organismy rezistentními ke karbapenemu. Celková mortalita pacientů s infekcemi způsobenými gramnegativními bakteriemi rezistentními ke karbapenemu U pacientů léčených cefiderokolem byla v randomizovaném, otevřeném hodnocení kriticky nemocných pacientů s infekcemi, o kterých bylo známo nebo existovalo podezření, že jsou způsobené gramnegativními bakteriemi rezistentními ke karbapenemu, pozorována vyšší mortalita ve srovnání s pacienty léčenými nejlepší dostupnou terapií (Best Available Therapy, BAT). Vyšší celková mortalita v případě cefiderokolu 28. den se vyskytla u pacientů léčených z důvodu nozokomiální pneumonie, bakteriemie a/nebo sepse [25/101 (24,8 %) oproti 9/49 (18,4 %) s BAT; léčebný rozdíl 6,4 %: 95% CI (-8,6; 19,2)]. Celková mortalita pacientů léčených celfiderocolem zůstala v průběhu celé studie vyšší [34/101 (33,7 %) oproti 9/49 (18,4 %) s BAT; léčebný rozdíl 15,3 %, 95% CI (-0,2; 28,6)]. Důvod zvýšení mortality nebyl stanoven. Ve skupině s cefiderokolem byla mortalita spojována s infekcí bakterií rodu Acinetobacter spp., která byla zastoupena v případě většiny infekcí způsobených nefermentujícími bakteriemi. Naopak v případě infekcí způsobených jinými nefermentujícími bakteriemi nebyla mortalita pacientů léčených cefiderokolem vyšší oproti pacientům léčeným BAT. Spektrum účinnosti cefiderokolu Cefiderokol je jen málo nebo není vůbec účinný proti většině grampozitivních organismů a anaerobů (viz bod 5.1 ). Pokud je známo nebo je suspektní, že k infekčnímu průběhu onemocnění přispívají tyto patogeny, je nutné použít další antibakteriální léčivé přípravky. Necitlivé organismy Použití cefiderokolu může mít za následek přemnožení necitlivých organismů, což může vyžadovat ukončení léčby nebo jiná odpovídající opatření. Monitorování renálních funkcí Funkce ledvin má být pravidelně monitorována, jelikož v průběhu terapie může být potřebná úprava dávky. Interakce léku s laboratorními testy Cefiderokol může vykazovat falešně pozitivní výsledky na diagnostickém proužku při rozboru moči (bílkovina v moči, ketony nebo okultní krvácení). Pro potvrzení pozitivních výsledků mají klinické laboratoře použít jiné metody testování. Antiglobulinový test (Coombsův test) sérokonverze V průběhu léčby cefiderokolem se mohou vyskytnout pozitivní výsledky přímého či nepřímého Coombsova testu. Dieta s omezeným příjmem sodíku Jedna 1g injekční lahvička obsahuje 7,64 mmol sodíku (přibližně 176 mg). Jedna 2g dávka cefiderokolu po rekonstituci se 100 ml injekčního roztoku chloridu sodného o koncentraci 0,9 % obsahuje 30,67 mmol (705 mg) sodíku, což odpovídá přibližně 35 % doporučeného maximálního denního příjmu potravou podle WHO pro dospělého. Celková denní dávka (2 g podávané 3krát denně) sodíku pocházející z terapie cefiderokolem je 2,1 g, což je těsně nad hranicí doporučeného maximálního denního příjmu podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku. Při rekonstituci ve 100 ml 5% injekčního roztoku glukózy poskytuje jedna 2g dávka cefiderokolu 15,28 mmol (352 mg) sodíku. Celková denní dávka sodíku (2 g podávané 3krát denně) pocházející z cefiderokolu rekonstituovaného v 5% injekčním roztoku glukózy je 1 056 mg, což odpovídá přibližně 53 % doporučeného maximálního denního příjmu potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.