Farmakoterapeutická skupina: hypofyzární a hypotalamické hormony a analoga, vasopressin a analoga ATC kód: H01BA02
Desmopressin Aristo obsahuje desmopressin, strukturální analog endogenního antidiuretického hormonu vasopressinu.
Rozdíl spočívá v dezaminaci cysteinu a v nahrazení L-argininu D-argininem. To má za následek podstatně delší působení a naprostou absenci presorického účinku při klinicky používaných dávkách. Desmopressin se ve srovnání s přirozeným hormonem vyznačuje zvýšenou a prodlouženou antidiuretickou aktivitou, přičemž jeho vazopresorická aktivita je velmi snížena. Desmopressin působí jako selektivní agonista na receptorech vasopressinu V2, umístěných primárně na buňkách sběrných kanálků ledvin.
Perorální podání dávky 0,1 až 0,2 mg desmopressinu ve formě tablety (odpovídající 60 mikrogramům a 120 mikrogramům perorálního lyofilizátu) způsobuje antidiuretický účinek, který trvá přibližně 8 hodin s významnými interindividuálními rozdíly.
Klinické studie s tabletami desmopressinu při léčbě nykturie ukázaly toto:
Minimálně 50% snížení průměrného počtu epizod nykturie bylo dosaženo u 39 % pacientů ve skupině s desmopressinem ve srovnání s 5 % pacientů ve skupině s placebem (p<0,0001).
Průměrný počet epizod nykturie se snížil o 44 % u pacientů ve skupině s desmopressinem ve srovnání s 15 % u pacientů ve skupině s placebem (p<0,0001).
Medián trvání prvního období nerušeného spánku se ve skupině s desmopressinem zvýšil o 64 %, ve srovnání s 20 % ve skupině s placebem (p<0,0001).
Průměrná délka první epizody nerušeného spánku se zvýšila o 2 hodiny ve skupině s desmopressinem ve srovnání s 31 min. ve skupině s placebem (p<0,0001).
Kvůli nežádoucím účinkům přerušilo léčbu během titrační fáze 8 % ze 448 pacientů užívajících desmopressin a 2 % z 295 pacientů ji přerušilo během dvojitě zaslepeného období studie (0,63 % pacientů užívajících desmopressin a 1,45 % pacientů s placebem).
⚠️ Upozornění
Před zahájením léčby
Před zahájením léčby desmopressinem pro indikace izolované noční enurézy u dětí a nykturie
u dospělých je nutné vyloučit jakoukoli organickou vezikosfinkterovou anomálii.
U starších pacientů a pacientů s kardiovaskulárními poruchami (koronární insuficience, arteriální hypertenze) a také u pacientů s rizikem intrakraniální hypertenze má být desmopressin podáván s opatrností a jeho dávkování má být v případě potřeby sníženo.
U pacientů trpících astmatem, cystickou fibrózou, epilepsií, migrénou nebo stavy charakterizovanými poruchami tekutin a/nebo rovnováhy elektrolytů je třeba desmopressin podávat s opatrností a v případě potřeby dávku snížit.
Při vysokých dávkách, zvláště v případě diabetu insipidu, může desmopressin někdy způsobit mírné zvýšení krevního tlaku, které vymizí se snížením dávky.
V případě kortikotropní insuficience nebo insuficience štítné žlázy musí být tyto stavy upraveny před zahájením léčby desmopressinem a po celou dobu jejího trvání, aby se zabránilo výskytu intoxikace vodou.
U pacientů s nykturií má být minimálně 2 dny před zahájením léčby veden mikční deník, který hodnotí frekvenci a objem močení pro diagnózu noční polyurie.
Pediatrická populace
Terapeutické zvládání dětské noční enurézy obecně začíná opatřeními v oblasti životního stylu
a alarmem nočního pomočování. Je důležité, aby zdravotničtí pracovníci zvážili tato opatření před zahájením léčby desmopressinem.
U dětí s izolovanou noční enurézou má pacient před zahájením léčby zaznamenávat frekvenci močení a pití po dobu 48 hodin a počet mokrých nocí po dobu 7 dnů.
Sledování léčby
Hyponatremie / Intoxikace vodou
U pacientů s urgencí/urgentní inkontinencí, organickými příčinami zvýšené frekvence močení nebo nykturií (např. benigní hyperplazie prostaty, infekce močových cest, žlučové kameny/nádory, polydipsie nebo maladaptivní diabetes mellitus) je třeba primárně řešit konkrétní příčinu problému.
Při léčbě primární noční enurézy a nykturie má být příjem tekutin snížen na minimum 1 hodinu před podáním večerní dávky až minimálně 8 hodin po jejím podání (viz bod
4.2
).
Ve dnech následujících po zahájení léčby nebo po zvýšení dávky se doporučuje monitorovat tělesnou hmotnost pacienta. Rychlý a výrazný nárůst tělesné hmotnosti může být známkou nadměrného zadržování tekutin.
Bez současného snížení příjmu tekutin může léčba vést k zadržování vody a/nebo hyponatremii (bolest hlavy, nauzea/zvracení, rychlý nárůst tělesné hmotnosti a v závažných případech křeče a kóma). V případě výskytu těchto příznaků, v indikacích izolované noční enurézy u dětí a nykturie u dospělých, je nutné léčbu přerušit a provést krevní ionogram k měření hladiny sodíku. Pokud je léčba obnovena, omezení příjmu tekutin má být přísnější.
Všichni pacienti nebo jejich ošetřovatelé mají být pečlivě poučeni o omezení příjmu tekutin.
U starších pacientů a u pacientů s nízkou hladinou sodíku v plazmě a u pacientů s vysokým objemem diurnální moči (2,8 až 3 litry) je zvýšeno riziko hyponatremie.
Aby se předešlo hyponatremii, je třeba u níže uvedených stavů věnovat zvláštní pozornost zadržování tekutin a častému monitorování plazmatických hladin sodíku:
současná léčba léky, o kterých je známo, že vyvolávají poruchy sekrece ADH (SIADH), jako jsou tricyklická antidepresiva, SSRI, chlorpromazin a karbamazepin
současná léčba NSAID.
Další doporučení
V indikacích izolované noční enurézy u dětí a nykturie u dospělých musí být léčba desmopressinem přerušena během interkurentních stavů charakterizovaných nerovnováhou vody a/nebo elektrolytů, jako jsou: infekční onemocnění, horečka, gastroenteritida.
Pomocné látky se známým účinkem
Desmopressin Aristo obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné sublingvální tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
👨⚕️
Ověřeno lékařským redaktorem
Dr. Ozarchuk, PharmD · April 2026
User Reviews
Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.