⚠️ Upozornění
V průběhu podávání bupivakainu do epidurálního prostoru nebo při blokádě periferních nervů byly hlášeny případy srdeční zástavy nebo úmrtí. V některých případech byla resuscitace těchto pacientů obtížná či prakticky nemožná i přes správnou a okamžitou intervenci.
Podobně jako jiná anestetika může bupivakain vyvolat centrální a kardiovaskulární projevy akutní toxicity, jestliže v souvislosti s použitou technikou, např. po neúmyslném intravaskulárním podání nebo při aplikaci v místech s bohatou vaskulaturou, je dosaženo zvýšení plazmatických koncentrací anestetika. V souvislosti s vysokými plazmatickými koncentracemi bupivakainu byly hlášeny komorové arytmie, fibrilace, náhlé srdeční selhání a úmrtí.
Procedury regionální anestezie mají být vždy prováděny na adekvátně personálně a materiálně vybaveném pracovišti. Okamžitě dostupná musí být léčiva, přístroje a pomůcky nezbytné pro neodkladnou resuscitaci a monitorování pacienta. Ještě před podáním anestezie je třeba zajistit intravenózní přístup, zejména tam, kde se plánuje zavedení rozsáhlé blokády. Ošetřující personál má být obeznámen s diagnostickými a terapeutickými postupy projevů nežádoucích účinků, systémové toxicity a jiných komplikací.
Blokády velkých periferních nervů mohou vyžadovat podání velkých objemů lokálního anestetika
v místech s bohatou vaskulaturou a/nebo v místech s vyšším rizikem systémové absorpce, což může vést ke zvýšení plazmatických koncentrací léčiva.
Regionální anestezie je obecně považována za optimální anestetický přístup, nicméně některé skupiny pacientů vyžadují zvláštní pozornost, aby se snížilo riziko závažných nežádoucích účinků:
starší pacienti a pacienti v celkově špatném zdravotním stavu;
pacienti s částečnou nebo kompletní blokádou převodního systému, protože lokální anestetika mohou zpomalovat srdeční vedení;
pacienti s pokročilým onemocněním jater a těžkou poruchou funkce ledvin;
pacientky v pokročilém stádiu těhotenství;
pacienti léčení antiarytmiky třídy III (např. amiodaron) mají být pečlivě sledováni včetně monitorování EKG, protože kardiální účinky obou skupin léčiv jsou aditivní;
pacienti s retencí tekutiny v oblasti břicha;
pacienti s karcinomem žaludku;
pacienti s hypovolemií;
pacienti s tekutinou na plicích.
Některé techniky regionální anestezie mohou být spojeny s výskytem závažných nežádoucích účinků bez ohledu na použité anestetikum:
centrální blokády mohou vyvolat kardiorespirační depresi, zvláště pokud je současně přítomna hypovolemie. Epidurální anestezii je třeba volit s opatrností u pacientů s kardiovaskulárními onemocněními;
retrobulbární injekce lokálního anestetika může občas dosáhnout kraniálního subarachnoidálního prostoru a způsobit dočasnou slepotu, kardiovaskulární kolaps, apnoe, křeče apod. Tato komplikace musí být včas diagnostikována a neodkladně léčena.
Retro- a peribulbární injekce lokálního anestetika může vyvolat trvalou dysfunkci očních svalů. Primární příčinou je traumatické a/nebo lokální toxické poškození svalů a/nebo nervů. Závažnost této tkáňové reakce je závislá na stupni traumatického poškození, koncentraci lokálního anestetika a trvání expozice. Z tohoto důvodu musí být použita nejnižší účinná koncentrace a dávka lokálního anestetika. Vazokonstrikční látka a další aditiva mohou tkáňovou reakci dále zhoršovat, a proto se mají používat pouze ve skutečně indikovaných případech. Injekce anestetika v oblasti hlavy a krku mohou být neúmyslně aplikovány intraarteriálně a mohu tak okamžitě vyvolat mozkové symptomy, a to i při nízkých dávkách.
Paracervikální blokáda může někdy způsobit bradykardii/tachykardii plodu, a proto je potřebné kontinuální monitorování srdeční akce plodu. Paracervikální blokáda během porodu je kontraindikována při známkách hrozící hypoxie plodu (zkalená plodová voda, suspektní kardiotokografický záznam).
Existují postmarketingová hlášení projevů chondrolýzy u pacientů, kterým byla pooperačně intraartikulárně podávána kontinuální infuze lokálních anestetik. Většina hlášených případů chondrolýzy se týkala ramenního kloubu. Vzhledem k mnoha faktorům, které mohly přispět
k tomuto projevu, a nekonzistenci vědecké literatury týkající se mechanismu tohoto účinku kauzální vztah nelze potvrdit. Intraartikulární podání kontinuální infuze tohoto přípravku není schválenou indikací.
Epidurální anestezie může vyvolat hypotenzi a bradykardii. Riziko těchto komplikací lze snížit podáním vazokonstrikčních látek. Hypotenzi je třeba urgentně zvládnout intravenózním podáním sympatomimetik, a to i opakovaně, pokud je potřeba.
Pokud je bupivakain podáván jako intraartikulární injekce, je třeba postupovat velmi opatrně, pokud lze předpokládat nedávné intraartikulární trauma, přesněji obnažení větších kloubních ploch způsobených chirurgickým výkonem. To může urychlit absorpci a vést k vzestupu plazmatické koncentrace anestetika.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost tohoto přípravku u dětí do 1 roku nebyly stanoveny. Existují pouze omezené údaje.
Použití tohoto přípravku k intraartikulární blokádě u dětí ve věku od 1 do 12 let nebylo
dokumentováno.
Použití tohoto přípravku k blokádě velkých nervů u dětí ve věku od 1 do 12 let nebylo dokumentováno.
Epidurální anestezie u dětí má být realizována postupnými dávkami odpovídajícími věku a tělesné hmotnosti, neboť zejména epidurální anestezie thorakálním přístupem může vést k závažné hypotenzi a poruše dýchání.
Tento léčivý přípravek obsahuje 31,48 mg sodíku v jedné ampulce (10 ml), což odpovídá 1,57 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.
