ASACOL 1600MG Tableta s řízeným uvolňováním

Farmakoterapeutická skupina: Střevní protizánětlivá léčiva ATC kód: A07EC02 Mechanismus účinku Přípravek Asacol obsahuje mesalazin, také známý jako kyselina 5-aminosalicylová, který dosahuje protizánětlivého účinku mechanismem, který není doposud zcela objasněn. Asacol snižuje migraci střevních makrofágů stimulovanou LTB4, čímž může snížit střevní zánět zabráněním migrace makrofágů do zánětem postižených oblastí.‍​‍‍‍​‍‍‍‍‍‍‍‍​‍ Tvorba prozánětlivých leukotrienů (LTB4 a 5-HETE) v makrofázích střevní stěny je tak inhibována. Mesalazin aktivuje receptory PPAR- ɤ, které působí proti zánětlivým reakcím ve střevě způsobeným aktivací buněčného jádra. Farmakodynamické účinky Tableta přípravku Asacol je tvořena jádrem obsahujícím 1600 mg mesalazinu, které je pokryto vícevrstvým potahovým systémem. Tento systém se skládá z vrstvy kyseliny methakrylové a methyl methakrylátového kopolymeru (Eudragit S) kombinovaného s částečkami škrobu na povrchu střední zásadité vrstvy pufru (která urychluje uvolnění léčiva). Potahová vrstva je vytvořena tak, aby zpomalovala uvolňování mesalazinu do doby, než intestinální tekutiny dosáhnou pH 7. Škrob může být štěpen baktériemi v tlustém střevě, což tak poskytuje záložní spouštěcí mechanismus pro uvolnění mesalazinu z potahované tablety. Systémová biologická dostupnost/plazmatické koncentrace mesalazinu proto nejsou relevantní pro terapeutický účinek, mají spíš vliv na bezpečnost. Při ulcerózní kolitidě je mírně zvýšeno riziko vzniku kolorektálního karcinomu (CRC). Nálezy učiněné v laboratorních podmínkách a ze vzorků pacientských biopsií podporují názor, že mesalazin zabraňuje vzniku CRC spojeného s ulcerózní kolitidou prostřednictvím regulace jak na zánětu závislých, tak nezávislých zánětlivých signalizačních cest, které se podílejí na jeho vývoji. Data z metaanalýz s populacemi jak v remisi, tak v relapsu však poskytují nekonzistentní klinické informace o riziku a přínosu mesalazinu při karcinogenezi ulcerózní kolitidy. Klinická účinnost a bezpečnost Mírná až středně závažná akutní ulcerózní kolitida Tato indikace byla hodnocena v randomizovaných, kontrolovaných, dvojitě zaslepených, multicentrických, non-inferioritních indukčních studiích u 817 pacientů, kterým bylo podáno 3,2g mesalazinu denně po dobu 8 týdnů. V týdnu 8 dosáhlo 22,4% pacientů léčených dle protokolu přípravkem Asacol 1600 mg tablety s řízeným uvolňováním a 24,6% pacientů léčených mesalazinem 400mg klinické a endoskopické remise. Neupravovaný rozdíl mezi skupinami byl 2,2% (95% interval spolehlivosti: -8,1% až 3,8%). Vezmeme- li v úvahu předdefinovaný interval non-inferiority od -10%, pak byl přípravek Asacol 1600 mg tablety s řízeným uvolňováním podávaný jednou denně vyhodnocen jako neinferiorní k mesalazinu 400mg tablety podávaného dvakrát denně v indukci klinické a endoskopické remise. Celkem 10,3% pacientů léčených přípravekem Asacol 1600 mg tablety s řízeným uvolňováním a 9,8% pacientů léčených mesalazinem 400mg hlásilo nežádoucí účinky spojené s léčbou. Incidence závažných nežádoucích účinků byla v obou léčebných skupinách 2,0% versus 1,7%. Udržovací léčba ulcerózní kolitidy 727 pacientů se účastnilo otevřeného pokračování indukční studie. Celkem 243 pacientů, u nichž nenastala odpověď v týdnu 8, vstoupilo do prodloužené indukční doby v délce 8 týdnů a byla jim podána dávka 4,8g denně. Denní dávka přípravku Asacol v udržovací fázi byla stanovena v závislosti na výsledcích po 8 resp. 12 týdnech. Pacientům v klinické remisi (202) bylo podáváno 1,6 g/denně, zatímco pacienti s klinickou odpovědí (274) dostávali 3,2 g/denně. Prvotní non-respondéři v týdnu 8, kteří však odpovídali na léčbu během následných 8 týdnů při dávce 4,8 g Asacol denně (199) byli ponecháni na dávce 4,8g po dalších 22 týdnů. V týdnu 38 byla u 70,3 % pacientů (142/202) léčených 1,6 g/denně udržena remise. Dalších 33,9 % (93/274) a 30,7 % (61/199) pacientů ze skupin léčených 3,2 g/denně a 4,8g/denně dosáhlo pozdější klinickou remisi. Incidence závažných nežádoucích účinků v udržovací léčbě v otevřené fázi indukční studie byla nízká a nezávislá na denní dávce, dostavila se u 5,0 % (10/202); 4,4 % (12/274) a 1,5 % (3/199) pacientů ve skupinách léčených 1,6; 3,2 a 4,8 g/denně.