FLIXOTIDE DISKUS 100MCG Dávkovaný prášek k inhalaci

Farmakoterapeutická skupina: Jiná inhalační léčiva onemocnění spojených s obstrukcí dýchacích cest. Antiastmatikum. ATC kód: R03BA05 Mechanismus účinku Flutikason-propionát podávaný inhalačně v doporučených dávkách má silný glukokortikoidní protizánětlivý účinek v plicích a jeho výsledkem je omezení příznaků a exacerbací astmatu. Klinické studie CHOPN Klinické studie prokázaly významné snížení příznaků CHOPN a zlepšení plicních funkcí bez ohledu na věk, pohlaví, základní plicní funkce, úroveň kouření nebo stupeň hypersenzitivity.‍‍‍‍‍‍​​​‍​​​​​​ Tyto poznatky mohou významně přispět ke zlepšení kvality života. Studie TORCH (Towards a Revolution in COPD Health) TORCH byla tříletá klinická studie hodnotící účinek léčby salmeterolem/flutikason-propionátem Diskus 50/500 mikrogramů podávaným dvakrát denně, 50 mikrogramy salmeterolu v Diskusu dvakrát denně, 500 mikrogramy flutikason-propionátu v Diskusu dvakrát denně nebo placeba na úmrtnost z jakékoliv příčiny u pacientů s CHOPN. Pacienti se středně těžkou až těžkou formou CHOPN s úvodní (prebronchodilatační) FEV1 < 60 % náležité hodnoty byli randomizováni k dvojitě zaslepené medikaci. V průběhu studie byla pacientům povolena obvyklá léčba CHOPN s výjimkou jiných inhalačních kortikosteroidů, bronchodilatancií s dlouhodobým účinkem a dlouhodobého podávání systémových kortikosteroidů. Stav přežití byl zjišťován po 3 letech u všech pacientů bez ohledu na ukončení léčby zahrnuté do studie. Primárním výsledkem byla redukce úmrtnosti z jakékoliv příčiny po 3 letech u salmeterolu/flutikason-propionátu proti placebu. Placebo n = 1 524 Salmetero l50 n = 1 521 Flutikason-propionát n = 1 534 Salmeterol/ flutikason-propionát 50/500n = 1 533 Úmrtnost z jakékoliv příčiny po 3 letech Počet úmrtí (%) 231 205 246 193 (15,2 %) (13,5 %) (16,0 %) (12,6 %) Poměrné riziko Neuplatňuje 0,879 1,060 0,825 proti placebu se (0,73; 1,06) (0,89; 1,27) (0,68; 1,00) (kortikosteroidy) p hodnota 0,180 0,525 0,052 1 Poměrné riziko Neuplatňuje 0,932 0,774 Neuplatňuje se přípravku Seretide se (0,77; 1,13) (0,64; 0,93) 50/500 proti složkám (kortikosteroidy)p hodnota 0,481 0,007 1. Nesignifikantní p hodnota byla přizpůsobená pro dvě průběžné analýzy srovnání primární účinnosti z long-rank analýzy stratifikované podle kuřáctví. Salmeterol a flutikason-propionát (FP) snížily riziko úmrtí o 17,5 % kdykoliv během 3 let ve srovnání s placebem [poměrné riziko 0,825 (95% Cl: 0,68; 1,00; p = 0,052); vše přizpůsobené prozatímním analýzám]. Došlo k 12% snížení rizika úmrtí kdykoliv během 3 let z jakýchkoliv příčin u salmeterolu ve srovnání s placebem (p = 0,180) a k 6% zvýšení u flutikason-propionátu ve srovnání s placebem (p = 0,525). Podpůrná analýza používající Coxův model poměrného rizika udala poměrné riziko 0,811 (95% Cl 0,670; 0,982; p = 0,031) pro salmeterol-FP versus placebo, který představuje 19% snížení rizika úmrtí po dobu 3 let. Model bral v úvahu další faktory (kouření, věk, pohlaví, oblast, bazální FEV1 a index tělesné hmoty). Nebylo prokázáno, že by se účinek léčby měnil dle těchto faktorů. Podíl pacientů, kteří zemřeli během 3 let z důvodů vztahujících se k CHOPN, byl 6 % u placeba a 6,1 % u salmeterolu, 6,9 % flutikason-propionátu a 4,7 % u salmeterol-FP. Salmeterol-FP tak snížil výskyt středních až těžkých exacerbací o 25 % (95% Cl: 19 % až 31 %; p < 0,001) ve srovnání s placebem. Salmeterol-FP snižoval počet exacerbací o 12 % ve srovnání se salmeterolem (95% Cl: 5 % až 19 %, p = 0,002) a o 9 % ve srovnání s flutikason-propionátem (95% Cl: 1 % až 16 %, p = 0,024). Salmeterol a flutikason-propionát významně snížily výskyt exacerbací ve srovnání s placebem o 15 % (95% Cl: 7 % až 22 %; p < 0,001) a o 18 % (95% Cl: 11 % až 24 %; p < 0,001). Kvalita života vztahující se ke zdravotnímu stavu měřená podle standardizovaného specifického dotazníku SGRQ se zlepšila u všech aktivních léčebných postupů ve srovnání s placebem. Průměrné zlepšení za 3 roky bylo pro salmeterol-FP srovnávané s placebem -3,1 jednotek (95% Cl: -4,1 až -2,1; p < 0,001), ve srovnání se salmeterolem -2,2 jednotek (p < 0,001) a ve srovnání s flutikason-propionátem bylo -1,2 jednotek (p = 0,017). Během tříletého léčebného období byly hodnoty FEV1 vyšší u pacientů léčených kombinací salmeterol-FP než u pacientů léčených placebem (průměrný rozdíl po dobu 3 let 92 ml, 95% Cl: 75 až 108 ml; p < 0,001). Salmeterol-FP byly rovněž účinnější ve zlepšení hodnot FEV1 než salmeterol nebo flutikason-propionát (průměrný rozdíl 50 ml, p < 0,001 pro salmeterol a 44 ml, p < 0,001 pro FP). Odhadovaná tříletá pravděpodobnost výskytu pneumonie hlášené jako nežádoucí příhoda byla 12,3 % u placeba, 13,3 % u salmeterolu, 18,3 % u flutikason-propionátu, 19,6 % u salmeterolu-FP (poměrné riziko pro salmeterol-FP versus placebo: 1,64; 95% Cl: 1,33 až 2,01, p < 0,001). Nedošlo ke zvýšení úmrtí v souvislostí s pneumonií. Úmrtí během léčby, která byla posuzována jako primární zapříčiněná pneumonií, byla v 7 případech u placeba, 9 u salmeterolu, 13 u flutikason-propionátu a 8 u salmeterolu-FP. Nebyl významný rozdíl v pravděpodobnosti výskytu kostních zlomenin (5,1 % u placeba, 5,1 % u salmeterolu, 5,4 % u flutikason-propionátu a 6,3 % u salmeterolu-FP; poměrné riziko pro salmeterol-FP versus placebo: 1,22; 95% Cl: 0,87 až 1,72, p = 0,248). Výskyt nežádoucích účinků jako onemocnění očí, porucha kostí a porucha osy HPA byl nízký a nebyl pozorován rozdíl mezi léčbou. U léčených skupin užívajících salmeterol nebyl prokázán zvýšený výskyt kardiálních nežádoucích účinků. Přípravky obsahující flutikason-propionát užívané k léčbě bronchiálního astmatu v období těhotenství Pozorovací retrospektivní epidemiologická studie využívající elektronické zdravotní záznamy z Velké Británie byla provedena za účelem zhodnocení rizika výskytu vrozených malformací (MCM) po expozici samotným inhalačním flutikason-propionátem (FP) a kombinací salmeterol-FP ve srovnání s inhalačními kortikosteroidy neobsahujícími flutikason-propionát v prvním trimestru těhotenství. Do této studie nebylo pro srovnání zahrnuto placebo. Ve skupině 5 362 těhotných s bronchiálním astmatem vystavených inhalačním kortikosteroidům v prvním trimestru těhotenství byl u 131 těhotných diagnostikován výskyt vrozených malformací; z 1 612 (30 %) těhotných vystavených FP nebo kombinaci salmeterol-FP byly diagnostikovány vrozené malformace u 42. Přizpůsobené odds ratio pro diagnostikované vrozené malformace po 1 roce bylo 1,1 (95% CI: 0,5 – 2,3) při expozici FP ve srovnání s expozicí non-FP inhalačním kortikosteroidům u žen se středně těžkou formou bronchiálního astmatu a 1,2 (95% CI: 0,7 – 2,0) u žen s prokázanou závažnou formou bronchiálního astmatu. U žen vystavených v prvním trimestru těhotenství samotnému FP nebyl prokázán žádný rozdíl rizika výskytu vrozených malformací ve srovnání s kombinací salmeterol-FP. Absolutní rizika vzniku vrozených malformací napříč všemi formami bronchiálního astmatu byla v rozmezí 2,0 až 2,9 při expozici 100 těhotných žen FP, což je srovnatelné s výsledkem studie u 15 840 těhotných žen, které nebyly vystaveny léčbě používané u bronchiálního astmatu získané z General Practice Research Database (2,8 případů vrozených malformací na 100 těhotných).