Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
ATC kód
R06AX27
Zdroj
SWISSMEDIC
Farmakoterapeutická skupina: antihistaminika – H1 antagonisté, ATC kód: R06AX27 Mechanismus účinku
Desloratadin je nesedativní, dlouhodobě účinkující antagonista histaminových receptorů se
selektivním antagonistickým působením na periferní H1-receptory. Po perorálním podání selektivně blokuje periferní histaminové H1-receptory, neboť léčivá látka neprostupuje do centrálního nervového systému.
Antialergické účinky desloratadinu byly prokázány ve studiích in vitro. K těmto účinkům patří
inhibice uvolňování prozánětlivých cytokinů, jako jsou IL-4, IL-6, IL-8 a IL-13, z lidských žírných buněk/basofilů, jakož i inhibice exprese adhezívní molekuly P-selektinu na endoteliálních buňkách. Klinický význam těchto pozorování je třeba teprve potvrdit.
Klinická účinnost a bezpečnost
Pediatrická populace
Účinnost přípravku Aerius perorální roztok nebyla sledována ve zvláštních pediatrických studiích. Bezpečnost desloratadinu ve formě sirupu, který obsahuje stejnou koncentraci desloratadinu jako přípravek Aerius perorální roztok, však byla demonstrována ve třech pediatrických studiích. Děti
ve věku 1 – 11 let, které byly indikovány k antihistaminové léčbě, dostávaly denní dávku desloratadinu 1,25 mg (ve věku 1 až 5 let) nebo 2,5 mg (ve věku 6 až 11 let). Klinické laboratorní testy, tělesné funkce a zápis elektrokardiogramu včetně intervalu QTc dokumentují, že léčba byla dobře tolerována.
Plazmatická koncentrace desloratadinu při užívání v doporučených dávkách (viz bod
5.2
) byla srovnatelná u pediatrických pacientů a dospělé populace. Protože průběh alergické rýmy/chronické
idiopatické urtikárie a profil desloratadinu jsou podobné u dospělých a pediatrických pacientů, údaje o účinnosti u dospělých je možno extrapolovat na pediatrickou populaci.
Účinnost přípravku Aerius sirup nebyla v pediatrických klinických studiích u dětí mladších 12 let sledována.
Dospělí a dospívající
V klinických studiích s opakovaným podáváním dávek desloratadinu u dospělých a dospívajících, v nichž bylo podáváno až 20 mg denně po dobu 14 dnů, nebyly pozorovány žádné statisticky ani
klinicky relevantní kardiovaskulární účinky přípravku. V klinicko-farmakologické studii u dospělých a dospívajících, v níž byl desloratadin podáván dospělým v dávce až 45 mg denně (devítinásobek doporučované klinické dávky) po dobu deseti dnů, nebyl zjištěn žádný případ prodloužení intervalu QTc.
Farmakodynamické účinky
Desloratadin v minimální míře penetruje do centrálního nervového systému. V kontrolovaných
klinických studiích při podávání dospělým a dospívajícím v doporučené dávce 5 mg denně nedochází ve srovnání s placebem k žádnému zvýšení incidence somnolence. V klinických studiích
při jednorázovém podání tablet přípravku Aerius dospělým a dospívajícím v jednotlivé denní dávce 7,5 mg neovlivňoval psychomotorickou výkonnost. Ve studii, ve které byl desloratadin 5 mg
jednorázově podán dospělým, neovlivňoval desloratadin standardní hodnoty letové výkonnosti včetně exacerbace subjektivní ospalosti nebo úkonů souvisejících s létáním.
V klinicko-farmakologických studiích u dospělých, v nichž byl desloratadin podáván společně
s alkoholem, nedocházelo ke zhoršení alkoholem navozeného poklesu výkonnosti ani ospalosti. Mezi skupinou pacientů, jíž byl podáván desloratadin, a skupinou placebovou, nebyly zjištěny žádné významné rozdíly ve výsledcích psychomotorických testů, ať už byl současně podáván alkohol nebo nikoli.
Ve studiích s opakovaným podáváním ketokonazolu a erythromycinu nebyly pozorovány žádné klinicky relevantní změny plazmatických koncentrací desloratadinu.
U dospělých a dospívajících pacientů s alergickou rýmou vedlo podávání tablet přípravku Aerius
k ústupu příznaků jako je kýchání, výtok z nosu a svědění nosu, jakož i svědění, slzení a zarudnutí očí a svědění na patře. Přípravek Aerius účinně kontroloval symptomy po dobu 24 hodin. Účinnost přípravku Aerius tablety nebyla v klinických hodnoceních u dospívajících pacientů ve věku 12 až
17 let jednoznačně prokázána.
Navíc k zavedeným klasifikačním termínům sezónní a celoroční, může být alergická rýma alternativně klasifikována podle trvání příznaků jako intermitentní alergická rýma a perzistující alergická rýma.
Intermitentní alergická rýma je definována jako přítomnost příznaků méně než 4 dny za týden nebo méně než 4 týdny. Perzistující alergická rýma je definována jako přítomnost příznaků 4 dny nebo více za týden a více než 4 týdny.
Podávání tablet přípravku Aerius účinně snižovalo celkovou zátěž představovanou sezónní alergickou rýmou, hodnocenou na základě dotazníku hodnotícího kvalitu života při rinokonjunktivitidě.
K největšímu zlepšení došlo ve sféře praktických problémů a denních aktivit, limitovaných symptomy.
Chronická idiopatická urtikárie byla studována jako klinický model nemocí s urtikárií, protože jejich patogeneze je bez ohledu na etiologii obdobná a protože chronické pacienty lze snadněji zařazovat do prospektivního hodnocení. Jelikož je uvolňování histaminu kauzálním faktorem všech nemocí
s urtikárií, předpokládá se, že desloratadin bude účinně poskytovat symptomatickou úlevu nejen u chronické idiopatické urtikárie, ale i u ostatních nemocí s urtikárií, jak doporučují klinická doporučení pro léčbu.
Ve dvou placebem kontrolovaných šestitýdenních studiích, kterých se zúčastnili pacienti s chronickou idiopatickou urtikárií, vedlo podávání přípravku Aerius na konci prvního dávkovacího intervalu
k ústupu svědění a snížení počtu a rozsahu kopřivkových pupenů. V každé studii účinek přetrvával po dobu 24 hodinového dávkovacího intervalu. Jako ve studiích s ostatními antihistaminiky,
podávanými pacientům s chronickou idiopatickou urtikárií, byla vyloučena malá část pacientů, kteří byli identifikováni jako non-respondéři. Zlepšení svědění o více než 50 % bylo pozorováno u 55 %
pacientů léčených desloratadinem ve srovnání s 19 % pacientů léčených placebem. Léčba přípravkem Aerius také signifikantně snížila interferenci spánku a denní aktivity, jak bylo změřeno čtyřbodovou
stupnicí, používanou k hodnocení těchto proměnných.
⚠️ Upozornění
Porucha funkce ledvin
Se zvýšenou opatrností je nutné postupovat při podávání přípravku Aerius pacientům s těžkou renální nedostatečností (viz bod
5.2
).
Záchvaty
Pacientům s konvulzemi v osobní nebo rodinné anamnéze, a zejména malým dětem (viz bod
4.8
), které jsou ke vzniku nových záchvatů křečí při léčbě desloratadinem více náchylnější, je nutno desloratadin podávat s opatrností. Zdravotníci mohou u pacientů, u kterých se v průběhu léčby objevil epileptický záchvat, zvážit vysazení desloratadinu.
Přípravek Aerius perorální roztok obsahuje sorbitol (E 420)
Tento léčivý přípravek obsahuje 150 mg sorbitolu (E 420) v 1 ml perorální roztoku.
Je nutno vzít v úvahu aditivní účinek současně podávaných přípravků s obsahem sorbitolu (E 420) (nebo fruktózy) a příjem sorbitolu (E 420) (nebo fruktózy) potravou. Obsah sorbitolu (E 420)
v léčivých přípravcích pro perorální podání může ovlivnit biologickou dostupnost jiných současně podávaných léčivých přípravků užívaných perorálně.
Sorbitol je zdrojem fruktózy, pacientům s hereditární intolerancí fruktózy nesmí být tento přípravek podán.
Přípravek Aerius perorální roztok obsahuje propylenglykol (E 1520)
Tento léčivý přípravek obsahuje 100,19 mg propylenglykolu (E 1520) v 1 ml perorální roztoku.
Přípravek Aerius perorální roztok obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v dávce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
Přípravek Aerius perorální roztok obsahuje benzylalkohol
Tento léčivý přípravek obsahuje 0,375 mg benzylalkoholu v 1 ml perorální roztoku. Benzylalkohol může způsobit alergickou reakci.
Zvýšené riziko z důvodu kumulace u malých dětí. Nepodávejte déle než 1 týden malým dětem (do 3 let).
Velké objemy se musí podávat s opatrností a pouze pokud je to nezbytné, zejména v případě, že pacient má poruchu funkce ledvin nebo jater, protože existuje riziko kumulace a toxické reakce (metabolická acidóza).
Pediatrická populace
U dětí mladších 2 let je diagnóza alergické rýmy k odlišení od ostatních forem rinitidy zvláště obtížná. Měly by být zváženy absence infekce horních cest dýchacích nebo strukturálních abnormalit, tak jako i anamnéza pacienta, fyzická vyšetření a vhodné laboratorní a kožní testy.
Přibližně 6 % dospělých a dětí ve věku od 2 do 11 let jsou fenotypy se sníženým metabolismem desloratadinu a vykazují vyšší expozici (viz bod
5.2
). Bezpečnost desloratadinu u dětí ve věku od
2 do 11 let, které mají snížený metabolismus, je stejná jako u dětí s normálním metabolismem. Účinky desloratadinu u dětí se sníženým metabolismem ve věku < 2 roky nebyly studovány.