⚠️ Upozornění
Enalapril-maleinát – Hydrochlorothiazid
Hypotenze a nerovnováha elektrolytů/tekutin
Symptomatická hypotenze je u pacientů s nekomplikovanou hypertenzí pozorována vzácně. U pacientů s hypertenzí léčených přípravkem Enap-H se symptomatická hypotenze vyskytuje s vyšší pravděpodobností, jestliže pacient trpěl nedostatkem tekutin, např. v důsledku léčby diuretiky, omezení soli ve stravě, průjmu nebo zvracení (viz body
4.5
a
4.8
). U těchto pacientů má být ve vhodných intervalech prováděno pravidelné stanovení elektrolytů v séru. Zvláštní pozornost má být věnována pacientům se srdeční ischemií nebo cerebrovaskulárním onemocněním, u kterých nadměrný pokles krevního tlaku může způsobit infarkt myokardu nebo cévní mozkovou příhodu. U hypertenzních pacientů se srdečním selháním, anebo bez přidružené poruchy funkce ledvin, byla pozorována symptomatická hypotenze.
Při výskytu hypotenze se doporučuje uložit nemocného do polohy vleže se zvednutými dolními končetinami, a pokud je to nutné, upravit objem plazmy infuzí fyziologického roztoku. Přechodná hypotenze není důvodem k přerušení léčby. Po úpravě krevního tlaku a objemu plazmy nemocní obvykle snáší následující dávky dobře.
Duální blokáda systému renin-angiotensin-aldosteron (RAAS)
Bylo prokázáno, že souběžné užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotensin II nebo aliskirenu zvyšuje riziko hypotenze, hyperkalemie a snížení funkce ledvin (včetně akutního selhání ledvin). Duální blokáda RAAS pomocí kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotensin II nebo aliskirenu se proto nedoporučuje (viz body
4.5
a
5.1
).
Pokud je duální blokáda považována za naprosto nezbytnou, má k ní docházet pouze pod dohledem specializovaného lékaře a za častého pečlivého sledování funkce ledvin, elektrolytů a krevního tlaku.
Inhibitory ACE a blokátory receptorů pro angiotensin II nemají být používány souběžně u pacientů
s diabetickou nefropatií.
Porucha funkce ledvin
Přípravek Enap-H nemá být podáván pacientům s poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 80 ml/min a > 30 ml/min), dokud titrace enalaprilu nedosáhne dávky, která je obsažena v této fixní kombinaci (viz bod
4.2
). U některých pacientů s hypertenzí bez zjevného předchozího onemocnění ledvin došlo ke zvýšení močoviny a kreatininu v krvi, když byl enalapril podáván souběžně s diuretiky (viz Zvláštní upozornění a opatření pro použití, Enalapril-maleinát, Porucha funkce ledvin; Hydrochlorothiazid, Porucha funkce ledvin v bodě 4.4). Pokud k tomu dojde, má být léčba přerušena. Taková situace může upozornit na možnou stenózu renální arterie (viz Zvláštní upozornění a opatření pro použití, Enalapril-maleinát, Renovaskulární hypertenze v bodě 4.4).
Souběžné užívání přípravku Enap-H s aliskirenem je kontraindikováno u pacientů s diabetem mellitem nebo poruchou funkce ledvin (GFR < 60 ml/min/1,73 m
2
).
Hyperkalemie
Při kombinaci enalaprilu a nízkých dávek diuretik nelze vyloučit možný výskyt hyperkalemie (viz Zvláštní upozornění a opatření pro použití, Enalapril-maleinát, Hyperkalemie v bodě 4.4).
Lithium
Kombinace lithia s enalaprilem a diuretiky se obvykle nedoporučuje (viz bod
4.5
).
Enalapril-maleinát
Aortální stenóza/hypertrofická kardiomyopatie
Stejně jako ostatní vazodilatancia musí být ACE inhibitory podávány s opatrností pacientům s obstrukcí odtoku krve z levé komory. Užívání ACE inhibitorů je třeba se vyhnout při kardiogenním šoku a hemodynamicky významné obstrukci.
Porucha funkce ledvin
Selhání ledvin bylo hlášeno v souvislosti s užíváním enalaprilu a bylo pozorováno zejména u pacientů se závažným srdečním selháním nebo skrytým onemocněním ledvin, včetně stenózy renální arterie. Pokud je rychle rozpoznáno a vhodně léčeno, je selhání ledvin spojené s léčbou enalaprilem obvykle reverzibilní (viz bod
4.2
a Zvláštní upozornění a opatření pro použití, Enalapril-maleinát- Hydrochlorothiazid, Porucha funkce ledvin; a bod 4.4 Hydrochlorothiazid, Porucha funkce ledvin)
Renovaskulární hypertenze
U pacientů s bilaterální stenózou renální arterie nebo stenózou arterie zásobující jednu funkční ledvinu, kteří jsou léčeni ACE inhibitory, je zvýšeno nebezpečí hypotenze a poruchy funkce ledvin. Snížení funkcí ledvin se může vyskytnout i při jen mírných změnách kreatininu v séru. U těchto pacientů musí být léčba zahájena pod pečlivým lékařským dohledem a funkce ledvin musí být sledovány.
Transplantace ledvin
Zkušenosti s podáváním enalaprilu pacientům po nedávné transplantaci ledvin nejsou. Léčba enalaprilem se proto nedoporučuje.
Hemodialyzovaní pacienti
Užívání enalaprilu není indikováno u pacientů vyžadujících dialýzu z důvodu selhání ledvin. U pacientů dialyzovaných pomocí vysoce propustných membrán (např. AN 69) a léčených souběžně ACE inhibitory byly zaznamenány anafylaktické reakce. U těchto pacientů je třeba zvážit použití jiného typu dialyzační membrány nebo antihypertenziva z jiné skupiny.
Selhání jater
Podávání ACE inhibitorů je vzácně spojeno se syndromem, který začíná cholestatickou žloutenkou nebo hepatitidou a přechází ve fulminantní nekrózu jater a (někdy) vyústí v úmrtí. Mechanismus tohoto syndromu není znám. Pacienti užívající ACE inhibitory, u kterých se objeví žloutenka nebo významné
zvýšení jaterních enzymů, musí ukončit užívání ACE inhibitoru a je třeba jim poskytnout vhodnou lékařskou péči (viz Zvláštní upozornění a opatření pro použití, Hydrochlorothiazid, Onemocnění jater v bodě 4.4).
Neutropenie/agranulocytóza
U pacientů léčených ACE inhibitory byly pozorovány také neutropenie/agranulocytóza, trombocytopenie a anémie. U pacientů s nepoškozenými funkcemi ledvin a bez jiných komplikací se neutropenie vyskytuje vzácně. Enalapril musí být používán s nejvyšší opatrností u pacientů s onemocněním cévního kolagenu, léčenými imunosupresivy, alopurinolem nebo prokainamidem či s kombinací uvedených faktorů, zejména při stávajícím poškození funkcí ledvin. U některých z těchto pacientů se rozvinula závažná infekce, která v několika případech neodpovídala na intenzivní léčbu antibiotiky. Pokud je enalapril užíván těmito pacienty, doporučují se pravidelné kontroly počtu bílých krvinek, přičemž pacienta je třeba poučit, aby informoval lékaře o jakýchkoli známkách infekce.
Hyperkalemie
ACE inhibitory mohou vyvolat hyperkalemii, protože brání uvolňování aldosteronu. U pacientů s normální funkcí ledvin není účinek obvykle významný. Rizikovými faktory pro rozvoj hyperkalemie jsou porucha funkce ledvin, zhoršení funkce ledvin, věk (> 70 let), diabetes mellitus, hypoaldosteronismus, přidružené příhody, konkrétně dehydratace, akutní srdeční dekompenzace, metabolická acidóza. U pacientů s poruchou funkce ledvin a/nebo u pacientů užívajících doplňky stravy obsahující kalium (včetně náhražek soli), kalium šetřící diuretika, trimethoprim nebo kotrimoxazol (trimethoprim/sulfamethoxazol), a zejména antagonisty aldosteronu nebo blokátory receptorů angiotensinu se ale hyperkalemie může objevit. Hyperkalemie může způsobit vážné, někdy fatální, arytmie. U pacientů užívajících ACE inhibitory mají být proto kalium šetřící diuretika a blokátory receptorů angiotensinu užívány opatrně a má být kontrolována hladina draslíku v séru a funkce ledvin (viz bod
4.5
).
Pacienti s diabetem
Pacienti s diabetem, kteří jsou léčeni perorálními antidiabetiky nebo insulinem, musí být poučeni o pečlivém sledování hypoglykemie při zahajování léčby ACE inhibitorem, a to zejména během prvních měsíců kombinovaného užívání (viz Zvláštní upozornění a opatření pro použití, Hydrochlorothiazid, Metabolické a endokrinní účinky v bodě 4.4 a 4.5).
Hypersenzitivita/angioedém
U pacientů léčených ACE inhibitory včetně enalapril-maleinátu byl zaznamenán angioneurotický edém obličeje, končetin, rtů, jazyka, glottis a/nebo hrtanu. Může se vyskytnout kdykoli během léčby. V takovém případě musí být léčba okamžitě ukončena a zahájeno vhodné sledování pacienta, aby bylo zajištěno úplné vymizení příznaků před propuštěním pacienta z ošetření. Dokonce i v případech, kdy je otokem postižen jen jazyk, aniž by došlo k respiračním obtížím, pacienti vyžadují dlouhodobé sledování, protože léčba antihistaminiky a kortikoidy nemusí být dostačující. Velmi vzácně bylo zaznamenáno fatální vyústění angioedému spojeného s otokem hrtanu nebo jazyka. U pacientů s postižením jazyka, glottis nebo hrtanu je vyšší pravděpodobnost výskytu obstrukce dýchacích cest, a to zejména u pacientů s operací dýchacích cest v anamnéze. Pokud je postižen jazyk, glottis nebo hrtan a je pravděpodobná obstrukce dýchacích cest, musí být rychle zahájena vhodná léčba, která může zahrnovat podkožní podání roztoku adrenalinu 1:1000 (0,3–0,5 ml), a/nebo opatření k zajištění průchodnosti dýchacích cest. U černošských pacientů léčených ACE inhibitory byla pozorována vyšší incidence angioedému ve srovnání s bělošskou populací. Nicméně se zdá, že v černošské populaci je obecně zvýšeno riziko angioedému. Pacienti s anamnézou angioedému nesouvisejícího s léčbou ACE inhibitory mohou být při užívání ACE inhibitorů více ohroženi angioedémem (viz také bod
4.3
).
Souběžné užívání ACE inhibitorů a sakubitrilu/valsartanu je kontraindikováno z důvodu zvýšeného rizika angioedému. Léčbu sakubitrilem/valsartanem nelze zahájit dříve než 36 hodin po poslední dávce enalaprilu. Léčbu enalaprilem nelze zahájit dříve než 36 hodin po poslední dávce sakubitrilu/valsartanu (viz body
4.3
a
4.5
).
Souběžné používání ACE inhibitorů s racekadotrilem, mTOR inhibitory (např. sirolimus, everolimus,
temsirolimus) a vildagliptinem může vést ke zvýšenému riziku angioedému (např. otok dýchacích cest nebo jazyka spolu s poruchou dýchání nebo bez poruchy dýchání) (viz bod
4.5
). U pacientů, kteří již užívají ACE inhibitor, je třeba opatrnosti při počátečním podání racekadotrilu, mTOR inhibitorů (např. sirolimus, everolimus, temsirolimus) a vildagliptinu.
Anafylaktické reakce při desenzibilizaci proti hmyzím jedům
U pacientů léčených ACE inhibitory se při souběžné desenzibilizaci proti hmyzím jedům objevily vzácně život ohrožující anafylaktické reakce. Těmto reakcím se lze vyhnout dočasným pozastavením léčby ACE inhibitorem před každou desenzibilizací.
Anafylaktické reakce při LDL-aferéze
U pacientů léčených ACE inhibitory se při LDL aferéze dextran sulfátem vzácně vyskytly život ohrožující anafylaktické reakce. Těmto reakcím se lze vyhnout dočasným pozastavením léčby ACE inhibitorem před prováděním každé aferézy.
Kašel
Při užívání ACE inhibitorů byl zaznamenán kašel. Kašel je charakteristicky neproduktivní, perzistující a vymizí po ukončení léčby. Kašel vyvolaný ACE inhibitory musí být brán v úvahu při diferenciální diagnostice kašle.
Operace/anestezie
Enalapril blokuje tvorbu angiotensinu II, a proto narušuje schopnost pacientů podstupujících větší operaci nebo anestezii látkami, které vyvolávají hypotenzi, kompenzovat hypotenzi systémem renin- angiotensin. Hypotenze, která vznikne tímto mechanismem, může být upravena náhradou tekutin (viz bod
4.5
).
Těhotenství
Během těhotenství léčba ACE inhibitory nemá být zahájena. Pokud není pokračující léčba ACE inhibitory posouzena jako nezbytná, pacientkám plánujícím těhotenství má být léčba změněna na alternativní antihypertenziva, která mají uznávaný bezpečnostní profil pro užívání v těhotenství. Pokud je zjištěno těhotenství, okamžitě má být léčba ACE inhibitory zastavena, a je-li to vhodné, zahájena alternativní léčba (viz body
4.3
a
4.6
).
Etnické rozdíly
Stejně jako ostatní ACE inhibitory, je enalapril zjevně méně účinný ve snižování krevního tlaku u černošské populace, a to pravděpodobně z důvodu vyšší prevalence stavů s nízkou hladinou reninu u černošských pacientů s hypertenzí.
Hydrochlorothiazid
Porucha funkce ledvin
Thiazidy nemusí být vhodná diuretika pro použití u pacientů s poruchou funkce ledvin a jsou neefektivní při hodnotách clearance kreatininu 30 ml/min a nižších (tedy při středně těžké nebo těžké poruše funkce ledvin) (viz bod
4.2
a Zvláštní upozornění a opatření pro použití, Enalapril-maleinát- Hydrochlorothiazid, Porucha funkce ledvin v bodě 4.4).
Onemocnění jater
Pacienti s poruchami funkce jater nebo progresivním onemocněním jater mají užívat thiazidová diuretika opatrně, protože i mírné změny rovnováhy tekutin a elektrolytů mohou přivodit jaterní kóma (viz Zvláštní upozornění a opatření pro použití, Enalapril-maleinát, Selhání jater v bodě 4.4).
Metabolické a endokrinní účinky
Léčba thiazidovými diuretiky může porušit glukosovou toleranci. Může být nutná úprava dávkování antidiabetik včetně insulinu (viz Zvláštní upozornění a opatření pro použití, Enalapril-maleinát, Pacienti s diabetem v bodu 4.4).
Léčba thiazidovými diuretiky může být spojena se zvýšením hladiny cholesterolu a triacylglycerolů;
nicméně u dávky 12,5 mg hydrochlorothiazidu byl zaznamenán minimální nebo žádný účinek. Navíc v klinických studiích s 6 mg hydrochlorothiazidu nebyl hlášen žádný klinicky významný vliv na glukosu, cholesterol, triacylglyceroly, sodík, hořčík nebo draslík.
U některých pacientů může léčba thiazidovými diuretiky vyvolat hyperurikemii a/nebo dnu. Tento vliv na hyperurikemii se zdá být závislý na dávce a není klinicky významný při dávce hydrochlorothiazidu 6 mg obsažené v přípravku Enap-H. Kromě toho enalapril může zvýšit hladinu kyseliny močové v krvi a tím zeslabit hyperurikemické působení hydrochlorothiazidu.
Tak jako u všech pacientů užívajících diuretika musí být ve vhodných intervalech pravidelně kontrolovány elektrolyty v séru.
Thiazidová diuretika, včetně hydrochlorothiazidu, mohou způsobovat nerovnováhu tekutin nebo elektrolytů (hypokalemii, hyponatremii a hypochloremickou alkalózu). Mezi varovné známky nerovnováhy tekutin nebo elektrolytů patří xerostomie, žízeň, slabost, letargie, somnolence, neklid, bolest svalů nebo křeče, svalová únava, hypotenze, oligurie, tachykardie a gastrointestinální poruchy, jako nauzea a zvracení.
Ačkoli se při léčbě thiazidovými diuretiky může rozvinout hypokalemie, souběžná léčba enalaprilem může hypokalemii vyvolanou diuretiky potlačovat. Nebezpečí hypokalemie je větší u pacientů s jaterní cirhózou, u pacientů s rychlejší diurézou, u pacientů, kteří přijímají perorálně nedostatečné množství elektrolytů, a u pacientů užívajících souběžně kortikoidy nebo ACTH (viz bod
4.5
).
U edematózních pacientů se v horkém počasí může objevit hyponatremie. Deficit chloridů bývá obecně mírný a obvykle nevyžaduje léčbu.
Thiazidová diuretika mohou snižovat vylučování vápníku močí a způsobovat občas mírné zvýšení vápníku v séru, aniž by byla známa porucha metabolismu vápníku. Výrazná hyperkalcemie může dokládat latentní hyperparathyroidismus. Před provedením vyšetření funkce příštítných tělísek musí být thiazidová diuretika vysazena.
Bylo prokázáno, že thiazidová diuretika zvyšují vylučování hořčíku močí, což může vést
k hypomagnesemii.
Antidopingové testy
Hydrochlorothiazid, který je obsažen v tomto léčivém přípravku, může způsobit pozitivní výsledek antidopingového testu.
Hypersenzitivita
U pacientů užívajících thiazidová diuretika s nebo bez anamnézy předchozí alergie nebo bronchiálního astmatu se mohou vyskytnout reakce z přecitlivělosti. Při užívání thiazidových diuretik byla zaznamenána exacerbace nebo aktivace systémového lupus erythematodes.
Pediatrická populace
Přípravek Enap-H nemá být podáván dětem.
Nemelanomové kožní nádory
Ve dvou epidemiologických studiích vycházejících z Dánského národního registru karcinomů bylo se zvyšující se kumulativní dávkou hydrochlorothiazidu (HCTZ) pozorováno zvýšené riziko nemelanomových kožních nádorů (NMSC - non-melanoma skin cancer) [bazaliomy čili bazocelulární karcinomy (BCC - basal cell carcinoma) a spinaliomy čili skvamocelulární dlaždicobuněčné karcinomy (SCC - squamous cell carcinoma)]. Příčinou vzniku NMSC by případně mohla být fotoaktivita HCTZ.
Pacienti užívající HCTZ mají být poučeni o riziku NMSC a mají dostat doporučení, aby si pravidelně kontrolovali, zda se jim na kůži neobjevily nové léze, a aby o každé podezřelé kožní lézi okamžitě informovali lékaře. Z důvodu minimalizace rizika vzniku kožního nádoru pacientům mají být doporučena možná preventivní opatření, jako je omezení expozice slunečnímu a ultrafialovému záření a v případě expozice odpovídající ochrana. Podezřelé kožní léze mají být okamžitě prozkoumány, případně včetně histologického vyšetření vzorku tkáně. Užívání HCTZ má být rovněž opětovně posouzeno u pacientů, kteří v minulosti prodělali NMSC (viz též bod
4.8
).
Choroidální efuze, akutní myopie a sekundární glaukom s uzavřeným úhlem
Sulfonamidy nebo deriváty sulfonamidů mohou způsobit idiosynkratickou reakci vedoucí k choroidální efuzi s defektem zorného pole, přechodné myopii a akutnímu glaukomu s uzavřeným úhlem. Příznaky zahrnují náhlý pokles zrakové ostrosti nebo bolesti očí a obvykle se objevují během hodin až týdnů po zahájení léčby. Neléčený akutní glaukom s uzavřeným úhlem může vést k trvalé ztrátě zraku. Primární léčba spočívá v co nejrychlejším vysazení léčiva. Pokud se nitrooční tlak nepodaří dostat pod kontrolu, je třeba zvážit rychlou medikamentózní nebo chirurgickou léčbu. Rizikové faktory pro rozvoj akutního glaukomu s uzavřeným úhlem mohou zahrnovat alergie na sulfonamidy nebo peniciliny v anamnéze.
Akutní respirační toxicita
Po užití hydrochlorothiazidu byly hlášeny velmi vzácné závažné případy akutní respirační toxicity, včetně syndromu akutní respirační tísně (ARDS). Plicní edém se obvykle projeví v průběhu několika minut až hodin po podání hydrochlorothiazidu. Při nástupu jsou příznaky dušnost, horečka, zhoršení funkce plic a hypotenze. V případě podezření na diagnózu ARDS je třeba přípravek Enap-H vysadit a podat vhodnou léčbu. Hydrochlorothiazid nemá být podáván pacientům, u kterých se již dříve po užití hydrochlorothiazidu vyskytl ARDS.
Přípravek Enap-H obsahuje laktózu a sodík
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo
malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.