Tyto informace slouží pouze ke vzdělávacím účelům. Nejsou lékařskou radou. Vždy konzultujte s kvalifikovaným lékařem.
CIMZIA 200MG Injekční roztok v předplněné injekční stříkačce — Popis, Dávkování, Vedlejší účinky | PillsCard
OTC
CIMZIA 200MG Injekční roztok v předplněné injekční stříkačce
INN: certolizumabum pegolum
Aktualizováno: 2026-04-11
Dostupné v:
🇨🇿🇩🇪🇬🇧🇸🇰🇹🇷
Forma
—
Dávkování
—
Způsob podání
—
Skladování
—
O přípravku
User Reviews
Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
Výrobce
UCB-Pharma SA (CH)
ATC kód
L04AB05
Zdroj
SWISSMEDIC
Farmakoterapeutická skupina: Imunosupresiva, inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNFα), ATC kód: L04AB05
Mechanismus účinku
Cimzia má vysokou afinitu k humánnímu TNFα a váže jej s disociační konstantou (KD) 90 pM. TNFα je klíčový prozánětlivý cytokin s ústřední rolí v procesech zánětu. Cimzia selektivně neutralizuje TNFα (IC90 4 ng/ml pro inhibici humánního TNFα v in vitro testu cytotoxicity
s fibrosarkomem myší L929), ale nevede k neutralizaci lymfotoxinu α (TNFβ).
Bylo prokázáno, že Cimzia neutralizuje s membránami asociovaný i solubilní humánní TNFα
v závislosti na dávce. Inkubace monocytů s přípravkem Cimzia měla za následek na dávce závislou
inhibici lipopolysaccharidem (LPS) indukované produkce TNFα a IL1β v humánních monocytech.
Cimzia neobsahuje oblast krystalizovatelného fragmentu (Fc), která je normálně součástí kompletní protilátky, a proto nevede k fixaci komplementu a k projevům na protilátkách závislé buňkami zprostředkované cytotoxicity in vitro. Nenavozuje apoptózu in vitro u humánních monocytů nebo lymfocytů z periferní krve, nebo degranulaci neutrofilů.
Klinická účinnost
Revmatoidní artritida
Účinnost a bezpečnost přípravku Cimzia byly hodnoceny ve 2 randomizovaných placebem kontrolovaných dvojitě zaslepených klinických studiích u pacientů ve věku ≥ 18 let s aktivní revmatoidní artritidou diagnostikovanou podle kritérií Americké revmatologické společnosti (American College of Rheumatology, ACR), RA-I (RAPID 1), RA-II (RAPID 2). Pacienti
měli ≥ 9 oteklých a bolestivých kloubů a měli aktivní revmatoidní artritidu nejméně 6 měsíců před začátkem studií. Přípravek Cimzia byl podáván subkutánně v kombinaci s perorálním MTX ve stálých dávkách nejméně 10 mg týdně po dobu minimálně 6 měsíců v obou studiích. Nejsou žádné zkušenosti s přípravkem Cimzia v kombinaci s jinými léky ze skupiny DMARD mimo MTX.
Účinnost a bezpečnost přípravku Cimzia byly hodnoceny u dospělých pacientů dosud neléčených léky ze skupiny DMARD (tzv. DMARD-naivní pacienti) s aktivní revmatoidní artritidou v randomizované, placebem kontrolované, dvojitě zaslepené klinické studii (C-EARLY). Ve studii C-EARLY byli pacienti ve věku ≥ 18 let, kteří měli ≥ 4 oteklé a citlivé klouby, a diagnóza středně závažné až závažné progresivní revmatoidní artritidy u nich musela být stanovena během 1 roku (podle definice klasifikačních kritérií ACR/EULAR (European League Against Rheumatism) z roku 2010). Průměrný čas od diagnózy byl u pacientů ve výchozím bodě 2,9 měsíce a nebyli dosud léčeni pomocí DMARD (včetně MTX). V rameni s přípravkem Cimzia i v rameni s placebem byl MTX zahájen od 0. týdne (10 mg/týden), byl titrován až do maximálně tolerované dávky v 8. týdnu (povoleno min.
15 mg/týden, max. 25 mg/týden), a udržován v průběhu studie (průměrná dávka MTX po 8. týdnu byla u placeba 22,3 mg/týden, u přípravku Cimzia 21,1 mg/týden).
Tabulka 2 Popis klinických studií
Číslostudie
Počet pacientů
Aktivní schéma dávkování
Cíle studie
RA-I(52 týdnů)
982
400 mg (0.,2.,4. týden) s MTX200 mg nebo 400 mg každé 2 týdny s MTX
Hodnocení ovlivnění projevů a příznakůa inhibice strukturálního poškození. Primární koncové spolu-ukazatele:ACR 20 ve 24. týdnu a změna od výchozí hodnoty mTSS v 52. týdnu.
RA-II(24 týdnů)
619
400 mg (0.,2.,4. týden) s MTX200 mg nebo 400 mgkaždé 2 týdny s MTX
Hodnocení ovlivnění projevů a příznakůa inhibice strukturálního poškození. Primární výsledný ukazatel:ACR 20 ve 24. týdnu.
C-EARLY(do 52. týdne)
879
400 mg (0.,2.,4. týden) s MTX200 mg každé 2 týdny s MTX
Hodnocení ovlivnění projevů a příznakůa inhibice strukturálního poškození u DMARD-naivních pacientů.Primární výsledný ukazatel: podíl subjektůs trvající remisí* v 52. týdnu.
mTSS: modifikovaný Total Sharp Score
*Trvající remise v 52. týdnu je definována jako DAS28[ESR] < 2,6 ve 40. týdnu i v 52. týdnu.
Projevy a příznaky
Výsledky studií RA-I a RA-II jsou srovnatelné a jsou uvedeny v tabulce 3. Statisticky významně vyšší odpovědi ACR 20 a ACR 50 byly dosaženy od 1.a 2. týdne v obou klinických studiích ve srovnání
s placebem. Odpovědi se udržovaly do 52. týdne (RA-I) a 24. týdne (RA-II).783 pacientů na počátku léčby randomizovaných k aktivní léčbě ve studii RA-I ukončilo 52 týdnů trvající placebem kontrolovanou léčbu a započalo otevřenou prodlouženou studii. Z těchto pacientů 427 ukončilo 2letou otevřenou studii, což znamená celkovou léčbu přípravkem Cimzia po dobu 148 týdnů. Pozorované ACR skóre v tomto časovém bodě bylo 91 %. Snížení skóre DAS28 (ESR) bylo také významně vyšší oproti výchozímu stavu (p < 0,001) v 52. týdnu (RA-I) a ve 24. týdnu ve srovnání s placebem a bylo stálé po dobu 2 let v otevřené studii k RA-I.
Tabulka 3 Odpověď ACR v klinických studiích RA-I a RA-II
Studie RA-I kombinace s methotrexátem(24. a 52. týden)
Studie RA-II kombinace s methotrexátem(24. týden)
Odpověď
Placebo + MTX n = 199
Cimzia
a
200 mg + MTXkaždé 2 týdnyn = 393
Placebo + MTX n = 127
Cimzia
a
200 mg + MTXkaždé 2 týdnyn = 246
ACR 2024. týden52. týden
14 %13 %
59 %**53 %**
9 %N/A
57 %** N/A
ACR 5024. týden52. týden
8 %8 %
37 %**38 %**
3 %N/A
33 %** N/A
ACR 7024. týden52. týden
3 %4 %
21 %**21 %**
1 %N/A
16 %*N/A
Hlavní klinickáodpověď
a
.
1 %
13 %**
Cimzia vs. placebo: *p ≤ 0,01, **p < 0,001
a Hlavní klinická odpověď je definována jako dosažení odpovědi ACR 70 ve všech složkách po dobu trvání 6 měsíců
Waldovy p-hodnoty jsou počítány pro porovnání léčby používající logistickou regresi s faktory pro
léčbu a region.
Procentuální odpověď je založena na počtu subjektů přispívajících dat k finálnímu časovému bodu, který se může lišit od n.
Studie C-EARLY splnila své primární a klíčové sekundární výsledné ukazatele. Klíčové výsledky ze
studie jsou uvedeny v tabulce 4.
Tabulka 4 Studie C-EARLY: procento pacientů s trvající remisí a trvající nízkou aktivitou nemoci v 52. týdnu
Odpověď
Placebo+MTX n = 213
Cimzia 200 mg + MTX n = 655
Trvající remise*(DAS28(ESR) < 2,6 v obou týdnech (40. a 52. týden)
15,0 %
28,9 %**
Trvající nízká aktivita nemoci (DAS28(ESR)≤ 3,2 ve 40. týdnu i v 52. týdnu)
28,6 %
43,8 %**
*Primární výsledný ukazatel studie C-EARLY (do 52. týdne)
Sestava úplné analýzy, připočítání non-respondérů pro chybějící hodnoty.
**Cimzia+MTX vs. placebo+MTX: p < 0,001
Hodnota p byla odhadnuta z logistického regresního modelu s faktory pro léčbu, region a čas od diagnózy RA ve výchozím stavu (≤ 4 měsíce vs.> 4 měsíce)
U pacientů ve skupině Cimzia+MTX došlo k výraznější redukci od výchozího stavu v DAS 28 (ESR) ve srovnání se skupinou placebo+MTX, která byla pozorována časně již od 2. týdne a která pokračovala do 52. týdne (p < 0,001 při každé kontrole). Hodnocení remise (DAS 28 (ESR) < 2,6), stav nízké aktivity nemoci (DAS 28 (ESR) ≤ 3,2), a ACR 50 a ACR 70 dle kontrol ukázaly, že léčba Cimzia+MTX vedla k rychlejší a výraznější odpovědi než léčba PBO+MTX. Tyto výsledky
u DMARD-naivních subjektů přetrvávaly po dobu 52 týdnů léčby.
Radiografická odpověď
V RA-I byl radiograficky hodnocen stupeň strukturálního kloubního poškození v 52. týdnu
oproti výchozímu stavu, a byl vyjádřen jako změna mTSS a jeho komponent, erozního skóre a skóre zúžení kloubní štěrbiny (joint space narrowing score, skóre JSN). Ve 24. týdnu a 52. týdnu prokázali
pacienti používající přípravek Cimzia významně menší radiografickou progresi než pacienti používající placebo (viz tabulka 5). V 52. týdnu nevykazovalo ve skupině placeba 52 % pacientů žádnou radiografickou progresi (mTSS ≤ 0,0) ve srovnání s 69 % pacientů ve skupině léčených přípravkem Cimzia 200 mg.
Tabulka 5 Změny během 12 měsíců studie RA-I
Placebo + MTX n = 199Průměr (SD)
Cimzia 200 mg + MTX n = 393Průměr (SD)
Cimzia 200 mg + MTX – Placebo + MTXPrůměrný rozdíl
mTSS52. týden
2,8 (7,8)
0,4 (5,7)
−2,4
erozní skóre52. týden
1,5 (4,3)
0,1 (2,5)
−1,4
skóre JSN52. týden
1,4 (5,0)
0,4 (4,2)
−1,0
p-hodnoty byly < 0,001 pro skóre mTSS a erozní skóre, a ≤ 0,01 v obou časových bodech pro skóre JSN. Byla určena ANCOVA k řazeným změnám od hodnot výchozích pro každé měřítko s regionem a léčbou jako faktory, a řazenou výchozí hodnotou jako kovariantou.
Z 783 pacientů na počátku randomizovaných k aktivní léčbě ve studii RA-I, 508 dokončilo 52 týdnů placebem kontrolovanou léčbu a započalo otevřenou prodlouženou klinickou studii. Setrvalá inhibice progrese strukturálního poškození byla pozorována ve skupině 449 pacientů, kteří dokončili 2letou léčbu přípravkem Cimzia (studie RA-I a otevřená prodloužená studie) a pro které byla po 2 letech
k dispozici hodnotící data.
Ve studii C-EARLY vedla kombinace Cimzia+MTX k inhibici radiografické progrese ve srovnání
s kombinací placebo+MTX v 52. týdnu (viz tabulka 6). Ve skupině placebo+MTX u 49,7 % pacientů nedošlo k žádné radiografické progresi (změna mTSS ≤ 0,5) v 52. týdnu ve srovnání s 70,3 % ve skupině Cimzia+MTX (p < 0,001).
Tabulka 6 Radiografické změny v 52. týdnu ve studii C-EARLY
Placebo +MTXn = 163Průměr (SD)
Cimzia 200 mg + MTXn = 528Průměr (SD)
Cimzia 200 mg + MTX – Placebo + MTXRozdíl*
mTSS52. týden
1,8 (4,3)
0,2 (3,2)**
−0,978 (−1,005; −0,500)
Skóre eroze52. týden
1,1 (3,0)
0,1 (2,1)**
−0,500 (−0,508; −0,366)
Skóre JSN52. týden
0,7 (2,3)
0,1 (1,7)**
0,000 (0,000; 0,000)
Radiografická sestava s lineární extrapolací.
*Hodgesův-Lehmannův bodový odhad posunu a 95% asymptotický (Moses) interval spolehlivosti.
**Cimzia+MTX vs. placebo+MTX p < 0,001. Hodnota p byla odhadnuta z ANCOVA modelu hodnocení léčby, místa a doby od diagnózy RA ve výchozím stavu (≤ 4 měsíce vs > 4 měsíce) jako faktory a hodnoty ve výchozím stavu jako kovariance.
Fyzická funkční odpověď a výsledky související se zdravotním stavem
Ve studiích RA-I a RA-II pacienti léčení přípravkem Cimzia hlásili významné zlepšení fyzických funkcí při hodnocení pomocí dotazníku hodnocení zdraví - indexu zneschopnění (Health Assessment Questionnaire - Disability Index, HAQ-DI) a v únavnosti (únavě) podle hlášení ze Škály k hodnocení únavy (Fatigue Assessment Scale, FAS), od 1.týdne dále až do konce studií v porovnání s placebem.
V obou klinických studiích významně více pacientů léčených přípravkem Cimzia ve srovnání
s pacienty léčenými placebem hlásilo významně vyšší zlepšení podle Souhrnu fyzické a mentální komponenty dotazníku SF-36, a ve skóre všech domén. Zlepšení fyzického fungování a kvality života v souvislosti se zdravím (HRQoL) se udržovalo po celé 2 roky v otevřené prodloužené studii k RA-I. Pacienti léčení přípravkem Cimzia hlásili v porovnání s placebem statisticky významná zlepšení produktivity podle hodnocení Přehledu produktivity práce (Work Productivity Survey).
Ve studii C-EARLY pacienti léčení kombinací Cimzia+MTX hlásili významná zlepšení v 52. týdnu ve srovnání s kombinací placebo+MTX v bolesti hodnocené pomocí nástroje Hodnocení artritické bolesti pacientem (Patient Assessment of Arthritis Pain, PAAP) –48,5 vs. –44,0 (průměr nejmenších čtverců) (p < 0,05).
Klinická studie DoseFlex
Účinnost a bezpečnost režimů s 2 dávkami přípravku Cimzia (200 mg každé 2 týdny a 400 mg každé 4 týdny) versus placebo byly hodnoceny v 18týdenní otevřené předrandomizační (run-in)
a 16týdenní randomizované dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studii u dospělých pacientů s aktivní revmatoidní artritidou diagnostikovanou podle kritérií ACR, kteří neměli adekvátní odpověď na MTX.
Pacienti dostávali zaváděcí dávky přípravku Cimzia 400 mg v 0., 2. a 4. týdnu následované
přípravkem Cimzia 200 mg každé 2 týdny během počáteční otevřené fáze. Respondéři
(ACR 20 dosaženo) v 16.týdnu byli randomizováni v 18.týdnu k dávkám přípravku Cimzia 200 mg každé 2 týdny, přípravku Cimzia 400 mg každé 4 týdny nebo placebo v kombinaci s MTX po dobu dalších 16 týdnů (celková délka studie: 34 týdnů). Tyto 3 skupiny byly dobře vyvážené s ohledem ke klinické odpovědi následující po aktivní zařazovací fázi (ACR 20: 83−84 % v 18. týdnu).
Primárním cílovým parametrem studie bylo dosažení ACR 20 odpovědi ve 34. týdnu. Výsledky ve 34. týdnu jsou znázorněny v tabulce 7. Oba dávkovací režimy přípravku Cimzia prokázaly přetrvávající klinickou odpověď a byly statisticky významné ve srovnání s placebem ve 34. týdnu. Výsledku
ACR 20 bylo dosaženo pro oba režimy přípravku Cimzia 200 mg každé 2 týdny i 400 mg každé 4 týdny.
Tabulka 7 ACR odpověď v klinické studii DoseFlex ve 34. týdnu
Léčebný režim v 0. až 16. týdnu
Cimzia 400 mg + MTX v 0., 2. and 4. týdnu, následovánodávkováním přípravku Cimzia 200 mg + MTX každé 2 týdny
Randomizovaný, dvojitě zaslepený léčebný režim v 18. až 34. týdnu
Placebo + MTXn = 69
Cimzia 200 mg + MTXkaždé 2 týdnyn = 70
Cimzia 400 mg + MTXkaždé 4 týdnyn = 69
ACR 20
45 %
67 %
65 %
p-hodnota*
N/A
0,009
0,017
ACR 50
30 %
50 %
52 %
p-hodnota*
N/A
0,020
0,010
ACR 70
16 %
30 %
38 %
p-hodnota*
N/A
0,052
0,005
*Waldovy p-hodnoty pro porovnání přípravku Cimzia 200 mg vs. placebo a přípravku Cimzia 400 mg vs. placebo jsou odhadnuty z logistického regresního modelu s faktory pro léčbu.
Axiální spondylartritida (subpopulace s axiální spondylartritidou neprokázanou radiograficky a s ankylozující spondylitidou)
AS001
Účinnost a bezpečnost přípravku Cimzia byly hodnoceny v jedné multicentrické randomizované dvojitě zaslepené studii kontrolované placebem (AS001) u 325 pacientů ve věku ≥ 18 let s aktivní axiální spondylartritidou, která začala v dospělém věku a trvala nejméně 3 měsíce, definovanou podle klasifikačních kritérií pro axiální spondylartritidu ASAS (the Assessment of Spondyloarthritis International Society). Celková populace pacientů s axiální spondylartritidou zahrnovala subpopulace, u kterých byly přítomny radiografické známky ankylozující spondylitidy (AS) (také známé jako rentgenová axiální spondylartritida), nebo přítomny nebyly (axiální spondylartritida neprokázaná radiograficky [nr-axSpA]). Pacienti měli aktivní onemocnění definované indexem BASDAI (Bath Ankylosing Spondylitis Disease Activity Index) ≥ 4, bolesti páteře ≥ 4 na stupnici NRS (Numerical Rating Scale) s rozsahem 0 až 10, a zvýšené CRP nebo aktuální průkaz sakroiliitidy při zobrazení
magnetickou rezonancí (MRI). Pacienti museli mít projevy nesnášenlivosti vůči alespoň jednomu léku ze skupiny nesteroidních protizánětlivých léků (NSAID) nebo jejich odpověď na léčbu alespoň jedním nesteroidním protizánětlivým lékem musela být nepřiměřená. Celkově 16 % pacientů mělo anamnézu léčby pomocí antagonisty TNF. Pacienti byli léčeni zaváděcí dávkou přípravku Cimzia 400 mg v 0., 2. a 4. týdnu (v obou léčebných ramenech) nebo placebem následovanou buď 200 mg přípravku Cimzia každé 2 týdny, nebo 400 mg přípravku Cimzia každé 4 týdny, nebo placebem. 87,7 % pacientů dostávalo průvodní léčbu pomocí NSAID. Primárním výsledným ukazatelem účinnosti byla frekvence odpovědi podle ASAS20 ve 12. týdnu. 24 týdnů trvající dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná fáze studie byla následována 24 týdnů trvající zaslepenou fází a poté 156 týdnů trvající otevřenou fází.
Maximální délka trvání studie byla 204 týdnů. Všichni pacienti dostávali přípravek Cimzia jak
v zaslepené fázi, tak i v následné otevřené fázi. Celkem 199 subjektů (61,2 % z randomizovaných
subjektů) dokončilo studii do týdne 204.
Klíčové výsledky účinnosti
V klinické studii AS001 bylo dosaženo ve 12. týdnu odpovědi ASAS20 u 58 % pacientů, kteří dostávali přípravek Cimzia 200 mg každé 2 týdny, a u 64 % pacientů léčených přípravkem Cimzia 400 mg každé 4 týdny, a to ve srovnání s 38 % pacientů užívajících placebo (p < 0,01). V celkové populaci bylo procento na léčbu ASAS20 reagujících respondérů klinicky významné, a významně vyšší u léčebných skupin s přípravkem Cimzia 200 mg každé 2 týdny a přípravkem Cimzia 400 mg každé 4 týdny ve srovnání se skupinou placeba při každé kontrole od 1. týdne
do 24. týdne (p ≤ 0,001 při každé kontrole). Ve 12. a 24. týdnu bylo procento subjektů s odpovědí
ASAS40 vyšší ve skupinách léčených přípravkem Cimzia oproti skupině s placebem.
U obou populací pacientů s ankylozující spondylitidou a s axiální spondylartritidou radiograficky neprokázanou bylo dosaženo podobných výsledků. Odpovědi ASAS20 u žen se statisticky významně nelišily od placeba až do 12.týdne.
Zlepšení v ASAS 5/6, v Částečné remisi (Partial Remission) a v BASDAI-50 bylo statisticky významné ve 12.týdnu i ve 24. týdnu, a udrželo se až do 48. týdne v celkové populaci, stejně jako
v subpopulacích. Klíčové výsledky účinnosti z klinické studie AS001 jsou uvedeny v tabulce 8. Mezi pacienty, kteří setrvávali ve studii, se zlepšení ve všech výše uvedených klíčových výsledcích účinnosti udrželo do týdne 204, a to jak v celkové populaci, tak i v subpopulacích.
Tabulka 8 Klíčové výsledky účinnosti v klinické studii AS001 (procento pacientů)
Parametry
Ankylozující spondylitida
Axiální spondylartritida neprokázanáradiograficky
Axiální spondylartritida celková populace
Placebo n = 57
Cimzia všechny režimy dávek
(a)
n = 121
Placebo n = 50
Cimzia všechny režimy dávek
(a)
n = 97
Placebo n = 107
Cimzia všechny režimy dávek
(a)
n = 218
ASAS20
(b,c)
12. týden
37 %
60 %*
40 %
61 %*
38 %
61 %**
24. týden
33 %
69 %**
24 %
68 %**
29 %
68 %**
ASAS40
(c,d)
12. týden
19 %
45 %**
16 %
47 %**
18 %
46 %**
24. týden
16 %
53 %**
14 %
51 %**
15 %
52 %**
ASAS 5/6
(c,d)
12. týden
9 %
42 %**
8 %
44 %**
8 %
43 %**
24. týden
5 %
40 %**
4 %
45 %**
5 %
42 %**
Částečná remise
(c,d)
12. týden
2 %
20 %**
6 %
29 %**
4 %
24 %**
24. týden
7 %
28 %**
10 %
33 %**
9 %
30 %**
BASDAI 50
(c,d)
12. týden
11 %
41 %**
16 %
49 %**
13 %
45 %**
24. týden
16 %
49 %**
20 %
57 %**
18 %
52 %**
(a) Cimzia všechny dávkovací režimy = údaje přípravku Cimzia v dávce 200 mg podávané
každé 2 týdny s předcházející zaváděcí dávkou 400 mg v 0., 2. a 4. týdnu, plus Cimzia v dávce 400 mg podávané každé 4 týdny s předcházející zaváděcí dávkou 400 mg v 0., 2. a 4. týdnu
(b) Výsledky jsou z randomizované sestavy
(c) Waldovy p-hodnoty podle jsou uvedeny pro srovnání léčby za použití logistické regrese s faktory
pro léčbu a oblast.
(d) Sestava úplné analýzy N/A = nejsou k dispozici
*p ≤ 0,05, Cimzia vs. placebo
**p < 0,001, Cimzia vs. placebo
Pohyblivost páteře
Pohyblivost páteře byla zhodnocena ve dvojitě zaslepené placebem kontrolované fázi pomocí BASMI
v několika časových okamžicích - ve výchozím stavu, ve 12. a ve 24. týdnu. Klinicky podstatné a statisticky významné rozdíly u pacientů léčených přípravkem Cimzia ve srovnání s pacienty léčenými placebem byly prokázány při každé kontrole od výchozího stavu. Existovala tendence
k většímu rozdílu vůči placebu v subpopulaci s axiální spondylartritidou neprokázanou radiograficky (nr-axSpA) oproti subpopulaci s ankylozující spondylitidou (AS), který může být dán menším chronickým strukturálním poškozením u pacientů s nr-axSpA.
Zlepšení v lineárním skóre BASMI dosažené v týdnu 24 se u pacientů, kteří ve studii setrvali, udrželo
až do týdne 204.
Fyzická funkční odpověď a výsledky související se zdravotním stavem
Ve srovnání s placebem v klinické studii AS001 pacienti léčení přípravkem Cimzia hlásili významné zlepšení fyzických funkcí při hodnocení pomocí BASFI a zlepšení bolesti při hodnocení podle stupnice pro celkovou a noční bolest páteře NRS (the Total and Nocturnal Back Pain Numerical Rating Scales). Ve srovnání s placebem pacienti léčení přípravkem Cimzia hlásili významné zlepšení únavy podle hodnocení položky týkající se únavy v rámci indexu BASDAI a kvality života související se zdravotním stavem podle dotazníku Kvalita života při ankylozující spondylitidě (ASQoL) a podle Souhrnu fyzické a mentální komponenty dotazníku SF-36, a ve skóre všech domén. Ve srovnání
s placebem pacienti léčení přípravkem Cimzia hlásili významné zlepšení produktivity v práci
a v domácnosti ve vztahu k axiální spondylartritidě, což bylo hlášeno pomocí Přehledu produktivity práce (the Work Productivity Survey). U pacientů setrvávajících ve studii se zlepšení ve všech výše uvedených výsledcích ve značné míře udrželo až do týdne 204.
Inhibice zánětu podle zobrazení magnetickou rezonancí (MRI)
V zobrazovací podstudii, která zahrnovala 153 pacientů, byly hodnoceny známky zánětu pomocí MRI ve 12. týdnu a byly vyjádřeny jako změna ve skóre SPARCC (Spondyloarthritis Research Consortium of Canada) od výchozího stavu pro sakroiliakální klouby a ve skóre ASspiMRI-a v berlínských modifikacích pro páteř. Ve 12. týdnu byla u pacientů léčených přípravkem Cimzia (u všech dávek) pozorována významná inhibice zánětlivých příznaků jak v sakroiliakálních kloubech, tak v páteři, a to v celkové populaci axiální spondylartritidy, stejně jako v subpopulacích ankylozující spondylitidy
a axiální spondylartritidy neprokázané radiograficky.
U pacientů setrvávajících ve studii, u kterých byly k dispozici hodnoty výchozí i hodnoty z týdne 204,
se ve značné míře až do týdne 204 udržela inhibice známek zánětu jak v sakroiliakálních kloubech (n = 72), tak i v páteři (n = 82), a to v celkové populaci axiální spondylartritidy, stejně jako
v subpopulacích ankylozující spondylitidy a axiální spondylartritidy neprokázané radiograficky.
C-OPTIMISE
Účinnost a bezpečnost snižování dávky a ukončení léčby u pacientů s trvalou remisí byly hodnoceny
u dospělých pacientů (ve věku 18–45 let) s předčasně aktivní axSpA (trvání symptomů méně
než 5 let), u pacientů se skóre ASDAS ≥ 2,1 (a podobná kritéria pro zařazení do nemoci jako ve studii AS001) a u pacientů, kteří neměli dostatečnou odpověď na alespoň 2 NSAID nebo nesnášenlivost nebo kontraindikaci pro NSAID. Pacienti tvořili jak subpopulaci AS, tak i subpopulaci nr-axSpA ze skupiny axSpA a byli zařazeni do otevřeného úvodního období 48 týdnů (část A), během kterého všichni dostávali 3 zaváděcí dávky přípravku Cimzia 400 mg v týdnech 0, 2, a 4 následované
přípravkem Cimzia 200 mg každé 2 týdny od 6. do 46. týdne.
Pacienti, kteří dosáhli trvalé remise (definovaní jako pacienti s inaktivním onemocněním [ASDAS
< 1,3] po dobu nejméně 12 týdnů) a zůstali v remisi ve 48. týdnu, byli randomizováni do části B a dostávali buď přípravek Cimzia 200 mg každé 2 týdny (n = 104), Cimzia 200 mg každé 4 týdny (snížení dávky, n = 105), nebo placebo (ukončení léčby, n = 104) po dobu 48 týdnů.
Primární proměnnou účinnosti bylo procento pacientů, u kterých nedošlo ke vzplanutí choroby neboli flar během části B.
Pacienti, u kterých došlo ke vzplanutí choroby v části B, tj. měli ASDAS ≥ 2,1 při 2 po sobě následujících návštěvách nebo ASDAS > 3,5 při jakékoli návštěvě během části B, obdrželi ukončující léčebnou dávku přípravku Cimzia 200 mg každé 2 týdny po dobu nejméně 12 týdnů (se zaváděcí dávkou přípravku Cimzia 400 mg v týdnu 0, 2 a 4 u pacientů léčených placebem).
Klinická odpověď
Procentuální hodnota pacientů, kteří dosáhli trvalé remise v 48. týdnu v části A, byla 43,9 % pro celkovou populaci axSpA a byla podobná v subpopulacích nr-axSpA (45,3 %) a AS (42,8 %).
Mezi pacienty, kteří byli randomizováni v části B (n = 313), nezaznamenal statisticky významný (p < 0,001, NRI) větší podíl pacientů vzplanutí choroby během pokračování léčby přípravkem
Cimzia 200 mg každé 2 týdny (83,7 %) nebo přípravkem Cimzia 200 mg každé 4 týdny (79,0 %) ve
srovnání s ukončením léčby (20,2 %).
Rozdíl v čase do vzplanutí choroby mezi skupinou, která ukončila léčbu a skupinami léčenými přípravkem Cimzia byl statisticky (p < 0,001 pro každé srovnání) a klinicky významný. Ve skupině s placebem došlo ke vzplanutí choroby přibližně 8 týdnů po vysazení přípravku Cimzia, přičemž vrchol vzplanutí choroby se objevil do 24 týdnů od ukončení léčby (obrázek 1).
1,0
0,9
0,8
0,7
0,6
0,5
0,4
0,3
0,2
0,1
0,0
PLACEBO
Čas (týdny) CERTOLIZUMAB PEGOL 200 mg
KAŽDÉ 2 TÝDNY
CERTOLIZUMAB PEGOL 200 mg
KAŽDÉ 4 TÝDNY
Pravděpodobnost, kdy nedojde ke vzplanutí choroby
Obrázek 1 Kaplanova-Meierova křivka času do vzplanutí choroby
Bylo použito připočítání non-respondérů (NRI); výsledky jsou vztaženy na randomizované sestavy
Poznámka: čas do vzplanutí choroby byl definován jako čas od data randomizace do data vzplanutí choroby. Pro účastníky studie, u kterých
nedošlo k vzplanutí choroby, byl čas do vzplanutí choroby cenzurován v den návštěvy v 96. týdnu.
Kaplanův-Meierův graf byl zkrácen na 97 týdnů, když ve studii zůstalo < 5 % účastníků.
Výsledky pro část B jsou uvedeny v tabulce 9.
Tabulka 9 Zachování klinické odpovědi v části B v 96. týdnu
Výsledný ukazatel
Placebo (ukončení léčby)n = 104
CIMZIA 200 mgkaždé 2 týdnyn = 104
CIMZIA 200 mgkaždé 4 týdnyn = 105
ASDAS-MI, n (%)
1
Výchozí stav pro část B (48. týden)
84 (80,8)
90 (86,5)
89 (84,8)
96. týden
11 (10,6)
70 (67,3)*
61 (58,1)*
ASAS40, n (%)
1
Výchozí stav pro část B (48. týden)
101 (97,1)
103 (99,0)
101 (96,2)
96. týden
22 (21,2)
88 (84,6)*
77 (73,3)*
Změna BASDAI oproti výchozímustavu pro část B, (48. týden), průměrné LS (SE)
2
96. týden
3,02 (0,226)
0,56 (0,176)*
0,78 (0,176)*
Změna ASDAS oproti výchozímustavu pro část B, (48. týden), průměrné LS (SE)
2
96. týden
1,66 (0,110)
0,24 (0,077)*
0,45 (0,077)*
1 Bylo použito připočítání non-respondérů (NRI); výsledky jsou vztaženy na randomizované sestavy
2 byl použit smíšený model s opakovanými měřeními (MMRM); výsledky jsou vztaženy na randomizované sestavy
ASDAS-MI = velké zlepšení skóre aktivity onemocnění ankylozující spondylitidou; ASAS: klasifikační kritéria pro axiální spondylartritidu; ASAS40 = kritérium odpovědi ASAS40%; SE = standardní chyba;
Poznámka: velké zlepšení ASDAS definováno jako pokles oproti výchozímu stavu o ≥ 2,0.
Poznámka: výchozí stav pro část A byl použit jako odkaz za účelem definování proměnných klinického zlepšení ASDAS a proměnných ASAS
* Jmenovité p < 0,001, Cimzia versus placebo
Inhibice zánětu podle zobrazení magnetickou rezonancí (MRI)
V části B byly příznaky zánětu vyhodnoceny pomocí MRI ve 48. týdnu a v 96. týdnu a dále byly vyjádřeny jako změna oproti výchozímu stavu v SIJ SPARCC a skóre ASspiMRI-a v berlínských modifikacích. Pacienti, kteří byli v 48. týdnu v trvalé remisi, neměli žádný nebo velmi nízký výskyt
zánětu a v 96. týdnu nebylo pozorováno žádné významné zvýšení výskytu zánětu bez ohledu na léčenou skupinu.
Opakovaná léčba u pacientů se vzplanutím choroby
V části B došlo u 70 % (73/104) pacientů léčených placebem, u 14 % (15/105) pacientů léčených přípravkem Cimzia 200 mg každé 4 týdny a u 6,7 % (7/104) pacientů léčených přípravkem Cimzia 200 mg každé 2 týdny ke vzplanutí choroby a tito byly následně léčeni přípravkem Cimzia 200 mg každé 2 týdny.
U 15 pacientů, u kterých došlo ve skupině ke vzplanutí choroby a byl jim podáván přípravek Cimzia
v dávce 200 mg každé 4 týdny, absolvovali všichni pacienti 12týdenní záchrannou terapii
s přípravkem Cimzia a měli k dispozici data ASDAS, z nichž 12 (80 %) mělo nízké ASDAS nebo neaktivní onemocnění (tj. všichni měli ASDAS < 2,1) po 12 týdnech od opětovného zahájení otevřené léčby.
U 73 pacientů, u kterých došlo ve skupině ke vzplanutí choroby a byla u nich ukončena léčba, absolvovalo 71 pacientů 12týdenní záchrannou terapii s přípravkem Cimzia a měli k dispozici data ASDAS, z nichž 64 (90 %) mělo nízké ASDAS nebo neaktivní onemocnění (tj. všichni měli ASDAS
< 2,1) po 12 týdnech od opětovného zahájení otevřené léčby.
Na základě výsledků z C-OPTIMISE lze zvážit snížení dávky u pacientů s trvalou remisí po jednom roce léčby přípravkem Cimzia (viz bod
4.2
). Ukončení léčby přípravkem Cimzia je spojeno s vysokým rizikem vzplanutí choroby.
Axiální spondylartritida bez radiografického průkazu (nr-axSpA)
Účinnost a bezpečnost přípravku Cimzia byly hodnoceny v 52týdenní multicentrické randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii (AS0006) u 317 pacientů ve věku ≥ 18 let s axiální spondylartritidou, která začala v dospělém věku, a bolestí zad trvající nejméně 12 měsíců. Pacienti museli splňovat kritéria ASAS pro nr- axSpA (kromě rodinné anamnézy a dobré odpovědi na NSAID) a mít objektivní známky zánětu, indikované hladinami C-reaktivního proteinu (CRP) nad horní hranici normy a/nebo sakroiliitidou podle magnetické rezonance (MRI), což byly známky přítomnosti zánětlivého onemocnění [pozitivní CRP (> HHN) a/nebo pozitivní MRI], ale bez definitivního radiografického průkazu strukturálního poškození na sakroiliakálních kloubech. Pacienti měli aktivní onemocnění definované jako BASDAI ≥ 4 a bolesti páteře stupně ≥ 4 na stupnici NRS od 0 do
10. Pacienti museli mít projevy nesnášenlivosti nebo museli mít nedostatečnou odpověď vůči alespoň dvěma NSAID. Pacienti byli léčeni placebem nebo zaváděcí dávkou přípravku Cimzia 400 mg v 0., 2. a 4. týdnu následovanou dávkou 200 mg přípravku Cimzia každé 2 týdny. Užívání a úprava dávek léků používaných ve standardní léčbě (standard of care, SC) (např. NSAID, DMARD, kortikosteroidy, analgetika) byly kdykoli povoleny. Primární proměnnou účinnosti byla odpověď podle kritérií velkého zlepšení skóre aktivity onemocnění ankylozující spondylitidou (Ankylosing Spondylitis Disease Activity Score major improvement, ASDAS-MI) v 52. týdnu. Odpověď podle ASDAS-MI byla definována jako snížení hodnoty skóre ASDAS (zlepšení) ≥ 2,0 oproti výchozí hodnotě nebo dosažení nejnižšího možného skóre. Sekundárním výsledným ukazatelem bylo skóre ASAS 40.
Ve výchozím stavu mělo 37 %, resp. 41 % pacientů ve skupině CIMZIA resp. s placebem, vysokou aktivitu onemocnění (ASDAS ≥ 2,1, ≤ 3,5) a 62 %, resp. 58 % pacientů mělo velmi vysokou aktivitu onemocnění (ASDAS > 3,5).
Klinická odpověď
Studie AS0006, provedená u pacientů bez radiografických známek zánětu SI kloubů, potvrdila účinek,
který byl v této podskupině dříve prokázán ve studii AS001.
V 52. týdnu dosáhl odpovědi podle ASDAS-MI statisticky významný vyšší podíl pacientů léčených přípravkem Cimzia ve srovnání s pacienty léčenými placebem. Pacienti léčení přípravkem Cimzia také vykazovali zlepšení ve srovnání s placebem ve více komponentách aktivity onemocnění axiální spondylartritidou, včetně CRP. Ve 12. i 52. týdnu byly odpovědi podle ASAS 40 významně vyšší než u placeba. Hlavní výsledky jsou uvedeny v tabulce 10.
Tabulka 10 Odpovědi podle ASDAS-MI a ASAS 40 ve studii AS0006 (procento pacientů)
Parametry
Placebo n = 158
Cimzia
a
200 mg každý 2. týdenn = 159
ASDAS-MI52. týden
7 %
47 %*
ASAS 40
12. týden
11 %
48 %*
52. týden
16 %
57 %*
a Přípravek Cimzia podávaný každé 2 týdny s předcházející zaváděcí dávkou 400 mg v 0., 2. a 4. týdnu
* p < 0,001
Všechny procentuální hodnoty odpovídají podílu pacientů, kteří v sestavě úplné analýzy odpověděli na léčbu.
V 52. týdnu procento pacientů, kteří dosáhli skóre ASDAS pro neaktivní onemocnění (ASDAS < 1,3), bylo 36,4 % ve skupině s přípravkem Cimzia ve srovnání s 11,8 % ve skupině s placebem.
V 52. týdnu pacienti léčení přípravkem Cimzia vykazovali klinicky významné zlepšení ve skóre
MASES ve srovnání s placebem (průměrná změna LS oproti výchozímu stavu činila −2,4, resp. −0,2).
Psoriatická artritida
Účinnost a bezpečnost přípravku Cimzia byly hodnoceny v jedné multicentrické randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii (PsA001) u 409 pacientů ve věku ≥ 18 let s aktivní psoriatickou artritidou, která začala v dospělém věku a trvala nejméně 6 měsíců, definovanou podle Klasifikačních kritérií pro psoriatickou artritidu (Classification Criteria for Psoriatic Arthritis, CASPAR). Pacienti měli ≥ 3 oteklé a bolestivé klouby a zvýšené hodnoty markerů akutní fáze zánětu. Pacienti také měli aktivní psoriatické kožní léze nebo anamnesticky prokázanou psoriázu a selhal jeden nebo více DMARD. Předchozí léčba jedním antagonistou TNF byla povolena a 20 % pacientů mělo předchozí anti-TNF léčbu. Pacienti dostávali zaváděcí dávku přípravku Cimzia 400 mg v 0., 2.
a 4. týdnu (v obou léčebných ramenech) nebo placebo, následované dávkou přípravku Cimzia 200 mg každé 2 týdny nebo 400 mg každé 4 týdny nebo placebem každé 2 týdny. Pacientů užívajících souběžně NSAID a konvenční DMARD bylo 72,6 %, resp.70,2 %. Studie měla 2 primární cílové parametry, z nichž prvním bylo procento pacientů, kteří dosáhli ACR20 odpovědi v 12.týdnu
a druhým byla změna modifikovaného Total Sharp Score (mTSS) ve 24. týdnu oproti výchozím hodnotám. Účinnost a bezpečnost přípravku Cimzia u pacientů s PsA, u nichž převládaly symptomy sakroiliitidy nebo axiální spondyloartritidy, nebyly odděleně analyzovány.
24 týdnů trvající dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná fáze studie byla následována 24 týdnů trvající zaslepenou fází a poté 168 týdnů trvající otevřenou fází. Maximální délka trvání studie byla 216 týdnů. Všichni pacienti dostávali přípravek Cimzia jak v zaslepené fázi, tak i v následné otevřené fázi. Celkem 264 subjektů (64,5 %) dokončilo studii do týdne 216.
ACR odpověď
Pacienti léčení přípravkem Cimzia měli statisticky významně vyšší odpověď ACR20 v 12. týdnu
a v 24. týdnu v porovnání s pacienty léčnými placebem (p < 0,001). Procento ACR 20 respondérů bylo klinicky významné pro skupiny léčené přípravkem Cimzia 200 mg každé 2 týdny a přípravkem Cimzia 400 mg každé 4 týdny ve srovnání s placebem při každé návštěvě po počáteční až do 24. týdne (nominální p ≤ 0,001 při každé návštěvě). Pacienti léčení přípravkem Cimzia měli také významně vyšší zlepšení odpovědí ACR 50 a 70. V 12. a 24. týdnu bylo u pacientů léčených přípravkem Cimzia pozorováno zlepšení v parametrech periferní aktivity psoriatické artritidy, např. počet oteklých kloubů, počet bolestivých/citlivých kloubů, daktylitida a enthesitida, (nominální hodnota p < 0,01).
Klíčové výsledky účinnosti z klinické studie PsA001 jsou znázorněny v tabulce 11.
Tabulka 11 Klíčové výsledky účinnosti v klinické studii PsA001 (procento pacientů)
Odpověď
Placebon = 136
Cimzia
(a)
200 mg každý 2.týdenn = 138
Cimzia
(b)
400 mg každý 4.týdenn = 135
ACR2012. týden24. týden
24 %24 %
58 %**64 %**
52 %**56 %**
ACR5012. týden24. týden
11 %13 %
36 %**44 %**
33 %**40 %**
ACR7012. týden24. týden
3 %4 %
25 %**28 %**
13 %*24 %**
Odpověď
Placebon = 86
Cimzia
(a)
200 mg každý 2. týdenn = 90
Cimzia
(b)
400 mgkaždý 4. týdenn = 76
PASI 75
(c)
12. týden24. týden48. týden
14 %15 %N/A
47 %***62 %***67 %
47 %***61 %***62 %
(a) Přípravek Cimzia podávaný každé 2 týdny s předcházející zaváděcí dávkou 400 mg v 0., 2. a 4. týdnu
(b) Přípravek Cimzia podávaný každé 4 týdny s předcházející zaváděcí dávkou 400 mg v 0., 2. a 4. týdnu
(c) U pacientů s nejméně 3 % psoriázy BSA ve výchozím stavu
*p < 0,01, Cimzia vs. placebo
**p < 0,001, Cimzia vs. placebo
***p < 0,001(nominální), Cimzia vs. placebo
Výsledky jsou z randomizovaného souboru. Rozdíly léčby: Cimzia 200 mg-placebo, Cimzia 400 mg-placebo (a odpovídající 95% interval spolehlivosti a hodnota p) byly posuzovány pomocí standardního oboustranného Waldova testu asymtotických standardních chyb. Systém Non-responder Imputation (NRI) je používán u pacientů, kteří přerušili terapii nebo u nich chybí údaje.
Z původních 273 pacientů randomizovaných k léčbě přípravkem Cimzia 200 mg každé 2 týdny
a přípravkem Cimzia 400 mg každé 4 týdny zůstalo na léčbě až do 48. týdne 237 pacientů (86,8 %).
Ze 138 pacientů randomizovaných k léčbě přípravkem Cimzia 200 mg každé 2 týdny dosáhlo
v týdnu 48 ACR 20/50/70 odpovědi 92, 68 a 48 pacientů. Ze 135 pacientů randomizovaných k léčbě přípravkem Cimzia 400 mg každé 4 týdny dosáhlo ACR 20/50/70 odpovědi 89, 62 a 41 pacientů.
Mezi pacienty setrvávajícími ve studii se odpovědi ACR 20, 50 a 70 udržely až do týdne 216. To platilo též pro další parametry periferní aktivity (např. počet oteklých kloubů, počet bolestivých/citlivých kloubů, daktylitida a entezitida).
Radiografická odpověď
V klinické studii PsA001 byla inhibice progrese strukturálního poškození hodnocena radiograficky
a vyjádřena jako změna modifikovaného Total Sharp Score (mTSS) a jeho komponent,erozního skóre (ES) a skóre zúžení kloubní štěrbiny (Joint Space Narrowing score, skóre JSN) ve 24. týdnu, ve srovnání s výchozími hodnotami. Modifikované Total Sharp Score (mTSS) hodnocení bylo upraveno pro psoriatickou artritidu přidáním distálních interfalangeálních kloubů ruky. Léčba přípravkem Cimzia inhibovala radiografickou progresi v porovnání s léčbou placebem ve 24. týdnu měřeno jako změna oproti výchozím hodnotám celkového skóre mTSS (LS průměrné [± SE] skóre 0,28 [± 0,07]
v placebo skupině ve srovnání s 0,06 [± 0,06] ve skupině léčených přípravkem Cimzia ve všech dávkách; p = 0,007). Inhibice radiografické progrese byla udržována při léčbě přípravkem Cimzia až do 48. týdne v podskupině pacientů s vyšším rizikem radiografické progrese (pacienti s výchozím skóre mTSS > 6). U pacientů setrvávajících ve studii se inhibice radiografické progrese dále udržela až do týdne 216.
Fyzická funkční odpověď a výsledky související se zdravotním stavem
V klinické studii PsA001 vykazovali pacienti léčení přípravkem Cimzia ve srovnání s placebem významné zlepšení fyzických funkcí při hodnocení pomocí dotazníku hodnocení zdraví - indexu zneschopnění (Health Assessment Questionnaire - Disability Index, HAQ-DI), bolesti hodnocené dle Hodnocení artritické bolesti pacientem (Patient Assessment of Arthritis Pain, PAAP) a únavnosti (únavy), jak prokázáno dle Škály hodnocení únavy (Fatigue Assessment Scale, FAS). Pacienti léčení přípravkem Cimzia hlásili v porovnání s placebem významné zlepšení celkového stavu v souvislosti s kvalitou života na základě dotazníku Kvality života u psoriatické artritidy (PsAQoL) a SF-
36 (fyzické a mentální komponenty) a při psoriatické artritidě v zaměstnání a v domácnosti, jak prokázal Přehled produktivity práce (Work Productivity Survey). Zlepšení ve všech výše uvedených výsledcích přetrvávala až do týdne 216.
Ložisková psoriáza
Účinnost a bezpečnost přípravku Cimzia byly hodnoceny ve dvou placebem kontrolovaných studiích (CIMPASI-1 a CIMPASI-2) a v jedné placebem a aktivně kontrolované studii (CIMPACT) u pacientů ve věku ≥ 18 let se středně závažnou až závažnou chronickou ložiskovou psoriázou trvající
nejméně 6 měsíců. Pacienti měli skóre indexu postižení a závažnosti psoriázy (PASI) ≥ 12, postižení tělesného povrchu (BSA) ≥ 10 %, globální hodnocení lékařem (PGA) ≥ 3 a byla u nich indikována systémová léčba anebo fototerapie anebo chemofototerapie. Pacienti, kteří byli „primárními“ non-respondéry na jakoukoli předchozí biologickou léčbu (definovaní jako pacienti bez odpovědi během prvních 12 týdnů léčby), byli vyřazeni ze studií fáze III (CIMPASI-1, CIMPASI-2 a CIMPACT).
Účinnost a bezpečnost přípravku Cimzia byla hodnocena oproti etanerceptu ve studii CIMPACT.
Ve studiích CIMPASI-1 a CIMPASI-2 byl složený primární cílový ukazatel účinnosti podíl pacientů, kteří dosáhli PASI 75 a PGA „čistý“ nebo „téměř čistý“ (s nejméně 2bodovým snížením od výchozího stavu) v 16. týdnu. Ve studii CIMPACT byl primární cílový ukazatel účinnosti podíl pacientů, kteří dosáhli PASI 75 ve 12. týdnu. PASI 75 a PGA v 16. týdnu byly klíčové sekundární cílové ukazatele. PASI 90 v 16. týdnu bylo klíčovým sekundárním cílovým ukazatelem ve všech 3 studiích.
Studie CIMPASI-1 a CIMPASI-2 hodnotily 234 pacientů, respektive 227 pacientů. V obou studiích byli pacienti randomizováni k podávání placeba nebo přípravku Cimzia 200 mg každé 2 týdny (po zaváděcí dávce přípravku Cimzia 400 mg v 0., 2. a 4. týdnu) nebo do skupiny s přípravkem
Cimzia 400 mg každé 2 týdny. V 16. týdnu pokračovali pacienti randomizovaní do skupiny
s přípravkem Cimzia, kteří dosáhli odpovědi PASI 50, v léčbě přípravkem Cimzia až do 48. týdne se stejnou randomizovanou dávkou. Pacienti, kteří byli původně randomizovaní do skupiny s placebem a dosáhli odpovědi PASI 50, ale nikoli PASI 75 v 16. týdnu, dostávali přípravek Cimzia 200 mg každé 2 týdny (se zaváděcí dávkou přípravku Cimzia 400 mg v 16., 18. a 20. týdnu). Pacienti
s nedostatečnou odpovědí v 16. týdnu (PASI 50 non-respondéři) byli způsobilí pro podávání přípravku
Cimzia 400 mg každé 2 týdny v otevřeném podávání po dobu maximálně 128 týdnů.
Ve studii CIMPACT bylo hodnoceno 559 pacientů. Pacienti byli randomizováni k podávání placeba nebo přípravku Cimzia 200 mg každé 2 týdny (po zaváděcí dávce přípravku Cimzia 400 mg v 0., 2. a 4. týdnu) nebo přípravku Cimzia 400 mg každé 2 týdny až do 16. týdne nebo etanerceptu 50 mg dvakrát týdně až do 12. týdne. Pacienti původně randomizovaní k podávání přípravku Cimzia, kteří dosáhli odpovědi PASI 75 v 16. týdnu, byli opakovaně randomizováni podle jejich původního plánu dávkování. Pacienti používající přípravek Cimzia 200 mg každé 2 týdny byli znovu randomizováni k podávání přípravku Cimzia 200 mg každé 2 týdny, přípravku Cimzia 400 mg každé 4 týdny nebo podávání placeba. Pacienti používající přípravek Cimzia 400 mg každé 2 týdny byli znovu randomizováni k podávání přípravku Cimzia 400 mg každé 2 týdny, přípravku Cimzia 200 mg každé 2 týdny nebo placeba. Pacienti byli hodnoceni dvojitě zaslepeným způsobem kontrolovaným placebem až do 48. týdne. Všichni pacienti, kteří nedosáhli odpovědi PASI 75 v 16. týdnu, vstoupili do výstupního ramena a dostávali přípravek Cimzia 400 mg každé 2 týdny v otevřeném podávání po dobu maximálně 128 týdnů.
Ve všech třech studiích po zaslepeném 48týdenním období udržovací léčby následovalo 96týdenní otevřené léčebné období u pacientů, kteří byli PASI 50 respondéři ve 48. týdnu. Všichni tito pacienti, včetně těch, kteří dostávali přípravek Cimzia 400 mg každé 2 týdny, začali otevřenou fázi podáváním přípravku Cimzia 200 mg každé 2 týdny.
Pacienti byli převážně muži (64 %) a kavkazského typu (94 %), průměrný věk byl 45,7 roku
(18 až 80 let); z toho 7,2 % bylo ve věku ≥ 65 let. Z 850 pacientů randomizovaných k užívání placeba nebo přípravku Cimzia v těchto placebem kontrolovaných studiích nedostávalo 29 % pacientů dosud systémovou léčbu psoriázy. 47 % dostalo předchozí fototerapii nebo chemofototerapii a 30 % dostalo předchozí biologickou léčbu psoriázy. Z 850 pacientů dostalo 14 % nejméně jednoho antagonistu TNF, 13 % dostalo anti-IL-17 a 5 % dostalo anti-IL12/23. Osmnáct procent pacientů udávalo anamnézu psoriatické artritidy při výchozím stavu. Průměrné skóre PASI při výchozím stavu bylo 20 a pohybovalo se od 12 do 69. Výchozí skóre PGA se pohybovalo od středně závažného (70 %) do závažného (30 %). Průměrná výchozí BSA byla 25 % a pohybovala se od 10 % do 96 %.
Klinická odpověď v 16. a 48. týdnu
Klíčové výsledky ve studiích CIMPASI-1 a CIMPASI-2 jsou uvedeny v tabulce 12.
Tabulka 12 Klinická odpověď ve studiích CIMPASI-1 a CIMPASI-2 v 16. a 48. týdnu
16. týden
48. týden
CIMPASI-1
Placebon = 51
Cimzia 200 mg každé 2 týdny
a)
n = 95
Cimzia 400 mgkaždé 2 týdnyn = 88
Cimzia 200 mgkaždé 2 týdnyn = 95
Cimzia 400 mgkaždé 2 týdnyn = 88
PGA čisté nebo téměř čisté
b)
4,2 %
47,0 %*
57,9 %*
52,7 %
69,5 %
PASI 75
6,5 %
66,5 %*
75,8 %*
67,2 %
87,1 %
PASI 90
0,4 %
35,8 %*
43,6 %*
42,8 %
60,2 %
CIMPASI-2
Placebon = 49
Cimzia 200 mg každé 2 týdny
a)
n = 91
Cimzia 400 mgkaždé 2 týdnyn = 87
Cimzia 200 mgkaždé 2 týdnyn = 91
Cimzia 400 mgkaždé 2 týdnyn = 87
PGA čisténebo téměř čisté
b)
2,0 %
66,8 %*
71,6 %*
72,6 %
66,6 %
PASI 75
11,6 %
81,4 %*
82,6 %*
78,7 %
81,3 %
PASI 90
4,5 %
52,6 %*
55,4 %*
59,6 %
62,0 %
a) Přípravek Cimzia 200 mg podávaný každé 2 týdny s předchozím podáváním zaváděcí dávky 400 mg v 0., 2., 4. týdnu.
b) Škála kategorie PGA 5. Úspěch léčby „čistý“ (0) nebo „téměř čistý“ (1) zahrnoval žádné známky psoriázy nebo normální až růžovou barvu lézí, žádné ztluštění ložiska a žádnou až minimální lokální tvorbu šupin.
* Cimzia vs. placebo: p < 0,0001.
Četnosti odpovědi a p-hodnoty pro PASI a PGA byly odhadnuty na základě modelu logistické regrese, kam byla chybějící data vložena vícečetným vkládáním podle metody MCMC. Pacienti, kteří byli vyřazeni nebo odstoupili (na základě nedosažení odpovědi PASI 50), byli posuzováni za non-respondéry ve 48. týdnu.
Výsledky jsou z randomizovaného souboru.
Klíčové výsledky studie CIMPACT jsou uvedeny v tabulce 13.
Tabulka 13 Klinická odpověď ve studii CIMPACT v 12. a 16. týdnu
12. týden
16. týden
Placebo n = 57
Cimzia 200 mg každé2 týdny
a)
n = 165
Cimzia 400 mg každé 2 týdnyn = 167
Etanercept 50 mg2× týdněn = 170
Placebo n = 57
Cimzia 200 mgkaždé 2 týdnyn = 165
Cimzia 400 mg každé 2 týdnyn = 167
PASI 75
5 %
61,3 %*
§
66,7 %*
,§§
53,3 %
3,8 %
68,2 %*
74,7 %*
PASI 90
0,2 %
31,2 %*
34,0 %*
27,1 %
0,3 %
39,8 %*
49,1 %*
PGAčisté nebo téměřčisté
b)
1,9 %
39,8 %**
50,3 %*
39,2 %
3,4 %
48,3 %*
58,4 %*
a) Přípravek Cimzia 200 mg podávaný každé 2 týdny s předchozím podáváním zaváděcí dávky 400 mg v 0., 2., 4. týdnu.
b) Škála kategorie PGA 5. Úspěch léčby „čistý“ (0) nebo „téměř čistý“ (1) zahrnoval žádné známky psoriázy nebo normální až růžovou barvu lézí, žádné ztluštění ložiska a žádnou až minimální lokální tvorbu šupin.
* Cimzia vs. placebo: p < 0,0001.
§ Přípravek Cimzia 200 mg podávaný každé 2 týdny oproti etanerceptu 50 mg podávanému dvakrát týdně vykazoval non-inferioritu (rozdíl mezi etanerceptem a přípravkem Cimzia 200 mg podávaným každé 2 týdny byl 8,0 %, 95% CI −2,9; 18,9, podle předem specifikované hranice non-
inferiority 10 %).
§§ Připravek Cimzia 400 mg podávaný každé 2 týdny oproti etanerceptu 50 mg podávanému dvakrát
týdně vykazoval superioritu (p < 0,05).
** Cimzia vs. placebo p < 0,001. Četnosti odpovědí a p-hodnoty podle modelu logistické regrese. Chybějící data byla vložena pomocí vícečetného vkládání s využitím MCMC metody. Výsledky jsou z randomizovaného souboru.
Ve všech 3 studiích byly četnosti odpovědi PASI 75 významně vyšší pro přípravek Cimzia
v porovnání s placebem zahájeným ve 4. týdnu.
Obě dávky přípravku Cimzia prokázaly účinnost v porovnání s placebem bez ohledu na věk, pohlaví, tělesnou hmotnost, BMI, dobu trvání psoriázy, předchozí léčbu systémovými léčbami a předchozí biologickou léčbu.
Udržení odpovědi
V integrované analýze studií CIMPASI-1 a CIMPASI-2 bylo mezi pacienty, kteří byli
PASI 75 respondéři v 16. týdnu a dostávali přípravek Cimzia 400 mg každé 2 týdny
(n = 134 ze 175 randomizovaných subjektů) nebo přípravek Cimzia 200 mg každé 2 týdny (n = 132 ze 186 randomizovaných subjektů), udržení odpovědi ve 48. týdnu 98,0 %,
respektive 87,5 %. Mezi pacienty, kteří měli hodnocení PGA čisté nebo téměř čisté v 16. týdnu a kteří dostávali přípravek Cimzia 400 mg každé 2 týdny (n = 103 ze 175) nebo přípravek Cimzia 200 mg každé 2 týdny (n = 95 ze 186), bylo udržení odpovědi ve 48. týdnu 85,9 %, respektive 84,3 %.
Po dalších 96 týdnech otevřené léčby (144. týden) bylo hodnoceno udržení odpovědi. Do 144. týdne nebylo možné sledovat 21 % všech randomizovaných subjektů z důvodu ztráty kontaktu s pacientem. Přibližně u 27 % subjektů, které studii dokončily a vstoupily do otevřené fáze léčby od 48. do 144. týdne s dávkou přípravku Cimzia 200 mg každé 2 týdny, byla dávka přípravku Cimzia zvýšena na 400 mg každé 2 týdny pro udržení odpovědi. V analýze, ve které se všichni pacienti se selháním léčby
považovali za non-respondéry, bylo udržení odpovědi pro příslušný cílový parametr v léčebné skupině s přípravkem Cimzia 200 mg každé 2 týdny po dalších 96 týdnech otevřené léčby 84,5 % pro
PASI 75 u pacientů, kteří byli respondéři v 16. týdnu, a 78,4 % pro PGA „čistý“ nebo „téměř čistý“. Udržení odpovědi u pacientů v léčebné skupině s přípravkem Cimzia 400 mg každé 2 týdny, kteří vstoupili do otevřené fáze s léčbou přípravkem Cimzia 200 mg každé 2 týdny, bylo 84,7 % pro PASI 75 u subjektů studie, kteří byli respondéři v 16. týdnu, a 73,1 % pro PGA „čistý“ nebo „téměř čistý“.
Tyto četnosti odpovědi vycházely z modelu logistické regrese, kam byla chybějící data vložena za období 48 nebo 144 týdnů vícečetným vkládáním (metoda MCMC) v kombinaci s NRI pro subjekty, jejichž léčba byla neúspěšná.
Ve studii CIMPACT bylo mezi PASI 75 respondéry v 16. týdnu, kteří dostávali přípravek Cimzia 400 mg každé 2 týdny a byli znovu randomizováni buď k podávání přípravku Cimzia 400 mg každé 2 týdny, přípravku Cimzia 200 mg každé 2 týdny nebo placeba, vyšší procento PASI 75 respondérů ve 48. týdnu ve skupinách přípravku Cimzia v porovnání s placebem (98,0 %, respektive 80,0 %, respektive 36,0 %). Mezi PASI 75 respondéry v 16. týdnu, kteří dostávali přípravek Cimzia 200 mg každé 2 týdny a byli znovu randomizováni buď k podávání přípravku Cimzia 400 mg každé 4 týdny, přípravku Cimzia 200 mg každé 2 týdny, nebo placeba, bylo vyšší procento PASI 75 respondérů ve
48. týdnu ve skupinách přípravku Cimzia v porovnání s placebem (88,6 %, respektive 79,5 %, respektive 45,5 %). Pro chybějící data bylo použito vložení dat non-respondérů.
Kvalita života / výsledky hlášené pacientem
Statisticky významné zlepšení v týdnu 16 (CIMPASI-1 a CIMPASI-2) oproti výchozímu stavu ve srovnání s placebem bylo prokázáno u indexu DLQI (Dermatology Life Quality Index). Bylo dosaženo průměrného snížení (zlepšení) hodnoty DLQI oproti výchozímu stavu v rozmezí mezi
−8,9 až −11,1 při používání přípravku Cimzia 200 mg každé 2 týdny, mezi −9,6 a −10,0 při používání přípravku Cimzia 400 mg každé 2 týdny, oproti rozmezí mezi −2,9 a −3,3 pro placebo v týdnu 16.
Navíc byla léčba přípravkem Cimzia v 16. týdnu spojena s vyšším podílem pacientů, kteří dosáhli
skóre indexu DLQI 0 nebo 1 (Cimzia 400 mg každé 2 týdny, 45,5 %, respektive 50,6 %;
Cimzia 200 mg každé 2 týdny, 47,4 %, respektive 46,2 %, oproti placebu, 5,9 %, respektive 8,2 %).
Zlepšení skóre DLQI se udrželo nebo mírně pokleslo v období do 144. týdne.
Pacienti léčení přípravkem Cimzia udávali větší zlepšení na škále HADS (Hospital Anxiety and
Depression Scale) v porovnání s placebem.
Imunogenita
Údaje uvedené níže vyjadřují procento pacientů, jejichž výsledky na protilátky proti certolizumabu pegolu v testu ELISA, a později i v citlivější metodě, byly považovány za pozitivní a jsou vysoce závislé na citlivosti a specificitě testu. Pozorovaný výskyt pozitivity protilátky (včetně neutralizační protilátky) v testu je vysoce závislý na několika faktorech, včetně citlivosti a specificity testu, metodologie testu, manipulace se vzorkem, načasování odběru vzorku, doprovodných léků
a základního onemocnění. Z těchto důvodů může být srovnání výskytu protilátek proti certolizumabu pegolu ve studiích popsaných níže s výskytem protilátek v jiných studiích nebo jiných přípravcích zavádějící.
Revmatoidní artritida
Celkové procento pacientů s protilátkami proti přípravku Cimzia zjistitelnými alespoň při jedné příležitosti bylo 9,6 % v placebem kontrolovaných studiích revmatoidní artritidy. Přibližně jedna třetina pacientů s pozitivními protilátkami měla protilátky s in vitro neutralizující aktivitou. Pacienti
léčení současně imunosupresivy (MTX) měli nižší frekvenci vývoje protilátek než pacienti, kteří ve výchozím stavu imunosupresiva neužívali. Vznik protilátek byl spojen se sníženou plazmatickou koncentrací léku a u některých pacientů s poklesem účinnosti.
Ve 2 dlouhodobých (až 5 let expozice) otevřených studiích celkové procento pacientů s protilátkami proti přípravku Cimzia detekovatelnými alespoň při jedné příležitosti bylo 13 % (8,4 % z celkového počtu pacientů mělo tvorbu protilátek přechodnou a dalších 4,7 % pacientů mělo tvorbu protilátek trvalou). Celkové procento pacientů, kteří byli pozitivní na tvorbu protilátek a měli trvale snížené koncentrace léku v plazmě, bylo odhadováno na 9,1 %. Podobně jako v placebem kontrolovaných studiích byla pozitivita na protilátky u některých pacientů spojena s poklesem účinnosti.
Farmakodynamický model založený na údajích studie ve fázi III předpovídá, že bez současného podávání MTX se u asi 15 % pacientů vyvinuly protilátky po 6 měsících v doporučeném dávkovacím režimu (200 mg každé 2 týdny na začátku léčby). Tento počet se snižuje se zvyšováním dávek při současné léčbě MTX. Tyto údaje jsou v souladu s pozorovanými údaji.
Psoriatická artritida
Celkové procento pacientů s protilátkami proti přípravku Cimzia, které byly detekovatelné alespoň při jedné příležitosti až do 24. týdne, bylo 11,7 % v placebem kontrolované studii fáze III psoriatické artritidy. Tvorba protilátek byla spojena se sníženou plazmatickou koncentrací léku.
Po dobu průběhu celé studie (expozice až po dobu 4 let) bylo celkové procento pacientů s protilátkami proti přípravku Cimzia detekovatelnými nejméně při jedné příležitosti 17,3 % (u 8,7 % šlo
o přechodnou tvorbu protilátek, u dalších 8,7 % šlo o přetrvávající tvorbu protilátek proti přípravku Cimzia). Celkové procento pacientů, kteří měli pozitivitu protilátek s přetrvávajícím snížením plazmatické koncentrace léku, bylo odhadnuto na 11,5 %.
Ložisková psoriáza
V placebem kontrolovaných studiích fáze III bylo procento pacientů, kteří byli pozitivní na protilátky proti přípravku Cimzia nejméně jednou během léčby až do 48. týdne, 8,3 % (22/265),
respektive 19,2 % (54/281) u přípravku Cimzia 400 mg každé 2 týdny a u přípravku Cimzia 200 mg každé 2 týdny. Ve studiích CIMPASI-1 a CIMPASI-2 mělo šedesát pacientů pozitivní protilátky
a 27 z nich bylo hodnotitelných na neutralizační protilátky s pozitivním výsledkem. První výskyty pozitivity protilátek v otevřeném období byly pozorovány u 2,8 % (19/668) pacientů. Pozitivita protilátek byla spojena s nižší koncentrací léku v plazmě a u některých pacientů se sníženou účinností.
Axiální spondylartritida
AS001
Celkové procento pacientů s protilátkami proti přípravku Cimzia, které byly detekovatelné alespoň při jedné příležitosti až do 24. týdne, bylo 4,4 % v placebem kontrolované studii AS001 fáze III
u pacientů s axiální spondylartritidou (subpopulace s ankylozující spondylitidou a axiální spondylartritidou radiograficky neprokázanou). Tvorba protilátek byla spojena se sníženou plazmatickou koncentrací léku.
Po dobu průběhu celé studie (až po dobu 192 týdnů) bylo celkové procento pacientů s protilátkami proti přípravku Cimzia detekovatelnými nejméně při jedné příležitosti 9,6 % (u 4,8 % šlo
o přechodnou tvorbu protilátek, u dalších 4,8 % šlo o přetrvávající tvorbu protilátek proti přípravku Cimzia). Celkové procento pacientů, kteří měli pozitivitu protilátek s přetrvávajícím snížením plazmatické koncentrace léku, bylo odhadnuto na 6,8 %.
AS0006 a C-OPTIMISE
Citlivější a vůči lékům snášenlivější test byl poprvé použit ve studii AS0006 (a později také ve studii C-OPTIMIZE), což vedlo k většímu podílu vzorků s měřitelnými protilátkami proti přípravku Cimzia a tedy i k většímu výskytu pacientů klasifikovaných jako pozitivní na tvorbu protilátek. Ve studii AS0006 činila celková incidence pacientů, kteří měli pozitivní protilátky na přípravek Cimzia 97 % (248/255 pacientů) po maximálně 52 týdnech léčby. Pouze nejvyšší titry byly spojeny se sníženými hladinami přípravku Cimzia v plazmě, nebyl však pozorován žádný dopad na účinnost. Podobné
výsledky ve vztahu k protilátkám proti přípravku Cimzia byly pozorovány u C-OPTIMISE. Výsledky z C-OPTIMISE také naznačily, že snížení dávky přípravku Cimzia na 200 mg každé 4 týdny nezměnilo výsledky imunogenity.
Přibližně 22 % (54/248) pacientů ve studii AS0006, kteří byli ve kterémkoli okamžiku pozitivní na tvorbu protilátek proti přípravku Cimzia, mělo protilátky, které byly klasifikovány jako neutralizující. Neutralizační stav protilátek v C-OPTIMISE nebyl hodnocen.
⚠️ Upozornění
Sledovatelnost
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.
Infekce
U pacientů musí být pečlivě monitorovány známky a příznaky infekcí včetně tuberkulózy před, během a po léčbě přípravkem Cimzia. Protože eliminace certolizumabu pegolu trvá až 5 měsíců, monitoring má pokračovat po celou tuto dobu (viz bod
4.3
).
Léčba přípravkem Cimzia nesmí být zahájena u pacientů s klinicky významnou aktivní infekcí, včetně
chronických nebo lokalizovaných infekcí, dokud infekce není pod kontrolou (viz bod
4.3
).
Pacienty, u kterých se vyvine během léčby přípravkem Cimzia nová infekce, je třeba pečlivě sledovat.
Pokud se u pacienta vyvine nová závažná infekce, je nutno podávání přípravku Cimzia přerušit, dokud
není infekce pod kontrolou. Lékaři musí být opatrní při zvažování použití přípravku Cimzia u pacientů s anamnézou rekurentní nebo oportunní infekce nebo u pacientů se základním onemocněním, které může pacienta ke vzniku infekcí predisponovat, včetně současného použití imunosupresivních léků.
U pacientů s revmatoidní artritidou se nemusí objevit typické příznaky infekce včetně horečky, a to vzhledem k jejich základnímu onemocnění a současně podávaným léčivým přípravkům. Z tohoto důvodu je důležité časné zjištění jakékoli infekce, zejména časné zjištění atypických klinických projevů závažné infekce, aby bylo minimalizováno zpoždění diagnózy a zahájení léčby.
U pacientů léčených přípravkem Cimzia byly hlášeny závažné infekce, včetně sepse a tuberkulózy (včetně tuberkulózy miliární, diseminované a extrapulmonální), a oportunní infekce (např. histoplazmóza, nokardie, kandidiáza). Některé z těchto případů byly fatální.
Tuberkulóza
Před zahájením léčby přípravkem Cimzia musí být všichni pacienti vyšetřeni na přítomnost aktivní
i neaktivní (latentní) tuberkulózní infekce. Toto vyšetření musí zahrnovat detailní anamnézu
u pacientů s osobní anamnézou tuberkulózy, u pacientů s možným předchozím kontaktem s jinými jedinci s aktivní tuberkulózou, u pacientů užívajících dříve a/nebo v současnosti imunosupresivní léčbu. Vhodné screeningové testy, např. tuberkulinový kožní test a rentgen plic, je třeba provést
u všech pacientů (mohou platit místní doporučení). Doporučuje se, aby provedení těchto testů bylo zaznamenáno v kartě pacienta. Předepisujícím lékařům je nutno připomenout riziko falešné negativity výsledku tuberkulinového kožního testu zejména u pacientů, kteří jsou vážně nemocní nebo imunokompromitovaní.
Pokud je diagnostikována aktivní tuberkulóza před zahájením léčby nebo během ní, terapie přípravkem Cimzia nesmí být zahájena, respektive je nutno ji přerušit (viz bod
4.3
).
Pokud existuje podezření na inaktivní (latentní) tuberkulózu, je nutno konzultovat lékaře, specializujícího se na léčbu tuberkulózy. Za všech situací, které jsou popsány níže, je nutno velmi pečlivě zvážit poměr přínosu a rizika léčby přípravkem Cimzia.
Pokud je diagnostikována latentní tuberkulóza, je nutno před zahájením léčby přípravkem Cimzia zahájit příslušnou terapii antituberkulotiky v souladu s místními doporučeními.
Podávání antituberkulotik je nutno zvážit před zahájením léčby přípravkem Cimzia také u pacientů
s anamnézou latentní nebo aktivní tuberkulózy, u kterých nelze potvrdit odpovídající léčebnou kúru,
a též u pacientů, u kterých jsou přítomny významné rizikové faktory tuberkulózy i při negativitě testu na latentní tuberkulózu. Pokud je potenciálně přítomna jakákoli latentní tuberkulózní infekce, je nutno zvážit biologické testy pro screening tuberkulózy před zahájením léčby přípravkem Cimzia, a to bez ohledu na BCG vakcinaci.
Přes dřívější nebo souběžnou profylaktickou léčbu tuberkulózy se případy aktivní tuberkulózy vyskytly u pacientů léčených antagonisty TNF, včetně přípravku Cimzia. U některých pacientů, kteří byli úspěšně léčeni na aktivní tuberkulózu, se během léčby přípravkem Cimzia tuberkulóza opětně vyvinula.
Pacienti musí být poučeni o nutnosti vyhledat lékaře, pokud se u nich během léčby přípravkem Cimzia nebo po ní vyskytnou příznaky a projevy, které naznačují tuberkulózní infekci (např. přetrvávající kašel, úbytek na hmotnosti, zvýšená teplota, netečnost).
Reaktivace viru hepatitidy B (HBV)
Reaktivace hepatitidy B se objevovala u pacientů, kterým byl podáván antagonista TNF, včetně certolizumabu pegolu, kteří jsou chronickými přenašeči viru (tj. s pozitivitou povrchového antigenu). V některých případech došlo k fatálnímu průběhu.
Pacienti mají být před zahájením léčby přípravkem Cimzia vyšetřeni na HBV infekci. U pacientů s pozitivním výsledkem testu na HBV infekci se doporučuje konzultace s lékařem se zkušenostmi s léčbou hepatitidy B.
Pacienty, kteří jsou přenašeči HBV a vyžadují léčbu přípravkem Cimzia, je nutno pečlivě sledovat na známky a příznaky aktivní HBV infekce v průběhu léčby a několik měsíců následujících po jejím ukončení. Adekvátní údaje o léčbě pacientů, kteří jsou přenašeči HBV a užívají spolu s terapií antagonistou TNF antivirovou léčbu jako prevenci reaktivace HBV, nejsou k dispozici. U pacientů,
u kterých dojde k reaktivaci HBV, se má podávání přípravku Cimzia ukončit a má být zahájena účinná
antivirová terapie s vhodnou podpůrnou léčbou.
Malignity a lymfoproliferativní onemocnění
Potenciální role léčby antagonisty TNF ve vývoji malignit není známa. Je nutná opatrnost při zvažování léčby antagonisty TNF u pacientů s anamnézou malignity, nebo při zvažování pokračování léčby u pacientů, u kterých se malignita rozvinula.
Podle současných znalostí u pacientů léčených antagonisty TNF nelze vyloučit možné riziko vývoje lymfomů, leukemie nebo jiných malignit.
V klinických studiích s přípravkem Cimzia a s jinými antagonisty TNF bylo mezi pacienty léčenými antagonisty TNF hlášeno více případů lymfomů a jiných malignit než u kontrolních pacientů, kteří dostávali placebo (viz bod
4.8
). Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy leukemie u pacientů léčených antagonisty TNF. Existuje zvýšené riziko vzniku lymfomu a leukemie u pacientů
s revmatoidní artritidou s dlouhotrvajícím vysoce aktivním zánětlivým onemocněním, což komplikuje
odhad rizika.
Nebyly provedeny žádné studie s pacienty s anamnézou malignity nebo u pacientů, kteří pokračovali
v léčbě při vývoji malignity během podávání přípravku Cimzia.
Kožní karcinomy
U pacientů léčených antagonisty TNF včetně certolizumabu pegolu byly hlášeny melanom a karcinom
z Merkelových buněk (viz bod
4.8
). Doporučuje se periodické vyšetření kůže, zvláště u pacientů
s rizikovými faktory pro karcinom kůže.
Pediatrická malignita
Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny malignity, některé fatální, u dětí, dospívajících a mladých dospělých (ve věku do 22 let), kterým byly podávány antagonisté TNF (zahájení léčby ve věku
≤ 18 let). Asi polovina hlášených případů byly lymfomy. Ostatní případy odpovídaly různým druhům
malignit a zahrnovaly vzácné malignity obvykle spojované s imunosupresí. Riziko vývoje malignit u dětí a dospívajících léčených antagonisty TNF nemůže být vyloučeno.
Z postmarketingové praxe u pacientů léčených antagonisty TNF byly hlášeny případy hepatosplenického T-buněčného lymfomu. Tento vzácný typ T-buněčného lymfomu se vyznačuje velmi agresivním průběhem onemocnění a je obvykle fatální. Nejvíce z těchto hlášených případů u antagonistů TNF se vyskytlo u dospívajících a mladých pacientů mužského pohlaví s Crohnovou
chorobou nebo s ulcerózní kolitidou. Většina z těchto pacientů byla při nebo před diagnózou léčena imunosupresivy azathioprinem a/nebo 6-merkaptopurinem současně s antagonisty TNF. Riziko rozvoje hepatosplenického T-buněčného lymfomu nelze u pacientů léčených přípravkem Cimzia vyloučit.
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)
V ověřovací klinické studii hodnotící podávání jiného antagonisty TNF, infliximabu, bylo hlášeno
u pacientů se středně závažnou až závažnou chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) více malignit, většinou malignit plic a hlavy nebo krku, u pacientů léčených infliximabem oproti pacientům kontrolním. Všichni pacienti měli anamnézu těžkého kuřáctví. Proto je nutná opatrnost při podávání jakéhokoliv antagonisty TNF u pacientů s CHOPN, stejně jako u pacientů se zvýšeným rizikem malignity, daným těžkým kuřáctvím.
Městnavé srdeční selhání
Přípravek Cimzia je kontraindikován u středně závažného až závažného srdečního selhání (viz
bod 4.3). V klinické studii s jiným antagonistou TNF bylo pozorováno zhoršení městnavého srdečního selhání a zvýšená úmrtnost z důvodu městnavého srdečního selhání. Případy městnavého srdečního selhání byly hlášeny také u pacientů s revmatoidní artritidou, léčených přípravkem Cimzia. Přípravek Cimzia je nutno používat opatrně u pacientů s mírným stupněm srdečního selhání (NYHA třída I/II). Léčbu přípravkem Cimzia je nutno přerušit u pacientů, u kterých příznaky městnavého srdečního selhání nově vzniknou nebo se tyto příznaky zhorší.
Hematologické reakce
Hlášení pancytopenie, včetně aplastické anemie, byla u podávání antagonistů TNF vzácná. Při léčbě přípravkem Cimzia byly hlášeny nežádoucí účinky v hematologické oblasti, včetně významné cytopenie (např. leukopenie, pancytopenie, trombocytopenie) (viz bod
4.8
). Všem pacientům má být doporučeno okamžitě vyhledat pomoc lékaře, jestliže se u nich během léčby přípravkem Cimzia objeví projevy a příznaky naznačující krevní dyskrazii nebo infekci (např. přetrvávající horečka, podlitiny, krvácení, bledost). U pacientů s potvrzenými významnými hematologickými abnormalitami je nutno zvážit přerušení léčby přípravkem Cimzia.
Neurologické příhody
Použití antagonistů TNF bylo spojeno se vzácnými případy nového vypuknutí nebo exacerbace klinických příznaků a/nebo radiografických důkazů demyelinizačního onemocnění, včetně roztroušené sklerózy. U pacientů s preexistujícím nebo aktuálně vzniklým demyelinizačním onemocněním je nutno pečlivě zvážit přínos a riziko léčby antagonisty TNF před zahájením léčby přípravkem Cimzia. U pacientů léčených přípravkem Cimzia byly hlášeny vzácné případy neurologických poruch, včetně křečových onemocnění, neuritid a periferních neuropatií.
Hypersenzitivita
Závažné hypersenzitivní reakce byly po podání přípravku Cimzia hlášeny vzácně. Některé z těchto reakcí se vyskytly po prvním podání přípravku Cimzia. Jestliže dojde k závažné reakci, je nutno podávání přípravku Cimzia ihned přerušit a zahájit vhodnou léčbu.
Jsou k dispozici omezené údaje o použití přípravku Cimzia u pacientů, kteří prodělali závažnou reakci
hypersenzitivity po podání jiného antagonisty TNF; u těchto pacientů je nutná opatrnost.
Citlivost na latex
Ochranný kryt jehly uvnitř snímatelného krytu předplněné injekční stříkačky Cimzia obsahuje derivát latexu z přírodního kaučuku (viz bod 6.5). Kontakt s latexem z přírodního kaučuku může způsobit vážné alergické reakce u osob citlivých na latex. Dosud nebyl ve vyjímatelném ochranném krytu jehly předplněné injekční stříkačky Cimzia zjištěn žádný proteinový antigen latexu. Přesto u osob citlivých na latex nelze zcela vyloučit případné riziko hypersenzitivní reakce.
Imunosuprese
Protože tumor nekrotizující faktor (TNF) zprostředkuje zánět a moduluje buněčnou imunitní odpověď, existuje u léčby antagonisty TNF (včetně přípravku Cimzia) možnost navození imunosuprese, která ovlivňuje obranu hostitele proti infekcím a malignitám.
Autoimunita
Léčba přípravkem Cimzia může vést ke vzniku antinukleárních protilátek (ANA), méně často k vývoji syndromu připomínajícího klinicky systémový lupus (lupus-like syndrom) (viz bod
4.8
). Vliv dlouhotrvající léčby přípravkem Cimzia na vývoj autoimunitních onemocnění není znám. Pokud se
u pacienta při léčbě přípravkem Cimzia rozvinou příznaky připomínající klinicky systémový lupus, musí se léčba přerušit. Přípravek Cimzia nebyl specificky zkoumán u populace pacientů s diagnózou systémového lupusu (viz bod
4.8
).
Vakcinace
Pacienti léčení přípravkem Cimzia mohou být očkováni s výjimkou očkování živou vakcínou. Nejsou
k dispozici žádné údaje o odpovědi na očkování živou vakcínou nebo o sekundárním přenosu infekce
živými vakcínami u pacientů léčených přípravkem Cimzia. Živé vakcíny nemají být současně
s přípravkem Cimzia podávány.
V placebem kontrolované klinické studii u pacientů s revmatoidní artritidou byla pozorována stejná protilátková odpověď mezi skupinami léčenými přípravkem Cimzia a placebem při podávání pneumokokové polysacharidové vakcíny a chřipkové vakcíny současně s přípravkem Cimzia. Pacienti léčení přípravkem Cimzia a souběžně methotrexátem měli nižší humorální odpověď ve srovnání
s pacienty léčenými samotným přípravkem Cimzia. Klinická významnost je u toho neznámá.
Současné podávání s jinými biologickými léky
V klinických studiích byly hlášeny závažné infekce a neutropenie při souběžném podávání léčivé látky anakinra (antagonista interleukinu-1) nebo abataceptu (modulátor CD28), a dalšího antagonisty TNF, etanerceptu, při nulovém přídatném přínosu ve srovnání se samotnou léčbou antagonistou TNF. Vzhledem k povaze nežádoucích účinků pozorovaných při léčebné kombinaci jiného antagonisty TNF s abataceptem nebo anakinrou může podobná toxicita vyplývat také z kombinace anakinry nebo abataceptu a dalších antagonistů TNF. Proto se podávání certolizumabu pegolu v kombinaci
s anakinrou nebo abataceptem nedoporučuje (viz bod
4.5
).
Chirurgické zákroky
Bezpečnostní informace ohledně chirurgických zákroků u pacientů léčených přípravkem Cimzia jsou omezené. Má být brán do úvahy 14denní poločas certolizumabu pegolu v případě plánovaného chirurgického zákroku. Pacienti, u kterých je požadována operace při léčbě přípravkem Cimzia, mají být pečlivě sledováni na výskyt infekcí a musí být učiněna patřičná opatření.
Test aktivovaného parciálního tromboplastinového času (aPTT)
U pacientů léčených přípravkem Cimzia byla zjištěna interference s některými testy koagulace. Cimzia může způsobit chybné zvýšení výsledků v testu aPTT u pacientů bez abnormalit koagulace. Tento účinek byl pozorován u testu PTT-Lupus Anticoagulant (LA) a Standard Target Activated Partial Thromboplastin Time (STA-PTT) Automate, testů firmy Diagnostica Stago, a u testu HemosIL APTT-SP liquid a testu HemosIL lyophylized silica, testů firmy Instrumentation Laboratories.
Podobně mohou být ovlivněny také jiné testy aPTT. Nejsou k dispozici žádné důkazy o tom, že má léčba přípravkem Cimzia vliv na koagulaci in vivo. Poté, co pacienti dostanou přípravek Cimzia, je nutno věnovat pečlivou pozornost interpretaci abnormálních výsledků koagulace. Nebyla pozorována interference s výsledky testů trombinového času (TT) a protrombinového času (PT).
Starší pacienti
Z klinických studií je ve srovnání s mladšími pacienty zřejmý výrazně vyšší výskyt infekcí u pacientů
≥ 65 let, ačkoli zkušenosti jsou omezené. Pozornost při léčbě je třeba věnovat starším pacientům
a zvláštní pozornost platí při výskytu infekcí.