INN: axicabtagenum ciloleucelum Zelldispersion von 0.4 – 2 x 10e8 Zellen/Einzel-Infusionsbeutel (68 ml)
Dostupné v:
🇨🇿🇩🇪🇵🇹🇸🇰
Forma
—
Dávkování
—
Způsob podání
—
Skladování
—
O přípravku
Výrobce
User Reviews
Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
Gilead Sciences Switzerland Sàrl (CH)
ATC kód
L01XL03
Zdroj
SWISSMEDIC
Farmakoterapeutická skupina: Cytostatika, jiná cytostatika, cytostatická buněčná a genová léčba, ATC kód: L01XL03
Mechanismus účinku
Přípravek Yescarta, imunoterapeutický přípravek vytvořený z geneticky modifikovaných autologních
T-lymfocytů, se váže na nádorové buňky a normální B-lymfocyty exprimující CD19. Po spojení
anti-CD19 CAR T-lymfocyty s cílovými buňkami exprimujícími CD19 aktivují kostimulační domény CD28 a CD3-zeta downstream signální kaskády, což vede u T-lymfocytů k aktivaci, proliferaci, získání efektorových funkcí a k sekreci zánětlivých cytokinů a chemokinů. Tato kaskáda vede
k apoptóze a nekróze cílových buněk exprimujících CD19. Farmakodynamické účinky
Farmakodynamické odpovědi byly hodnoceny po podání infuze přípravku Yescarta prostřednictvím měření přechodného zvýšení cytokinů, chemokinů a dalších molekul v krvi po dobu 4 týdnů.
Analyzovaly se hladiny cytokinů a chemokinů, jako je IL-6, IL-8, IL-10, IL-15, TNF-α, IFN-γ
a IL2Rα. Maximální zvýšení bylo pozorováno během prvních 14 dnů po infuzi a hladiny se obecně navrátily k výchozím hodnotám během 28 dnů.
Analýzy provedené za účelem identifikace souvislostí mezi hladinami cytokinů a incidencí CRS nebo neurologických nežádoucích účinků ukázaly, že vyšší hladiny po infuzi (maximální hladina a AUC
v 1. měsíci) několika imunomodulačních a prozánětlivých analytů korelovaly s neurologickými nežádoucími účinky stupně 3 nebo vyššího a s CRS stupně 3 nebo vyššího ve studii ZUMA-1, ZUMA-7 a ZUMA-5.
Vzhledem k „on-target, off-tumor“ účinku přípravku Yescarta se dá očekávat, že po léčbě dojde k výskytu aplazie B-lymfocytů.
Ze 73 pacientů s hodnotitelnými vzorky při vstupu do studie mělo 40 % ve studii ZUMA-1 detekovatelné B-lymfocyty; aplazie B-lymfocytů pozorovaná u většiny pacientů při vstupu do studie byla připisována předchozím terapiím. Po léčbě přípravkem Yescarta se podíl pacientů
s detekovatelnými B-lymfocyty snížil: 20 % mělo detekovatelné B-lymfocyty ve 3. měsíci a 22 % v 6. měsíci. Zahájení obnovy B-lymfocytů bylo poprvé zaznamenáno v 9. měsíci, kdy mělo 56 % pacientů detekovatelné B-lymfocyty. Tento trend obnovy pokračoval dále, kdy 64 % pacientů mělo
detekovatelné B-lymfocyty v 18. měsíci a 77 % ve 24. měsíci. Mezi 141 pacienty ve studii ZUMA-7 s hodnotitelnými vzorky při vstupu do studie mělo 57 % detekovatelné B-lymfocyty. Po léčbě přípravkem Yescarta se podíl pacientů s detekovatelnými B-lymfocyty snížil: 38 % mělo
detekovatelné B-lymfocyty ve 3. měsíci a 41 % mělo detekovatelné B-lymfocyty v 6. měsíci. Zahájení obnovy B-lymfocytů bylo zjevné v 9. měsíci, když 58 % mělo detekovatelné B-lymfocyty. Tento trend obnovy B-lymfocytů dále pokračoval, když 64 % pacientů mělo detekovatelné B-lymfocyty v 18. měsíci a 84 % pacientů mělo detekovatelné B-lymfocyty ve 24. měsíci. Mezi 113 pacienty s FL
s hodnotitelnými vzorky při vstupu do studie ZUMA-5 mělo 75 % pacientů detekovatelné
B-lymfocyty. Po léčbě přípravkem Yescarta se podíl pacientů s detekovatelnými B-lymfocyty snížil: 40 % pacientů mělo detekovatelné B-lymfocyty ve 3. měsíci. Obnova B-lymfocytů byla zaznamenána v průběhu doby, kdy mělo 61 % pacientů detekovatelné B-lymfocyty ve 24. měsíci. Pacienti po progresi nebyli povinni pokračovat ve sledování, takže většina pacientů s hodnotitelnými vzorky reagovala na léčbu.
Klinická účinnost a bezpečnost
Relabující nebo refreakterní DLBCL, PMBCL a DLBCL původem z folikulárního lymfomu po dvou či více liniích systémové léčby (ZUMA-1)
Přípravkem Yescarta bylo v otevřené, multicentrické, jednoramenné studii fáze 1/2 léčeno celkem 108 pacientů s r/r agresivním non-Hodgkinským lymfomem (NHL) z B-lymfocytů. Účinnost byla stanovena u 101 pacientů ve fázi 2, včetně pacientů s histologicky potvrzeným DLBCL (n = 77), PMBCL (n = 8) nebo DLBCL původem z folikulárního lymfomu (n = 16) na základě klasifikace WHO z roku 2008. U DLBCL byli ve studii ZUMA-1 zahrnuti pacienti s DLBCL jinak nespecifikovanou (NOS), s jinými subtypy DLBCL a HGBL na základě klasifikace WHO z roku 2016. Čtyřicet sedm pacientů bylo hodnotitelných na stav MYC, BCL-2 a BCL-6. U třiceti bylo
shledáno, že mají dvojí expresi DLBCL (nadměrná exprese MYC i proteinu BCL-2); u 5 bylo zjištěno, že mají HGBL s přeskupením genů MYC, BCL-2 nebo BCL-6 (double- a triple-hit); a u 2 bylo zjištěno, že mají HGBL jinak nespecifikovaný. Šedesát šest pacientů bylo hodnotitelných na klasifikaci původu buněk (B-lymfocyty typu zárodečného centra [GCB] nebo typ aktivovaných
B-lymfocytů [ABC]). Z toho 49 pacientů mělo typ GCB a 17 pacientů mělo typ ABC.
Zařazeni byli pacienti ve věku ≥ 18 let s refrakterním onemocněním definovaným jako progresivní onemocnění (progressive disease, PD) nebo stabilní onemocnění (stable disease, SD) jakožto nejlepší odpověď na poslední linii léčby nebo jako progrese onemocnění do 12 měsíců po autologní transplantaci kmenových buněk (ASCT). Pacienti, kteří nereagovali na chemoterapii nebo u nichž došlo k relapsu po dvou či více liniích systémové léčby, byli obecně nevhodní k transplantaci hematopoetických kmenových buněk. Pacienti museli být v minulosti léčeni alespoň anti-CD20 protilátkovou terapií a režimem obsahujícím antracyklin. Pacienti s lymfomem CNS, alogenní transplantací kmenových buněk (SCT) v anamnéze nebo s předchozí terapií anti-CD19 CAR
T-lymfocyty nebo jinak geneticky modifikovanými T-lymfocyty byli ze studie vyloučeni. Pacienti s poruchami CNS (jako jsou epileptické záchvaty nebo cerebrovaskulární ischemie) v anamnéze, se
srdeční ejekční frakcí nižší než 50 % nebo se saturací kyslíkem při dýchání pokojového vzduchu nižší než 92 % či s autoimunitním onemocněním vyžadujícím systémovou imunosupresi nebyli zařazeni.
Medián délky sledování činil 63,1 měsíce (ještě probíhá). Souhrn demografií pacientů je uveden v tabulce 2.
Tabulka 2: Souhrn demografických údajů pro studii ZUMA-1 fáze 2 (12měsíční analýza)
Kategorie
Všichni, jimž byla provedena leukaferéza (ITT)Kohorta 1 + 2(n = 111)
Všichni léčení (mITT)Kohorta 1 + 2(n = 101)
Věk (roky))
Medián (min., max.)
58 (23; 76)
58 (23; 76)
≥ 65
23 %
24 %
Mužské pohlaví
69 %
67 %
Rasa
Běloši
85 %
86 %
Asiati
4 %
3 %
Černoši
4 %
4 %
Status ECOGs
ECOG 0
41 %
42 %
ECOG 1
59 %
58 %
Střední počet předchozích terapií (min., max.)
3 (1; 10)
3 (1; 10)
Pacienti s onemocněním refrakterním na ≥ 2 předchozí linie léčby
77 %
76 %
Pacienti s relapsem do 1 roku po ASCT
20 %
21 %
Pacienti s mezinárodním prognostickým indexem 3/4
46 %
46 %
Pacienti onemocnění III/IV stadia
85 %
85 %
ASCT = autologní transplantace kmenových buněk; ECOG = Eastern Cooperative Oncology Group; ITT = záměr léčit; mITT = modifikovaný záměr léčit.
Přípravek Yescarta byl podán jako jednorázová infuze o cílové dávce 2 × 10
6
anti-CD19 CAR
T-lymfocytů/kg tělesné hmotnosti po lymfodeplečním chemoterapeutickém režimu zahrnujícím intravenózní podávání cyklofosfamidu 500 mg/m
2
a intravenózní podávání fludarabinu 30 mg/m
2
, oba podávány 5., 4. a 3. den před podáním přípravku Yescarta. Překlenovací chemoterapie mezi leukaferézou a lymfodepleční chemoterapií nebyla povolena. Všichni pacienti byli hospitalizováni
a sledováni po dobu minimálně 7 dnů od podání infuze přípravku Yescarta.
Ze 111 pacientů, kteří podstoupili leukaferézu, obdrželo 101 přípravek Yescarta. Devět pacientů nebylo léčeno, primárně z důvodu progresivního onemocnění nebo výskytu závažných nežádoucích příhod po zařazení do studie a před podáním buněk. Jeden ze 111 pacientů přípravek nedostal kvůli výrobnímu selhání. Medián doby od leukaferézy do doručení přípravku byl 17 dnů (rozmezí: 14 až
51 dnů) a medián doby od leukaferézy do infuze byl 24 dnů (rozmezí: 16 až 73 dnů). Medián velikosti dávky byl 2,0 × 10
6
anti-CD19 CAR T-lymfocytů/kg tělesné hmotnosti. Populace ITT byla definována jako všichni pacienti, jimž byla provedena leukaferéza, populace mITT byla definována jako všichni pacienti léčení přípravkem Yescarta.
Primárním cílovým parametrem byla míra objektivní odpovědi (objective response rate, ORR). Sekundární cílové parametry zahrnovaly trvání odpovědi (duration of response, DOR), celkové přežití (overall survival, OS) a závažnost nežádoucích příhod. Předem bylo určeno, že se ORR bude testovat u prvních 92 léčených pacientů, a její hodnota byla významně vyšší než předem daná míra 20 %
(P < 0,0001).
V primární analýze založené na populaci mITT (minimální doba sledování 6 měsíců) činila ORR 72 % a míra kompletní odpovědi (complete response, CR) činila 51 %, dle stanovení nezávislou hodnoticí komisí. V následné analýze po 12 měsících (tabulka 3) činila ORR 72 % a míra CR byla 51 %.
Medián doby do odpovědi byl 1,0 měsíc (rozmezí: 0,8 až 6,3 měsíců). DOR bylo delší u pacientů, kteří dosáhli CR, v porovnání s pacienty, jejichž nejlepší odpovědí byla částečná odpověď (partial response, PR). Z 52 pacientů, kteří dosáhli CR, mělo 7 pacientů SD a 9 mělo PR při úvodním hodnocení nádoru a ke změně na CR došlo až po 6,5 měsících. Výsledky ORR v rámci PMBCL
a DLBCL původem z folikulárního lymfomu byly v obou případech 88 %. Míry CR byly 75 % a 56 %. Ze 111 pacientů v populaci ITT činilo ORR 66 % a CR bylo 47 %. Další výsledky byly v souladu s výsledky u populace mITT.
Při následné analýze po 24 měsících provedené u populace mITT (výsledky od nezávislé hodnotící komise) byly hodnoty ORR a výskyt CR 74 % resp. 54 %. Medián času do odpovědi činil 1,0 měsíce (rozmezí: 0,8 až 12,2 měsíce). DOR byla delší u pacientů s CR než u těch, kteří dosáhli maximálně PR (tabulka 3). Z 55 pacientů, kteří dosáhli CR, jich při vstupním posouzení tumoru sedm vykazovalo SD a deset PR, a k CR došlo nejpozději 12 měsíců po infuzi přípravku Yescarta. Mediány trvání odpovědi a OS nebyly dosaženy (tabulka 3). Při analýze po 36 měsících (medián sledování ve studii
39,1 měsíce) byl medián OS 25,8 měsíce, přičemž 47 pacientů (47 %*) bylo stále naživu. Při analýze po 48 měsících (medián sledování ve studii 51,1 měsíce) byl medián OS 25,8 měsíce, přičemž
43 pacientů (44 %*) bylo stále naživu. Při analýze po 60 měsících (medián sledování ve studii 63,1 měsíce) byl medián OS 25,8 měsíce, přičemž 42 pacientů (43 %*) bylo stále naživu.
*Kaplanův-Meierův odhad 3leté, 4leté a 5leté míry OS byl 47 %, 44 %, resp. 43 %.
Ve fázi 1 studie ZUMA-1 bylo léčeno 7 pacientů. Pět pacientů reagovalo na léčbu, včetně 4 CR. Při následné analýze po 12 měsících trvala u třech pacientů CR, a to 24 měsíců po infuzi přípravku Yescarta. Při následné analýze po 24 měsících CR u těchto třech pacientů stále trvala, a to 30 až 35 měsíců po infuzi přípravku Yescarta.
Tabulka 3: Souhrn výsledků účinnosti pro studii ZUMA-1 fáze 2
Kategorie
Všichni, jimž byla provedena leukaferéza (ITT)Kohorta 1 + 2(n = 111)
Všichni léčení (mITT)Kohorta 1 + 2(n = 101)
12měs. analýza
24měs. analýza
12měs. analýza
24měs. analýza
ORR (%) [95% CI]
66 (56; 75)
68 (58; 76)
72 (62; 81)
74 (65; 82)
CR (%)
47
50
51
54
DOR
a
, medián (rozmezí) v měsících
14,0 (0,0; 17,3)
NE (0,0; 29,5)
14.0 (0,0; 17,3)
NE (0,0; 29,5)
DOR
a
, CR, medián (rozmezí) v měsících
NE (0,4; 17,3)
NE (0,4; 29,5)
NE (0,4; 17,3)
NE (0,4; 29,5)
Celkové přežití (OS), medián (měsíce) [95% CI]
17,4 (11,6; NE)
17,4 (11,6; NE)
NE (12,8; NE)
NE (12,8; NE)
OS po 6 měsících (%) [95% CI]
81,1 (72,5; 87,2)
81,1 (72,5; 87,2)
79,2 (69,9; 85,9)
79,2 (69,9; 85,9)
OS po 9 měsících (%) [95% CI]
69,4 (59,9; 77,0)
69,4 (59,9; 77,0)
69,3 (59,3; 77,3)
69,3 (59,3; 77,3)
OS po 12 měsících (%) [95% CI]
59,3 (49,6; 67,8)
59,5 (49,7; 67,9)
60,4 (50,2; 69,2)
60,4 (50,2; 69,2)
OS po 24 měsících (%) [95% CI]
Nevztahuje se
47,7 (38,2; 56,7)
Nevztahuje se
50,5 (40,4; 59,7)
CI = interval spolehlivosti; CR = úplná odpověď; DOR = trvání odpovědi; ITT = záměr léčit; mITT = modifikovaný záměr léčit; NE = nelze odhadnout (nebylo dosaženo); ORR = míra objektivní odpovědi; OS = celkové přežití.
a Trvání odpovědi bylo cenzorováno v době SCT u pacientů, kteří dostávali SCT během odpovědi.
Poznámka: Medián doby sledování byl 15,1 měsíců u 12měsíční analýzy a 27,1 měsíce u 24měsíční analýzy. Celkové přežití je doba od data leukaferézy (ITT) nebo infuze přípravku Yescarta (mITT) do úmrtí bez ohledu na příčinu.
SCHOLAR-1
Byla provedena retrospektivní, sdružená analýza výsledků u pacientů s refrakterním agresivním NHL (n = 636) (Crump et al., 2017) pro potvrzení předem specifikované kontrolní míry odpovědi 20 %
a historického kontextu pro interpretaci výsledků studie ZUMA-1. Analýza zahrnovala pacienty, kteří nereagovali (SD nebo PD) na poslední linii léčby nebo u nich došlo k relapsu do 12 měsíců od ASCT. Byla hodnocena odpověď a přežití po léčbě dostupným léčebným standardem. ORR činila 26 % [95% CI (21, 31)] a míra CR byla 7 % [95% CI (3, 15)], s mediánem OS 6,3 měsíců.
DLBCL a HGBL, které relabují do 12 měsíců po dokončení první linie chemoimunoterapie nebo jsou
na ni refrakterní (ZUMA-7)
Údaje o účinnosti a bezpečnosti přípravku Yescarta u dospělých pacientů s r/r velkobuněčným B-lymfomem (LBCL) byly demonstrovány v randomizované otevřené multicentrické studii fáze 3 (ZUMA-7). U zařazených pacientů byly na základě klasifikace WHO 2016 převážně
diagnostikovány podtypy onemocnění DLBCL a HGBL a všichni pacienti již dostali chemoterapii první linie obsahující rituximab a antracyklin. Celkem 359 pacientů bylo randomizováno v poměru 1:1 k podání jedné infuze přípravku Yescarta, nebo k SOCT (definované jako 2 až 3 cykly standardní chemoimunoterapie [R-ICE, R-DHAP, nebo R-DHAX, R-ESHAP, nebo R-GDP] a následnému podání léčby vysokými dávkami [HDT] a ASCT u pacientů, u kterých došlo k odpovědi na léčbu).
Randomizace byla stratifikována podle odpovědi na léčbu první linie (primárně refrakterní vs. relaps do ≤ 6 měsíců po léčbě první linie vs. relaps za > 6 a ≤ 12 měsíců po léčbě první linie) a podle mezinárodního prognostického indexu (IPI) druhé linie upraveného podle věku (0 až 1 vs. 2 až 3), jak byl zhodnocen v době screeningu. Ze studie byli vyloučeni pacienti po HSCT, pacienti
s detekovatelnými maligními buňkami v mozkomíšním moku či s mozkovými metastázami, se stavem výkonnosti podle ECOG (Eastern Cooperative Oncology Group) 2 nebo vyšším a pacienti s jakýmkoli lymfomem centrálního nervového systému v anamnéze. Pacienti s aktivními nebo závažnými infekcemi byli vyloučeni, avšak pacienti s nekomplikovanou infekcí močových cest
a nekomplikovanou bakteriální faryngitidou byli zařazeni, pokud odpovídali na aktivní léčbu.
Po lymfodepleční chemoterapii byl přípravek Yescarta podán v jedné intravenózní infuzi s cílovou dávkou 2 × 10
6
anti-CD19 CAR T-lymfocytů/kg tělesné hmotnosti (maximální dávka: 2 × 10
8
buněk). Lymfodepleční režim sestával z intravenózně podávaného cyklofosfamidu 500 mg/m
2
a intravenózně
podávaného fludarabinu 30 mg/m
2
; oba přípravky byly podávány v 5., 4. a 3. dnu před podáním přípravku Yescarta. Chorobu nemodifikující překlenovací léčba omezená na kortikosteroidy mohla být podána mezi leukaferézou a lymfodepleční chemoterapií u pacientů s vysokou zátěží onemocněním ve screeningu.
V celkové populaci hodnocené ve studii byl medián věku 59 let (rozmezí: 21 až 81 let); 66 % byli muži a 83 % byli běloši. Sedmdesát čtyři procent pacientů mělo primárně refrakterní LBCL a u 26 % pacientů došlo k relapsu do 12 měsíců po léčbě první linie. Pacienti měli skóre IPI druhé linie upravené podle věku 0-1 (55 %) nebo 2-3 (45 %) a status výkonnosti podle ECOG 0 (54 %) nebo
1 (46 %).
Pacienti v ramenech s přípravkem Yescarta a se SOCT byli kategorizování jako DLBCL NOS/bez další možné klasifikace (126, resp. 120 pacientů); DLBCL vznikající z folikulárního lymfomu (19, resp. 27 pacientů); HGBL s aberacemi MYC, BCL2 a/nebo BCL6 (double a triple-hit) (31, resp.
25 pacientů) nebo HGBL NOS (1 pacient v rameni se SOCT); zbývající pacienti byli kategorizováni jako nepotvrzený, chybějící nebo jiný.
Ze 180 pacientů randomizovaných k podání přípravku Yescarta podstoupilo 178 leukaferézu a 170 bylo léčeno přípravkem Yescarta. Z léčených pacientů dostalo 60 (33 %) překlenující léčbu kortikosteroidy. Nedošlo k žádným výrobním závadám. Osm pacientů (4 %) nebylo léčeno po leukaferéze hlavně v důsledku progredujícího onemocnění, závažných nežádoucích účinků či úmrtí. Medián doby od leukaferézy do uvolnění přípravku byl 13 dnů (rozmezí: 10 až 24 dnů), a od leukaferézy do infuze přípravku Yescarta byl 26 dnů (rozmezí: 16 až 52 dnů). Medián dávky byl 2,0 × 10
6
anti-CD19 CAR T-lymfocytů/kg tělesné hmotnosti. Všech 170 pacientů, kteří dostali
přípravek Yescarta, bylo monitorováno ve zdravotnickém zařízení po dobu minimálně 7 dnů. Ze 179
pacientů randomizovaných k SOCT dostalo 64 pacientů (36 %) HDT-ASCT.
Primární cílový parametr bylo přežití bez příhod (EFS) stanovené zaslepeným centrálním hodnocením. Hlavními sekundárními cílovými parametry byly míra objektivní odpovědi (ORR) a celkové přežití (OS). Souhrn výsledků účinnosti v celkové populaci je uveden v tabulce 4 a Kaplanovy-Meierovy křivky EFS a OS jsou zobrazeny na obrázku 1 a 2. EFS ve 24 měsících bylo 40,5 % [95% CI: 33,2; 47,7] v rameni s přípravkem Yescarta a 16,3 % [95% CI: 11,1; 22,2] v rameni se SOCT. V době primární analýzy EFS byl medián doby přežití bez progrese (PFS) podle centrálního hodnocení
v rameni s přípravkem Yescarta 14,7 měsíce (95% CI: 5,4; NE) v porovnání s 3,7 měsíce (95% CI: 2,9; 5,3) v rameni se SOCT (HR: 0,490 [95% CI: 0,368; 0,652]). Medián trvání studie byl 24,9 měsíce v době primární analýzy EFS a 47,2 měsíce v době primární analýzy OS. Primární analýza OS byla provedena v protokolu definovaném čase 5 let od zařazení prvního pacienta. Bylo prokázáno statisticky významné zlepšení OS ve prospěch přípravku Yescarta (viz tabulka 4). Odhadovaná míra OS ve 48 měsících byla 54,6 % v rameni s přípravkem Yescarta a 46,0 % v rameni se SOCT. Padesát sedm procent (57 %) pacientů dostalo buněčnou imunoterapii poté, co po randomizaci k SOCT nedošlo k žádné odpovědi nebo došlo k relapsu.
Shodná účinnost ve prospěch přípravku Yescarta byla obecně pozorována napříč vybranými poskupinami včetně odpovědi na léčbu první linie, skóre IPI druhé linie upraveného na věk, statutu výkonnosti podle ECOG, věku, stavu dvojí exprese lymfomu a subtypu HGBL onemocnění (viz obrázek 3). U pacientů s HGBL bylo podle centrální laboratoře u přípravku Yescarta demonstrováno zlepšení EFS v porovnání se SOCT (HR: 0,285 [95% CI: 0,137; 0,594]). ORR byla 81 % (95% CI: 62,5 %; 92,5 %) a výskyt CR byl 68 % (95% CI: 48,6 %; 83,3 %) u pacientů léčených přípravkem Yescarta v porovnání se 42 % (95% CI: 23,4 %; 63,1 %), resp. 23 % (95% CI: 9,0 %; 43,6 %)
v rameni se SOCT. Poměr rizik (HR) pro OS u přípravku Yescarta versus SOCT byl u pacientů s HGBL podle centrální laboratoře 0,735 [95% CI: 0,338; 1,600].
Tabulka 4: Souhrn výsledků účinnosti ve studii ZUMA-7
Yescarta n = 180
Standardní léčba n = 179
EFS
a
Počet příhod (%)
108 (60)
144 (80)
Medián, měsíce [95% CI]
b
8,3 [4,5; 15,8]
2,0 [1,6; 2,8]
Stratifikovaný poměr rizik [95% CI]
0,398 [0,308; 0,514]
Stratifikovaná p-hodnota v log-rank testu
c
< 0,0001
ORR (%) [95% CI]
a
83 [77,1; 88,5]
50 [42,7; 57,8]
Poměr šancí [95% CI]
5,31 [3,08; 8,90]
Stratifikovaná p-hodnota v CMH testu
c
< 0,0001
Výskyt kompletních odpovědí (%)
65 [57,6; 71,9]
32 [25,6; 39,8]
Výskyt částečných odpovědí (%)
18 [13,0; 24,8]
18 [12,6; 24,3]
OS
d
Počet příhod (%)
82 (46)
95 (53)
Medián OS, měsíce [95% CI]
b
NR (28,6; NE)
31,1 (17,1; NE)
Stratifikovaný poměr rizik [95% CI]
0,726 (0,540; 0,977)
Stratifikovaná p-hodnota v log-rank testu
c,e
0,0335
CI = interval spolehlivosti; CMH = Cochran-Mantel-Haenszel; EFS = přežití bez příhody; NE = nelze odhadnout; NR = nebylo dosaženo; ORR = míra objektivní odpovědi; OS = celkové přežití.
Podle centrálního hodnocení provedeného v době primární analýzy EFS.
Kaplanova-Meierova metoda.
p-hodnoty jsou oboustranné. Stratifikovaný log-rank test nebo stratifikovaný CMH test upravený podle odpovědi na léčbu první linie (primárně refrakterní vs. relaps ≤ 6 měsíců po léčbě první linie vs. relaps za > 6 a ≤ 12 měsíců po léčbě první linie) a podle mezinárodního prognostického indexu druhé linie upravené podle věku (0 až 1 vs. 2 až 3).
Podle hodnocení provedeného v době primární analýzy OS (pět let od zařazení prvního pacienta).
p-hodnota je porovnána s hodnotou 0,0482, oboustrannou hranicí účinnosti (hladinou významnosti) pro primární analýzu OS.
Axi-Cel (n = 180): SOCT (n = 179):
Medián (95% CI)
8,3 (4,5; 15,8)
2,0 (1,6; 2,8)
Stratifikovaný poměr rizik
(95% Cl) Stratifikovaná p-hodnota
0,398 (0,308; 0,514) < 0,0001
Obrázek 1: Kaplanova-Meierova křivka přežití bez příhod ve studii ZUMA-7
Cenzorováno ○ Axi-Cel + SOCT
Pravděpodobnost přežití bez příhod (%)
Doba od randomizace (měsíce)
—————— Axi-Cel SOCT
Rizikoví pacienti
Axi-Cel 180 174 163 145 106 98 92 92 91 89 87 85 85 83 82 77 74 74 67 57 52 46 40 36 26 14 12 12 12 10 6 0
SOCT 179 151 86 70 54 50 45 42 38 32 32 30 29 27 27 25 25 25 24 21 20 18 12 10 9 7 7 6 6 6 3 1 1 1 0
CI = interval spolehlivosti; HR = poměr rizik; SOCT = standardní léčba.
Doba od randomizace (měsíce)
Axi-Cel SOCT
Rizikoví pacienti
Axi-Cel SOCT
Pravděpodobnost přežití (%)
Obrázek 2: Kaplanova-Meierova křivka celkového přežití ve studii ZUMA-7
Cenzorováno
Axi-Cel
+ SOCT
Medián (95% Cl)
Stratifikovaný poměr rizik(95% Cl)
Stratifikovaná p-hodnota
Axi-Cel (n = 180):
NR (28,6; NE)
0,726 (0,540; 0,977)
0,0335
SOCT (n = 179):
31,1 (17,1; NE)
CI = interval spolehlivosti; HR = poměr rizik; NE = nelze odhadnout; SOCT = standardní léčba.
Poznámka: Subjekty neodpovídající na SOCT mohli dostávat následnou léčbu lymfomu včetně léčby anti-CD19 CAR
T-lymfocyty mimo požadavek protokolu.
Obrázek 3: Lesní graf (forest plot) přežití bez příhod ve vybraných podskupinách ve studii ZUMA-7
Podskupina
Příhoda
u axikabtagenu ciloleucelu/n (%)
Příhoda
u standardní
léčby/n (%) Poměr rizik (95% CI)
Celkem
108/180 (60)
144/179 (80)
0,398 (0,308; 0,514)
Věk
< 65
81/129 (63)
96/121 (79)
0,490 (0,361; 0,666)
≥ 65
27/51 (53)
48/58 (83)
0,276 (0,164; 0,465)
Stav výkonnosti podle ECOG
0
59/95 (62)
76/100 (76)
0,504 (0,356; 0,713)
1
49/85 (58)
68/79 (86)
0,292 (0,195; 0,436)
Skóre IPI druhé linie upravené na věk podle IXRS
0–1
54/98 (55)
73/100 (73)
0,407 (0,285; 0,582)
2–3
54/82 (66)
71/79 (90)
0,388 (0,269; 0,561)
Odpověď na léčbu první linie podle IXRS
Primárně refrakterní
85/133 (64)
106/131 (81)
0,426 (0,319; 0,570)
Relaps ≤ 12 měsíců po léčbě první linie
23/47 (49)
38/48 (79)
0,342 (0,202; 0,579)
Stav dvojí exprese podle centrální laboratoře
Lymfom s dvojí expresí
35/57 (61)
50/62 (81)
0,424 (0,268; 0,671)
Typ onemocnění podle centrální laboratoře
DLBCL NOS/bez možné bližší klasifikace
79/126 (63)
95/120 (79)
0,443 (0,325; 0,603)
HGBL s přeskupením genů MYC a BCL2 a/nebo BCL6 nebo bez přeskupení
15/31 (48)
21/26 (81)
0,285 (0,137; 0,594)
Zlepšení u SOCT
Zlepšení u axikabtagenu ciloleucelu
0,01 0,1 0,2 0,5 1 2 5
CI = interval spolehlivosti; HR = poměr rizik; IxRS = interaktivní hlasový/webový odpovědní systém; SOCT = standardní léčba.
Poznámka: V době primární analýzy EFS byl typ onemocnění podle centrální laboratoře potvrzen u 303 z 359 pacientů.
Zbývající pacienti byli kategorizováni podle centrální laboratoře jako nepotvrzení, chybějící nebo jiní.
Přínos přípravku Yescarta pro OS je konzistentní ve všech klinicky relevantních podskupinách.
Relabující nebo refrakterní FL po třech nebo více liniích systémové léčby (ZUMA-5)
Účinnost a bezpečnost přípravku Yescarta u dospělých pacientů s FL byly hodnoceny v otevřené multicentrické studii fáze 2 s jedním ramenem u pacientů s r/r FL na základě klasifikace WHO z roku 2016.
Zařazeni byli pacienti ve věku ≥ 18 let s refrakterním onemocněním po 2 nebo více předchozích liniích léčby. Předchozí léčba musela obsahovat monoklonální protilátku proti CD20 kombinovanou s alkylačním činidlem (protilátka proti CD20 jako jediný přípravek se z hlediska zařazení nepočítala jako linie léčby). Pacienti s SD (bez relapsu) > 1 rok od dokončení poslední léčby nebyli považování za způsobilé. Pacienti s lymfomem CNS, alogenní SCT v anamnéze nebo s předchozí terapií
anti-CD19 CAR nebo jinak geneticky modifikovanými T-lymfocyty byli ze studie vyloučeni. Pacienti s poruchami CNS (jako jsou epileptické záchvaty anebo cerebrovaskulární ischemie) v anamnéze,
s levou ventrikulární srdeční ejekční frakcí nižší než 50 % nebo se saturací kyslíkem při dýchání pokojového vzduchu nižší než 92 % či s autoimunitním onemocněním vyžadujícím systémovou imunosupresi nebyli zařazeni. Studie vyloučila pacienty s aktivními nebo závažnými infekcemi
a pacienty s FL stupně 3b. Skutečná délka sledování činila 25,9 měsíce (rozmezí: 0,3 až 44,3 měsíce, stále probíhá). Souhrn demografických údajů pacientů je uveden v tabulce 5.
V době primární analýzy bylo zařazeno celkem 122 pacientů s FL (tj. podstoupilo leukaferézu), včetně 75 pacientů, kteří absolvovali 3 nebo více linií předchozí léčby. V období mezi datem ukončení příjmu dat pro primární analýzu a datem ukončení příjmu dat pro 24měsíční analýzu sledování nebyl žádný další pacient s FL zařazen ani léčen přípravkem Yescarta.
Tabulka 5: Souhrn demografických údajů pro pacienty s FL ve studii ZUMA-5 (24měsíční analýza)
Kategorie
Všichni, jimž byla provedena leukaferéza (n = 122)
Všichni, jimž byla provedena leukaferéza s ≥ 3 liniemi léčby (n = 75*)
Věk (roky)
Medián (min., max.)
60 (34; 79)
60 (34; 79)
≥ 65
30 %
31 %
Mužské pohlaví
60 %
63 %
Rasa
Běloši
93 %
93 %
Asijci
2 %
4 %
Černoši
2 %
1 %
Status ECOG
0
63 %
59 %
1
37 %
41 %
Velká nádorová masa, jak ji definují kritéria GELF
52 %
57 %
Střední počet předchozích terapií (min., max.)
3 (1; 10)
4 (3; 10)
Pacienti s onemocněním refrakterním na ≥ 2 předchozí linie léčby
30 %
24 %
Pacienti s onemocněním stadia III/IV
86 %
86 %
Pacienti s předchozí transplantací autologních kmenových buněk
25 %
29 %
Předchozí inhibitor PI3K
26 %
40 %
Doba od první léčby kombinovanou chemoterapií proti CD20 do recidivy < 24 měsíců
54 %
51 %
ECOG = Eastern Cooperative Oncology Group; GELF = Groupe d’Etude des Lymphomes Folliculaires.
* Všichni pacienti s lokálně potvrzenou diagnózou včetně 60 pacientů s centralizovanou potvrzenou diagnózou. Počet pacientů, jimž byla provedena leukaferéza (n = 75) a počet léčených pacientů (n = 73).
Přípravek Yescarta byl podán jako jednorázová infuze o cílové dávce 2 × 10
6
anti-CD19 CAR
T-lymfocytů/kg tělesné hmotnosti po lymfodeplečním chemoterapeutickém režimu zahrnujícím intravenózní podávání cyklofosfamidu 500 mg/m
2
a intravenózní podávání fludarabinu 30 mg/m
2
, oba podávány 5., 4. a 3. den před podáním přípravku Yescarta. Všichni pacienti byli hospitalizováni
a sledováni po dobu minimálně 7 dnů od podání infuze přípravku Yescarta. Podávání a sledování přípravku Yescarta je ve studii ZUMA-5 a ZUMA-1 shodné.
Primární analýza byla provedena v době, kdy nejméně 80 po sobě zařazených pacientů s FL mělo minimální dobu následného sledování 12 měsíců od hodnocení první odpovědi. Primárním cílovým parametrem bylo ORR. Sekundární cílové parametry zahrnovaly míru CR, ORR a CR u pacientů, kteří absolvovali 3 nebo více linií předchozí léčby, DOR, OS a PFS a incidenci nežádoucích příhod. Tři ze 122 pacientů s FL zařazených v době primární analýzy nebyli léčeni, primárně kvůli nezpůsobilosti, případně kvůli tomu, že došlo před léčbou k CR nebo úmrtí.
24měsíční analýza sledování byla provedena v době, kdy mělo nejméně 80 pacientů s FL minimální dobu následného sledování 24 měsíců od infuze.
Podle 24měsíční analýzy sledování u žádných dalších pacientů nebyla provedena leukaferéza a nebyli léčeni přípravkem Yescarta. Nedošlo k žádným výrobním závadám. Medián od leukaferézy do propuštění přípravku byl 12 dnů (rozmezí: 10 až 37 dnů), od leukaferézy do dodání přípravku 17 dnů (rozmezí: 13 až 72 dnů) a od leukaferézy do infuze přípravku Yescarta 27 dnů (rozsah: 19 až 330 dnů). Medián dávky byl 2,0 × 10
6
anti-CD19 CAR T-lymfocytů/kg tělesné hmotnosti.
V době ukončení sběru údajů pro primární analýzu bylo zařazeno 122 pacientů s FL. Mezi 75 zařazenými pacienty s FL, kteří absolvovali 3 nebo více linií předchozí terapie, byla ORR 91 % a míra CR 77 %.
24měsíční analýza sledování byla provedena u 122 zařazených pacientů s FL z nichž 119 bylo léčeno přípravkem Yescarta. Mezi 122 zařazenými pacienty s FL bylo 75 těch, kteří absolvovali 3 nebo více linií předchozí terapie, přičemž ORR byla 91 % a míra CR 77 %. Medián doby do odpovědi byl
1 měsíc (rozmezí: 0,8 až 3,1 měsíce), medián DOR byl 38,6 měsíce a podíl respondérů, kteří si udrželi odpověď, byl 62 % v 24. měsíci. Dvacet devět ze 75 pacientů s FL, kteří absolvovali 3 nebo více linií předchozí terapie, dosáhlo PR, 19 z nich později dosáhlo CR. Analýza dílčí skupiny zahrnovala ORR u pacientů, kteří byli refrakterní (88 %), vykazovali skóre FLIPI ≥ 3 (94 %), vysokou tumorovou zátěž (91 %), progresi onemocnění během 24 měsíců od první imunoterapie (89 %) a předchozí léčbu inhibitorem PI3K (90 %). Klíčové výsledky účinnosti pro pacienty s FL se 3 nebo více předchozími liniemi léčby jsou shrnuty v tabulce 6.
Tabulka 6: Souhrn výsledků účinnosti pro všechny pacienty s FL zařazené do studie ZUMA-5 se 3 nebo více předchozími liniemi léčby (24měsíční analýza)
Kategorie
Všichni, jimž byla provedena leukaferéza (ITT) n = 75*
ORR
a
, (%) [95 % CI]
91 %(82; 96)
CR, (%)
77 %
PR, (%)
13 %
DOR
b
, medián v měsících [95 % CI](rozmezí)
38,6(24,7; NE)(0,0; 38,6)
Probíhající odpověď (n)
42
Míra pokračující remise
b
% [95 % CI] 12 měsíců18 měsíců24 měsíců
79,5 (67,2; 87,6)75,5 (62,5; 84,6)67,6 (52,7; 78,7)
CI = interval spolehlivosti, CR = úplná odpověď; DOR = trvání odpovědi; ITT = záměr léčit; NE = nelze odhadnout, ORR = míra objektivní odpovědi, PR = částečná odpověď.
Podle klasifikace Mezinárodní pracovní skupiny v Luganu (Cheson 2014) na základě hodnocení Nezávislou radiologickou kontrolní komisí.
Měřeno ode dne první objektivní odpovědi do data progrese nebo úmrtí.
* Všichni pacienti s lokálně potvrzenou diagnózou, včetně 60 pacientů s centrálně potvrzenou diagnózou. Počet pacientů, jimž byla provedena leukaferéza (n = 75) a kteří byli léčeni (n = 73).
Obrázek 4: DOR podle Kaplana-Meiera v množině všech, jimž byla provedena leukaferéza, pacienti s objektivní odpovědí (pacienti s FL se 3 nebo více předchozími liniemi léčby, 24měsíční analýza, nezávislá kontrolní komise)
Cenzurováno ∆ FL
Medián (95% Cl)
FL (n = 68): 38,6 (24,7; NE)
Pravděpodobnost vzniku příhody (%)
Doba (měsíce)
—————— FL
Rizikoví pacienti
FL 68 66 65 60 60 56 53 53 53 51 51 50 46 45 45 45 45 44 34 32 30 29 28 17 10 9 9 8 8 8 8 8 8 8 8 6 1 1 1 0
CI = interval spolehlivosti; NE = nelze odhadnout
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií
s přípravkem Yescarta u všech podskupin pediatrické populace při léčbě nádorových onemocnění ze zralých B-lymfocytů (informace o použití u pediatrické populace viz bod
4.2
).
⚠️ Upozornění
Sledovatelnost
Musí být splněny požadavky na sledovatelnost buněčných léčivých přípravků pro moderní terapii. Aby byla zajištěna sledovatelnost, musí být název přípravku, číslo šarže a jméno léčeného pacienta uchovávány po dobu 30 let od data vypršení doby použitelnosti přípravku.
Autologní použití
Přípravek Yescarta je určen výhradně k autolognímu použití a za žádných okolností nesmí být podáván jiným pacientům. Před podáním infuze musí být totožnost pacienta shodná s identifikačními údaji pacienta na infuzním vaku a kazetě s přípravkem Yescarta. Přípravek Yescarta nesmí být podán, pokud informace na infuzním vaku a štítku na kazetě specifické pro daného pacienta neodpovídají totožnosti pacienta.
Obecná upozornění
Je nutné zvážit upozornění a opatření týkající se lymfodepleční chemoterapie. Důvody pro odložení léčby
Vzhledem k rizikům souvisejícím s léčbou přípravkem Yescarta se musí podání infuze odložit, pokud pacient má některý z následujících stavů:
Přetrvávající závažné nežádoucí reakce (zejména plicní reakce, srdeční reakce nebo hypotenzi) včetně závažných nežádoucích reakcí z předchozí chemoterapie.
Aktivní nekontrolovaná infekce.
Aktivní reakce štěpu proti hostiteli (graft-versus-host disease; GvHD).
V některých případech může být léčba po podání lymfodeplečního chemoterapeutického režimu odložena. Pokud se infuze odloží o více než 2 týdny poté, co pacient ukončil lymfodepleční chemoterapii, je nutné lymfodepleční chemoterapeutický režim podstoupit znovu (viz bod
4.2
).
Monitorování po podání infuze
Pacienti musí být prvních 7 dnů po podání infuze denně monitorováni kvůli známkám a příznakům potenciálního CRS, neurologických nežádoucích účinků a jiných toxických projevů. Lékaři mohou zvážit hospitalizaci po dobu prvních 7 dnů nebo při prvních známkách nebo příznacích CRS a/nebo neurologických nežádoucích účinků. Po uplynutí prvních 7 dnů od podání infuze musí být pacient monitorován podle uvážení lékaře.
Pacienti se musí zdržovat v blízkosti kvalifikovaného zdravotnického zařízení nejméně po dobu
4 týdnů po podání infuze a vyhledat neprodleně lékařskou pomoc, pokud se u nich vyskytnou známky nebo příznaky CRS nebo neurologické nežádoucí účinky. V závislosti na závažnosti nežádoucího účinku musí být monitorovány základní životní funkce a orgánové funkce.
Přenos infekčního agens
Ačkoli je přípravek Yescarta testován z hlediska sterility a na přítomnost mykoplazmat, existuje riziko přenosu infekčních agens. Zdravotničtí pracovníci, kteří podávají přípravek Yescarta, proto musí po léčbě u pacientů sledovat známky a příznaky infekcí a v případě potřeby je vhodně léčit.
Sérologické testování
Před odběrem buněk pro výrobu přípravku Yescarta se musí provést screeningové vyšetření na HBV, HCV a HIV (viz bod
4.2
).
Darování krve, orgánů, tkání a buněk
Pacienti léčení přípravkem Yescarta nesmí darovat krev, orgány, tkáně ani buňky k transplantaci.
Souběžná onemocnění
Pacienti s aktivní poruchou centrálního nervového systému (CNS) nebo s nedostatečnou renální, jaterní, plicní nebo srdeční funkcí budou pravděpodobnobně náchylnější k následkům nežádoucích účinků popsaných níže a vyžadují zvláštní pozornost.
Primární lymfom CNS
Nejsou žádné zkušenosti s podáváním přípravku Yescarta u pacientů s primárním lymfomem CNS. Poměr přínosu a rizika přípravku Yescarta u této populace nebyl proto stanoven.
Syndrom z uvolnění cytokinů
Téměř u všech pacientů se vyskytl určitý stupeň CRS. Při léčbě přípravkem Yescarta byl velmi často pozorován těžký CRS, včetně život ohrožujících a fatálních reakcí, přičemž doba do nástupu činila
1 až 12 dnů ve studii ZUMA-1 a ZUMA-7, a 1 až 11 dnů ve studii ZUMA-5 (viz bod
4.8
). Diagnostika CRS vyžaduje vyloučení alternativních příčin systémové zánětlivé odpovědi, včetně infekce.
Léčba syndromu uvolnění cytokinů spojeného s přípravkem Yescarta
Na pracovišti musí být alespoň 1 dávka tocilizumabu, inhibitoru receptoru interleukinu 6 (IL 6), pro každého pacienta a musí být k dispozici před podáním infuze s přípravkem Yescarta. Kvalifikované zdravotnické zařízení musí mít přístup k další dávce tocilizumabu do 8 hodin od každé předcházející dávky. Ve výjimečných případech, kdy tocilizumab není dostupný z důvodu jeho výpadku na trhu, což je uvedeno v přehledu výpadků léčivých přípravků Evropské agentury pro léčivé přípravky, musí mít dané zdravotnické zařízení k dispozici místo tocilizumabu jinou vhodnou dostupnou léčbu CRS.
Léčba pacientů má být prováděna na základě klinického stavu pacienta a v souladu s platnými místními pokyny zdravotnického zařízení a/nebo národními nebo evropskými/mezinárodními klinickými pokyny. Lékařům se doporučuje uplatňovat klinický úsudek v souladu s těmito standardy.
Přípravek Yescarta se nesmí podávat pacientům s aktivními infekcemi nebo zánětlivým onemocněním až do doby, kdy budou tyto stavy vyřešeny.
Je známo, že CRS je spojen s dysfunkcí cílových orgánů (např. jaterní, renální, srdeční a plicní). Kromě toho může při CRS dojít ke zhoršení stávajících orgánových patologií. Pacienti s klinicky významnou poruchou srdeční funkce musí být léčeni podle postupů platných pro intenzivní péči a mají být zvážena příslušná opatření, například echokardiografie.
U pacientů s těžkým nebo na léčbu nereagujícím CRS se má zvážit vyšetření na hemofagocytární lymfohistiocytózu / syndrom aktivace makrofágů (HLH/MAS). HLM/MAS mají být léčeny podle místních pokynů zdravotnického zařízení a/nebo národních nebo evropských/mezinárodních klinických pokynů.
Buňky obsažené v přípravku Yescarta se po podání tocilizumabu a kortikosteroidů dále množí a perzistují. Při léčbě CRS souvisejícího s podáním přípravku Yescarta se nedoporučuje použití antagonistů tumor nekrotizujícího faktoru (TNF).
Neurologické nežádoucí účinky
U pacientů léčených přípravkem Yescarta byly velmi často pozorovány závažné neurologické nežádoucí účinky, také známé jako syndrom neurotoxicity spojené s imunitními efektorovými buňkami (immune effector cell-associated neurotoxicity syndrome – ICANS), které mohou být život ohrožující nebo fatální. Medián doby do nástupu po infuzi přípravku Yescarta byl 6 dnů (rozmezí: 1 až 133 dnů) ve studii ZUMA-1 a ZUMA-7 a 7 dnů (rozmezí: 1 až 177 dnů) ve studii ZUMA-5 (viz bod
4.8
). Pacienti, kteří mají v anamnéze poruchy CNS, jako jsou epileptické záchvaty nebo
cerebrovaskulární ischemie, mohou být vystaveni zvýšenému riziku. U pacientů léčených přípravkem Yescarta byly hlášeny fatální a závažné případy otoku mozku.
Léčba pacientů má být prováděna na základě klinického stavu pacienta a v souladu s platnými místními pokyny zdravotnického zařízení a/nebo národními nebo evropskými/mezinárodními klinickými pokyny. Lékařům se doporučuje uplatňovat klinický úsudek v souladu s těmito standardy.
Infekce a febrilní neutropenie
Při léčbě přípravkem Yescarta byly velmi často pozorovány závažné infekce (viz bod
4.8
).
U imunosuprimovaných pacientů byly hlášeny život ohrožující a fatální oportunní infekce včetně diseminovaných mykotických infekcí.
Pacienti musí být sledováni, zda se u nich neobjevují známky a příznaky infekce před infuzí přípravku Yescarta, během ní a po ní, a mají se náležitým způsobem léčit. Mají být podány profylaktické antimikrobiální přípravky dle standardních pokynů zdravotnického zařízení.
U pacientů byla po podání infuze přípravku Yescarta pozorována febrilní neutropenie (viz bod
4.8
), která se může vyskytovat souběžně s CRS. V případě febrilní neutropenie je třeba zvážit výskyt infekce a použít léčbu širokospektrými antibiotiky, podávání tekutin a další podpůrnou léčbu dle zdravotní indikace.
Reaktivace viru
U pacientů léčených léky cílenými proti B-lymfocytům může dojít k reaktivaci HBV, v některých případech vedoucí k fulminantní hepatitidě, selhání jater a úmrtí.
U pacientů léčených přípravkem Yescarta, kteří byli předtím léčeni i jinými imunosupresivními přípravky, byla hlášena reaktivace John Cunningham (JC) viru vedoucí k progresivní multifokální leukoencefalopatii (PML). Byly hlášeny případy s fatálními následky. U imunosuprimovaných pacientů s nově vzniklými nebo zhoršujícími se neurologickými příznaky je třeba zvážit možnost PML a provést příslušná diagnostická vyšetření.
Byly hlášeny další život ohrožující a fatální případy reaktivace viru s HHV-6. Dlouhotrvající cytopenie
U pacientů po lymfodepleční chemoterapii a infuzi přípravku Yescarta může dojít k výskytu několik týdnů trvajících cytopenií a musí být léčeni podle standardních pokynů. Po infuzi přípravku Yescarta se velmi často vyskytovaly dlouhotrvající cytopenie stupně 3 či vyššího a zahrnovaly trombocytopenii, neutropenii a anemii. Po infuzi přípravku Yescarta se musí sledovat krevní obraz pacienta.
Hypogamaglobulinemie
U pacientů léčených přípravkem Yescarta se může vyskytnout aplazie B-lymfocytů vedoucí
k hypogamaglobulinemii. U pacientů léčených přípravkem Yescarta byla velmi často pozorována hypogamaglobulinemie (viz bod
4.8
). Hypogamaglobulinemie predisponuje pacienty k infekcím. Po léčbě přípravkem Yescarta je nutné monitorovat hladiny imunoglobulinů, dodržovat preventivní opatření proti infekci, zajistit antibiotickou profylaxi a substituci imunoglobulinů v případě opakovaně se vyskytujících infekcí, přičemž se musí se postupovat podle standardních pokynů.
Hypersenzitivní reakce
Během podání infuze přípravku Yescarta se mohou vyskytnout alergické reakce. Závažné hypersenzitivní reakce včetně anafylaxe mohou být způsobeny v důsledku přítomnosti DMSO nebo zbytkového gentamycinu v přípravku Yescarta.
Sekundární malignity, včetně T-buněčného a myeloidního původu
U pacientů léčených přípravkem Yescarta se mohou rozvinout sekundární malignity. Po léčbě hematologických malignit CAR T-buněčnou terapií cílenou na CD19 nebo BCMA, včetně přípravku Yescarta, byly hlášeny případy sekundárních malignit pocházejících z T-lymfocytů. Malignity
z T-lymfocytů, včetně CAR pozitivních malignit, byly hlášeny v průběhu týdnů až několika let po léčbě přípravky s CAR T-lymfocyty cílené na CD19 nebo BCMA. Následky některých případů byly fatální. V případě, že se vyskytne sekundární malignita pocházející z T-lymfocytů, je nutné kontaktovat společnost a vyžádat si pokyny k odběru vzorků od pacienta k testování.
U pacientů se po léčbě přípravkem Yescarta objevily myelodysplastický syndrom a akutní myeloidní leukémie, včetně fatálních případů.
Pacienty je nutné sledovat po celou dobu jejich života z hlediska sekundárních malignit. Syndrom nádorového rozpadu (tumour lysis syndrome; TLS)
Příležitostně byl pozorován TLS, který může být závažný. Aby bylo minimalizováno riziko TLS, má být pacientům se zvýšenou hladinou kyseliny močové nebo s vysokou nádorovou zátěží podán před infuzí přípravku Yescarta alopurinol nebo alternativní profylaktický přípravek. Mají být monitorovány známky a příznaky TLS a příhody musí být léčeny podle standardních pokynů.
CD19-negativní onemocnění
Existují pouze omezené zkušenosti s přípravkem Yescarta u pacientů s předchozí léčbou cílenou na antigen CD19. Přípravek Yescarta se nedoporučuje, pokud u pacienta s CD19-negativním onemocněním došlo po předchozí anti-CD19 léčbě k relapsu.
K dispozici jsou pouze omezené údaje o CD19-negativních pacientech léčených přípravkem Yescarta a je možné, že CD19-negativní pacienti mohou mít v porovnání s CD19-pozitivními pacienty z léčby menší prospěch. Pacienti s imunohistochemicky zjištěným negativním stavem CD19 mohou přesto exprimovat CD19 a bylo prokázáno, že vykazovali prospěch z léčby přípravkem Yescarta. Je nutné zvážit potenciální rizika a přínosy související s léčbou CD19-negativních pacientů přípravkem Yescarta.
Dlouhodobé následné sledování
Očekává se, že pacienti budou zařazeni do registru, aby bylo možné lépe porozumět dlouhodobé bezpečnosti a účinnosti přípravku Yescarta.
Pomocné látky (sodík)
Tento léčivý přípravek obsahuje 300 mg sodíku v jednom infuzním vaku, což odpovídá 15 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.