Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
(CH)
ATC kód
L02BB06
Zdroj
SWISSMEDIC
Farmakoterapeutická skupina: Hormonální léčiva používaná v onkologii, antiandrogeny, ATC kód: L02BB06
Mechanismus účinku
Darolutamid je inhibitor androgenových receptorů (AR) s flexibilní polárně substituovanou pyrazolovou strukturou, která se s vysokou afinitou váže přímo na vazebnou doménu receptorového
ligandu.
Kompetitivně inhibuje vazbu androgenů na receptory, nukleární translokaci androgenových receptorů a transkripci zprostředkovanou androgenovými receptory. Hlavní metabolit ketodarolutamid vykazoval in vitro podobnou aktivitu jako darolutamid. Léčba darolutamidem snižuje proliferaci prostatických nádorových buněk, což způsobuje silnou protinádorovou aktivitu.
Farmakodynamické účinky
Při perorálním podávání 600 mg darolutamidu dvakrát denně nebylo v porovnání s placebem pozorováno prodloužení průměrné hodnoty intervalu QTcF (tj. větší než 10 ms).
Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost a bezpečnost byla ověřena ve 3 randomizovaných, placebem kontrolovaných multicentrických studiích fáze III u pacientů s nmCRPC (studie ARAMIS) a mHSPC (studie ARANOTE a ARASENS). Všichni pacienti současně dostávali agonisty nebo antagonisty hormonu uvolňujícího luteinizační hormon (LHRH) nebo podstoupili oboustrannou orchiektomii.
nemetastazující kastračně rezistentní karcinom prostaty (nmCRPC) – léčba darolutamidem Účinnost a bezpečnost darolutamidu byla hodnocena v randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované multicentrické studii fáze III (ARAMIS) u pacientů s nemetastazujícím (posouzeným konvenčními zobrazovacími metodami – CT, kostním skenem, MRI) kastračně rezistentním karcinomem prostaty s dobou do zdvojnásobení hodnoty prostatického specifického antigenu (prostate-specific antigen doubling time, PSADT) ≤ 10 měsíců.
Pacienti byli do klinického hodnocení zařazeni, pokud jim byly během androgen-deprivační terapie po nejnižší hodnotě zjištěny 3 zvyšující se hodnoty prostatického specifického antigenu (PSA), a to
s odstupem minimálně 1 týdne, pokud měli ve screeningu PSA ≥ 2 ng/ml a měli kastrační hladinu testosteronu v séru < 1,7 nmol/l.
Do studie bylo možno zařadit pacienty s epileptickými záchvaty v anamnéze. Do ramena s darolutamidem bylo zařazeno 12 pacientů (0,21 %) s epileptickými záchvaty v anamnéze. Ze studie byli vyloučeni pacienti s nekontrolovanou hypertenzí nebo recentní (v uplynulých
6 měsících) cévní mozkovou příhodou, infarktem myokardu, těžkou/nestabilní anginou pectoris, bypassem koronární/periferní arterie a kongestivním srdečním selháním třídy III nebo IV dle klasifikace New York Heart Association (NYHA).
Ze studie byli vyloučeni pacienti, kteří již byli v minulosti léčeni inhibitory androgenových receptorů druhé generace, jako je enzalutamid, apalutamid a darolutamid, nebo inhibitory enzymu CYP17, jako je abirateron-acetát, a také pacienti, kterým byly během 28 dní před randomizací podávány systémové kortikosteroidy v dávce vyšší, než je ekvivalent 10 mg prednisonu/den.
Celkem bylo v poměru 2:1 randomizováno 1 509 pacientů k užívání buď 600 mg darolutamidu perorálně dvakrát denně (n = 955) nebo odpovídajícího placeba (n = 554).
Pacienti s pánevními lymfatickými uzlinami o velikosti < 2 cm v krátké ose pod bifurkací aorty mohli do studie vstoupit. Přítomnost či nepřítomnost metastáz byla hodnocena na základě nezávislého centrálního radiologického přezkumu. Do těchto analýz bylo zařazeno 89 pacientů, u nichž byly ve výchozím stavu retrospektivně zjištěny metastázy. Randomizace byla stratifikována podle doby do zdvojnásobení prostatického specifického antigenu (PSADT ≤ 6 měsíců nebo > 6 měsíců) a použití terapie cílené na osteoklasty při vstupu do studie (ano či ne).
V léčebných ramenech byly rovnoměrně zastoupeny následující demografické údaje pacientů
a charakteristiky onemocnění. Medián věku byl 74 let (rozmezí 48-95), 9 % pacientů bylo ve věku
85 let nebo starších. Z hlediska rasové distribuce bylo 79 % pacientů bělošské rasy, 13 % pacientů byli Asiaté a 3 % černoši. U většiny pacientů (73 %) bylo při stanovení diagnózy zjištěno Gleasonovo skóre v hodnotě 7 nebo vyšší. Medián hodnoty PSADT byl 4,5 měsíce. Devět procent (9 %) pacientů mělo předchozí orchiektomii, 25 % pacientů mělo předchozí prostatektomii a 50 % pacientů absolvovalo alespoň jednu předchozí radioterapii. Sedmdesát šest procent (76 %) pacientů podstoupilo více než jeden předchozí cyklus antihormonální terapie. Při vstupu do studie měli pacienti skóre výkonnostního stavu dle kritérií ECOG PS (Eastern Cooperative Oncology Group Performance Status) v hodnotě 0 (69 %) nebo 1 (31 %).
Léčba darolutamidem pokračovala až do radiograficky potvrzené progrese onemocnění posuzované zaslepeným centrálním hodnocením pomocí konvenčních zobrazovacích metod (CT, kostní sken, MRI), nepřijatelné toxicity nebo odstoupení ze studie.
Primárním cílovým parametrem účinnosti bylo přežití bez výskytu metastáz (metastasis free survival, MFS). Sekundárními cílovými parametry bylo celkové přežití (OS), doba do progrese bolesti, doba do zahájení první cytotoxické chemoterapie karcinomu prostaty a doba do výskytu prvních symptomatických skeletálních příhod (definovaných jako výskyt kterékoli z následujících příhod: externí radioterapie k úlevě od skeletálních příznaků, nová symptomatická patologická fraktura kosti, komprese míchy nebo ortopedická chirurgická intervence související s nádorem).
V porovnání s placebem vedla léčba darolutamidem ke zlepšení hodnot přežití bez výskytu metastáz (viz tabulka 3 a obrázek 1).
Výsledné hodnoty přežití bez výskytu metastáz byly v jednotlivých podskupinách pacientů konzistentní bez ohledu na PSADT, předchozí použití přípravků cílených na kosti či lokoregionální onemocnění. Další podskupiny s konzistentními výsledky hodnot přežití bez výskytu metastáz zahrnovaly hodnotu PSA ve výchozím stavu, Gleasonovo skóre při stanovení diagnózy, věk, geografický region, skóre ECOG PS ve výchozím stavu, rasu a počet předchozích cyklů hormonální terapie.
Po primární analýze MFS po odslepení studie byla pacientům, kteří dostávali placebo, nabídnuta léčba darolutamidem v otevřené fázi s možností zkřížení (cross-over). Z 554 pacientů randomizovaných do placebo skupiny přešlo 170 (31 %) při zkřížení na léčbu darolutamidem. Analýza OS nebyla upravena pro zkreslující vlivy zkřížení.
V době konečné analýzy vedla léčba darolutamidem k statisticky významnému zlepšení hodnoty celkového přežití ve srovnání s placebem (mediánu nebylo dosaženo v žádném rameni, viz tabulka 3 a obrázek 2). Léčba darolutamidem vedla také ke statisticky významnému prodloužení doby do progrese bolesti, doby do zahájení první cytotoxické chemoterapie a doby do výskytu první symptomatické skeletální příhody ve srovnání s placebem (viz tabulka 3).
V době závěrečné analýzy byl medián délky léčby v kombinovaném dvojitě zaslepeném a otevřeném období u pacientů léčených darolutamidem 33,3 měsíce (rozmezí: 0,0 až 74,0 měsíce).
Všechny analýzy byly provedeny v celém souboru analýz.
Tabulka 3: Výsledky hodnocení účinnosti ve studii ARAMIS
Parametr účinnosti
Počet pacientů (%) s příhodami
Medián (v měsících) (95% CI)
Poměr rizik
a
(95% interval spolehlivosti [CI])p-hodnota (oboustranná)
Darolutamid (n = 955)
Placebo (n = 554)
Darolutamid (n = 955)
Placebo (n = 554)
Přežití bez výskytumetastáz
221 (23,1 %)
216(39,0 %)
40,4(34,3; NR)
18,4(15,5; 22,3)
0,413(0,341; 0,500)< 0,000001
Celkové přežití
148 (15,5 %)
106(19,1 %)
NR(56,1; NR)
NR(46,9; NR)
0,685(0,533; 0,881) 0,003048
b
Doba doprogrese bolesti
c,d
251 (26,3 %)
178(32,1 %)
40,3(33,2; 41,2)
25,4(19,1; 29,6)
0,647(0,533; 0,785) 0,000008
b
Doba do zahájení první cytotoxickéchemoterapie
127 (13,3 %)
98 (17,7 %)
NR(NR; NR)
NR (NR;NR)
0,579(0,444; 0,755)< 0,000044
b
Doba do první symptomatické skeletálnípříhody
29 (3,0 %)
28 (5,1 %)
NR(NR; NR)
NR(NR; NR)
0,484(0,287; 0,815)0,005294
a Včetně 170 pacientů, kteří při zkřížení přešli na léčbu darolutamidem
b Poměr rizik < 1 svědčí ve prospěch darolutamidu.
c V případě MFS a doby do progrese bolesti se za konečnou analýzu považuje analýza provedená v době primárního ukončení.
d Výsledky hlášené pacientem hodnocené na základě krátkého formuláře hodnocení bolesti (Brief Pain Inventory-Short Form).
NR: Nedosaženo (not reached).
Léčba darolutamidem vedla k delší době přežití bez progrese (PFS, medián 36,8 vs. 14,8 měsíce, HR = 0,380, nominální p < 0,000001) a době do progrese PSA (medián 29,5 vs. 7,2 měsíce,
HR = 0,164, nominální p < 0,000001). Ve všech parametrech přežití (MFS, OS a PFS) byl pozorován konzistentní účinek.
Rizikoví pacienti
Měsíce od randomizace
Darolutamid
Placebo
Darolutamid (n = 955) Placebo (n = 554)
Pravděpodobnost přežití bez výskytu metastáz (%)
Obrázek 1: Kaplanovy-Meierovy křivky přežití bez výskytu metastáz (ARAMIS)
Rizikoví pacienti
Měsíce od randomizace
Darolutamid
Placebo
Darolutamid (n = 955)
Placebo (n = 554)
Pravděpodobnost celkového přežití (%)
Obrázek 2: Kaplanovy-Meierovy křivky celkového přežití (ARAMIS)
Pacienti užívající ve studii ARAMIS (ve dvojitě zaslepené části) darolutamid vykázali v porovnání s pacienty, jimž bylo podáváno placebo, významně vyšší potvrzený výskyt odpovědi PSA (definovanou jako ≥ 50% snížení hodnoty od výchozího stavu); šlo o hodnoty 84,0 % vs. 7,9 % (rozdíl = 76,1 %, p < 0,000001) (nominální hodnota p, pouze pro informaci).
Metastazující hormonálně senzitivní karcinom prostaty (mHSPC) – léčba darolutamidem
Účinnost a bezpečnost darolutamidu byla hodnocena v multicentrické, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii fáze III (studie ARANOTE) u pacientů s mHSPC. V poměru 2:1 bylo randomizováno celkem 669 pacientů, kteří pak dostávali 600 mg darolutamidu perorálně dvakrát denně (n = 446) nebo odpovídající placebo (n = 223). Léčba darolutamidem nebo placebem pokračovala až do progrese onemocnění, změny onkologické léčby, nepřijatelné toxicity, úmrtí nebo vyřazení ze studie.
Přítomnost metastáz byla posuzována podle nezávislého centrálního radiologického vyšetření. Pacienti s postižením pouze regionálních lymfatických uzlin (M0) byli ze studie vyloučeni. Randomizace byla stratifikována podle přítomnosti viscerálních metastáz a použití předchozí lokální léčby.
Ze studie byli vyloučeni pacienti, kteří již byli v minulosti léčeni inhibitory androgenových receptorů druhé generace, jako je enzalutamid, apalutamid a darolutamid, nebo inhibitory enzymu CYP17, jako je abirateron acetát, případně chemoterapií zahrnující docetaxel.
Následující demografické údaje a charakteristiky onemocnění byly v obou ramenech čby vyvážené. Medián věku byl 70 let (rozmezí 43-93) a 4,2 % pacientů bylo ve věku 85 let nebo starších. Rasové rozložení bylo 56,2 % bělochů, 31,2 % Asijců, 9,7 % černochů nebo Afroameričanů a 2,8 % ostatních. Většina pacientů měla v době diagnózy Gleasonovo skóre 8 nebo vyšší (68,3 %). Při zařazování do studie mělo skóre výkonnosti podle ECOG 0 celkem 49,8 % pacientů, skóre 1 mělo 47,2 % pacientů
a skóre 2 mělo 3,0 % pacientů. U 72,5 % pacientů bylo zjištěno de novo onemocnění a u 21,7 % pacientů recidivující onemocnění. Při zařazování do studie mělo 3,8 % pacientů onemocnění ve stadiu M1a (metastázy pouze v neregionálních lymfatických uzlinách), 77,1 % ve stadiu M1b (kostní metastázy s metastázami v lymfatických uzlinách nebo bez nich) a 19,1 % ve stadiu M1c (viscerální metastázy s metastázami v lymfatických uzlinách nebo bez nich nebo s kostními metastázami nebo bez nich). Medián hodnoty PSA na začátku studie byl 21,3 µg/l. 70,6 % pacientů mělo onemocnění
s velkým objemem (high-volume disease) a 29,4 % mělo onemocnění s malým objemem (low-volume disease). Onemocnění s velkým objemem bylo definováno jako přítomnost viscerálních metastáz nebo 4 nebo více kostních lézí s nejméně 1 metastázou mimo páteř a pánevní kosti. Do studie bylo možné zařazovat pacienty s anamnézou epileptických záchvatů a do skupiny s darolutamidem byl zařazen
1 takový pacient (0,2 %).
Primárním cílovým parametrem účinnosti bylo přežití bez radiograficky potvrzené progrese (rPFS). Sekundárními cílovými parametry bylo celkové přežití (OS), doba do zahájení následné onkologické léčby, doba do rozvoje kastračně rezistentního karcinomu prostaty, doba do progrese PSA, doba do nedetekovatelných hodnot PSA a doba do progrese bolesti. Progrese bolesti byla hodnocena podle pacientem hlášených výsledků (PRO) ve zkráceném dotazníku hodnocení bolesti (Brief Pain Inventory-Short Form, BPI-SF) definovaných jako zhoršení oproti nadiru minimálně o 2 body
nebo zahájení užívání krátkodobě nebo dlouhodobě působících opioidů kvůli malignímu onemocnění po dobu ≥ 7 po sobě jdoucích dnů.
Ukončení sběru údajů pro analýzu rPFS bylo 7. června 2024. Po primární analýze rPFS byla po odslepení studie pacientům, kteří dostávali placebo, nabídnuta léčba darolutamidem v otevřené fázi (zkřížená možnost). Mezi 63 pacienty, kteří byli stále léčeni placebem, při ukončení sběru údajů pro primární analýzu, 60 (95 %) přešlo zkříženě na léčbu darolutamidem. Ukončení sběru údajů pro konečnou analýzu OS bylo 10. ledna 2025. Analýza OS nebyla upravena vzhledem k matoucím účinkům křížení.
Tabulka 4: Výsledky hodnocení účinnosti ve studii ARANOTE
Parametr účinnosti
Počet pacientů (%) s příhodami
Medián (v měsících) (95% CI)
Poměr rizik
a
(95% interval spolehlivosti [CI])p-hodnota (jednostranná)
b
Darolutamid (n = 446)
Placebo (n = 223)
Darolutamid (n = 446)
Placebo (n = 223)
a
Přežití bez
128 (28,7 %)
94 (42,2 %)
A
25,0
0,541
radiograficky
(A; A)
(19,0; A)
(0,413; 0,707)
potvrzené
< 0,0001
progrese
c
Celkové přežití
d
115 (25,8 %)
70 (31,4 %)
A
A
0,776
(A; A)
(A; A)
(0,577; 1,045)
a Poměr rizik < 1 svědčí ve prospěch darolutamidu.
b Na základě stratifikovaného log-rank testu.
C Ukončení sběru údajů pro analýzu rPFS bylo 7. června 2024
d p-hodnota pro OS nedosáhla předdefinované prahové hodnoty pro statistickou významnost v době konečné analýzy OS. Ukončení sběru údajů bylo 10. ledna 2025.
A: hodnotu nelze určit kvůli cenzorovaným údajům.
Počet rizikových pacientů
Měsíce
Plánovaná léčba
1: Darolutamid
2: Placebo
Cenzorováno
Pravděpodobnost přežití bez radiograficky potvrzené progrese
Obrázek 3: Kaplanovy-Meierovy křivky přežití bez radiograficky potvrzené progrese; populace s mHSPC (ARANOTE)
a
aMíra rPFS po 12 měsících byla 83,1 % (95% CI, 79,5 % až 86,7 %) v ramenu s darolutamidem oproti 74,1 % (95% CI, 68,0 % až 80,2 %) v ramenu s placebem. Míra rPFS po 24 měsících byla 70,3 % (95% CI, 65,7 % až 74,9 %) v ramenu s darolutamidem oproti 52,1 % (95% CI, 44,7 % až 59,5 %) v ramenu s placebem. Ukončení sběru údajů bylo 7. června 2024.
Počet rizikových pacientů
Měsíce
1: Darolutamid
2: Placebo
Cenzorováno
Pravděpodobnost přežití
Obrázek 4: Kaplanovy-Meierovy křivky celkového přežití; populace s mHSPC (ARANOTE)
a
a Podíl pacientů s OS po 36 měsících byl 71,4 % (95% CI, 66,8 % až 76,0 %) v ramenu s darolutamidem oproti 64,4 % (95% CI, 57,3 % až 71,4 %) v ramenu s placebem. Ukončení sběru údajů bylo 10. ledna 2025.
Metastazující hormonálně senzitivní karcinom prostaty (mHSPC) – léčba darolutamidem v kombinaci s docetaxelem
Účinnost a bezpečnost darolutamidu v kombinaci s docetaxelem byla hodnocena v multicentrické, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii fáze III (studie ARASENS) u pacientů s mHSPC.
V poměru 1:1 bylo randomizováno celkem 1306 pacientů, kteří pak po dobu 6 cyklů dostávali současně se 75 mg/m
2
docetaxelu buď 600 mg darolutamidu perorálně dvakrát denně (n = 651), nebo odpovídající placebo (n = 655). Léčba darolutamidem nebo placebem pokračovala až do symptomatické progrese onemocnění, změny onkologické léčby, nepřijatelné toxicity, úmrtí nebo vyřazení ze studie.
Přítomnost metastáz byla posuzována podle nezávislého centrálního radiologického vyšetření. Pacienti s postižením pouze regionálních lymfatických uzlin (M0) byli ze studie vyloučeni. Randomizace byla stratifikována podle rozsahu onemocnění (metastázy pouze v neregionálních lymfatických uzlinách (M1a), kostní metastázy s metastázami v lymfatických uzlinách nebo bez nich (M1b), nebo viscerální metastázy s metastázami v lymfatických uzlinách nebo bez nich nebo s kostními metastázami nebo bez nich (M1c)) a podle hladiny alkalické fosfatázy (<, nebo ≥ než horní hranice normálního rozmezí) při zařazování do studie. Pacienti s metastázami do mozku mohli být zařazeni do studie, ale žádný pacient s metastázami do mozku zařazen nebyl.
Následující demografické údaje a charakteristiky onemocnění byly v obou skupinách léčby vyvážené. Medián věku byl 67 let (rozmezí 41–89) a 0,5 % pacientů bylo starších 85 let. Rasové rozložení bylo 52 % bělochů, 36 % Asiatů a 4 % černochů. Většina pacientů měla v době diagnózy Gleasonovo skóre 8 nebo vyšší (78 %). Celkem 71 % pacientů mělo skóre výkonnosti 0 podle ECOG a 29 % pacientů mělo skóre výkonnosti 1 podle ECOG. U 86,1 % pacientů bylo zjištěno de novo onemocnění a u 12,9 % pacientů recidivující onemocnění. Při zařazování do studie měly 3 % pacientů onemocnění ve stadiu M1a, 79,5 % ve stadiu M1b a 17,5 % ve stadiu M1c; 44,5 % pacientů mělo hodnotu alkalické fosfatázy < ULN, 55,5 % pacientů ≥ ULN; medián hodnoty PSA na začátku studie byl
30,3 µg/l ve skupině s darolutamidem a 24,2 µg/l ve skupině s placebem. Do studie bylo možné
zařazovat pacienty s anamnézou epileptických záchvatů. Do skupiny darolutamid + docetaxel byli zařazeni 4 takoví pacienti (0,6 %).
Celkem 77,0 % pacientů mělo onemocnění s velkým objemem (high-volume disease) a 23 % mělo nemoc s malým objemem (low-volume disease). Onemocnění s velkým objemem bylo definováno jako přítomnost viscerálních metastáz nebo 4 nebo více kostních lézí s nejméně 1 metastázou mimo páteř a pánevní kosti. Asi 25 % pacientů dostávalo souběžnou léčbu bisfosfonáty nebo denosumabem.
Primárním cílovým parametrem účinnosti bylo celkové přežití (OS). Sekundárními cílovými parametry byly doba do rozvoje kastračně rezistentního karcinomu prostaty, doba do progrese bolesti, doba přežití bez symptomatické skeletální příhody (SSE-FS), doba do první symptomatické skeletální příhody (SSE), doba do zahájení následné onkologické léčby, doba do zhoršení fyzických symptomů souvisejících s onemocněním a doba do zahájení užívání opioidů po dobu ≥ 7 dnů po sobě . Progrese bolesti byla hodnocena podle pacientem hlášených výsledků (PRO) ve zkráceném dotazníku hodnocení bolesti (Brief Pain Inventory-Short Form, BPI-SF) definovaných jako zhoršení oproti nadiru minimálně o 2 body nebo zahájení užívání krátkodobě nebo dlouhodobě působících opioidů na bolest ≥ 7 dnů po sobě.
Medián délky léčby byl 41,0 měsíce (rozmezí: 0,1 až 56,5 měsíce) u pacientů léčených darolutamidem + docetaxelem a 16,7 měsíce (rozmezí: 0,3 až 55,8 měsíce) u pacientů léčených placebem + docetaxelem. Ve skupině darolutamid + docetaxel podstoupili celých 6 cyklů docetaxelu 87,6 % pacientů, ve skupině placebo + docetaxel 85,5 % pacientů. Žádný docetaxel nedostalo 1,5 % ve skupině darolutamid+docetaxel a 2,0 % pacientů ve skupině placebo+docetaxel.
Tabulka 5: Výsledky hodnocení účinnosti ve studii ARASENS
Parametr účinnosti
Počet pacientů (%) s příhodami
Medián (v měsících) (95% CI)
Poměr rizik
b
(95% interval spolehlivosti [CI])Hodnota p (jednostranná)
c
Darolutamid + docetaxel (n = 651)
Placebo+ docetaxel (n = 654)
a
Darolutamid+ docetaxel (n = 651)
Placebo+ docetaxel (n = 654)
a
Celkové přežití
d
229 (35,2 %)
304
NR
48,9
0,675
(46,5 %)
(NR, NR)
(44,4, NR)
(0,568; 0,801)
< 0,0001
a Jeden pacient v ramenu s placebem byl vyloučen ze všech analýz.
b Poměr rizik < 1 svědčí ve prospěch darolutamidu.
c Na základě stratifikovaného log-rank testu.
d Výsledky OS byly konzistentní napříč podskupinami pacientů, např. podle rozsahu onemocnění nebo hladiny alkalické fosfatázy.
NR: nedosaženo (not reached)
Následující sekundární cílové parametry účinnosti ukázaly statisticky významnou výhodu ve prospěch pacientů v rameni darolutamid+docetaxel ve srovnání s pacienty v rameni placebo+docetaxel: doba do rozvoje kastračně rezistentního karcinomu prostaty (medián NR vs 19,1 měsíce; HR=0,357, p< 0,0001); doba do první symptomatické skeletální příhody (medián NR vs. NR měsíců; HR=0,712, p=0,0081); doba do zahájení následné protinádorové chemoterapie (medián NR vs 25,3 měsíce; HR=0,388, p<0,0001); doba do progrese bolesti (medián NR vs 27,5 měsíce; HR=0,792, p=0,0058); doba přežití bez symptomatické skeletální příhody (medián 51,2 vs 39,7 měsíce; HR=0,609, p<0,0001).
Pravděpodobnost celkového přežití (%)
Obrázek 5: Kaplanovy Meierovy křivky celkového přežití (ARASENS)
a
Měsíce od randomizace
Rizikoví pacienti
– darolutamid + docetaxel (n = 651)
– placebo + docetaxel (n = 654)
a Podíl pacientů s OS po 36 měsících byl 72,3 % (95% CI, 68,8 % až 75,8 %) v ramenu
darolutamid + docetaxel oproti 63,8 % (95% CI, 60,1 % až 67,6 %) v ramenu placebo + docetaxel.
Podíl pacientů s OS po 48 měsících byl 62,7 % (95% CI, 58,7 % až 66,7 %) v ramenu
darolutamid + docetaxel oproti 50,4 % (95% CI, 46,3 % až 54,6 %) v ramenu placebo + docetaxel.
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předložit výsledky studií s darolutamidem u všech podskupin pediatrické populace v indikaci maligních novotvarů prostaty (informace o použití u dětí viz bod
4.2
).
⚠️ Upozornění
Porucha funkce ledvin
U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin jsou dostupné údaje omezené.
Protože u těchto pacientů by mohla být expozice zvýšená, je třeba takové pacienty pečlivě sledovat z hlediska nežádoucích účinků (viz body
4.2
a
5.2
).
Porucha funkce jater
U pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater jsou dostupné údaje omezené a u pacientů s těžkou poruchou funkce jater nebyl darolutamid studován.
Protože u těchto pacientů by mohla být expozice zvýšená, je třeba takové pacienty pečlivě sledovat z hlediska nežádoucích účinků (viz body
4.2
a
5.2
).
Nedávné kardiovaskulární onemocnění
Pacienti s klinicky významným kardiovaskulárním onemocněním v průběhu posledních 6 měsíců, včetně cévní mozkové příhody, infarktu myokardu, těžké/nestabilní anginy pectoris, bypassu koronární/periferní arterie a symptomatického kongestivního srdečního selhání, byli z klinických studií vyloučeni. Proto nebyla bezpečnost darolutamidu u těchto pacientů stanovena.
Jestliže lékař předepíše přípravek NUBEQA, je třeba pacienty s klinicky významným kardiovaskulárním onemocněním léčit podle stanovených postupů.
Hepatotoxicita
V případě abnormalit jaterních testů, naznačujících idiosynkratické léky navozené poškození jater, trvale ukončete léčbu darolutamidem (viz bod
4.8
).
Souběžné použití s jinými léčivými přípravky
Použití silných induktorů CYP3A4 a P-gp během léčby darolutamidem může snížit plazmatickou koncentraci darolutamidu a nedoporučuje se, pokud je k dispozici léčebná alternativa. Je třeba zvážit výběr alternativního souběžně podávaného léčivého přípravku s nižším potenciálem indukce CYP3A4 či P-gp (viz bod
4.5
).
Pacienty je třeba sledovat z hlediska nežádoucích účinků substrátů BCRP, OATP1B1 a OATP1B3, protože souběžné podávání s darolutamidem může zvýšit plazmatickou koncentraci těchto substrátů. Souběžnému podávání rosuvastatinu je třeba se vyhnout, pokud je k dispozici léčebná alternativa (viz bod
4.5
).
Androgen deprivační léčba může prodloužit QT interval
U pacientů, kteří mají v anamnéze rizikové faktory prodloužení QT intervalu, a u pacientů souběžně léčených přípravky, které mohou QT interval prodloužit (viz bod
4.5
), mají lékaři před zahájením léčby přípravkem NUBEQA vyhodnotit poměr přínosů a rizik, včetně možnosti vzniku torsade de pointes.
Informace o pomocných látkách
Přípravek NUBEQA obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.