K čemu se LODRONAT 520MG Potahovaná tableta používá?

Osteolýza jako výsledek metastáz solidních tumorů (např. karcinomu prsu, prostaty a štítné žlázy) do kostí nebo při hemoblastózách (např. mnohočetný myelom). Hyperkalcemie při metastázách nádorů do kostí nebo tumorem indukovaná destrukce kostí bez metastáz do kostí.

Jaké jsou nežádoucí účinky LODRONAT 520MG Potahovaná tableta?

Nejčastěji hlášeným nežádoucím účinkem je průjem, který je obvykle mírný a vyskytuje se častěji při podávání vyšších dávek. V následující tabulce jsou shrnuty nežádoucí účinky rozdělené do skupin podle terminologie MedDRA s uvedením frekvence výskytu: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). Třídy orgánových systémů Časté(≥ 1/100 až < 1/10) Vzácné(≥

Kdo by neměl užívat LODRONAT 520MG Potahovaná tableta?

hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 současná léčba jinými bisfosfonáty porucha funkce ledvin s clearance kreatininu pod 10 ml/min vyjma krátkodobého užití u čistě funkční renální insuficience vyvolané zvýšenými hladinami vápníku v séru těžký akutní zánět gastrointestinálního traktu v době těhotenství a kojení Stejně jako některé další bisfosfonáty je i kyselina klodronová kontraindikovaná u pacientů s abnormalitami jícnu, kter

Reaguje LODRONAT 520MG Potahovaná tableta s jinými léky?

Současné užívání jiných bisfosfonátů je kontraindikováno. Vzhledem k tomu, že kyselina klodronová tvoří špatně rozpustné komplexy s dvojmocnými kationty, je absorpce perorálně podané kyseliny klodronové snížena potravou s vysokým obsahem vápníku, jako je např. mléko a mléčné výrobky a všechny přípravky obsahující železo, vápník nebo hořčík (např. antacida). Účinek kyseliny klodronové na snižování koncentrace vápníku v krvi může být zesílen podáním aminoglykosidů (a to jak souča

Lze LODRONAT 520MG Potahovaná tableta užívat během těhotenství?

Těhotenství U zvířat kyselina klodronová prochází přes placentární bariéru, avšak není známo, zda přechází do lidského plodu. Také není známo, zda kyselina klodronová poškozuje plod nebo ovlivňuje reprodukci u lidí. Existují pouze omezená data o použití kyseliny klodronové u těhotných žen. Použití kyseliny klodronové v těhotenství a u fertilních žen, které nepoužívají účinnou antikoncepci, je kontraindikováno. Kojení Není známo, zda je kyselina klodronová vylučována do mateřské

Do jaké ATC třídy patří LODRONAT 520MG Potahovaná tableta?

LODRONAT 520MG Potahovaná tableta: ATC M05BA02. ATC je klasifikace WHO pro skupiny léčiv.

LODRONAT 520MG Potahovaná tableta

Tyto informace slouží pouze ke vzdělávacím účelům. Nejsou lékařskou radou. Vždy konzultujte s kvalifikovaným lékařem.

LODRONAT 520MG Potahovaná tableta — Popis, Dávkování, Vedlejší účinky | PillsCard

Farmakoterapeutická skupina: léčiva ovlivňující stavbu a mineralizaci kostí, bisfosfonáty, kyselina klodronová ATC kód: M05BA02 Bisfosfonáty jsou svou strukturou analogické anorganickým pyrofosforečnanům, jsou však odolné vůči enzymatickému a chemickému rozkladu.‍‍‍‍‍‍‍ Bisfosfonáty vykazují vysokou vazebnou afinitu k vápníku, takže jsou selektivně absorbovány do minerálního povrchu kostí. Během přirozené remodelace kosti jsou pak inkorporovány osteoklasty zajišťujícími resorpci kostní tkáně, což v konečném důsledku tlumí odbourávání kosti. Podle chemické struktury a molekulárního způsobu účinku se rozlišují dvě skupiny bisfosfonátů: amino-bisfosfonáty a non-aminové bisfosfonáty. Kyselina klodronová patří mezi non-aminové bisfosfonáty. Nahrazuje v biochemických pochodech osteoklastů funkční fosfátovou skupinu, takže v nich vznikají analogy adenosintrifosfátu (ATP), které nejsou hydrolyzovatelné. Tím se zhoršuje zásobování osteoklastů energií a tlumí jejich činnost. Může také dojít k jejich apoptóze. Amino-bisfosfonáty naproti tomu selektivně inhibují některé enzymy potřebné k posttranslační modifikaci bílkovin, což následně vyvolává apoptózu osteoklastů. In vivo dinatrium-klodronát zabraňuje experimentálně vyvolané destrukci kostí způsobené poruchou funkce gonád, imobilizací, kortikosteroidy, heparinem, parathyreoidálním hormonem, retinoidy, tumory nebo tumorovými extrakty. Inhibice endogenního vstřebávání kostí byla dokumentována kinetickými studiemi s 45 Ca, vylučováním hydroxyprolinu a uvolňováním radioaktivního tetracyklinu dříve uloženého v kostech. V koncentracích, které vedly k inhibici osteolýzy, nemá kyselina klodronová žádný vliv na normální mineralizaci kostí. Po intravenózním podání kyseliny klodronové byl zjištěn pokles hyperkalcemie ve všech studiích, kde byl tento parametr sledován. Účinek kyseliny klodronové začíná po 2 až 3 dnech, normokalcemie byla dosažena po 2 až 3 týdnech. Ve většině případů účinek přetrvává 2 až 3 týdny. U normokalcemických pacientů se antiosteolytické působení kyseliny klodronové projeví sníženou exkrecí kalcia a hydroxyprolinu do moči. Různé studie prokázaly, že kyselina klodronová též snižuje výskyt zlomenin. Ve studii u pacientů s mnohočetným myelomem nebo metastázami ze solidních tumorů přípravek zmírnil bolesti kostí a zlepšil subjektivní pocit, ať už byl podáván intravenózně nebo perorálně. Denní užívání přípravku Lodronat snižuje tvorbu nových osteolytických ložisek v kostech a další růst již existujících.

⚠️ Upozornění

Během léčby kyselinou klodronovou je nutný adekvátní příjem tekutin.‍‍‍‍‍‍‍ Toto je obzvláště důležité u pacientů s hyperkalcemií nebo poruchou funkce ledvin. Před léčbou a během léčby přípravkem Lodronat musí být v pravidelných intervalech monitorována funkce ledvin pomocí hladin sérového kreatininu (doporučeno každé 4 týdny). Kyselina klodronová má být podávána s opatrností pacientům s poruchou funkce ledvin (viz bod 4.2 Dávkování a způsob podání). Před perorální léčbou a během perorální léčby kyselinou klodronovou musí být pravidelně monitorována hladina sérového vápníku. V případě nástupu hypokalcemie se musí dávky přípravku snížit podle individuální potřeby. Přípravek Lodronat nemá být užíván dětmi, protože chybí klinické zkušenosti s podáváním přípravku pacientům této věkové skupiny. Také je třeba pravidelně kontrolovat krevní obraz, funkce jater a sérovou hladinu fosfátu před léčbou a během léčby. Je doporučeno monitorovat sérové aminotransferázy. Osteonekróza čelisti Osteonekróza čelisti obvykle spojená s extrakcí zubu a/nebo místní infekcí (včetně osteomyelititidy) byla hlášena u onkologických pacientů léčených intravenózními a perorálními bisfosfonáty. Velký počet těchto pacientů podstoupil také chemoterapii a léčbu kortikosteroidy. U pacientů s přítomnými rizikovými faktory (např. nádor, chemoterapie, radioterapie, léčba kortikosteroidy, špatná zubní hygiena) má být před zahájením léčby bisfosfonáty zváženo preventivní stomatologické ošetření a u pacintů léčených bisfosfonáty nemají být prováděny invazivní stomatologické zákroky. Stav pacientů, u nichž dojde v průběhu léčby bisfosfonáty k rozvoji osteonekrózy čelisti, se z důvodu stomatologické operace může zhoršit. Pro pacienty, jejichž stav vyžaduje stomatologický zásah, nejsou k dispozici žádné údaje, které by nasvědčovaly tomu, že přerušení léčby bisfosfonáty snižuje riziko výskytu osteonekrózy čelisti. Klinické posouzení stavu každého pacienta ošetřujícím lékařem na základě individuálního hodnocení poměru přínosu léčby vůči riziku, má být vodítkem ke stanovení léčebného plánu. Osteonekróza zevního zvukovodu V souvislosti s léčbou bisfosfonáty byla hlášena osteonekróza zevního zvukovodu, zejména při dlouhodobém podávání. Mezi možné rizikové faktory osteonekrózy zevního zvukovodu patří používání steroidů a chemoterapie a/nebo lokální rizikové faktory, jako například infekce nebo trauma. Možnost vzniku osteonekrózy zevního zvukovodu je třeba zvážit u pacientů léčených bisfosfonáty, kteří mají ušní symptomy včetně chronických infekcí ucha. Atypické zlomeniny femuru V souvislosti s léčbou bisfosfonáty byly hlášeny atypické subtrochanterické a diafyzární zlomeniny femuru, zejména u pacientů dlouhodobě léčených pro osteoporózu. Tyto příčné nebo krátké šikmé zlomeniny se mohou objevit kdekoli v celé délce femuru od oblasti těsně pod malým trochanterem až do části těsně nad suprakondylickým rozšířením. Tyto zlomeniny se objevují po minimálním traumatu nebo bez souvislosti s traumatem a u některých pacientů se mohou projevovat bolestí ve stehně nebo třísle, často sdružené na zobrazovacích vyšetřeních s obrazem typickým pro stresové zlomeniny (neobvyklé nízkotraumatické zlomeniny, v angličtině známé jako „insufficiency fractures“), týdny až měsíce před manifestací kompletní zlomeniny femuru. Zlomeniny jsou často oboustranné, proto je nutné u pacientů léčených bisfosfonáty, kteří utrpěli zlomeninu diafýzy femuru, vyšetřit i kontralaterální femur. Rovněž bylo zaznamenáno špatné hojení těchto zlomenin. U pacientů, u kterých je podezření na atypickou zlomeninu femuru, je třeba při hodnocení jejich stavu zvážit i přerušení léčby bisfosfonáty, a to na základě zhodnocení prospěchu a rizika léčby u jednotlivého pacienta. Pacienty je třeba poučit, aby během léčby bisfosfonáty hlásili jakoukoli bolest v oblasti stehna, boku nebo třísla a všechny pacienty, u kterých se tyto příznaky objeví, je třeba vyšetřit s ohledem na možnou inkompletní zlomeninu femuru. Podráždění sliznice horní části gastrointestinálního traktu Perorálně podávané bisfosfonáty mohou způsobovat lokální podráždění sliznice horní části gastrointestinálního traktu. Vzhledem k těmto možným dráždivým účinkům a možnosti zhoršení již existujícího onemocnění je třeba pacientům s aktivním onemocněním horní části gastrointestinálního traktu (např. prokázaný Barrettův jícen, dysfagie, další onemocnění jícnu, gastritida, duodenitida nebo vředy) podávat kyselinu klodronovou s opatrností. U pacientů léčených perorálními bisfosfonáty byly hlášeny nežádoucí účinky, jako jsou ezofagitida, jícnové vředy a jícnové eroze, v některých případech závažné a vyžadující hospitalizaci, ve vzácných případech pak doprovázené krvácením nebo vedoucí ke striktuře nebo perforaci jícnu. Riziko závažných nežádoucích účinků v oblasti jícnu se zdá vyšší u pacientů, kteří nepostupují podle dávkovacích pokynů a/nebo kteří pokračují v užívání perorálních bisfosfonátů po rozvinutí příznaků nasvědčujících podráždění jícnu. Pacienti mají dávkování věnovat zvýšenou pozornost a mají být schopni toto dávkování dodržovat. Lékaři si mají být vědomi všech známek a příznaků, které by mohly naznačovat na možnou reakci jícnu, a pacienti mají být poučeni, aby přerušili léčbu kyselinou klodronovou a vyhledali lékařskou pomoc, pokud se u nich rozvine dysfagie, odynofagie, retrosternální bolest nebo pokud se objeví nebo zhorší pálení žáhy. I přesto, že v kontrolovaných klinických studiích nebylo pozorováno zvýšení rizika, po uvedení přípravku na trh byly v souvislosti s užíváním perorálních bisfosfonátů hlášeny případy žaludečních a duodenálních vředů, z nichž některé byly závažné a s komplikacemi. Pomocné látky Léčivý přípravek Lodronat obsahuje monohydrát laktózy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsopcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat. Tento léčivý přípravek obsahuje 83,4 mg sodíku v jedné potahované tabletě, což odpovídá 4 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.

LODRONAT 520MG Potahovaná tableta

User Reviews