Tyto informace slouží pouze ke vzdělávacím účelům. Nejsou lékařskou radou. Vždy konzultujte s kvalifikovaným lékařem.
OTC
BRONCHITOL 40MG Prášek k inhalaci v tvrdé tobolce
INN: mannitol
Aktualizováno: 2026-04-25
Dostupné v:
🇨🇿🇬🇧🇫🇷🇷🇺🇸🇰
Forma
—
Dávkování
—
Způsob podání
—
Skladování
—
O přípravku
Výrobce
User Reviews
Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
Pharmaxis Europe Limited
ATC kód
R05CB16
Zdroj
EMA · EMEA/H/C/001252
Farmakoterapeutická skupina: Přípravky proti nachlazení a kašli, mukolytikum. ATC kód: R05CB16 Mechanismus účinku
Přípravek Bronchitol je inhalační hyperosmotický léčivý přípravek. Ačkoliv přesný mechanismus účinku není znám, inhalovaný mannitol může změnit viskoelastické vlastnosti hlenu, zvýšit hydrataci vrstvy periciliární tekutiny a přispět k zvýšenému odstraňování hlenu ze zadržených sekretů prostřednictvím mukociliární aktivity. Produktivní kašel může přispět k odstranění sputa.
Farmakodynamické účinky
V populaci ITT otevřené studie reakce na dávku, DPM-CF-202 činila průměrná (SD) procentuální změna FEV1 u dávky 400 mg 8,75 (SD: 12,4) a -1,569 (SD: 9,0) u dávky 40 mg (p < 0,000 1).
Klinická účinnost a bezpečnost
Byly provedeny tři 26týdenní, dvojitě zaslepené, randomizované, kontrolované intervenční studie paralelních skupin fáze 3 (DPMCF301, DPM-CF-302 a DPM-CF-303), ve kterých bylo randomizováno 324 (DPM-CF-301) a 318 (DPM-CF-302) pacientů ve věku od 6 let výše v poměru 3:2 do skupiny s inhalací mannitolu 400 mg dvakrát denně nebo do kontrolní skupiny (inhalace mannitolu 50 mg dvakrát denně). Ve třetí studii (DPM-CF-303) bylo 423 dospělých pacientů randomizováno v poměru 1:1 do skupiny s inhalací mannitolu 400 mg dvakrát denně nebo do kontrolní skupiny. Dvacet sedm (7,1 %) z 378 pacientů, kteří podstoupili test snášenlivosti mannitolu (MTT) ve studii 301, 18 (5,3 %) ze 341 pacientů ve studii 302, a 25 z 486 pacientů (5,1 %) ve studii 303 mělo pozitivní MTT, který byl definován buď jako 1) pokles FEV1 > 20 % oproti výchozí hodnotě uprostřed testu (krok 4), nebo 2) pokles FEV1 > 20 % oproti výchozí hodnotě na konci testu, který se neupravil na < 20 % během 15 minut, nebo 3) pokles FEV1 > 50 % oproti výchozí hodnotě na konci testu (krok 6), nebo 4) pokles Sp02 na < 89 % během procedury. Další 2,8 % (n = 34) pacientů
z těchto tří studií test MTT nedokončila a nebyla randomizována.
Průměrný (SD) výchozí procentuální předpokládaný FEV1 ve studii DPM-CF-301 (populace ke stanovení bezpečnosti, n = 295) činil 62,4 (SD: 16,45) ve skupině s mannitolem a 61,4 (SD:16,13)
v kontrolní skupině. U studie DPM-CF-302 (n = 305) byly tyto hodnoty následující: 65,24 (SD:13,90)
a 64,35 (SD:15,29). Ve studii DPM-CF-303 (n = 423) byl výchozí procentuální předpokládaný FEV
1 63,17 (SD: 15,15) a 62,98 (SD: 13,65). Ve studii DPM-CF-301 tvořili dospělí jedinci 64,4 % populace pacientů, zatímco ve studii DPM-CF-302 představovali 49,5 %. Studie DPM-CF-303 zahrnovala pouze dospělé pacienty. Padesát pět procent pacientů ve studii DPM-CF-301 užívalo rhDNázu, zatímco ve studii DPM-CF-302 tento počet činil 75 % a ve studii DPMCF-303 tento počet činil 67,6 %. Procento pacientů užívajících inhalační antibiotika činilo 55 % ve studii DPM-CF-301, 56 % ve studii DPM-CF-302 a 52 % ve studii DPMCF-303. Souběžné podávání hypertonického roztoku chloridu sodného nebylo v těchto studiích povoleno.
Předem stanovený primární cílový parametr, tj. změna FEV1 (ml) oproti výchozí hodnotě u modifikované ITT populace (mITT) (n = 269 ve studii DPM-CF-301, n = 297 ve studii DPM-CF-302 a n = 423 ve studii DPMCF-303) ve srovnání s kontrolou během období 26 týdnů, je uveden v tabulce 3 spolu s hodnotou FEV1, vyjádřenou jako absolutní a relativní změna procentuální předpokládané hodnoty.
Tabulka 3: Změna FEV1 oproti výchozí hodnotě během 26 týdnů v mITT populaci a populaci
dospělých
Odhad velikosti účinku
DPM-CF-301
DPM-CF-302
DPM-CF-303
FEV1(95 % CI)
p-hodnota
FEV1(95 % CI)
p-hodnota
FEV1(95% CI)
p-hodnota
Celková populace
n = 269
n = 297
n = 423
Absolutní hodnota v ml
94,5(46,2; 142,7)
< 0,001
54,1(-1,97; 110,3)
0,059
54(8; 100)
0,020
Absolutní změna %předpokládaná
2,4(0,9; 3,9)
0,001
1,9(-0,02; 3,8)
0,052
1,2(0,07; 2,4)
0,037
Relativní změna %předpokládaná
3,5(1,0; 6,1)
0,007
3,6(0,3; 6,9)
0,033
2,3(0,3; 4,2)
0,024
Populace dospělých
n = 171
n = 144
n = 423
Absolutní hodnota v ml
108,5(47,6; 169,4)
< 0,001
85,9(4,6; 167,3)
0,038
54(8; 100)
0,020
Absolutní změna %předpokládaná
2,7(0,9; 4,5)
0,004
2,3(-0,4; 5,1)
0,095
1,2(0,07; 2,4)
0,037
Relativní změna %předpokládaná
4,3(1,1; 7,5)
0,008
5,0(0,2; 9,8)
0,040
2.3(0,3; 4,2)
0,024
Poznámka: U těchto tří studií existovaly určité rozdíly v metodách analýzy. U studie DPM-CF-303 byla imputace chybějících dat prováděna s využitím přístupu BOCF (baseline observation carried forward), zatímco u studie DPM-CF-301 a DPM-CF-302 nebyla provedena imputace.
Léčebný účinek přípravku Bronchitol na FEV1 byl méně zřejmý v podskupině pacientů, které byla souběžně podávána rhDNáza. U pacientů užívajících rhDNázu ve studii 301 činila předpokládaná relativní procentuální změna hodnoty FEV1 oproti výchozí hodnotě během 26 týdnů léčby 2,83 (95 % CI -0,62, 6,27). U pacientů, kteří rhDNázu neužívali, činila relativní změna 4,30 (95 % CI 0,53, 8,07). Ve studii 302 činila relativní změna (95 % CI) u pacientů užívajících rhDNázu 3,21 (-0,61, 7,03) a u neužívajících 4,73 (-1,93, 11,40). Ve studii 303 byla relativní změna (95% CI) u pacientů užívajících
rhDNázu 1,30 (-0,91; 3,51), a u pacientů neužívajících rhDNázu 4,45 (0,52; 8,38).
Studie 303 neprokázala vyšší léčebný účinek přípravku Bronchitol na FEV1 pro pacientky, u nichž může být průběh základní choroby cystické fibrózy horší než u mužů z důvodů, které doposud nejsou zcela pochopeny. U pacientek byla upravená průměrná změna FEV1 27 ml pro Bronchitol a 44 ml pro kontrolní skupinu, což naznačuje potenciálně nižší prospěch z hlediska plicní funkce při užívání přípravku Bronchitol v porovnání s kontrolou, přestože rozdíl nebyl statisticky významný (p=0,480).
Počet subjektů s alespoň jednou plicní exacerbací, jak ji definuje protokol (PDPE, definována přítomností nejméně 4 příznaků a známek plus podáním nitrožilních antibiotik), činil ve studii 301 (populace ITT) 18,1 % u skupiny s mannitolem a 28 % u kontrolní skupiny. Ve studii 302 mělo PDPE 15,2 % subjektů ve skupině s mannitolem a 19 % v kontrolní skupině. Ve studii 303 mělo PDPE 13,4% subjektů ve skupině s mannitolem a 13,6 % v kontrolní skupině.
Odhadovaný účinek léčby (průměrná změna a 95 % CI oproti výchozí hodnotě během 26 týdnů
v populaci mITT) na hodnotu FVC byl 108,78 ml (95 % CI: 49,21, 168,35) ve studii 301 a ,71,4 ml
(95 % CI: 10,57, 132,13) ve studii 302 a 40 ml (95% CI: -12, 92) ve studii 303.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost přípravku Bronchitol u dětí a dospívajících mladších 18 let nebyla dosud stanovena (viz oddíl 4.2).
Předpokládaná relativní procentuální hodnota FEV1 se v případě dětí (ve věku od 6 do 11 let) během 26 týdnů (p = 0,892 a 0,104) ve studii DPM-CF-301 v porovnání s kontrolou zlepšila o 0,44 % (95 % CI -5,90, 6,77, n = 43) a ve studii DPM-CF-302 o 6,1 % (95 % CI -1,28, 13,54, n = 59).
U dospívajících (ve věku od 12 do 17 let) se předpokládaná relativní procentuální hodnota FEV1
v porovnání s kontrolou zlepšila během 26 týdnů (p = 0,245 a 0,888) o 3,31 % (95 % CI -2,29, 8,90, n
= 55) ve studii DPM-CF-301 a 0,42 % (95 % CI -5,45, 6,29, n = 94) ve studii DPM-CF-302.
⚠️ Upozornění
Hyperreaktivita na mannitol
Před zahájením léčebného dávkovacího režimu přípravku Bronchitol se musí pacienti sledovat
s ohledem na hyperreaktivitu bronchů vůči inhalovanému mannitolu v průběhu hodnocení zahajovací dávky. Pokud není možné provést pacientovi spirometrii nebo provést vyhodnocení zahajovací dávky, nesmí se mu přípravek Bronchitol předepisovat. Pacientům s hyperreaktivitou se nesmí předepisovat léčebný dávkovací režim přípravku Bronchitol (viz bod
4.3
). Pro sledování hyperreaktivity bronchů platí obvyklá opatření (viz bod
4.2
).
Pokud se u pacienta během vyhodnocení zahajovací dávky vyskytne kterýkoli z následujících stavů, považuje se pacient za hyperreaktivního vůči inhalovanému mannitolu a léčebný dávkovací režim se mu nesmí předepsat:
≥ 10% pokles SpO2 oproti výchozí hodnotě v kterémkoli okamžiku hodnocení,
pokles FEV1 oproti výchozí hodnotě je ≥ 20 % při kumulativní dávce 240 mg,
FEV1 na konci hodnocení poklesl o 20 až < 50 % (oproti výchozí hodnotě) a nevrací se
k hodnotám poklesu o méně než 20 % během 15 minut,
FEV1 na konci hodnocení poklesl o ≥ 50 % (oproti výchozí hodnotě).
Je-li podezření na hyperreaktivní reakci vyvolanou léčbou, mělo by se podávání přípravku Bronchitol ukončit.
Všichni pacienti musí být sledováni, dokud se jejich FEV1 nevrátí k výchozím hodnotám. Bronchospasmus
Při inhalaci léčivého přípravku může dojít k bronchospasmu. Bronchospasmus byl při podávání přípravku Bronchitol hlášen v klinických studiích dokonce i u pacientů, kteří nevykazovali hyperreaktivitu vůči zahajovací dávce inhalovaného mannitolu (viz bod
4.8
). Bronchospasmus by se měl léčit bronchodilatanciem, či jak je z lékařského hlediska vhodné.
Existují-li důkazy o bronchospasmu vyvolaném léčbou, měl by lékař pečlivě zvážit, zda přínosy dalšího užívání přípravku Bronchitol převyšují rizika pro pacienta.
Všichni pacienti by měli být přibližně po šesti týdnech léčby přípravkem Bronchitol oficiálně znovu vyšetřeni za účelem vyhodnocení známek a příznaků naznačujících na bronchospasmus vyvolaný aktivní látkou. Existuje-li nejistota, mělo by se zopakovat hodnocení zahajovací dávky popsané v bodě 4.2.
Astma
Bezpečnost/účinnost přípravku Bronchitol u pacientů s astmatem nebyla oficiálně studována. Pacienti s astmatem se musí po podání zahajovací dávky přípravku Bronchitol pečlivě sledovat, zda u nich nedojde ke zhoršení známek a příznaků astmatu.
Pacienti musí být poučeni, že mají svému lékaři oznámit každé zhoršení známek a příznaků astmatu během léčebného užívání přípravku. Existují-li důkazy o bronchospasmu vyvolaném léčbou, měl by lékař pečlivě zvážit, zda přínosy dalšího užívání přípravku Bronchitol převyšují rizika pro pacienta. Bronchospasmus by se měl léčit bronchodilatanciem či jak je z lékařského hlediska vhodné.
Hemoptýza
Hemoptýza byla v klinických studiích s přípravkem Bronchitol hlášena často. Přípravek Bronchitol nebyl studován u pacientů s významnými epizodami hemoptýzy (> 60 ml) v předešlých třech měsících. V důsledku toho by se měli tito pacienti pečlivě sledovat a podávání přípravku Bronchitol by se mělo v případě masivní hemoptýzy pozastavit. Za masivní/závažnou hemoptýzu se považuje:
akutní krvácení ≥ 240 ml během 24 hodin,
opakované krvácení ≥ 100 ml/den v několika po sobě jdoucích dnech.
Znovuzavedení či pozastavení podávání přípravku Bronchitol po menších epizodách hemoptýzy by se mělo zakládat na klinickém posouzení.
Kašel
Kašel byl v klinických studiích s přípravkem Bronchitol hlášen často (viz bod
4.8
).
Pacienti by měli být zaškoleni v použití správné inhalační techniky během léčby a měli by být poučeni, že mají přetrvávající kašel při používání přípravku Bronchitol oznámit svému lékaři.
Poškození funkce plic
Bezpečnost a účinnost přípravku nebyla prokázána u pacientů s hodnotou FEV1 nižší než 30 % předpokládané hodnoty (viz bod
5.1
). Užívání přípravku Bronchitol se těmto pacientům nedoporučuje.
Bronchiektázie jiného původu než CF
Bezpečnost a účinnost přípravku nebyla u pacientů s bronchiektáziemi jiného původu než CF stanovena. Proto se jim léčba přípravkem Bronchitol nedoporučuje.