Tyto informace slouží pouze ke vzdělávacím účelům. Nejsou lékařskou radou. Vždy konzultujte s kvalifikovaným lékařem.
ALDURAZYME 100U/ML Koncentrát pro infuzní roztok — Popis, Dávkování, Vedlejší účinky | PillsCard
OTC
ALDURAZYME 100U/ML Koncentrát pro infuzní roztok
INN: laronidase
Aktualizováno: 2026-04-25
Dostupné v:
🇨🇿🇬🇧🇫🇷🇵🇹🇷🇺🇸🇰🇹🇷
Forma
—
Dávkování
—
Způsob podání
—
Skladování
—
O přípravku
User Reviews
Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
Výrobce
Sanofi B.V.
ATC kód
A16AB05
Zdroj
EMA · EMEA/H/C/000477
Farmakoterapeutická skupina: Enzymy. ATC kód: A16AB05.
Onemocnění MPS I
Poruchy ukládání mukopolysacharidů jsou způsobeny deficitem specifických lysozomálních enzymů potřebných pro katabolismus glykosaminoglykanů (GAG). MPS I je heterogenní a multisystémové onemocnění charakterizované deficitem α-L-iduronidázy, lysozomální hydrolázy, která katalyzuje hydrolýzu terminálních α-L-iduronických zbytků dermatansulfátů a heparansulfátů. Redukovaná nebo chybějící aktivita α-L-iduronidázy vede k akumulaci glykosaminoglykanů, dermatansulfátů a heparansulfátů v mnoha druzích buněk a tkání.
Mechanismus účinku
Cílem enzymové substituční terapie je dosáhnout takové úrovně enzymatické aktivity, která postačuje k hydrolýze akumulovaných substrátů a zabrání jejich dalšímu hromadění. Po intravenózní infuzi je laronidáza z cirkulace rychle odstraněna a vychytána buňkami do lysozomů; nejpravděpodobněji přes receptory pro mannoso-6 fosfát.
Purifikovaná laronidáza je glykoprotein s molekulární hmotností přibližně 83 kD. Laronidáza je po sestřihu na N konci složena z 628 aminokyselin. Molekula obsahuje 6 N-vázaných oligosacharidových modifikačních míst.
Klinická účinnost a bezpečnost
Tři klinické studie s přípravkem Aldurazyme byly zaměřeny na vyhodnocení účinnosti a bezpečnosti. Jedna klinická studie byla zaměřena zejména na zhodnocení účinku přípravku Aldurazyme na systémové manifestace MPS I, jako je nízká vytrvalost, restrikční plicní onemocnění, obstrukce horních dýchacích cest, omezená pohyblivost kloubů, hepatomegalie a poruchy zraku. Jedna studie hodnotila zejména bezpečnost a farmakokinetiku přípravku Aldurazyme u pacientů mladších pěti let, zahrnovala však rovněž některá měření účinnosti. Třetí studie byla provedena za účelem zhodnocení farmakodynamiky a bezpečnosti rozdílných dávkových režimů přípravku Aldurazyme.
Zatím neexistují klinická data demonstrující jakoukoli prospěšnost laronidázy v léčbě neurologických manifestací choroby.
Bezpečnost a účinnost přípravku Aldurazyme byla testována v randomizované, dvojitě slepé, placebem kontrolované klinické studii fáze 3 u 45 pacientů ve věku od 6 do 43 let. Přestože byli zařazeni pacienti reprezentující celé spektrum projevů nemoci, většina z nich se nacházela ve středně pokročilém stadiu a pouze u jednoho pacienta byla choroba závažnější. Zařazeni byli pacienti
s usilovnou vitální kapacitou plic (FVC) menší než 80 % předpokládané hodnoty a kteří byli schopni stát po dobu 6 minut a ujít 5 metrů. Pacienti dostávali buď 100 U/kg přípravku Aldurazyme nebo placebo každý týden celkem po dobu 26 týdnů. Primárními cílovými parametry účinnosti byly procentuální změny předpokládané normální FVC a absolutní vzdálenost, kterou pacienti ušli v šestiminutovém testu chůze (6MWT). Všichni pacienti byli později zařazeni do otevřené rozšířené studie, kde všichni dostávali 100 U/kg přípravku Aldurazyme každý týden po dobu dalších 3,5 let (182 týdnů).
Po 26 týdnech terapie pacienti léčení přípravkem Aldurazyme zaznamenali zlepšení dechové funkce a schopnosti chůze v porovnání s placebem, jak je uvedeno níže.
Fáze 3, 26 týdnů léčby srovnání s placebem
Hodnota p
Interval spolehlivosti (95 %)
Odhadované procento
průměr
5,6
-
FVC(procentuální stupeň)
medián
3,0
0,009
0,9 – 8,6
6MWT(metry)
průměr
38,1
-
medián
38,5
0,066
-2,0 – 79,0
Otevřená rozšířená studie vykázala zlepšení a/nebo udržení těchto účinků až po dobu 208 týdnů ve skupinách Aldurazyme/Aldurazyme a po dobu 182 týdnů ve skupinách Placebo/Aldurazyme, jak je ukázáno v níže uvedené tabulce.
Aldurazyme/Aldurazyme
Placebo/Aldurazyme
po 208 týdnech
po 182 týdnech
Průměrná změna oproti výchozím hodnotám před léčbou
Odhadované procento FVC (%)
1
- 1,2
- 3,3
6 MWT (metry)
+ 39,2
+ 19,4
Index apnoe/hypopnoe (AHI)
- 4,0
- 4,8
Rozsah pohybu ramenního kloubu (stupně)
+ 13,1
+ 18,3
Index nepružnosti CHAQ/HAQ
2
- 0,43
- 0,26
1 Pokles odhadovaného procenta FVC není klinicky významný v tomto časovém úseku a absolutní objem plic i nadále rostl souměrně s výškou u rostoucích dětských pacientů.
2 Obě skupiny překročily minimální klinicky významný rozdíl (-0,24)
Z 26 pacientů s abnormálním objemem jater před zahájením léčby bylo u 22 (85 %) na konci studie dosaženo normální velikosti jater. Došlo k rychlému snížení GAG vylučovaných močí (µg/mg kreatininu) během prvních 4 týdnů, což bylo během zbývající doby studie udrženo. Hladiny GAG v moči poklesly o 77 % ve skupině Placebo/Aldurazyme a o 66 % ve skupině
Aldurazyme/Aldurazyme; na konci studie dosáhla jedna třetina pacientů (15 z 45) normálních hladin GAG v moči.
Pro určení heterogenity projevu nemoci u všech pacientů pomocí složeného cílového parametru, který shrnoval klinicky významné změny napříč pěti proměnnými účinnosti (procento odhadovaného normálu FVC, vzdálenosti 6MWT, rozsah pohybu ramenního kloubu, AHI a ostrosti vidění), spočívala celková odezva ve zlepšení u 26 pacientů (58 %), žádná odezva nenastala u 10 pacientů (22 %) a ke zhoršení došlo u 9 pacientů (20 %).
Byla provedena otevřená jednoroční klinická studie fáze 2, která hodnotila zejména bezpečnost a farmakokinetiku přípravku Aldurazyme u 20 pacientů mladších 5 let v době zařazení do studie (16 pacientů se závažným fenotypem a 4 pacienti se středně závažným fenotypem). Tito pacienti dostávali jednou týdně infuzi přípravku Aldurazyme 100 U/kg po celkovou dobu 52 týdnů. U 4 pacientů došlo ke zvýšení dávky na 200 U/kg během posledních 26 týdnů, protože měli zvýšené hladiny GAG v moči ve 22. týdnu.
Osmnáct pacientů studii dokončilo. Aldurazyme byl v obou dávkách dobře snášen. Průměrné hladiny GAG v moči poklesly o 50 % ve 13. týdnu a na konci studie byly snížené o 61 %. Při dokončení studie vykázali všichni pacienti zmenšení velikosti jater a 50 % (9/18) mělo normální velikost jater. Podíl pacientů s hypertrofií levé komory poklesl z 53 % (10/19) na 17 % (3/18), a průměrná hmota levé komory se znormalizovala v poměru k tělesnému povrchu poklesem o 0,9 Z-skóre (n=17). Několik pacientů vykázalo výškový nárůst (n=7) a nárůst váhy (n=3) ve věkovém Z-skóre. Mladší pacienti
se závažným fenotypem (< 2,5 roku) a všichni 4 pacienti se středně závažným fenotypem vykázali normální tempo mentálního rozvoje, zatímco starší pacienti se závažným fenotypem vykázali omezený nebo žádný rozvoj poznávacích schopností.
Pro zhodnocení farmakodynamického účinku na hladiny GAG v moči, objem jater a šestiminutový test chůze (6MWT) u různých dávkových režimů přípravku Aldurazyme byla provedena studie fáze 4.
V této 26 týdnů trvající otevřené studii dostalo 33 pacientů s MPS I jeden ze čtyř dávkových režimů přípravku Aldurazyme: 100 U/kg intravenózně každý týden (doporučená dávka), 200 U/kg intravenózně každý týden, 200 U/kg intravenózně každé 2 týdny nebo 300 U/kg intravenózně každé 2 týdny. Neprokázala se žádná výhoda vyššího dávkování oproti doporučené dávce. Režim podání
200 U/kg intravenózně jednou za dva týdny může být přijatelnou alternativou pro pacienty, kteří mají obtíže přijímat infuzi každý týden. Neexistují však důkazy, že by dlouhodobá klinická účinnost těchto dvou dávkových režimů byla rovnocenná.
⚠️ Upozornění
Sledovatelnost
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků, má se přehledně zaznamenat název podaného přípravku a číslo šarže.
Hypersenzitivní reakce (včetně anafylaxe)
U pacientů léčených přípravkem Aldurazyme byly hlášeny hypersenzitivní reakce, včetně anafylaxe (viz bod
4.8
). Některé z těchto reakcí byly život ohrožující a zahrnovaly respirační selhání/tíseň, stridor, obstrukční onemocnění dýchacích cest, hypoxii, hypotenzi, bradykardii a kopřivku.
Při podávání přípravku Aldurazyme musí být k dispozici vhodná lékařská podpůrná opatření, včetně vybavení pro kardiopulmonální resuscitaci.
V případě výskytu anafylaxe nebo jiné závažné hypersenzitivní reakce se musí infuze přípravku Aldurazyme okamžitě přerušit. Zvažuje-li se podání epinefrinu u pacientů s MPS I, je třeba opatrnosti z důvodu zvýšené prevalence onemocnění koronárních tepen u těchto pacientů. U pacientů se závažnou hypersenzitivitou lze zvážit postup desenzibilizace na přípravek Aldurazyme. Rozhodne-li se
o opětovném nasazení léčivého přípravku, je třeba postupovat s maximální opatrností a musí být k
dispozici vhodná resuscitační opatření.
V případě mírných nebo středně závažných hypersenzitivních reakcí může být rychlost infuze zpomalena nebo může být infuze dočasně zastavena.
Jakmile pacient začne infuzi tolerovat, lze dávku zvyšovat až do dosažení schválené dávky. Reakce související s infuzí (IAR)
U pacientů léčených přípravkem Aldurazyme byly hlášeny IAR definované jako jakákoliv související
nežádoucí příhoda, která se objeví během infuze nebo i později do konce dne jejího podání (viz bod
4.8
).
Pacienti, kteří mají v době podávání infuze přípravku Aldurazyme akutní onemocnění, jsou ohroženi vyšším rizikem IAR. Před podáním přípravku Aldurazyme je třeba pečlivě zvážit klinický stav pacienta.
Při zahájení léčby přípravkem Aldurazyme nebo při znovuzahájení léčby po jejím přerušení se doporučuje pacienta premedikovat (antihistaminiky a/nebo antipyretiky) přibližně 60 minut před začátkem infuze, čímž se minimalizuje možný výskyt IAR. Podle klinické indikace se pak nutnost podání premedikace zvažuje i u dalších infuzí přípravku Aldurazyme. Pro nedostatek zkušeností se znovuzahájením léčby po delším přerušení je kvůli teoreticky zvýšenému riziku hypersenzitivních reakcí třeba zvýšené opatrnosti.
Závažné IAR byly hlášeny u pacientů, u nichž předem existovalo závažné postižení horních cest dýchacích, a proto je třeba konkrétně tyto pacienty i nadále důkladně monitorovat a aplikovat jim infuzi přípravku Aldurazyme v příslušném klinickém zařízení, kde je pohotově dostupné resuscitační vybavení k zvládání naléhavých stavů.
V případě jednotlivé závažné IAR se musí infuze zastavit až do vymizení příznaků a je třeba zvážit symptomatickou léčbu (např. antihistaminiky a antipyretiky/antiflogistiky). Je třeba zvážit přínosy a riziko opětovného podávání přípravku Aldurazyme po závažných IAR. Infuze se může znovu zahájit s rychlostí sníženou na 1/2 – 1/4 rychlosti, při níž se reakce objevila.
V případě rekurentní středně závažné IAR nebo opětovného nasazení léčby po jednotlivé závažné IAR má být zvážena premedikace (antihistaminiky a antipyretiky/protizánětlivými léky a/nebo kortikosteroidy) a snížení rychlosti infuze na 1/2 – 1/4 rychlosti, při níž se předchozí reakce objevila. V případě mírné nebo středně závažné IAR je třeba zvážit symptomatickou léčbu (např. antihistaminiky a antipyretiky/antiflogistiky) a/nebo snížení rychlosti infuze na polovinu rychlosti, při níž se reakce objevila.
Jakmile pacient infuzi toleruje, lze dávku zvyšovat až do dosažení schválené dávky. Imunogenita
Na základě randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studie fáze 3 se dá u
většiny pacientů očekávat tvorba protilátek typu IgG proti laronidáze, většinou do 3 měsíců od zahájení léčby.
Jako u mnoha léčivých přípravků obsahujících intravenózní proteiny, jsou možné závažné hypersenzitivní reakce alergického typu.
IAR a hypersenzitivní reakce se mohou objevit nezávisle na tvorbě protilátek proti přípravku (ADA).
U pacientů, u kterých se vytvořily protilátky nebo příznaky IAR, má být přípravek Aldurazyme podáván s opatrností (viz body
4.8
).
Pacienti léčení přípravkem Aldurazyme musí být pečlivě sledováni a musí být hlášeny všechny případy reakcí souvisejících s infuzí, pozdních reakcí a možných imunologických reakcí. Stav protilátek, včetně protilátek typu IgG, IgE, neutralizačních protilátek pro enzymatickou aktivitu nebo zpětné vychytávání enzymu, má být pravidelně monitorován a hlášen.
V klinických studiích byly IAR obvykle zvládnutelné zpomalením rychlosti infuze a (pre)medikací antihistaminiky a/nebo antipyretiky (paracetamol nebo ibuprofen), což umožňuje pacientovi pokračovat v léčbě.
Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje 30 mg sodíku v jedné injekční lahvičce, což odpovídá 1,5 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku a podává se nitrožilně v 0,9% roztoku chloridu sodného (viz bod 6.6).