Reference images only. Packaging and labels vary by country and batch. Always consult the leaflet supplied with your product.
Dostupné v:
🇨🇿🇩🇪🇬🇧🇯🇵🇸🇰
Forma
—
Dávkování
—
Způsob podání
—
Skladování
—
O přípravku
ATC kód
C03DA01
Zdroj
EMA · EMEA/V/C/006254
Farmakoterapeutická skupina: diuretika, antagonisté aldosteronu a jiná kalium šetřící diuretika, ATC kód C03DA01
Mechanismus účinku
Spironolakton jako kompetitivní antagonista aldosteronu zvyšuje vylučování sodíku a zároveň snižuje ztráty draslíku v renálním distálním tubulu. Působí postupně a dlouhodobě, maximální odpovědi se obvykle dosáhne po 2 až 3 dnech léčby. Kombinace spironolaktonu s běžným, proximálněji působícím diuretikem obvykle zvyšuje diurézu bez nadměrných ztrát draslíku.
Klinická účinnost a bezpečnost
Těžké srdeční selhání
RALES byla mezinárodní, dvojitě zaslepená studie, do které bylo zařazeno 1 663 pacientů s ejekční frakcí ≤ 35 %, srdečním selháním třídy IV podle klasifikace New York Heart Association (NYHA) v posledních 6 měsících a srdečním selháním třídy III–IV v době randomizace. Všichni pacienti museli užívat kličkové diuretikum, a pokud ho tolerovali, také inhibitor ACE. Pacienti s výchozí hodnotou sérového kreatininu > 220 µmol/l nebo s nedávným zvýšením o 25 % nebo s výchozí hodnotou sérového draslíku > 5,0 mekv/l byli ze studie vyloučeni. Pacienti byli randomizováni
v poměru 1:1 do skupiny užívající spironolakton 25 mg perorálně jednou denně, nebo do skupiny užívající odpovídající placebo. Pacientům, kteří tolerovali dávku 25 mg jednou denně, byla dávka podle klinické indikace zvýšena na 50 mg jednou denně. Pacientům, kteří dávku 25 mg jednou denně netolerovali, byla dávka snížena na 25 mg každý druhý den. Primárním cílovým ukazatelem studie RALES byla doba do úmrtí bez ohledu na příčinu. Studie RALES byla předčasně ukončena po průměrné době sledování 24 měsíců, protože v plánované průběžné analýze byl zjištěn významný přínos spironolaktonu s ohledem na úmrtnost. Spironolakton snížil riziko úmrtí o 30 % ve srovnání
s placebem (p< 0,001–95%, interval spolehlivosti 18–40 %). Spironolakton snížil riziko úmrtí ze srdečních příčin, především náhlého úmrtí a úmrtí v důsledku progresivního srdečního selhání o 31 % ve srovnání s placebem (p< 0,001–95%, interval spolehlivosti 18–42 %).
Spironolakton rovněž snížil riziko hospitalizace z důvodů srdečních problémů (definovaných jako zhoršení srdečního selhání, angina pectoris, komorové arytmie nebo infarkt myokardu) o 30 %
(p < 0,001–95%, interval spolehlivosti 18–41 %). Změny třídy NYHA byly u spironolaktonu příznivější: ve skupině léčené spironolaktonem se třída NYHA na konci studie zlepšila u 41 % pacientů a zhoršila u 38 % pacientů ve srovnání se zlepšením u 33 % pacientů a zhoršením u 48 % pacientů ve skupině, které bylo podáváno placebo (p < 0,001).
Pediatrická populace
O spironolaktonu u dětí nejsou k dispozici dostatečné informace z klinických studií. Je to dáno několika faktory: malým počtem studií provedených u pediatrické populace, použitím spironolaktonu v kombinaci s jinými přípravky, malým počtem pacientů hodnocených v jednotlivých studiích
a různými zkoumanými indikacemi. Doporučení pro dávkování u pediatrických pacientů jsou založena na klinických zkušenostech a případových studiích doložených ve vědecké literatuře.
⚠️ Upozornění
Sledování stavu tekutin a elektrolytů
Pacienti léčení tímto přípravkem vyžadují pravidelný dohled zahrnující sledování stavu tekutin
a elektrolytů. Vzhledem k možnosti hyperkalemie, hyponatremie a možného přechodného zvýšení
hladiny močovinového dusíku (BUN) v krvi, zejména u starších pacientů a/nebo u pacientů
s preexistující poruchou funkce ledvin nebo jater, se doporučuje pravidelné stanovení sérových elektrolytů.
Přípravek je třeba používat se zvláštní opatrností u starších pacientů nebo u pacientů s možnou obstrukcí močových cest nebo s poruchami, které způsobují kolísání elektrolytové rovnováhy.
Souběžné užívání spironolaktonu s jinými diuretiky šetřícími draslík, inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE), nesteroidními protizánětlivými léčivými přípravky, antagonisty angiotenzinu II, blokátory aldosteronu, heparinem, nízkomolekulárním heparinem nebo jinými léčivými přípravky nebo onemocněními, o nichž je známo, že způsobují hyperkalemii, doplňky draslíku, stravou bohatou na draslík nebo náhražkami soli obsahujícími draslík mohou vést k těžké hyperkalemii (viz bod
4.5
).
Hyperkalemie se může vyskytnout také u pacientů s poruchou funkce ledvin. Může dojít k poruchám
srdečního rytmu, někdy i fatálním.
U některých pacientů s dekompenzovanou jaterní cirhózou byla hlášena reverzibilní hyperchloremická metabolická acidóza, obvykle ve spojení s hyperkalemií, a to i při normální funkci ledvin.
V kombinaci s jinými diuretiky se může vyskytnout diluční hyponatremie (viz bod
4.5
).
Hyperkalemie u pacientů s těžkým srdečním selháním
Hyperkalemie může být fatální. U pacientů s těžkým srdečním selháním, kterým je podáván spironolakton, je velmi důležité monitorovat a regulovat hladinu sérového draslíku. Nesmí se podávat jiná diuretika šetřící draslík. U pacientů se sérovým draslíkem > 3,5 mekv/l se nesmí podávat perorální doplňky draslíku. Doporučené monitorování hladiny draslíku a kreatininu je 1 týden po zahájení podávání spironolaktonu nebo zvýšení dávky spironolaktonu, poté měsíčně po dobu prvních 3 měsíců, poté čtvrtletně po dobu jednoho roku a poté každých 6 měsíců. Při sérovém draslíku > 5 mekv/l nebo sérovém kreatininu > 350 µmol/l je třeba léčbu přerušit nebo ukončit (viz bod
4.2
).
Souběžné užívání se srdečními glykosidy nebo hypotenzivy
Souběžné podávání tohoto přípravku se srdečními glykosidy nebo hypotenzivy může vyžadovat úpravu dávkování těchto léčivých přípravků (viz bod
4.5
).
Močovina
Během užívání spironolaktonu může dojít k reverzibilnímu zvýšení močoviny v krvi, zejména při poruše funkce ledvin.
Pediatrická populace
Diuretika šetřící draslík je třeba u pediatrických pacientů s hypertenzí a mírnou renální insuficiencí používat s opatrností kvůli riziku hyperkalemie. Spironolakton je kontraindikován u pediatrických pacientů se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin (viz bod
4.3
).
Pomocné látky se známým účinkem
Natrium-benzoát
Tento léčivý přípravek obsahuje 0,75 mg natrium-benzoátu v 1 ml, což odpovídá 112,5 mg / 150 ml. Zvýšení hladiny bilirubinu v krvi po jeho uvolnění z albuminu může zesílit novorozenecký ikterus, který se může vyvinout do kernikteru (ložiska nekonjugovaného bilirubinu v mozkové tkáni).
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje v doporučeném dávkovacím rozmezí méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
Sacharóza
Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktózy, malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo se sacharázo-izomaltázovou deficiencí nemají tento léčivý přípravek užívat. Vzhledem k tomu, že tento léčivý přípravek obsahuje 400 mg sacharózy v 1 ml, je třeba to vzít v úvahu z hlediska denního příjmu. Tuto skutečnost je nutno vzít v úvahu u pacientů s diabetem mellitem. Přípravek Qaialdo 10 mg/ml může být škodlivý pro zuby.
👨⚕️
Ověřeno lékařským redaktorem
Dr. Ozarchuk, PharmD · April 2026
User Reviews
Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.