FOTIVDA 1340MCG Tvrdá tobolka

Hypertenze V klinických studiích s tivozanibem se vyskytla hypertenze (včetně perzistentní těžké hypertenze); (viz bod 4.8 ). U přibližně jedné třetiny pacientů se během prvních 2 měsíců léčby vyvinula hypertenze. Před zahájením léčby tivozanibem je třeba pečlivě kontrolovat krevní tlak. Během léčby je nutno pacienty sledovat kvůli hypertenzi a léčit podle potřeby antihypertenzní léčbou v souladu se standardní lékařskou praxí. V případech hypertenze, která přetrvává i přes použití antihypertenzní léčby, je na základě posouzení lékařem nutno dávku tivozanibu snížit nebo léčbu přerušit a znovu zahájit s nižší dávkou, jakmile je krevní tlak pod kontrolou (viz bod 4.2 ). Ukončení léčby je nutno zvážit v případech přetrvávající těžké hypertenze, syndromu posteriorní reverzibilní encefalopatie (viz níže) nebo dalších komplikací spojených s hypertenzí. Pacienty, kteří užívají antihypertenziva, je nutno při přerušení nebo ukončení léčby tivozanibem dále sledovat kvůli hypotenzi. Arteriální tromboembolické příhody V klinických studiích s tivozanibem došlo k výskytu arteriálních tromboembolických příhod (arterial thromboembolic events, ATE) (viz bod 4.8 ). K rizikovým faktorům ATE patří zhoubné onemocnění, věk nad 65 let, hypertenze, diabetes mellitus, kouření, hypercholesterolemie a předchozí tromboembolické onemocnění. Tivozanib nebyl studován u pacientů, kteří měli ATE během předchozích 6 měsíců od zahájení klinického hodnocení. Tivozanib je nutno používat s opatrností u pacientů s rizikem nebo anamnézou těchto příhod (např. infarkt myokardu, cévní mozková příhoda). Žilní tromboembolická příhoda V klinických studiích s tivozanibem byly hlášeny žilní tromboembolické příhody (venous thromboembolic events, VTE), včetně plicní embolie a hluboké žilní trombózy (viz bod 4.8 ). K rizikovým faktorům VTE patří větší operace, vícečetné trauma, předchozí VTE, pokročilý věk, obezita, srdeční nebo respirační selhání a delší imobilita. Tivozanib nebyl studován u pacientů, kteří měli VTE během předchozích 6 měsíců od zahájení klinického hodnocení. Rozhodnutí o léčbě, především pacientů s rizikem VTE, je nutno založit na posouzení přínosů a rizik u jednotlivého pacienta. Srdeční selhání V klinických studiích s tivozanibem jako monoterapií k léčbě pacientů s RCC bylo hlášeno srdeční selhání (viz bod 4.8 ). Během léčby tivozanibem je nutno periodicky sledovat známky a symptomy srdečního selhání. Léčba příhod srdečního selhání může vyžadovat dočasné přerušení nebo trvalé ukončení léčby a/nebo snížení dávky tivozanibu a léčbu možných základních příčin srdečního selhání, např. hypertenze. Krvácení V klinických studiích tivozanibu byly hlášeny hemoragické příhody (viz bod 4.8 ). U pacientů s rizikem nebo anamnézou krvácení je nutno používat tivozanib opatrně. Pokud si jakékoli krvácení vyžádá lékařský zákrok, je nutno podávání tivozanibu dočasně přerušit. Proteinurie V klinických studiích tivozanibu byla hlášena proteinurie (viz bod 4.8 ). Doporučuje se sledovat proteinurii před zahájením léčby a periodicky v průběhu léčby. U pacientů, u nichž se vyvine 2. stupeň (> 1,0-3,4 g/24 hod) nebo 3. stupeň (≥ 3,5 g/24 hod) proteinurie (Obecná terminologická kritéria nežádoucích účinků podle Národního institutu pro výzkum rakoviny; National Cancer Institute Common Terminology Criteria for Adverse Events [NCI CTCAE]), je třeba snížit dávku tivozanibu nebo léčbu dočasně přerušit. Pokud se u pacienta vyvine 4. stupeň proteinurie (nefrotický syndrom), je nutno léčbu tivozanibem ukončit. K rizikovým faktorům vzniku proteinurie patří vysoký krevní tlak. Hepatotoxicita V klinických studiích tivozanibu byla hlášena zvýšení hladin ALT, AST a bilirubinu (viz bod 4.8 ). Ve většině případů nebylo zvýšení AST a ALT doprovázeno současným zvýšením bilirubinu. AST, ALT, bilirubin a AP je nutno sledovat před zahájením a periodicky během léčby tivozanibem kvůli možnému riziku hepatotoxicity (viz bod 4.2 ). Tivozanib není doporučen u pacientů s těžkou poruchou funkce jater. Syndrom posteriorní reverzibilní encefalopatie (posterior reversible encephalopathy syndrome, PRES) V klinických studiích byl potvrzen jeden případ PRES po léčbě tivozanibem (viz bod 4.8 ). PRES je neurologické onemocnění, které se může projevovat bolestí hlavy, epileptickými záchvaty, letargií, zmateností, slepotou a dalšími zrakovými a neurologickými poruchami. Může se objevit lehká až těžká hypertenze. Diagnózu PRES je nutno potvrdit vyšetřením magnetickou rezonancí. U pacientů, u nichž se objevily známky nebo symptomy PRES, je nutno tivozanib vysadit. Bezpečnost opětovného zahájení léčby tivozanibem u pacientů s předchozím výskytem PRES není známa, a proto nutné u těchto pacientů používat tivozanib opatrně. Syndrom ruka-noha (hand foot skin reaction, HFSR) V klinických studiích tivozanibu byla hlášena kožní reakce rukou a nohou (syndrom palmoplantární erytrodysestezie). Většina příhod v pěti studiích monoterapie k léčbě renálního karcinomu byly 1. nebo 2. stupně dle CTC (≥ 3. stupeň dle CTC byl pozorován u méně než 2 % pacientů léčených tivozanibem) a nebyly hlášeny žádné závažné příhody (viz bod 4.8 ). Léčba pacientů, kteří zaznamenají HFSR, může zahrnovat topickou léčbu k symptomatické úlevě a zvážení dočasného přerušení léčby a/nebo snížení dávky, nebo u závažných či přetrvávajících případů trvalé ukončení léčby. Prodloužení intervalu QT V klinických studiích tivozanibu bylo hlášeno prodloužení intervalu QT/QTc (viz bod 4.8 a bod 5.1). Prodloužení intervalu QT/QTc může vést ke zvýšenému riziku ventrikulárních arytmií. U pacientů s anamnézou prodloužení QT intervalu nebo jiného relevantního srdečního onemocnění a u pacientů, kteří užívají jiné léky, o nichž je známo, že prodlužují QT interval, se doporučuje používat tivozanib opatrně. Doporučuje se výchozí a periodické monitorování elektrokardiogramu a udržování elektrolytů (např. vápník, hořčík, draslík) v normálním rozmezí. Gastrointestinální (GI) perforace / píštěl Během léčby tivozanibem se doporučuje pravidelné sledování symptomů GI perforace nebo píštěle. U pacientů s rizikem GI perforace nebo píštěle je nutno používat tivonzanib opatrně. Komplikace při hojení ran Z preventivních důvodů je u pacientů podstupujících větší chirurgický zákrok doporučeno dočasné přerušení léčby tivozanibem. Rozhodnutí o obnovení léčby tivozanibem má být založeno na klinickém posouzení dostatečného zahojení rány. Hypotyreóza V klinických studiích tivozanibu byly hlášeny případy hypotyreózy (viz bod 4.8 ). Bylo vypozorováno, že hypotyreóza se může vyskytnout kdykoli během léčby tivozanibem a může se rozvinout už do dvou měsíců od zahájení léčby. K rizikovým faktorům hypotyreózy patří předchozí anamnéza hypotyreózy a užívání antityroidálních léků. Funkci štítné žlázy je nutno zkontrolovat před zahájením léčby tivozanibem a pravidelně během léčby. Hypotyreózu je nutno léčit v souladu se standardními lékařskými postupy. Starší pacienti Dysfonie, průjem, snížení tělesné hmotnosti, snížená chuť k jídlu a hypotyreóza se vyskytly častěji u pacientů ve věku 65 let a starších. Zdravotničtí pracovníci si mají uvědomit, že u starších pacientů může existovat zvýšené riziko nežádoucích účinků. Tartrazin Tvrdé tobolky přípravku Fotivda 890 mikrogramů obsahují tartrazin (E 102), který může způsobit alergické reakce. Aneurysmata a arteriální disekce Používání inhibitorů dráhy VEGF u pacientů s hypertenzí nebo bez hypertenze může přispět k tvorbě aneurysmat a/nebo arteriálních disekcí. U pacientů s rizikovými faktory, jako jsou hypertenze nebo aneurysmata v anamnéze, se má před zahájením užívání přípravku Fotivda toto riziko pečlivě zvážit.