Farmakoterapeutická skupina: Peniciliny s širokým spektrem ATC kód: J01CA04
Mechanismus účinku
Amoxicilin je polosyntetický penicilin (beta-laktamové antibiotikum) inhibující jeden nebo více enzymů (často označovaných jako proteiny vázající penicilin, PBPs) účastnících se biosyntetické
tvorby bakteriálního peptidoglykanu, který je nedílnou strukturální součástí bakteriální buněčné stěny.
Inhibice syntézy peptidoglykanu vede k oslabení buněčné stěny, obvykle následované buněčným rozpadem a bakteriální smrtí.
Amoxicilin je citlivý na degradaci pomocí beta-laktamáz produkovanými rezistentními bakteriemi a z tohoto důvodu spektrum aktivity samotného amoxicilinu neobsahuje organismy produkující tyto enzymy.
Vztah mezi farmakokinetikou/farmakodynamikou
Doba nad minimální inhibiční koncentrací (T>MIC) je považován za nejdůležitější parametr účinnosti
amoxicilinu.
Mechanismy rezistence
Hlavními mechanismy rezistence na amoxicilin jsou:
inaktivace bakteriálními beta-laktamázami
změny v proteinech vázajících penicilin vedoucí ke snížení afinity antibiotika k cíli.
Neprůchodnost bakteriální stěnou nebo působení effluxní pumpy jsou mechanismy, které mohou způsobit nebo se podílet na bakteriální rezistenci, zejména u gramnegativních bakterií.
Hraniční hodnoty testování citlivosti
European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing (EUCAST) stanovil pro testování citlivosti tato kritéria interpretace minimální inhibiční koncentrace (MIC) amoxicilinu: https://www.ema.europa.eu/documents/other/minimum-inhibitory-concentration-mic-breakpoints_en.xlsx
Prevalence rezistence se může lišit geograficky a s časem pro vybrané druhy a lokální informace
o rezistenci je proto žádoucí, zejména při léčbě závažných infekcí. V případě nutnosti má být
vyhledána odborná porada, pokud je místní prevalence rezistence taková, že prospěšnost látky je přinejmenším u některých typů infekcí sporná.
In vitro susceptibilita mikroorganismů k amoxicilinu
Obvykle citlivé druhy
Aerobní grampozitivní mikroorganismy:Enterococcus faecalisBeta-hemolytické streptokoky (skupiny A, B, C a G)Listeria monocytogenes
Druhy, u kterých může být získaná rezistence problémem
Aerobní gramnegativní mikroorganismy:Escherichia coli Haemophilus influenzae Helicobacter pylori Proteus mirabilis Salmonella typhi Salmonella paratyphiPasteurella multocida
Aerobní grampozitivní mikroorganismy: Koaguláza-negativní stafylokok£Staphylococcus aureusStreptococcus pneumoniaeViridující streptokoky
Anaerobní grampozitivní mikroorganismy:Clostridium spp.
Anaerobní gramnegativní mikroorganismy:Fusobacterium spp.
Další:Borrelia burgdorferi
Přirozeně rezistentní organismy †
Aerobní grampozitivní mikroorganismy:Enterococcus faecium†
Aerobní gramnegativní mikroorganismy:Acinetobacter spp.Enterobacter spp.Klebsiella spp.Pseudomonas spp.
Anaerobní gramnegativní mikroorganismy:Bacteroides spp. (mnoho kmenů Bacteroides fragilis je rezistentních).
Další: Chlamydia spp. Mycoplasma spp.Legionella spp.
† Přirozená střední citlivost v nepřítomnosti získaných mechanismů rezistence.£ Téměř všechny S.aureus jsou rezistentní k amoxicilinu kvůli produkci penicilinázy. Navíc, všechny kmeny rezistentní k meticilinu jsou rezistentní k amoxicilinu
⚠️ Upozornění
Hypersenzitivní reakce
Před zahájením léčby amoxicilinem je nutné získat podrobnou anamnézu zejména s ohledem na předchozí hypersenzitivní reakce na peniciliny, cefalosporiny nebo další beta-laktamová antibiotika (viz body
4.3
a
4.8
).
U pacientů léčených peniciliny byly hlášeny závažné a ojediněle fatální hypersenzitivní reakce (včetně anafylaktoidních a závažných kožních nežádoucích účinků). Hypersenzitivní reakce mohou také progredovat do Kounisova syndromu, závažné alergické reakce, která může vést k infarktu myokardu (viz bod
4.8
). Uvedené reakce se vyskytují spíše u osob, které udávají hypersenzitivitu na penicilin nebo trpí atopickým ekzémem. Dojde-li k alergické reakci, musí se léčba amoxicilinem ihned přerušit a zahájí se vhodná alternativní léčba.
Syndrom enterokolitidy vyvolaný léky (DIES) byl hlášen hlavně u dětí léčených amoxicilinem (viz bod
4.8
). DIES je alergická reakce, jejímž hlavním příznakem je prodloužené zvracení (1-4 hodiny po užití léčivého přípravku) při absenci alergických kožních nebo respiračních příznaků. Mezi další příznaky může patřit bolest břicha, průjem, hypotenze nebo leukocytóza s neutrofilií. Vyskytly se závažné případy včetně progrese do šoku.
Necitlivé mikroorganismy
Amoxicilin není vhodný k léčbě některých typů infekcí s výjimkou případů, kdy je prokázáno, že patogen je citlivý nebo je velká pravděpodobnost, že patogen bude vhodný k léčbě amoxicilinem (viz bod
5.1
). Toto platí obzvláště v případě léčby pacientů s infekcemi močových cest a závažnými infekcemi ucha a nosu a krku.
Křeče
Ke křečím může dojít u pacientů s poruchou renálních funkcí nebo u těch, kteří užívají vysoké dávky, nebo u pacientů s predispozicemi (např. anamnéza křečí, léčená epilepsie nebo meningeálním
onemocněním (viz bod
4.8
).
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin má být dávka upravena podle stupně poškození (viz bod
4.2
).
Kožní reakce
Výskyt horečnatého generalizovaného erytému s tvorbou pustul na začátku léčby může být příznakem akutní generalizované exantematózní pustulózy (AGEP, viz bod
4.8
). Tato reakce vyžaduje ukončení léčby amoxicilinem a kontraindikuje následné podání.
Amoxicilinu je třeba se vyhnout při podezření na infekční mononukleózu, neboť po léčbě
amoxicilinem byla u pacientů s touto diagnózou pozorována morbiliformní vyrážka.
Jarisch-Herxheimerova reakce
Jarisch-Herxheimerova reakce byla pozorována po léčbě Lymské nemoci amoxicilinem (viz bod
4.8
). Vyplývá to přímo z baktericidní aktivity amoxicilinu na původce Lymské nemoci, spirochetu Borrelia burgdorferi. Pacienti mají být ujištěni, že se jedná o běžný jev, který obvykle sám odezní důsledkem
antibiotické léčby Lymské boreliózy.
Přerůstání necitlivých mikroorganismů
Dlouhodobé užívání může v některých případech vést k přerůstání necitlivých mikroorganismů.
Kolitida související s podáváním antibiotik byla hlášena téměř u všech antibakteriálních agens a
závažnost se může pohybovat od mírné až po život ohrožující (viz bod
4.8
). Proto je důležité zvážit tuto diagnózu u pacientů s průjmem, který se vyskytne během nebo následně po podání jakýchkoliv antibiotik. Pokud by došlo ke vzniku kolitidy související s podáváním antibiotik, léčba amoxicilinem
má být okamžitě přerušena. Má být konzultován lékař a zahájena odpovídající léčba. Antiperistaltické léčivé přípravky jsou v této situaci kontraindikovány.
Dlouhodobá léčba
Pravidelné hodnocení funkcí orgánových systémů; včetně funkce ledvin, jater a krvetvorné funkce je vhodné v průběhu dlouhodobé léčby. Byly hlášeny zvýšené hladiny jaterních enzymů a změny krevního obrazu (viz body
4.5
a
4.8
).
Antikoagulancia
Prodloužení protrombinového času bylo vzácně hlášeno u pacientů užívajících amoxicilin. Pokud jsou současně předepisována antikoagulancia, mají být provedena vhodná monitorování. Úprava dávkování perorálních antikoagulancií může být nezbytná k udržení požadované úrovně antikoagulace (viz body
4.5
a
4.8
).
Krystalurie
U pacientů se sníženou diurézou byla velmi vzácně zaznamenána krystalurie (včetně akutního
poškození ledvin), a to zejména při parenterální léčbě. Při podávání vysokých dávek amoxicilinu, je vhodné udržovat dostatečný příjem a výdej tekutin, aby se předešlo možné amoxicilinové krystalurii. U pacientů se zavedeným močovým katétrem je třeba pravidelně kontrolovat jeho průchodnost (viz body
4.8
a
4.9
).
Interference s diagnostickými testy
Zvýšené sérové a močové hladiny amoxicilinu mohou mít vliv na určité laboratorní testy. Vzhledem
k vysoké koncentraci amoxicilinu v moči jsou běžné falešně pozitivní výsledky chemických metod.
Doporučuje se, aby při testování na přítomnost glukózy v moči v průběhu léčby amoxicilinem byly použity enzymatické glukózooxidázové metody.
Přítomnost amoxicilinu může zkreslit výsledky testu estriolu u těhotných žen.
Duomox obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dispergovatelné tabletě, to
znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.