GEMCITABINE ACCORD 100MG/ML Koncentrát pro infuzní roztok

Přípravek Gemcitabine Accord 100 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok je před použitím nutné naředit.‍‍‍‍‍‍​​​‍​​​​​​ Koncentrace gemcitabinu v Gemcitabine Accord 100 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok se od ostatních přípravků obsahujících gemcitabin liší (podrobné pokyny k ředění viz bod 6.6). Koncentrát má být naředěn (100 mg/ml), jinak by mohlo dojít k život ohrožujícímu předávkování Přípravek Gemcitabine Accord 100 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok má být naředěn. Celkové množství přípravku Gemcitabine Accord 100 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok potřebné pro daného pacienta je třeba naředit sterilním roztokem chloridu sodného 9 mg/ml (0,9%) do konečné koncentrace 0,1 až 9 mg/ml. (návod k naředění viz bod 6.6) Bylo prokázáno, že prodloužení doby infuze gemcitabinu a zvýšení dávkové frekvence zvyšují toxicitu. V souvislosti s léčbou gemcitabinem byly hlášeny závažné kožní nežádoucí účinky (severe cutaneous adverse reaction, SCAR) včetně Stevensova-Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN) a akutní generalizované exantematózní pustulózy (AGEP), které mohou být život ohrožující nebo fatální. Pacienti mají být poučeni o známkách a příznacích kožní reakce a mají být pečlivě sledováni. Pokud se objeví známky a příznaky naznačující tyto reakce, gemcitabin musí být okamžitě vysazen. Hematologická toxicita Gemcitabin může utlumit funkci kostní dřeně, což se projevuje leukopenií, trombocytopenií a anemií. U pacientů používajících gemcitabin má být před každou dávkou prováděna kontrola počtu krevních trombocytů, leukocytů a granulocytů. Pokud se potvrdí útlum kostní dřeně vyvolaný léčbou, má být zvažována modifikace dávek léku nebo přerušení léčby (viz bod 4.2 ). Myelosuprese je nicméně krátkodobá a obvykle nevede ke snížení dávky a jen vzácně vede k ukončení léčby. Po ukončení léčby gemcitabinem může pokračovat zhoršování periferního krevního obrazu. U pacientů s poškozenou funkcí kostní dřeně má být léčba zahájena se zvýšenou opatrností. Podobně jako u jiné cytotoxické léčby musí být v případě podání gemcitabinu společně s jiným chemoterapeutikem zváženo riziko kumulativní suprese kostní dřeně. Porucha funce jater a ledvin Podávání gemcitabinu pacientům, kteří zároveň mají jaterní metastázy nebo mají hepatitidu, alkoholismus nebo jaterní cirhózu v anamnéze může vést k exacerbaci poruchy funkce jater. Pravidelně má být prováděna laboratorní kontrola renálních a jaterních funkcí (včetně virologických testů). Gemcitabin je u pacientů s poruchou funkce jater nebo poruchou funkce ledvin třeba používat s opatrností, neboť k dispozici není dostatečné množství informací z klinických studií, které by umožnily poskytnout u těchto skupin pacientů jasná doporučení pro dávkování (viz body 4.4 a 5.2 ). Souběžná radioterapie Souběžná radioterapie (aplikovaná souběžně nebo ≤ 7 dnů od podání gemcitabinu): byla hlášena toxicita (podrobné informace a doporučení viz bod 4.5 ). Živé vakcíny U pacientů léčených gemcitabinem není doporučeno podání vakcíny proti žluté zimnici nebo očkování jinými vakcínami z živých oslabených kmenů (viz bod 4.5 ). Kardiovaskulární systém Z důvodu rizika kardiovaskulárních poruch při podávání gemcitabinu musí být věnována zvláštní pozornost pacientům s předchozí anamnézou kardiovaskulárních příhod. Syndrom kapilárního úniku (CLS) U pacientů, kterým byl podáván gemcitabin v monoterapii nebo v kombinaci s jinými chemoterapeutiky byl hlášen syndrom kapilárního úniku (viz bod 4.8 ). Tento stav je obvykle zvladatelný, pokud je včas odhalen a adekvátně léčen, ale byly hlášeny i fatální případy. Syndrom zahrnuje systémovou kapilární hyperpermeabilitu, během které dochází k úniku tekutin a proteinů z intravazálního prostoru do intersticia. Klinické příznaky zahrnují generalizovaný edém, nárůst hmotnosti, hypoalbuminémii, závažnou hypotenzi, akutní poruchu funkce ledvin a plicní edém. Pokud dojde k rozvoji syndromu kapilárního úniku v průběhu léčby, má být podávání gemcitabinu přerušeno a má být zahájena podpůrná léčba. K rozvoji syndromu kapilárního úniku může dojít během pozdějších cyklů a v literatuře je spojen se syndromem respirační tísně dospělých. Syndrom zadní reverzibilní encefalopatie (PRES – posterior reversible encephalopathy syndrome) Případy posteriorního reverzibilního encefalopatického syndromu (PRES) s potenciálně závažnými následky byly hlášeny u pacientů užívajících gemcitabin v monoterapii nebo v kombinaci s jinými chemoterapeutiky. Akutní hypertenze a epileptické záchvaty byly hlášeny u většiny pacientů s PRES užívajících gemcitabin, ale mohou se vyskytnout i další příznaky, jako je bolest hlavy, letargie, zmatenost a slepota. Diagnóza je optimálně potvrzena pomocí magnetické rezonance (MRI). Při použití vhodných podpůrných opatření byl PRES obvykle reverzibilní. Pokud v průběhu léčby dojde k rozvoji PRES, má být podávání gemcitabinu úplně ukončeno a mají být zavedena podpůrná opatření, včetně kontroly krevního tlaku a léčby záchvatů. Plíce Bylo zaznamenáno někdy závažné ovlivnění plic léčbou gemcitabinem (např. plicní edém, intersticiální pneumonitida nebo syndrom respirační tísně dospělých (ARDS). V těchto případech má být zváženo přerušení léčby gemcitabinem. Včasné zahájení podpůrné léčby může napomoci zmírnění těchto stavů. Funkce ledvin Hemolyticko-uremický syndrom U pacientů léčených gemcitabinem byl vzácně (post-marketingová data) zaznamenán klinický nález odpovídající hemolyticko-uremickému syndromu (HUS, viz bod 4.8 ). HUS je potenciálně život ohrožující onemocnění. Terapie gemcitabinem má být přerušena při jakýchkoliv prvních známkách mikroangiopatické hemolytické anémie, jako je například rychlý pokles hemoglobinu se současnou trombocytopenií, zvýšení hladin sérového bilirubinu, sérového kreatininu, močoviny v krvi nebo LDH. Renální selhání může být ireverzibilní i po ukončení léčby a může pak být nezbytná dialýza. Fertilita Ve fertilitních studiích způsoboval gemcitabin u myších samců hypospermatogenezi (viz bod 5.3). Muži léčení gemcitabinem proto mají být poučeni, že je lépe neplodit potomka během léčby a až 3 měsíce po léčbě a, vzhledem k možné neplodnosti způsobené léčbou gemcitabinem, by se měli poradit o možnosti kryokonzervace spermií před léčbou (viz bod 4.6 ). Sodík Maximální denní dávka (2250 mg) přípravku Gemcitabine Accord 100 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok obsahuje 206 mg (9,0 mmol) sodíku. Pacienti, kteří jsou na dietě s kontrolovaným obsahem sodíku, by toto měli vzít v úvahu. Ethanol Gemcitabine Accord 100 mg/ml koncentrát pro infuzní roztok obsahuje 440 mg bezvodého ethanolu na jeden ml koncentrátu. Toto může být škodlivé u pacientů trpících alkoholismem a je třeba vzít v úvahu u vysoce rizikových pacientů, jako jsou pacienti s onemocněním jater nebo epilepsií. V úvahu je třeba také vzít možné účinky na centrální nervový systém a ostatní účinky.