Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
ATC kód
J01DH56
Zdroj
DPD · 02565323
Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, karbapenemy, ATC kód: J01DH56
Mechanismus účinku
Baktericidní aktivita imipenemu je důsledkem inhibice proteinů vážících penicilin (penicillin binding proteins - PBPs), což vede k inhibici syntézy peptidoglykanové buněčné stěny.
Cilastatin omezuje renální metabolizaci imipenemu a nemá žádnou antibakteriální aktivitu. Relebaktam je non-beta-laktamový inhibitor beta-laktamáz Amblerovy třídy A a třídy C, včetně
karbapenemázy třídy A bakterie Klebsiella pneumoniae (KPC) a beta-laktamáz s rozšířeným spektrem (ESBLs), a beta-laktamáz třídy C (AmpC-type) včetně cefalosporinázy získané z pseudomonád (Pseudomonas-Derived Cephalosporinase - PDC). Relebaktam neinhibuje enzymy třídy B
(metalo-beta-laktamázy) ani karbapenemázy třídy D. Relebaktam nemá antibakteriální aktivitu. Rezistence
Mechanismy rezistence u gramnegativních bakterií, o nichž je známo, že ovlivňují imipenem/relebaktam, zahrnují vytváření metalo-beta-laktamáz nebo oxacilináz s karbapenemázovou aktivitou.
Exprese jistých alel beta-laktamázy třídy A nazývané guyanská beta-laktamáza s rozšířeným spektrem (Guiana extended-spectrum beta-lactamase - GES) a nadměrná exprese PDC spojené se ztrátou vstupního porinu pro imipenem OprD mohou přinášet rezistenci na imipenem/relebaktam
u P. aeruginosa. Exprese efluxních pump u bakterie P. aeruginosa nemá vliv na aktivitu ani imipenemu, ani relebaktamu. Mechanismus bakteriální rezistence, který by mohl snížit antibakteriální aktivitu imipenemu/relebaktamu u Enterobacterales, zahrnuje mutace porinu ovlivňující permeabilitu vnější membrány.
Antibakteriální aktivita v kombinaci s dalšími antibakteriálními látkami
Studie in vitro neprokázaly antagonismus mezi imipenemem/relebaktamem a amikacinem, azithromycinem, aztreonamem, kolistinem, gentamicinem, levofloxacinem, linezolidem, tigecyklinem, tobramycinem ani vankomycinem.
Hranice testování citlivosti
Interpretační kritéria MIC (minimální inhibiční koncentrace) pro testování citlivosti pro imipenem-relebaktam byla stanovena Evropským výborem pro testování citlivosti na antimikrobiální látky (EUCAST) a jsou uvedena zde: https://www.ema.europa.eu/documents/other/minimum-inhibitory-concentration-mic-breakpoints_en.xlsx.
Farmakokinetické/farmakodynamické vztahy
Bylo prokázáno, že nejlepším korelátem účinnosti je doba, po kterou plazmatické koncentrace nevázaného imipenemu přesahují minimální inhibiční koncentraci imipenemu/relebaktamu
(% fT > MIC). Indexem, který nejlépe predikuje aktivitu relebaktamu, byl stanoven poměr 24hodinové AUC nevázaného relebaktamu v plazmě k minimální inhibiční koncentraci imipenemu/relebaktamu (fAUC / MIC).
Klinická účinnost proti specifickým patogenům
Účinnost byla prokázána v klinických studiích proti patogenům uvedeným pro každou indikaci, které
byly citlivé na imipenem a relebaktam in vitro:
Nozokomiální pneumonie, včetně ventilátorové pneumonie
Gramnegativní mikroorganismy
Escherichia coli
Haemophilus influenzae
Klebsiella pneumoniae
Pseudomonas aeruginosa
Serratia marcescens
Studie in vitro naznačují, že následující patogeny mohou být citlivé na imipenem a relebaktam při
absenci získaného mechanismu rezistence.
Gramnegativní aerobní mikroorganismy
Acinetobacter calcoaceticus baumannii komplex
Citrobacter spp. (včetně C. freundii a C. koseri)
Enterobacter spp. (včetně E. asburiae a E. cloacae)
Escherichia coli
Klebsiella spp. (včetně K. aerogenes, K. oxytoca a K. pneumoniae)
Pseudomonas aeruginosa
Serratia marcescens
Gramnegativní anaerobní mikroorganismy
Bacteroides spp. (včetně B. fragilis)
Fusobacterium spp. (včetně F. nucleatum a F. necrophorum)
Prevotella spp. (včetně P. melaninogenica, P. bivia a P. buccae)
Grampozitivní aerobní mikroorganismy
Enterococcus faecalis
Staphylococcus aureus (pouze izoláty citlivé na meticilin)
Skupina viridujících streptokoků (včetně S. anginosus a S. constellatus)
Studie in vitro ukazují, že následující druhy nejsou citlivé na imipenem a relebaktam: Gramnegativní aerobní mikroorganismy
Legionella spp.
Stenotrophomonas maltophilia
Pediatrická populace
Přípravek Recarbrio byl hodnocen v otevřené, randomizované, aktivně kontrolované klinické studii fáze 2/3 u 115 pediatrických účastníků od narození (donošených dětí) do méně než 18 let s HAP/VAP (n=6), cUTI (n=55) nebo cIAI (n=54), která zahrnovala celkem 85 pacientů léčených imipenemem/cilastatinem/relebaktamem a 28 pacientů léčených aktivní kontrolou. Minimální délka antibiotické léčby byla 5 dnů pro cIAI a cUTI nebo 7 dnů pro HAP/VAP, až do maximální délky
14 dnů. Účastníkům s cUTI nebo cIAI v rameni s imipenemem/cilastatinem/relebaktamem bylo povoleno přejít na následnou (step-down) volitelnou perorální léčbu po alespoň 3 dnech intravenózní léčby imipenemem/cilastatinem/relebaktamem. Primárním cílem bylo posoudit bezpečnost
a snášenlivost a všechny statistické analýzy byly deskriptivní. Účinnost v pediatrické populaci je stanovena na základě dosažení podobných systémových expozic jako u dospělých.
Při časném sledování (EFU; early follow-up), 7 až 14 dní po ukončení léčby, dosáhlo příznivé klinické odpovědi (vyléčení nebo trvale vyléčení) 70,6 % (60/85) pediatrických účastníků v rameni
s imipenemem/cilastatinem/relebaktamem, ve srovnání se 75 % (21/28) ve srovnávacím rameni
(v modifikované populaci podle původního léčebného záměru (modified ITT; modified Intention-To-Treat). Příznivé klinické odpovědi při pozdní kontrole (LFU, late follow-up) dosáhlo 69,4 % (59/85)
účastníků a při kontrole 7 až 14 dní po návštěvě EFU 75,0 % (21/28) účastníků.
⚠️ Upozornění
Hypersenzitivní reakce
U pacientů léčených betalaktamy byly hlášeny závažné a příležitostně fatální hypersenzitivní (anafylaktické) reakce (viz body
4.3
a
4.8
).
Výskyt těchto reakcí je pravděpodobnější u jedinců s polyvalentní alergií v anamnéze. Před zahájením léčby imipenemem/cilastatinem/relebaktamem je nutno pečlivě prošetřit předchozí hypersenzitivní reakce na karbapenemy, peniciliny, cefalosporiny, jiné betalaktamy a další alergeny.
Pokud se alergická reakce na imipenem/cilastatin/relebaktam objeví, musí se léčba ihned ukončit. Závažné anafylaktické reakce vyžadují urgentní léčbu.
Funkce jater
Během léčby imipenemem/cilastatinem/relebaktamem má být pečlivě sledována funkce jater kvůli riziku hepatální toxicity (jako je zvýšení hladin aminotransferáz, jaterní selhání a fulminantní hepatitida) (viz bod
4.8
).
Použití u pacientů s onemocněním jater: u pacientů s již existujícími onemocněními jater má být během léčby imipenemem/cilastatinem/relebaktamem monitorována funkce jater. Není nutná úprava dávky (viz bod
4.2
).
Centrální nervový systém (CNS)
Během léčby imipenemem/cilastatinem, byly hlášeny nežádoucí účinky na CNS, jako jsou záchvaty, stavy zmatenosti a myoklonická aktivita, zvláště při překročení doporučených dávek imipenemu. Tyto reakce byly nejčastěji hlášeny u pacientů s onemocněními CNS (např. mozkovými lézemi nebo záchvaty křečí v anamnéze) a/nebo zhoršenou funkcí ledvin.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat neurologickým příznakům nebo křečím u dětí se známými rizikovými faktory pro záchvaty, nebo léčených současně přípravky, které snižují práh pro záchvaty křečí.
Zvýšený potenciál k záchvatům křečí v důsledku interakce s kyselinou valproovou
Současné podávání imipenemu/cilastatinu/relebaktamu a kyseliny valproové/heminatrium-valproátu se nedoporučuje. U pacientů, jejichž záchvaty křečí jsou dobře kontrolovány kyselinou valproovou nebo heminatrium-valproátem, je k léčbě infekcí nutno zvážit jiné antibakteriální látky, než jsou
karbapenemy. Pokud je podávání tohoto přípravku nezbytné, je nutno zvážit doplňkovou antikonvulzní terapii (viz bod
4.5
).
Průjem související s bakterií Clostridioides difficile (CDAD)
U imipenemu/cilastatinu/relebaktamu byl hlášen průjem související s bakterií Clostridioides difficile (Clostridioides difficile associated diarrhoea - CDAD). Závažnost CDAD se může pohybovat mezi lehkým průjmem a fatální kolitidou. O CDAD se musí uvažovat u všech pacientů, kteří během podávání imipenemu/cilastatinu/relebaktamu nebo po něm mají průjem (viz bod
4.8
). Vzhledem
k tomu, že byl hlášen výskyt CDAD i po více než 2 měsících po podání antibakteriálních látek, je
nutná pečlivá anamnéza.
Pokud je podezření na CDAD nebo byla tato diagnóza potvrzena, je nutno zvážit ukončení léčby imipenemem/cilastatinem/relebaktamem a podávání specifické léčby proti C. difficile. Léčivé přípravky inhibující peristaltiku se nesmějí podávat.
Pacienti s CrCl ≥ 150 ml/min
Jak bylo zjištěno při farmakokineticko-farmakodynamické analýze, dávka imipenemu/cilastatinu/relebaktamu doporučená pro pacienty s CrCl ≥ 90 ml/min nemusí být dostatečná pro léčbu pacientů s HAP nebo VAP a s CrCl > 250 ml/min nebo pacientů s cIAI nebo cUTI a CrCl > 150 ml/min. U těchto pacientů má být zváženo použití jiné léčby.
Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin se doporučuje úprava dávky (viz bod
4.2
). Pro doporučené použití imipenemu/cilastatinu/relebaktamu u pacientů podstupujících peritoneální dialýzu nejsou k dispozici dostatečné informace.
Omezení klinických údajů
Z klinických studií byli vyloučeni pacienti, kteří byli imunokompromitovaní, včetně těch
s neutropenií.
Nozokomiální pneumonie, včetně ventilátorové pneumonie
V jedné studii nozokomiální pneumonie, včetně ventilátorové pneumonie, mělo 6,2 % (33/535)
pacientů na začátku bakteriemii.
Pacienti s omezenými terapeutickými možnostmi
Použití imipenemu/cilastatinu/relebaktamu k léčbě pacientů s infekcemi vyvolanými aerobními gramnegativními organismy, kteří mají omezené terapeutické možnosti, je založeno na zkušenostech
s imipenemem/cilastatinem, farmakokineticko-farmakodynamické analýze imipenemu/cilastatinu/relebaktamu a na omezených údajích z randomizované klinické studie, ve které
bylo 21 hodnotitelných pacientů léčeno imipenemem/cilastatinem/relebaktamem a 10 hodnotitelných
pacientů bylo léčeno kolistinem a imipenemem/cilastatinem na infekce vyvolané organismy necitlivými na imipenem.
Omezení spektra antibakteriální aktivity
Imipenem není účinný proti meticilin rezistentním bakteriím Staphylococcus aureus (MRSA)
a Staphylococcus epidermidis (MRSE) ani proti Enterococcus faecium. Pokud je známo nebo existuje
podezření, že tyto patogeny přispívají k infekčnímu procesu, je nutno použít jiné nebo další
antibakteriální látky.
Inhibiční spektrum relebaktamu zahrnuje beta-laktamázy třídy A (jako jsou beta-laktamázy
s rozšířeným spektrem (ESBL; extended-spectrum beta-lactamase) a karbapenemázy produkované bakterií Klebsiella pneumoniae (KPC; Klebsiella pneumoniae carbapenemase)) a beta-laktamázy třídy C, včetně pseudomonádami indukované cefalosporinázy (PDC; Pseudomonas-derived
cephalosporinase). Relebaktam neinhibuje karbapenemázy třídy D, jako je oxacilináza-48 (OXA-48;
Oxacillinase-48), ani metalo-beta-laktamázy třídy B jako je New Delhi metalo-beta-laktamáza (NDM; New Delhi metallo-beta-lactamase) a VIM metalo-beta-laktamáza (VIM; Verona integron-encoded metallo-beta-lactamase) (viz bod
5.1
).
Necitlivé organismy
Použití imipenemu/cilastatinu/relebaktamu může vést k přerůstání necitlivých organismů, což může vyžadovat přerušení léčby nebo jiná odpovídající opatření.
Antiglobulinový test (Coombsův test) sérokonverze
Během léčby imipenemem/cilastatinem/relebaktamem se může vyvinout pozitivní přímý nebo nepřímý Coombsův test (viz bod
4.8
).
Pomocné látky se známým účinkem
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje celkem 37,5 mg sodíku v jedné injekční lahvičce (1,6 mmol), což
odpovídá 1,9 % doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro
dospělého, který činí 2 g sodíku. To je nutno vzít v úvahu při podávání přípravku Recarbrio pacientům na dietě s kontrolovaným obsahem sodíku.