APROKAM 50MG Prášek pro injekční roztok

Farmakoterapeutická skupina: Smyslové orgány - oftalmologika - antiinfektiva - antibiotika ATC kód: S01AA27 Mechanismus účinku Cefuroxim inhibuje syntézu bakteriální buněčné stěny po navázání na penicilin-vážící bílkoviny.‍‍‍‍‍‍​​​‍​​​​​​ Způsobí blokádu syntézy buněčné stěny (peptidoglykanů). Výsledkem je bakteriální lýza a úmrtí. Vztah PK/PD (farmakodynamika / farmakokinetika) Pro cefalosporiny, nejdůležitější farmakokineticko-farmakodynamický index korelující s in vivo účinností prokázal, že délka vazby lékové koncentrace zůstává nad hladinou minimální inhibiční koncentrace (MIC) jako percentuální podíl dávkovacího intervalu (%T>MIC). Po intrakamerální aplikaci 1 mg cefuroximu byly hladiny cefuroximu v nitrooční tekutině vyšší než MIC několika významných kmenů ještě 4 – 5 hodin po operaci. Mechanismus rezistence Bakteriální rezistence vůči cefuroximu může být způsobena jedním nebo více z následujících mechanizmů: Hydrolýza beta-laktamázami. Cefuroxim může být účinně hydrolyzován některými beta-laktamázami rozšířeného spektra (ESBL) a chromozomálně kódovanými enzymy (AmpC), které mohou být u některých druhů aerobních gramnegativních bakterií indukovány nebo trvale dereprimovány; Snížená afinita penicilin-vážících bílkovin k cefuroximu; Impermeabilita vnější membrány, která omezuje přístup cefuroximu k receptorům u gramnegativních organizmů; Léková efluxní pumpa. Methicilin-rezistentní stafylokoky (MRSA) jsou rezistentní ke všem v současné době dostupným beta-laktamovým antibiotikům včetně cefuroximu. Penicilin-rezistentní Streptococcus pneumoniae je zkříženě rezistentní k cefalosporinovým antibiotikům, jako je cefuroxim, cestou změny penicilin-vazebných bílkovin. Beta-laktamáza negativní, ampicilin rezistentní (BLNAR) kmeny H. influenzae musí být považovány za rezistentní k cefuroximu i přes zjevnou citlivost in vitro. Hraniční hodnoty Seznam mikroorganismů uvedený níže byl sestaven dle indikací (viz bod 4.1 ). Přípravek Aprokam musí být aplikován pouze intrakamerálně a nesmí být použit k léčbě systémových infekcí (viz bod 5.2 ) - uvedené klinické limity nejsou pro tento způsob použití relevantní. Epidemiologické cut-off hodnoty (ECOFF), rozlišující divoké typy od izolovaných se získanou rezistencí, jsou následující: ECOFF (mg/l) Staphylococcus aureus ≤ 4 Streptococcus pneumoniae ≤ 0,125 E. coli ≤ 8 Proteus mirabilis ≤ 4 H. influenzae ≤ 2 Citlivost stafylokoků na cefuroxim je odvozena z citlivosti na methicilin. Citlivost streptokoků skupin A, B, C a G na cefuroxim může být odvozena z jejich citlivosti na benzylpenicilin. Informace z klinických studií Akademická, prospektivní, randomizovaná, částečně zaslepená, multicentrická studie týkající se operace šedého zákalu byla provedená u 16 603 pacientů. U 29 pacientů (24 ze skupiny bez cefuroximu a 5 pacientů ze skupiny s intrakamerální aplikací cefuroximu) byla přítomna endoftalmitida, u 20 pacientů (17 ze skupiny bez cefuroximu a 3 pacientů ze skupiny s intrakamerální aplikací cefuroximu) byla prokázána infekční endoftalmitida. Mezi 20 pacienty s prokázanou endoftalmitidou bylo: 10 pacientů ze skupiny očních kapek s placebem bez cefuroximu, 7 pacientů ze skupiny očních kapek s levofloxacinem bez cefuroximu, 2 pacienti ze skupiny očních kapek s placebem a intrakamerálním cefuroximem a 1 pacient ze skupiny očních kapek s levofloxacinem a intrakamerálním cefuroximem. Intrakamerální aplikace cefuroximu v profylaktickém režimu 1 mg v 0,1 ml roztoku chloridu sodného (9 mg/ml = 0,9%) na injekce byla spojena se 4,92 násobným snížením rizika celkové pooperační endoftalmitidy. Dvě prospektivní studie (Wedje 2005 a Lundström 2007) a 5 retrospektivních studií podporovalo pivotní studii ESCRS dále potvrzující účinnost intrakamerálního cefuroximu při pooperační endoftalmitidě.