200 mg/4mL, Injection, powder, lyophilized, for solution
INN: TEDIZOLID PHOSPHATE
Aktualizováno: 2026-04-25
Dostupné v:
🇨🇿🇬🇧🇸🇰
Forma
INJECTION, POWDER, LYOPHILIZED, FOR SOLUTION
Dávkování
200 mg/4mL
Způsob podání
INTRAVENOUS
Skladování
—
O přípravku
User Reviews
Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
Výrobce
Merck Sharp & Dohme LLC
ATC kód
J01XX11
Zdroj
OPENFDA_NDC
Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, jiná antibakteriální
léčiva, ATC kód: J01XX11
Mechanismus účinku
Tedizolid-fosfát je oxazolidinon-fosfátové proléčivo. Antibakteriální aktivita tedizolidu je zprostředkována vazbou na 50S podjednotku bakteriálního ribozomu, což vede k inhibici proteosyntézy.
Tedizolid je účinný zejména proti grampozitivním bakteriím.
Tedizolid působí in vitro bakteriostaticky na enterokoky, stafylokoky a streptokoky. Rezistence
Nejčastěji zaznamenané mutace u stafylokoků a enterokoků vedoucí k rezistenci na oxazolidinony se nacházejí v jedné nebo více kopiích genů pro 23S rRNA (G2576U a T2500A). Organismy, které jsou rezistentní na oxazolidinony následkem mutací v chromozomálních genech kódujících 23S rRNA nebo ribozomální proteiny (L3 a L4), jsou zpravidla zkříženě rezistentní k tedizolidu.
Další mechanismus rezistence je kódován genem pro rezistenci na chloramfenikol-florfenikol (cfr) umístěným v plazmidu a asociovaným s transpozonem; stafylokoky a enterokoky tímto získávají rezistenci na oxazolidinony, fenikoly, linkosamidy, pleuromutiliny, streptogramin A a 16členné makrolidy. Díky hydroxymethylové skupině na pozici C5 si tedizolid zachovává aktivitu proti kmenům Staphylococcus aureus, které exprimují gen cfr při absenci chromozomálních mutací.
Mechanismus účinku se liší od mechanismu účinku antibakteriálních léčivých přípravků ze skupiny
neoxazolidinonových antibiotik; z tohoto důvodu není zkřížená rezistence mezi tedizolidem a jinými
skupinami antibakteriálních léčivých přípravků pravděpodobná.
Antibakteriální aktivita v kombinaci s jinými antibakteriálními a antimykotickými přípravky
In vitro studie hodnotící lékové kombinace tedizolidu a amfotericinu B, aztreonamu, ceftazidimu, ceftriaxonu, ciprofloxacinu, klindamycinu, kolistinu, daptomycinu, gentamicinu, imipenemu, ketokonazolu, minocyklinu, piperacilinu, rifampicinu, terbinafinu, trimethoprim/sulfamethoxazolu
a vankomycinu naznačují, že nebyla prokázána ani synergie, ani antagonismus.
Hraniční hodnoty testování citlivosti
Evropský výbor pro testování antimikrobiální citlivosti (EUCAST) stanovil pro testování citlivosti tedizolidu tato kritéria interpretace minimální inhibiční koncentrace (MIC):
https://www.ema.europa.eu/documents/other/minimum-inhibitory-concentration-mic- breakpoints_en.xlsx
Farmakokinetický/farmakodynamický vztah
Modely infekcí S. aureus ve stehně a plicích u myší ukázaly, že farmakodynamickým parametrem
nejlépe korelujícím s účinností byl poměr AUC/MIC.
V modelu infekce S. aureus ve stehně u myší byla antibakteriální aktivita tedizolidu snížena při absenci granulocytů. Poměr AUC/MIC potřebný k dosažení bakteriostáze u neutropenických myší činil nejméně 16násobek tohoto poměru u imunokompetentních zvířat (viz bod
4.4
).
Klinická účinnost proti specifickým patogenům
V klinických studiích byla prokázána účinnost proti patogenům uvedeným u každé indikace, které
byly citlivé na tedizolid in vitro.
Akutní bakteriální infekce kůže a kožních struktur
Staphylococcus aureus
Streptococcus pyogenes
Streptococcus agalactiae
Skupina Streptococcus anginosus (zahrnující S. anginosus, S. intermedius a S. constellatus)
Antibakteriální aktivita proti jiným relevantním patogenům
Klinická účinnost proti následujícím patogenům nebyla stanovena, i když studie in vitro naznačují, že tyto patogeny budou citlivé na tedizolid za předpokladu, že nezískaly mechanismus rezistence:
Staphylococcus lugdunensis
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií
s přípravkem Sivextro u jedné nebo více podskupin pediatrické populace v léčbě akutních bakteriálních infekcí kůže a kožních struktur (informace o použití u pediatrické populace viz bod
4.2
).
⚠️ Upozornění
Pacienti s neutropenií
Bezpečnost a účinnost tedizolid-fosfátu u pacientů s neutropenií (počet neutrofilů
< 1 000 buněk/mm
3
) nebyly zkoumány. U zvířecího modelu infekce byla antibakteriální aktivita tedizolidu snížena při absenci granulocytů. Klinický význam tohoto nálezu není znám. Při léčbě pacientů s neutropenií a ABSSSI je třeba zvážit alternativní možnosti léčby (viz bod
5.1
).
Mitochondriální dysfunkce
Tedizolid inhibuje mitochondriální proteosyntézu. V důsledku této inhibice se mohou vyskytnout
nežádoucí účinky jako např. laktátová acidóza, anémie a neuropatie (optická a periferní). Tyto
příhody byly pozorovány u jiného přípravku ze skupiny oxazolidinonových antibiotik při podávání po dobu přesahující dobu podávání doporučenou pro tedizolid-fosfát.
Myelosuprese
Během léčby tedizolid-fosfátem byly pozorovány trombocytopenie, snížená hladina hemoglobinu a snížený počet neutrofilů. Anémie, leukopenie a pancytopenie byly hlášeny u pacientů léčených jiným přípravkem ze skupiny oxazolidinonových antibiotik, a riziko těchto účinků podle všeho souviselo s délkou léčby.
Většina případů trombocytopenie se vyskytla při léčbě trvající déle, než je doporučená doba.
U pacientů s renální insuficiencí může existovat souvislost s trombocytopenií. Pacienti, u kterých se rozvine myelosuprese, mají být sledováni a je nutno u nich přehodnotit poměr přínosů a rizik. Pokud bude léčba pokračovat, je nutno pečlivě monitorovat krevní obraz a zavést odpovídající strategii léčby.
Periferní neuropatie a poruchy optického nervu
Periferní neuropatie, jakož i optická neuropatie někdy progredující až do ztráty zraku, byly hlášeny u pacientů léčených jiným přípravkem ze skupiny oxazolidinonových antibiotik při délce léčby přesahující délku léčby doporučenou pro tedizolid-fosfát. Neuropatie (optická a periferní) nebyla hlášena u pacientů léčených tedizolid-fosfátem po doporučenou délku léčby v trvání 6 dnů. Všechny pacienty je třeba upozornit, aby hlásili příznaky poškození zraku, jako jsou změny zrakové ostrosti, změny barevného vidění, rozmazané vidění nebo poruchy zorného pole. V těchto případech se doporučuje neprodlené vyhodnocení a v případě potřeby odeslání k očnímu lékaři.
Laktátová acidóza
Laktátová acidóza byla hlášena při používání jiného přípravku ze skupiny oxazolidinonových antibiotik. Laktátová acidóza nebyla hlášena u pacientů léčených tedizolid-fosfátem po doporučenou délku léčby v trvání 6 dnů.
Hypersenzitivní reakce
Tedizolid-fosfát je třeba podávat s opatrností u pacientů se známou hypersenzitivitou na jiné oxazolidinony, jelikož se může vyskytnout zkřížená hypersenzitivita.
Průjem vyvolaný bakteriemi Clostridioides difficile
Při podávání tedizolid-fosfátu byl hlášen průjem vyvolaný bakteriemi Clostridioides difficile (Clostridioides difficile associated diarrhoea – CDAD) (viz bod
4.8
). Závažnost CDAD se může pohybovat od lehkého průjmu až po fatální kolitidu. Léčba antibakteriálními přípravky vyvolává změny normální flóry tlustého střeva a může umožnit přemnožení bakterií C. difficile.
Na CDAD se musí pomýšlet u všech pacientů, u kterých se objeví těžký průjem po používání antibiotik. Je nutno získat a vést důkladnou anamnézu, jelikož výskyt CDAD byl hlášen více než dva měsíce po podání antibakteriálních přípravků.
Při podezření na CDAD nebo při jeho potvrzení je třeba tedizolid-fosfát a pokud možno další antibakteriální přípravky, které nejsou zaměřené proti bakteriím C. difficile, vysadit a je třeba neprodleně zahájit náležitá léčebná opatření. Mají být zvážena příslušná podpůrná opatření, antibiotická léčba infekce bakteriemi C. difficile a chirurgické vyšetření. V této situaci jsou kontraindikovány léčivé přípravky inhibující peristaltiku.
Inhibice monoaminooxidázy
Tedizolid je reverzibilní, neselektivní inhibitor monoaminooxidázy (MAO) in vitro (viz bod
4.5
). Serotoninový syndrom
Existují spontánní hlášení serotoninového syndromu souvisejícího se současným podáváním
oxazolidinonů, včetně tedizolid-fosfátu, spolu se serotonergními látkami (jako jsou antidepresiva a opioidy) (viz bod
4.5
).
Při užívání tedizolidu spolu s těmito léčivy je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Pacienti mají být pečlivě sledováni, zda se u nich neobjeví známky a příznaky serotoninového syndromu, jako jsou kognitivní dysfunkce, hyperpyrexie, hyperreflexie a poruchy koordinace. Pokud se objeví tyto známky nebo
příznaky, lékař má zvážit vysazení jednoho nebo obou přípravků.
Necitlivé mikroorganismy
Předepisování tedizolid-fosfátu při absenci průkazu bakteriální infekce nebo silného podezření na ni zvyšuje riziko vzniku rezistentních bakterií.
Tedizolid zpravidla není účinný proti gramnegativním bakteriím. Omezenost klinických údajů
U ABSSSI byly druhy léčených infekcí omezeny jen na celulitidu/erysipel nebo závažné kožní
abscesy a ranné infekce. Jiné druhy kožních infekcí nebyly studovány.
Existují omezené zkušenosti s tedizolid-fosfátem v léčbě pacientů se souběžnými akutními
bakteriálními infekcemi kůže a kožních struktur a sekundární bakteriemií a nejsou žádné zkušenosti
s léčbou ABSSSI doprovázených těžkou sepsí nebo septickým šokem.
Do kontrolovaných klinických studií nebyli zařazeni pacienti s neutropenií (počet neutrofilů
< 1 000 buněk/mm
3
) nebo těžce imunokompromitovaní pacienti.