OXID UHLIČITÝ MEDICINÁLNÍ LINDE 100% Medicinální plyn, zkapalněný

Farmakoterapeutická skupina: všechny jiné terapeutické přípravky - medicinální plyny, ATC kód: V03AN02 Fyzikálně-chemické vlastnosti: Oxid uhličitý je bezbarvý stabilní a nehořlavý plyn s relativní molekulovou hmotností 44,01. Relativní hustota oxidu uhličitého je 1,53 a plyn se tedy hromadí nad zemí. V plynném stavu a při atmosférickém tlaku a teplotě -78,5 °C oxid uhličitý sublimuje ve formě sněhu oxidu uhličitého (suchý led). Oxid uhličitý je možné zkapalnit při teplotě 20 °C při tlaku nad 55 bar. Rozpustnost oxidu uhličitého ve vodě při normálním tlaku je 833 cm 3 /l. Při 20 °C a tlaku 20 bar se rozpustnost zvyšuje 14krát. Oxid uhličitý je přirozenou složkou vzduchu a zaujímá 0,035 objemových procent. Oxid uhličitý je konečným produktem aerobního metabolismu a tvoří se v mitochondriích. V tělesných buňkách a v organismu je parciální tlak oxidu uhličitého regulován v úzkém rozmezí. I malá změna parciálního tlaku oxidu uhličitého (pCO2 ) tedy může vyvolat velké fyziologické účinky. Oxid uhličitý stimuluje respiraci zvýšením frekvence a objemu respirace. Při zastavení přísunu oxidu uhličitého dochází k rychlé ventilaci. Účinky oxidu uhličitého na krevní oběh, tj. zvýšení systolického objemu, tepové frekvence, krevního tlaku a srdečního minutového objemu je výsledkem vlivu na srdce a krevní cévy a také na autonomní nervový systém. Oxid uhličitý dilatuje krevní cévy v mozku a je silné koronární vazodilatans. Při terapeutickém použití oxidu uhličitého se může zhoršit stávající útlum centrální nervové soustavy. Respirační koncentrace oxidu uhličitého nad 30-50 objemových procent povede k narkóze oxidem uhličitým. Účinky inhalace oxidu uhličitého nebo jeho akumulace v organismu do velké míry závisí na parciálním tlaku dosaženém v krvi a tkáních a také na trvání a podmínkách expozice. Mechanismus účinku Inhalace: Oxid uhličitý se podává s cílem stimulovat respiraci. Zvýšení obsahu oxidu uhličitého a pokles pH vede ke stimulaci chemoreceptoru a usnadňuje tak spontánní respiraci. Oxid uhličitý se používá pro stimulaci spontánní respirace během normobarického podání kyslíku. Arteriální tenze oxidu uhličitého představuje rovnováhu mezi vytvořeným a vyloučeným oxidem uhličitým plus vdechnutým oxidem uhličitým. Eliminace oxidu uhličitého probíhá převážně prostřednictvím ventilace a vydechovaného vzduchu. Pokud je ventilace snížená, parciální tlak oxidu uhličitého v krvi klesne (hypokapnie) a naopak, tj. pokud je ventilace snížená, parciální tlak oxidu uhličitého se zvýší (hyperkapnie). Dodáním oxidu uhličitého do vdechovaného vzduchu během anestézie či intenzivní péče u pacientů na respirátorech nebo snížením jeho obsahu lze arteriální nebo výdechový parciální tlak kyslíku nebo oxidu uhličitého udržovat na požadované úrovni tak, aby koncentrace krevních plynů neovlivňovala ventilaci. Insuflace: Nebyl pozorován žádný farmakologický účinek. Oxid uhličitý se insufluje s cílem rozšířit tělesné dutiny a vytvořit podmínky viditelnosti během vyšetření a léčby. Kryochirurgie: Nebyl pozorován žádný farmakologický účinek. Oxid uhličitý se používá pouze jako mrazicí médium. Farmakodynamické účinky Inhalace: Stimulace respirace. Insuflace: Rozšíření a tedy vytvoření podmínek viditelnosti. Kryochirurgie: Mrazicí médium. Klinická účinnost a bezpečnost Inhalace: Stimulace respirace. Riziko retence oxidu uhličitého a acidózy. Insuflace: Riziko spojené se zvýšeným objemem a zvýšeným tlakem a potenciál pro průnik do tkání (emfyzém nebo vaskulární plynová embolie). Kryochirurgie: Mrazicí médium. Pediatrická populace Farmakodynamické vlastnosti jsou ve všech věkových skupinách stejné.