Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
O přípravku
Výrobce
Idorsia Pharmaceuticals Deutschland GmbH (Niemcy)
Složení
Daridorexantum 25 mg
ATC kód
N05CJ03
Zdroj
URPL
Farmakoterapeutická skupina: Psycholeptika, antagonisté orexinového receptoru, kód ATC: N05CJ03 Mechanismus účinku
Daridorexant je duální antagonista orexinových receptorů, který působí na receptory orexin 1 i orexin 2 a je u obou ekvipotentní. Orexinové neuropeptidy (orexin A a orexin B) interagují s orexinovými receptory a tím podporují bdělost. Daridorexant působí proti aktivaci orexinových receptorů orexinovými neuropeptidy a v důsledku toho snižuje bdělost a umožňuje epizody spánku, aniž by měnil proporce spánkových stadií (jak bylo zjištěno pomocí elektroencefalografických záznamů u hlodavců nebo polysomnografií u pacientů s insomnií).
Klinická účinnost a bezpečnost
Účinnost daridorexantu byla vyhodnocena ve dvou multicentrických, randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studií ve fázi 3 s paralelními skupinami, studii 1 a studii 2, jež měly identické uspořádání.
Celkem 1854 subjektů s insomnií (nespokojenost s kvalitou nebo kvantitou spánku po dobu nejméně 3 měsíců, s klinicky významnými obtížemi nebo narušením fungování během dne) bylo randomizováno k užívání daridorexantu nebo placeba jednou denně večer po dobu 3 měsíců. Ve studii 1 bylo randomizováno 930 subjektů k užívání daridorexantu 50 mg (n = 310), 25 mg (n = 310) nebo placeba (n = 310). Ve studii 2 bylo randomizováno 924 subjektů k užívání daridorexantu 25 mg (n = 309),
10 mg (n = 307) nebo placeba (n = 308). Ve výchozím stavu byl při skóre závažnosti insomnie (Insomnia Severity Index, ISI) 8–14, 15–21 a 22–28 podíl subjektů s tímto skóre 12 %, 58 % resp. 30 %.
Na konci 3měsíčního léčebného období proběhlo u obou potvrzovacích studií 7denní vyváděcí období s placebem, po němž subjekty mohly zahájit 9měsíční, dvojitě zaslepenou, placebem kontrolovanou prodlouženou studii (studie 3). Celkem 576 subjektů absolvovalo nejméně 6 měsíců kumulativní léčby daridorexantem a 331 z nich bylo léčeno nejméně 12 měsíců.
Ve studii 1 byl průměrný věk subjektů 55,4 roku (rozmezí 18 až 88 let), kde 39,1 % subjektů bylo ve věku ≥ 65 let, včetně 5,8 % ve věku ≥ 75 let. Většina z nich byly ženy (67,1 %).
Ve studii 2 byl průměrný věk subjektů 56,7 roku (rozmezí 19 až 85 let), kde 39,3 % subjektů bylo ve věku ≥ 65 let, včetně 6,1 % ve věku ≥ 75 let. Většina z nich byly ženy (69,0 %).
Primárními cílovými parametry obou studií byly změny od výchozího stavu do 1. a 3. měsíce v latenci do perzistentního spánku (LPS) a probuzení po usnutí (WASO), které byly měřeny objektivně polysomnograficky ve spánkové laboratoři. LPS je měřítkem vyvolání spánku a WASO je měřítkem zachování spánku.
Mezi sekundární cílové parametry v hierarchii statistického testování s řízenou chybou 1. druhu patřila pacientem hlášená celková doba spánku (sTST), kterou pacient vyhodnocoval každé ráno doma pomocí dotazníku spánkového deníku (SDQ), a pacientem hlášené fungování během dne, které pacient vyhodnocoval každý večer doma pomocí domény ospalosti v dotazníku příznaků a dopadů insomnie během dne (IDSIQ). Posouzení fungování během dne bylo završeno vyhodnocením celkového skóre dotazníku IDSIQ a skóre v doménách bdělost/kognice a nálada.
Účinek daridorexantu na spánek a fungování během dne
V obou studiích se účinnost daridorexantu zvyšovala spolu s rostoucí dávkou s ohledem na objektivní (LPS, WASO) i subjektivní (sTST) spánkové proměnné, i s ohledem na skóre IDSIQ, a to v 1. měsíci i
3. měsíci.
Ve studii 1 vykázala 50mg dávka statisticky významné zlepšení (p < 0,001) v porovnání s placebem u všech primárních i sekundárních cílových parametrů. U 25mg dávky byla statistická významnost dosahována konzistentně u hodnot WASO a sTST v obou studiích a u hodnot LPS ve studii 1. 10mg dávka nebyla účinná.
Účinnost daridorexantu byla podobná ve všech podskupinách na základě věku, pohlaví, rasy a zeměpisné oblasti.
Tabulka 2: Účinnost s ohledem na spánkové proměnné a fungování během dne – studie 1
50 mgn = 310
25 mgn = 310
Placebo n = 310
WASO (probuzení po usnutí, min): zachování spánku posouzené objektivně pomocí PSG
Výchozí hodnota
Průměr (SD)
95 (38)
98 (39)
103 (41)
1. měsíc
Průměr (SD)
65 (35)
77 (42)
92 (42)
Změna oproti výchozí hodnotě LSM (95% CL)
–29[–33, –25]
–18[–22, –15]
–6[–10, –2]
Rozdíl oproti placebuLSM (95% CL)
–23[–28, –18]
–12[–17, –7]
3. měsíc
Průměr (SD)
65 (39)
73 (40)
87 (43)
Změna oproti výchozí hodnotě LSM (95% CL)
–29[–33, –25]
–23[–27, –19]
–11[–15, –7]
Rozdíl oproti placebu LSM (95% CL)
–18[–24, –13]
–12[–17, –6]
LPS (latence do perzistentního spánku, min): usnutí vyhodnocené objektivně pomocí PSG
Výchozí hodnota
Průměr (SD)
64 (37)
67 (39)
67 (40)
1. měsíc
Průměr (SD)
34 (27)
38 (32)
46 (36)
Změna oproti výchozí hodnotě LSM (95% CL)
–31[–35, –28]
–28[–32, –25]
–20[–23, –17]
Rozdíl oproti placebu LSM (95% CL)
–11[–16, –7]
–8[–13, –4]
3. měsíc
Průměr (SD)
30 (23)
36 (34)
43 (34)
Změna oproti výchozí hodnotě LSM (95% CL)
–35[–38, –31]
–31[–34, –27]
–23[–26, –20]
Rozdíl oproti placebuLSM (95% CL)
–12[–16, –7]
–8[–12, –3]
sTST (subjektivní celková doba spánku, min): hlášená pacientem
Výchozí hodnota
Průměr (SD)
313 (58)
310 (60)
316 (53)
1. měsíc
Průměr (SD)
358 (74)
345 (66)
338 (65)
Změna oproti výchozí hodnotě LSM (95% CL)
44[38, 49]
34[29, 40]
22[16, 27]
Rozdíl oproti placebu LSM (95% CL)
22[14, 30]
13[5, 20]
3. měsíc
Průměr (SD)
372 (79)
358 (72)
354 (73)
Změna oproti výchozí hodnotě LSM (95% CL)
58[51, 64]
48[41, 54]
38[31, 44]
Rozdíl oproti placebuLSM (95% CL)
20[11, 29]
10[1, 19]
Skóre domény ospalosti IDSIQ (fungování během dne): hlášené pacientem
Výchozí hodnota
Průměr (SD)
22,5 (7,2)
22,1 (6,9)
22,3 (6,9)
1. měsíc
Průměr (SD)
18,6 (7,8)
19,4 (7,1)
20,3 (6,9)
Změna oproti výchozí hodnotě LSM (95% CL)
-3,8[-4,3; -3,2]
-2,8[-3,3; -2,2]
-2,0[-2,6; -1,5]
Rozdíl oproti placebu LSM (95% CL)
-1,8[-2,5; -1,0]
-0,8[-1,5; 0,0]
3. měsíc
Průměr (SD)
16,5 (8,1)
17,3 (7,6)
18,5 (7,8)
Změna oproti výchozí hodnotě LSM (95% CL)
-5,7[-6,4; -5,0]
-4,8[-5,5; -4,1]
-3,8[-4,5; -3,1]
Rozdíl oproti placebuLSM (95% CL)
-1,9[-2,9; -0,9]
-1,0[-2,0; 0,0]
CL = meze intervalu spolehlivosti; IDSIQ = dotazník příznaků a dopadů insomnie během dne; LSM = průměr nejmenších čtverců; PSG = polysomnografie; SD = směrodatná odchylka.
Tabulka 3: Účinnost s ohledem na spánkové proměnné a fungování během dne – studie 2
25 mgn = 309
Placebo n = 308
WASO (probuzení po usnutí, min): zachování spánku posouzené objektivně pomocí PSG
Výchozí hodnota
Průměr (SD)
106 (49)
108 (49)
1. měsíc
Průměr (SD)
80 (44)
93 (50)
Změna oproti výchozí hodnotě LSM (95% CL)
–24[–28, –20]
–13[–17, –8]
Rozdíl oproti placebu LSM (95% CL)
–12[–18, –6]
3. měsíc
Průměr (SD)
80 (49)
91 (47)
Změna oproti výchozí hodnotě LSM (95% CL)
–24[–29, –19]
–14[–19, –9]
Rozdíl oproti placebuLSM (95% CL)
–10[–17, –4]
LPS (latence do perzistentního spánku, min): usnutí vyhodnocené objektivně pomocí PSG
Výchozí hodnota
Průměr (SD)
69 (41)
72 (46)
1. měsíc
Průměr (SD)
42 (39)
50 (40)
Změna oproti výchozí hodnotě LSM (95% CL)
–26[–31, –22]
–20[–24, –16]
Rozdíl oproti placebu LSM (95% CL)
–6[–12, –1]
3. měsíc
Průměr (SD)
39 (37)
49 (46)
Změna oproti výchozí hodnotě LSM (95% CL)
–29[–33, –24]
–20[–24, –15]
Rozdíl oproti placebuLSM (95% CL)
–9[–15, –3]
sTST (subjektivní celková doba spánku, min): hlášená pacientem
Výchozí hodnota
Průměr (SD)
308 (53)
308 (52)
1. měsíc
Průměr (SD)
353 (67)
336 (63)
Změna oproti výchozí hodnotě LSM (95% CL)
44[38, 49]
28[22, 33]
Rozdíl oproti placebuLSM (95% CL)
16[8, 24]
3. měsíc
Průměr (SD)
365 (70)
347 (65)
Změna oproti výchozí hodnotě LSM (95% CL)
56[50, 63]
37[31, 43]
Rozdíl oproti placebu LSM (95% CL)
19[10, 28]
Skóre domény ospalosti IDSIQ (fungování během dne): hlášené pacientem
Výchozí hodnota
Průměr (SD)
22,2 (6,2)
22,6 (5,8)
1. měsíc
Průměr (SD)
18,7 (6,5)
19,8 (6,3)
Změna oproti výchozí hodnotě LSM (95% CL)
-3,5[-4,1; -2,9]
-2,8[-3,3; -2,2]
Rozdíl oproti placebu LSM (95% CL)
-0,8[-1,6; 0,1]
3. měsíc
Průměr (SD)
17,0 (7,0)
18,4 (6,6)
Změna oproti výchozí hodnotě LSM (95% CL)
-5,3[-6,0; -4,6]
-4,0[-4,7; -3,3]
Rozdíl oproti placebuLSM (95% CL)
-1,3[-2,2; -0,3]
CL = meze intervalu spolehlivosti; IDSIQ = dotazník příznaků a dopadů insomnie během dne; LSM = průměr nejmenších čtverců; PSG = polysomnografie; SD = směrodatná odchylka.
Rebound insomnie
Potenciál vzniku rebound insomnie byl posuzován ve vyváděcím období s placebem po 3 měsících léčby daridorexantem ve studii 1 a ve studii 2 prostřednictvím změny LPS, WASO a sTST od výchozí hodnoty do vyváděcího období. Při doporučené dávce 50 mg se průměrné hodnoty pro všechny tři cílové parametry ve vyváděcím období zlepšily v porovnání s výchozí hodnotou (–15, –3 a 43 min pro LPS, WASO resp. sTST), což naznačuje, že známky rebound insomnie nebyly po vysazení léčby pozorovány.
Bezpečnost v průběhu noci
Účinek daridorexantu na bezpečnost v průběhu noci byl hodnocen v randomizované, placebem kontrolované studii u 18 zdravých dospělých (< 65 let) a 18 zdravých starších osob (≥ 65 let). Posturální stabilita měřená podle kývání těla (body sway) měřičem přibližně 5 minut po probuzení byla zjišťována po plánovaném probuzení 4 hodiny po podání 25 nebo 50 mg daridorexantu.
Posuzovány byly také schopnost probuzení na zvukový podnět a kognitivní funkce (paměť).
Ve skupině zdravých dospělých (< 65 let) způsobilo večerní podání 25 mg či 50 mg daridorexantu silnější kývání těla. Rozdíl průměrných hodnot zjištěných metodou nejmenších čtverců (95% CI) činil 64,8 mm (16,0; 113,7), resp. 97,3 mm (48,4; 146,1), oproti placebu.
Pediatrická populace
Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií s přípravkem daridorexant u jedné nebo více podskupin pediatrické populace pro insomnii (informace o použití u pediatrické populace viz bod
4.2
).
⚠️ Upozornění
Starší pacienti
Kvůli obecnému riziku pádů u starších pacientů je třeba používat daridorexant u této populace s opatrností, ačkoliv klinické studie neprokázaly zvýšený výskyt pádů s daridorexantem v porovnání s placebem.
Pacientům starším než 75 let je třeba podávat přípravek QUVIVIQ s opatrností, protože údaje o účinnosti a bezpečnosti jsou u této populace omezené.
Tlumivé účinky na CNS
Protože účinek daridorexantu tlumí bdělost, je třeba varovat pacienty, aby neprováděli potenciálně nebezpečné činnosti, neřídili ani neobsluhovali těžké stroje, pokud se necítí úplně bdělí, a to zvláště během prvních několika dnů léčby (viz bod
4.7
).
Předepisování přípravku QUVIVIQ souběžně s léčivými přípravky tlumícími CNS vyžaduje opatrnost z důvodu potenciálních aditivních účinků; je třeba zvážit úpravu dávky přípravku QUVIVIQ nebo souběžně podávaných přípravků tlumících CNS.
Pacienty je třeba varovat před pitím alkoholu během léčby přípravkem QUVIVIQ (viz bod
4.5
). Spánková paralýza, halucinace a příznaky podobné kataplexii
Při užívání daridorexantu se může vyskytnout spánková paralýza, tj. neschopnost pohnout se nebo promluvit až po dobu několika minut během přechodu mezi spánkem a bděním, a hypnagogické/hypnopompické halucinace včetně živých a znepokojivých vjemů, hlavně během prvních týdnů léčby (viz bod
4.8
).
Příznaky podobné mírné kataplexii byly hlášeny při užívání duálních antagonistů orexinových receptorů.
Předepisující lékaři mají pacientům vysvětlit povahu těchto příhod, když jim předepisují přípravek QUVIVIQ. Pokud takovéto příhody nastanou, je nutno provést dodatečné vyšetření pacientů, a v závislosti na povaze a závažnosti příhod zvážit vysazení léčby.
Zhoršení deprese a sebevražedného myšlení
U pacientů s primární depresí léčených hypnotiky bylo hlášeno zhoršení deprese a sebevražedné myšlení a jednání. Pacientům vykazujícím příznaky deprese je třeba podávat přípravek QUVIVIQ s opatrností, stejně jako jiná hypnotika.
V klinických studiích fáze 3 byly hlášeny ojedinělé případy sebevražedného myšlení u subjektů s preexistujícím psychiatrickým onemocněním nebo u těch, kteří žijí ve stresujících podmínkách, a to ve všech léčebných skupinách včetně placeba. U pacientů s depresí mohou existovat sebevražedné tendence a mohou vyžadovat ochranná opatření.
Pacienti s psychiatrickými komorbiditami
Pacientům s psychiatrickými komorbiditami je třeba podávat přípravek QUVIVIQ s opatrností, protože údaje o účinnosti a bezpečnosti jsou u této populace pacientů omezené.
Pacienti s narušenou respirační funkcí
Daridorexant nezvýšil četnost příhod apnoe/hypopnoe ani nezpůsobil snížení saturace kyslíkem u pacientů s mírnou až středně těžkou (5 až <30 příhod za hodinu spánku) nebo těžkou (≥ 30 příhod za hodinu spánku) obstrukční spánkovou apnoe (OSA). Nezpůsobil ani snížení saturace kyslíkem u pacientů se středně těžkou chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Daridorexant nebyl zkoumán u pacientů s těžkou CHOPN (FEV1 < 40 % predikované hodnoty).
Při předepisování přípravku QUVIVIQ pacientům s těžkou CHOPN je nutná opatrnost.
Potenciál pro zneužívání a závislost
V klinických studiích daridorexantu u pacientů s insomnií nebylo prokázáno zneužívání ani abstinenční příznaky, které by naznačovaly fyzickou závislost po vysazení léčby.
Ve studii náchylnosti ke zneužívání daridorexantu (50, 100 a 150 mg) provedené s rekreačními uživateli drog, kteří netrpěli insomnií, (n = 72) obdržel daridorexant (100 a 150 mg) podobné hodnocení „oblíbenosti léku“ jako zolpidem (30 mg). Pacienty, kteří mají v anamnéze zneužívání či závislost na alkoholu nebo jiných látkách, je třeba pečlivě sledovat, protože u nich může být vyšší riziko zneužívání přípravku QUVIVIQ.
Porucha funkce jater
Používání přípravku se nedoporučuje u pacientů se závažnou poruchou funkce jater (viz body
4.2
a
5.2
).
Pomocné látky
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.