Tyto informace slouží pouze ke vzdělávacím účelům. Nejsou lékařskou radou. Vždy konzultujte s kvalifikovaným lékařem.
OTC
NORMIX 200MG Potahovaná tableta
200 mg, Tabletki powlekane
INN: Rifaximinum
Aktualizováno: 2026-04-11
Dostupné v:
🇨🇿🇬🇧🇵🇱🇵🇹🇷🇺🇸🇰
Forma
Tabletki powlekane
Dávkování
200 mg
Způsob podání
—
Skladování
—
O přípravku
User Reviews
Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
Výrobce
Alfasigma S.p.A.
ATC kód
A07AA11
Zdroj
URPL
Farmakoterapeutická skupina: střevní antiinfektiva, antibiotika,
ATC kód: A07AA11.
Mechanismus účinku
Přípravek Normix obsahuje rifaximin [4-desoxy-4’methyl pyrido (1’,2’-1,2) imidazo (5,4-c) rifamycin
SV] v polymorfní formě α.
Rifaximin je antibakteriální léčivo ze třídy rifamycinů, které ireverzibilně váže podjednotku beta bak- teriálního enzymu DNA dependentní RNA polymerázy a následně inhibuje syntézu bakteriální RNA.
Rifaximin má široké antibakteriální spektrum účinku proti většině grampozitivních a gramnegativních aerobních i anaerobních bakterií, které vyvolávají intestinální infekce.
Charakteristickou vlastností rifaximinu v α-formě polymorfu je lokální antibakteriální účinnost v intestinálním lumen proti patogenům, a pokud je to za klinických podmínek třeba, i schopnost redu- kovat endogenní bakteriální zátěž střeva.
Mechanismus rezistence
Vývoj rezistence na rifaximin je primárně reverzibilní chromozomální jednokroková změna v rpoB genu kódujícím bakteriální RNA polymerázu. Incidence rezistentních subpopulací mezi bakteriemi izolovanými od pacientů s cestovatelskými průjmy byla velmi nízká.
Klinické studie zaměřené na citlivost intestinální flóry u jedinců, kteří trpěli cestovatelskými průjmy, neodhalily vznik rezistentních grampozitivních (např. enterokoky) a gramnegativních (např. E. coli) organismů během 3denního průběhu léčby rifaximinem.
Vývoj rezistence v normální střevní bakteriální flóře byl studován na zdravých dobrovolnících a paci- entech se zánětlivou střevní chorobou za užití opakovaných vysokých dávek rifaximinu. Kmeny rezis- tentní k rifaximinu se sice vyvinuly, ale byly nestabilní a nekolonizovaly gastrointestinální trakt ani nenahrazovaly kmeny citlivé k rifaximinu. Po přerušení léčby rezistentní kmeny rychle vymizely.
Experimentální a klinické údaje naznačují, že léčba cestovatelských průjmů rifaximinem u pacientů s kmeny Mycobacterium tuberculosis nebo Neisseria meningitidis nevyvolává jejich rezistenci k rifampicinu.
Citlivost
Rifaximin je absorbován velmi omezeně. Citlivost nebo rezistenci bakterií k lokálně působícím nesys- témovým antibiotikům, jako je rifaximin, nelze s určitostí stanovit v in vitro testech citlivosti, i když testy dávají některé obecné náznaky antibakteriální aktivity i pro tato antibiotika. V současné době nejsou dostupná dostatečná data ke stanovení klinické hraniční hodnoty v testech citlivosti.
Rifaximin byl studován in vitro na patogenech vyvolávajících cestovatelské průjmy ve 4 různých ob- lastech světa. Studované patogeny byly: ETEC (enterotoxigenní E. coli), EAEC (enteroagregativní E. coli), Salmonella spp., Shigella spp., Non-V vibria cholerae, Plesiomonas spp., Aeromonas spp., Ca-
mpylobacter spp. MIC90 izolátů testovaných bakterií byla 32 µg/ml, což lze snadno dosáhnout v intes-
tinálním lumen díky vysoké koncentraci rifaximinu ve stolici.
Vzhledem k velmi nízké absorpci z gastrointestinálního traktu není rifaximin klinicky účinný proti patogenům napadajícím střevní stěny, i když jsou tyto bakterie in vitro citlivé.
Klinická účinnost
Klinické studie s pacienty trpícími cestovatelskými průjmy prokázaly klinickou účinnost rifaximinu proti ETEC (enterotoxigenní E. coli) a EAEC (enteroagregativní E. coli). Tyto bakterie jsou z velké části zodpovědné za cestovatelské průjmy osob cestujících do Středozemí nebo tropických či subtro- pických oblastí.
Klinické údaje ukázaly, že rifaximin není účinný v léčbě střevních infekcí způsobených invazivními střevními patogeny pako je Campylobacter jejuni, Salmonella spp. A Shighella spp., které obvykle způsobují průjem, horečku, přítomnost krve ve stolici a vysoké frekvence stolice.
Použití u dětí:
Účinnost, dávkování a bezpečnost rifaximinu u pediatrických pacientů mladších 12 let nebyly stano- veny.
Odborná literatura uvádí 9 studií účinnosti v pediatrické populaci, které zahrnovaly 371 dětí, z čehož 233 užívalo rifaximin. Velká většina dětí, které byly zahrnuty do studií, byla starších 2 let. Charakte- ristickým znakem všech studií byl výskyt průjmu bakteriálního původu (prokázaný před, v průběhu nebo po ukončení léčby).
Získané údaje (studie samotné a metaanalýzy) dokládají pozitivní trend v prokazování účinnosti rif- aximinu za zvláštních podmínek jakými jsou akutní průjmy (zejména opakující se, či zhoršující se), u nichž je známou či předpokládanou příčinou neinvazivní bakterie citlivá na rifaximin jako je Escherichia coli.
Nejčastěji používané dávkovací schéma v těchto limitovaných studiích s omezeným počtem pacientů ve věku od 2 do 12 let bylo v rozmezí 20-30 mg/kg/den ve 2 až 4 dávkách (viz bod
4.2
).
Dlouhodobé podávání
Klinická data týkající se bezpečnosti rifaximinu při dlouhodobém cyklickém podávání jsou omezená. V neintervenční studii se 1003 pacienty nebyly po 3 měsících cyklického podávání zaznamenány žád- né závažné nežádoucí účinky. Ve dvou prospektivních kontrolovaných studiích byl rifaximin podáván po dobu 12 měsíců, cyklicky vždy 7 dní v měsíci, v kombinaci s vlákninou celkem 131 pacientům.
Nebyly zaznamenány žádné závažné nežádoucí účinky.
⚠️ Upozornění
Závažné kožní reakce
V souvislosti s léčbou rifaximinem byly hlášeny závažné kožní nežádoucí reakce (SCAR) včetně Ste- vensova-Johnsonova syndromu (SJS) a toxické epidermální nekrolýzy (TEN), které mohou být život ohrožující nebo fatální [frekvence není známo]. Většina případů byla hlášena u pacientů s onemocně- ním jater (např. cirhózou nebo hepatitidou).
Při předepisování mají být pacienti poučeni o známkách a příznacích a pečlivě sledováni, zda se u nich nevyskytují kožní reakce. Pokud se objeví známky a příznaky svědčící o těchto reakcích, je nutné rif- aximin okamžitě vysadit a zvážit podle potřeby alternativní léčbu . Pokud se u pacienta při užívání rifaximinu objevila závažná reakce, jako je SJS nebo TEN, nesmí být léčba rifaximinem u tohoto pa- cienta v žádném případě znovu zahájena.
Rifaximin nemá být podáván pacientům s klinickými příznaky invazivní enteritidy, tj. průjmem kom- plikovaným horečkou nebo přítomností krve ve stolici. Pokud se symptomy zhorší nebo přetrvávají více než 48 hodin, podávání rifaximinu má být přerušeno a má být zvážena léčba alternativními anti- biotiky.
Průjem spojený s bakterií Clostridium difficile (CDAD) byl hlášen při užití téměř všech antibakteriál- ních přípravků včetně přípravků s terapeutickými účinky proti bakterii Clostridium difficile, jako je rifaximin. V důsledku toho nelze vyloučit případnou souvislost rifaximinu s CDAD a pseudomem- branózní kolitidou (PMC).
Při souběžném užívání rifaximinu a inhibitoru P-glykoproteinu, jako je například cyklosporin, je třeba
opatrnosti (viz bod
4.5
).
Pacienti mají být informováni, že navzdory zanedbatelné absorpci léčiva (méně než 1 %), může rif- aximin, tak jako všechny deriváty rifamycinu, způsobit načervenalé zbarvení moči.
U pacientů léčených warfarinem, kterým byl předepsán rifaximin, bylo hlášeno jak snížení, tak i zvý- šení INR (v některých případech s krvácivými epizodami). Pokud je souběžné podávání nezbytné, je nutné pečlivě monitorovat INR, a to jak na začátku léčby rifaximinem tak při jejím ukončení. Pro udr- žení požadované úrovně antikoagulace mohou být nutné úpravy dávkování perorálních antikoagulancií (viz bod
4.5
).
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné potahované tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.