ACARIZAX 12SQ-HDM Sublingvální lyofilizát

Farmakoterapeutická skupina: Extrakty alergenů, domácí prach, roztoči ATC kód: V01AA03 Mechanismus účinku ACARIZAX je přípravkem alergenové imunoterapie.‍‍‍‍‍‍​​​‍​​​​​​ Alergenová imunoterapie s alergenovými přípravky spočívá v opakovaném podávání alergenů pacientům s alergií, aby došlo k modifikaci imunologické odpovědi na expozici alergenem. Cílem farmakodynamického účinku alergenové imunoterapie je imunitní systém, ale úplný a přesný mechanismu děje vyvolávající klinický účinek není ještě zcela znám. Ukázalo se, že léčba přípravkem ACARIZAX zvyšuje specifické IgG4 na roztoče domácího prachu a navodí systémovou protilátkovou odpověď, tím že kompetují s IgE o vazbu na alergeny roztočů domácího prachu. Tento účinek lze pozorovat již po 4 týdnech léčby. Účinek přípravku ACARIZAX cílí na příčinu respiračních onemocnění vyvolaných roztoči domácího prachu a klinický efekt byl prokázán jak pro horní tak pro dolní cesty dýchací. Přípravek ACARIZAX poskytuje podpůrnou ochranu, což vede ke zlepšení kontroly onemocnění, vyšší kvalitě života, která se projevuje úlevou od příznaků, nižší potřebou dalších léků a snížením rizika exacerbace onemocnění. Klinická účinnost u dospělých Účinnost léčby přípravkem ACARIZAX 12 SQ-HDM u respiračních alergických onemocnění vyvolaných roztoči domácího prachu byla vyhodnocena ve dvou dvojitě zaslepených, randomizovaných, placebem kontrolovaných studiích s různými cílovými parametry a v různých populacích pacientů. Dvě třetiny subjektů byly senzitivní k dalším alergenům kromě alergenů roztočů domácího prachu. Senzitivita pouze k roztočům domácího prachu nebo k roztočům domácího prachu a zároveň dalšímu jednomu nebo více alergenům neměla vliv na výsledky studie. Byly též prezentovány podporující důkazy ze studie z expoziční alergenové komory a ze studie provedené s nižšími dávkami. Alergická rinitida: Studie MERIT (MT-06) Studie MERIT zahrnovala 992 dospělých, kteří měli středně těžkou až těžkou alergickou rinitidu vyvolanou roztoči domácího prachu a užívali léky proti rinitidě. Subjekty byly randomizovány do skupin užívajících 12 SQ-HDM, 6 SQ-HDM nebo placebo denně po dobu jednoho roku a všichni měli přístup ke standardní farmakoterapii rinitidy. Během celé studie docházely subjekty hodnocení na kontrolu ke specialistovi přibližně každé 2 měsíce. Primárním cílovým parametrem bylo průměrné denní celkové kombinované skóre rinitidy (average daily total combined rhinitis score - TCRS) hodnocené v průběhu posledních 8 týdnů léčby. TCRS bylo součtem skóre symptomů rinitidy a skóre medikace rinitidy. V rámci skóre symptomů rinitidy se denně vyhodnocovaly 4 nasální symptomy (příznaky rýmy, ucpaný nos, svědění nosu, kýchání) na škále hodnot 0-3 (žádné, mírné, středně těžké, těžké symptomy), tj. rozsah stupnice byl 0-12. Skóre medikace rinitidy bylo součtem podaných nasálních kortikosteroidů (2 body za 1 vstřik, max. 4 vstřiky denně) a perorálních antihistaminik (4 body/1 tableta, max.1 tableta denně), tj. rozsah: 0-12. Tedy TCRS škála hodnot byla: 0-24. Dalšími předem definovanými klíčovými sekundárními cílovými parametry bylo celkové kombinované skóre rinokonjunktivitidy a kvalita života s rinokonjunktivitidou (rhinoconjunctivitis quality of life - RQLQ). Byly též provedeny post-hoc analýzy dnů s exacerbací rinitidy pro ilustraci klinické relevance výsledků. Exacerbace rinitidy byla definovaná jako den, kdy se subjekt vrátil na tak vysokou úroveň symptomů, která byla vstupním kritériem pro přijetí do studie: skóre symptomů rinitidy buď nejméně 6 anebo nejméně 5, z nichž jeden symptom byl týdny léčby Placebo (upravený průměr +1/2 šířky z 95 % CI pro rozdíl v upravených průměrech) 12 SQ-HDM (upravený průměr +1/2 šířky z 95 % CI pro rozdíl v upravených průměrech) TCR – celkové kombinované skóre rinitidy hodnocen jako těžký. Studie MERIT: vývoj celkového kombinovaného skóre rinitidy v čase TCRS: celkové kombinované skóre rinitidy (příznaky + skóre léčby). Primárním cílovým parametrem bylo průměrné denní TCRS během posledních přibližně 8 týdnů léčby (týden ~44-52). Upravené střední hodnoty průměru TCRS v průběhu času s chybovými úsečkami pro rozdíl v upravených průměrech. Nepřekrývající se intervaly označují statisticky významný rozdíl. výsledky studie MERIT 12 SQ-HDM Placebo Účinek léčby Primární cílový parametr N Skóre N Skóre Absolutní rozdíl c Relativní rozdíl d p-hodnota Celkové kombinované skóre rinitidy FAS-MI a (upravený průměr) 318 5,71 338 6,81 1,09[0,35;1,84] - 0,004 FAS b (upravený průměr) 284 5,53 298 6,76 1,22[0,49;1,96] 18 % 0,001 FAS b (medián) 284 5,88 298 7,54 1,66 22 % - Předdefinované klíčovésekundární cílové parametry N Skóre N Skóre Absolutní rozdíl c Relativní rozdíl d p-hodnota Skóre symptomů rinitidy FAS b (upravený průměr) 284 2,76 298 3,30 0,54[0,18;0,89] 16 % 0,003 FAS b (medián) 284 2,98 298 3,98 1,00 25 % - Skóre medikace rinitidy FAS b (upravený průměr) 284 2,22 298 2,83 0,60[0,08;1,13] 21 % 0,024 FAS b (medián) 284 2,83 298 4,00 1,17 29 % - Celkové kombinované skóre rinokonjuktivitidy FAS b (upravený průměr) 241 7,91 257 9,12 1,21[0,13;2,28] 13 % 0,029 FAS b (medián) 241 8,38 257 10,05 1,67 17 % - Skóre dle dotazníku kvality života při rinokonjunktivitidě (RQLQ(S)) FAS b (upravený průměr) 229 1,38 240 1,58 0,19 e [0,02;0,37] 12 % 0,031 FAS b (medián) 229 1,25 240 1,46 0,21 14 % - výsledky studie MERIT 12 SQ-HDM Placebo Účinek léčby Post-hoc cílové parametry N Poměr N Poměr Odds ratio f [95 % CI] p-hodnota Pravděpodobnost výskytu dne s exacerbací rinitidy FAS (odhad) b 284 5,33 % 298 11,14 % 0,45 [0,28;0,72] 0,001 Pravděpodobnost výskytu dne s exacerbací rinitidy navzdory farmakoterapii FAS (odhad) b 284 3,43 % 298 6,50 % 0,51 [0,32;0,81] 0,005 N: počet subjektů v léčené skupině s dostupnými údaji pro analýzu. CI: interval spolehlivosti a FAS-MI: celkový soubor analýzy s vícečetnými imputacemi. Subjekty, které přerušily léčbu během studie před vyhodnocením účinnosti, řadí analýza k placebo skupině. Pro primární analýzu (FAS-MI) byl předem stanoven pouze absolutní rozdíl. b FAS: celkový soubor analýzy. Veškeré dostupné údaje použité v maximálním rozsahu, tj. subjekty, které poskytly údaje během období vyhodnocování účinnosti. c Absolutní rozdíl: placebo minus 12 SQ-HDM, 95 % interval spolehlivosti. d Relativní rozdíl k placebu: placebo minus 12 SQ-HDM děleno placebem. e Rozdíl mezi 12 SQ-HDM a placebem se primárně odvíjel od rozdílů ve třech oblastech: problémy se spánkem, problémy při běžných denních činnostech a nasální symptomy. f Odds ratio pro exacerbaci rinitidy: 12 SQ-HDM versus placebo. Podpůrné důkazy- alergická rinitida V randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii fáze II bylo 124 dospělých s alergickou rinitidou na roztoče domácího prachu vystaveno alergenu v expoziční komoře. Před každým vystavením alergenu v komoře prošly subjekty tzv. washed-out periodou veškeré alergické farmakoterapie. Po poslední expozici alergenu ve studii po 24 týdnech léčby s 12 SQ-HDM, 6 SQ-HDM nebo placebem byl průměr skóre symptomů rinitidy 7,45 [6,57; 8,33] ve skupině s placebem a 3,83 [2,94; 4,72] ve skupině s 12 SQ-HDM, odpovídající absolutnímu rozdílu 3,62 a relativní rozdílu 49 % (95 % interval spolehlivosti [35 %; 60 %], p < 0,001). Rozdíl mezi 12 SQ-HDM a placebem byl také statisticky významný v týdnu 16 (průměr skóre 4,82 a 6,90, rozdíl o 2,08 odpovídající 30 %, 95 % CI [17 %; 42 %], p < 0,001) a v týdnu 8 (průměr skóre 5,34 a 6,71, rozdíl 1,37 odpovídající 20 %, 95 % CI [7 %; 33 %], p = 0,007). Alergické astma: Studie MITRA (MT-04) Do studie MITRA bylo zařazeno 834 dospělých s alergickým astmatem vyvolaným roztoči domácího prachu, které nebylo dobře kontrolováno při denním užívání inhalačních kortikosteroidů (ICS) v dávce odpovídající 400-1200 µg budesonidu. Před snížením dávek kortikosteroidů dostávaly všechny subjekty vedle stávající léčby ICS a krátkodobými beta-agonisty ještě 12 SQ-HDM, 6 SQ-HDM nebo placebo po dobu 7-12měsíční terapie. Žádná titrační fáze, která by stanovila nejnižší udržovací dávku ICS, před randomizací neproběhla. Účinnost byla posuzována dobou do první středně těžké až těžké exacerbace astmatu při snížení ICS během posledních 6 měsíců 13-18měsíční léčby. Definice středně těžké exacerbace astmatu byla splněna, pokud u subjektu došlo k výskytu jednoho nebo více ze 4 níže uvedených kritérií, a to vedlo ke změně terapie: Střední insomnie nebo zhoršení symptomů: noční probouzení, které vyžadovalo užití krátkodobých β 2 agonistů (SABA) po dvě po sobě jdoucí noci nebo zvýšení skóre denních symptomů o ≥ 0,75 z původní hodnoty po dva po sobě jdoucí dny. Zvýšená spotřeba SABA: navýšení původně užívaných dávek SABA po dva po sobě jdoucí dny (minimální zvýšení: 4 vdechy/denně). Zhoršení plicních funkcí: ≥ 20 % snížení PEF z původní hodnoty po nejméně dva po sobě jdoucí rána/večery nebo ≥ 20 % snížení FEV1 z původní hodnoty. Návštěva lékaře: návštěva pohotovosti / centra studie z důvodu léčby astmatu, která nevyžaduje terapii systémovými kortikosteroidy. Těžká exacerbace astmatu byla definována výskytem nejméně jedné situace ze dvou následujících: Nutnost podání systémových kortikosteroidů po ≥ 3 dny Návštěva pohotovosti vyžadující podání systémových kortikosteroidů nebo hospitalizaci po ≥ 12 hodin. Studie MITRA Znázornění údajů primární účinnosti: Časový vývoj rizika výskytu středně těžké nebo těžké exacerbace astmatu během snižování/vysazení ICS V grafu na ose času = 0 reprezentuje dobu, kdy došlo ke snížení ICS o 50 %. Po cca 3 měsících, tj. v čase = 90 dní, byly ICS zcela vysazeny u subjektů, u kterých nedošlo k exacerbaci. výsledky studie MITRA 12 SQ-HDM Placebo Účinnost12 SQ-HDM versus placebo p-hodnota N n (%) N n (%) Poměrrizika [95 % CI] Redukce rizika a Primární cílový parametr Jakákoli exacerbace, středně těžká nebo těžká (FAS-MI) b 282 59 (21 %) 277 83 (30 %) 0,69[0,50;0,96] 31 % 0,027 Jakákoli exacerbace,středně těžká nebo těžká(FAS) c 248 59 (24 %) 257 83 (32 %) 0,66[0,47;0,93] 34 % 0,017 Předdefinované analýzy komponent primárních cílových parametrů Střední insomnie nebozhoršení symptomů c 248 39 (16 %) 257 57 (22 %) 0,64[0,42;0,96] 36 % 0,031 Zvýšená spotřeba SABA c 248 18 (7 %) 257 32 (12 %) 0,52[0,29;0,94] 48 % 0,029 Zhoršení plicních funkcí c 248 30 (12 %) 257 45 (18 %) 0,58[0,36;0,93] 42 % 0,022 Těžká exacerbace c 248 10 (4 %) 257 18 (7 %) 0,49[0,23;1,08] 51 % 0,076 N: počet subjektů léčené skupiny s dostupnými údaji pro analýzu. n (%): počet a procento jedinců léčené skupiny, kteří splňovali kritéria CI: interval spolehlivosti a odhadnuto poměrem rizika b FAS-MI: celkový soubor analýzy s vícečetnými imputacemi. Jedinci, kteří přerušili léčbu během studie před vyhodnocením účinnosti, řadí analýza k placebo skupině. c FAS: celkový soubor analýzy. Veškeré dostupné údaje použité v maximálním rozsahu, tj. subjekty, které poskytly údaje během období vyhodnocování účinnosti. Byly též provedeny post-hoc analýzy symptomů astmatu a symptomatické léčby použité během posledních 4 týdnů terapie před snížením dávek ICS za účelem prostudování účinku přípravku ACARIZAX jako doplňkové terapie k inhalačním kortikosteroidům. Analýzy se zaměřily na skóre denních a nočních astmatických symptomů, noční probouzení a spotřebu SABA. Post-hoc analýzy ukázaly početní rozdíly konzistentně ve prospěch 12 SQ-HDM oproti placebu pro všechny parametry studované v průběhu posledních 4 týdnů léčby před snížením inhalačních kortikosteroidů. Rozdíly byly statisticky významné pouze pro skóre denních symptomů astmatu (p=0,0450) a pravděpodobností žádných nočních probouzení (p=0,0409). Podpůrné důkazy- alergické astma Do dvojitě zaslepené, randomizované, placebem kontrolované studie fáze II bylo zařazeno 604 subjektů ve věku ≥ 14 let s alergickým astmatem vyvolaným roztoči domácího prachu kontrolovaným inhalačními kortikosteroidy (100-800 µg budesonidu) a s alergickou rinitidou vyvolanou roztoči domácího prachu v klinické anamnéze, byly subjekty randomizovány do větví se zhruba roční léčbou s 1, 3 nebo 6 SQ-HDM nebo placebem. Ve 4. týdnu poslední, hodnotící fáze studie byl průměrný rozdíl proti původní hodnotě denní dávky ICS 207,6 µg budesonidu ve skupině s 6 SQ-HDM a 126,3 µg ve skupině s placebem odpovídající absolutnímu rozdílu 81 µg budesonidu denně (95 % interval spolehlivosti [27; 136], p = 0,004). Relativní průměr a medián snížení spotřeby ICS z původní hodnoty byl 42 % a 50 % u 6 SQ-HDM a 15 % a 25 % u placeba. V post-hoc analýze u podskupiny subjektů (N = 108) s nižší kontrolou astmatu a spotřebou ICS ≥ 400 µg budesonidu byl průměrný rozdíl oproti původní hodnotě v denní dávce ICS 384,4 µg budesonidu ve skupině s 6 SQ-HDM a 57,8 µg ve skupině s placebem, což odpovídá absolutnímu rozdílu 327 µg budesonidu denně mezi 6 SQ-HDM a placebem (95 % CI [182; 471], p < 0,0001, post-hoc analýza). Pediatrická populace Klinická účinnost u dětí Účinnost léčby přípravkem ACARIZAX 12 SQ-HDM u respiračních alergických onemocnění vyvolaných roztoči domácího prachu u dětí byla vyhodnocena ve dvou dvojitě zaslepených, randomizovaných, placebem kontrolovaných hodnoceních. Primárním cílem hodnocení bylo vyhodnotit účinnost u alergické rinitidy v hodnocení MT-12 a vyhodnotit účinnost u alergického astmatu v hodnocení MT-11. Alergická rinitida: Děti ve věku 5-11 let Hodnocení MATIC (MT-12) Účinnost léčby přípravkem ACARIZAX 12 SQ-HDM u alergické rinitidy způsobené roztoči domácího prachu u dětí ve věku 5–11 let byla vyhodnocena ve dvojitě zaslepeném, randomizovaném, placebem kontrolovaném hodnocení (hodnocení MATIC (MT-12)). Hodnocení MATIC (MT-12) zahrnovalo 1 458 dětí (ve věku 5-11 let) se středně těžkou až těžkou alergickou rinitidou/rinokonjunktivitidou způsobenou roztoči domácího prachu (baseline mean total combined rhinitis score (TCRS) 18,3). Přibližně 40 % hodnocené populace hlásilo na začátku studie průvodní astma. Subjekty byly randomizovány do skupin užívajících 12 SQ-HDM nebo placebo denně po dobu přibližně jednoho roku a měly přístup ke standardní farmakoterapii rinitidy a konjunktivitidy. Primárním cílovým parametrem bylo průměrné denní celkové kombinované skóre rinitidy (average daily total combined rhinitis score – TCRS) hodnocené v průběhu posledních 8 týdnů léčby. Denní TCRS bylo součtem skóre denních symptomů rinitidy (daily symptoms score - DSS) a skóre denní medikace rinitidy (rhinitis daily medication score – DMS). V rámci skóre symptomů rinitidy se denně vyhodnocovaly 4 nasální symptomy (příznaky rýmy, ucpaný nos, kýchání, svědění nosu) na škále hodnot 0-3 (žádné, mírné, středně těžké, těžké symptomy), tj. rozsah stupnice byl 0-12. Skóre medikace rinitidy bylo součtem podaných nasálních kortikosteroidů (max. 8 bodů denně) a perorálních antihistaminik (max. 4 body denně), tj. rozsah: 0-12. Tedy TCRS škála hodnot byla: 0-24. Po roce léčby dávkou 12 SQ-HDM byl zjištěn absolutní rozdíl v upravených průměrech 0,97 (95% interval spolehlivosti [0,50;1,44]) a relativní rozdíl o 22 % (p<0,0001) v porovnání s placebem. Účinek léčby se může u jednotlivých pacientů lišit v závislosti na stavu jejich alergického onemocnění. Nástup klinického efektu byl pozorován po 8 týdnech léčby (p=0,01). Hodnocení MATIC: Časový vývoj celkového kombinovaného skóre rinitidy TCRS: celkové kombinované skóre rinitidy (příznaky + skóre léčby). TCRS měřené jako průměr v průběhu 2 týdnů hodnocení počínaje týdnem 8 a týdnem 16. Primárním cílovým parametrem bylo průměrné denní TCRS během posledních přibližně 8 týdnů léčby (týden ~44-52). Upravené střední hodnoty průměru TCRS v průběhu času s chybovými úsečkami pro rozdíl v upravených průměrech. Nepřekrývající se intervaly označují statisticky významný rozdíl mezi skupinami. Výsledky studieMATIC 12 SQ-HDM Placebo Účinek léčby Primární cílovýparametr n Skóre n Skóre Absolutnírozdíl b Relativnírozdíl c p-hodnota Celkové kombinované skóre rinitidy FAS a (upravený průměr) 693 3,44 706 4,41 0,97[0,50; 1,44] 22,0 % <0,0001 Odhad citlivosti 1 e 727 f 3,45 731 f 4,42 0,97[0,49; 1,44] 21,9 % <0,0001 Předdefinované klíčovésekundární cílové parametry n Skóre n Skóre Absolutní rozdíl b Relativní rozdíl c p-hodnota Skóre symptomů rinitidy FAS (upravený průměr) 693 1,50 706 1,92 0,43[0,23; 0,62] 22,2 % <0,0001 Skóre medikace rinitidy FAS (upravený průměr) 693 1,44 706 1,94 0,49[0,18; 0,80] 25,3 % 0,0016 Celkové kombinované skóre rinokonjuktivitidy FAS (upravený průměr) 693 4,01 706 5,16 1,15[0,58; 1,71] 22,2 <0,0001 Předdefinovanésekundární cílové parametry n Skóre n Skóre Absolutní rozdíl b Relativní rozdíl c p-hodnota Dotazník kvality života při rinokonjunktivitidě u dětí (PRQLQ) FAS (upravený průměr) 695 0,84 690 1,01 0,17[0,08; 0,25] 16,6 % <0.0001 Předdefinovanésekundární cílové parametry n Poměr n Poměr Odds ratio d [95% CI] p-hodnota Dny s exacerbací rinitidy FAS (odhad) 693 0,025 706 0,044 0,56 [0,42; 0,74] <0,0001 Dny s mírnou rinitidou FAS (odhad) 693 0,318 706 0,209 1,77 [1,27; 2,47] 0,0008 Předdefinovanéexplorativní cílové parametry n Poměr n Poměr Odds ratio d [95% CI] p-hodnota Dny bez symptomů rinitidy FAS (odhad) 693 0,200 706 0,116 1,90 [1,37; 2,66] 0,0002 n: počet subjektů s pozorováními přispívajícími k analýze. CI: interval spolehlivosti a FAS: celkový soubor analýzy. Veškeré dostupné údaje použité v maximálním rozsahu, tj. subjekty, které poskytly údaje během období vyhodnocování účinnosti. bAbsolutní rozdíl: placebo minus 12 SQ-HDM, 95% interval spolehlivosti. c Relativní rozdíl k placebu: placebo minus 12 SQ-HDM děleno placebem. dOdds ratio pro exacerbaci rinitidy, dny s mírnou rinitidou a dny bez symptomů rinitidy: 12 SQ-HDM versus placebo. Dny s exacerbací rinitidy (dny s DSS rinitidy 6 nebo 5 s jedním individuálním symptomem se skóre 3 (symptom, který je obtížné snášet; způsobuje narušení aktivit denního života a/nebo spánku)). eOdhad hodnocení klinického účinku: U subjektů, které přerušily léčbu z důvodu nedostatečné účinnosti nebo nežádoucích účinků souvisejících s léčbou, byly chybějící cílové parametry imputovány ze skupiny užívající placebo. V případě přerušení léčby z jiných důvodů byly chybějící cílové parametry imputovány z jejich vlastní léčené skupiny. fPro odhad citlivosti 1, n zahrnuje subjekty s imputovanými pozorováními. Analýza podskupin primárního cílového parametru (TCRS) podle stavu astmatu na začátku studie ukázala absolutní rozdíl v upravených průměrech 1,26 (95% interval spolehlivosti [0,46; 2,06]) u dětí s průvodním astmatem a 0,77 (95% interval spolehlivosti [0,19; 1,36]) u dětí bez průvodního astmatu. Souhrnná analýza TCRS v 5 hodnoceních fáze III u pacientů s alergickou rinitidou způsobenou roztoči domácího prachu léčených 12 SQ-HDM nebo placebem ukázala absolutní rozdíl v upravených průměrech 1,27 (95% interval spolehlivosti) [0,82; 1,72]) u pacientů s průvodním astmatem (n = 1 450) a 0,81 (95% interval spolehlivosti [0,49; 1,13]) u pacientů bez průvodního astmatu (n = 2 595). V prospěch placeba rozdíl s 95 % CI p-hodnota Absolutní Absolutní rozdíl v léčbě (95 % CI) V prospěch 12 SQ-HDM Východiskový stav astmy Bez astmatu S astmatem Hodnocení MATIC: Lesní graf (forest plot) rozdílu v léčbě u průměrného denního TCRS v podskupinách podle stavu astmatu na začátku studie – pozorovaný případ (FAS) CI = interval spolehlivosti, FAS = celkový soubor analýzy, n = počet subjektů s pozorováními přispívajícími k analýze, TCRS = celkové kombinované skóre rinitidy Předem stanovené analýzy cílových parametrů souvisejících s astmatem hodnotily denní skóre symptomů astmatu, užití SABA, dny bez nutnosti užití SABA a noční probouzení vyžadující užití SABA. Výsledky ukázaly početní rozdíly konzistentně ve prospěch 12 SQ-HDM oproti placebu pro všechny 4 parametry. Rozdíly byly statisticky významné u denního skóre symptomů astmatu (p=0,0259) a nočního probouzení vyžadujícího užití SABA (p=0,0279). Děti ve věku 5-17 let Hodnocení MAPIT (MT-11) Primárním cílem bylo prokázat účinnost přípravku ACARIZAX 12 SQ-HDM oproti placebu u dětí a dospívajících (5-17 let) s alergickým astmatem vyvolaným roztoči domácího prachu na základě klinicky relevantních exacerbací astmatu po nejméně 4 měsících léčby. Přípravek ACARIZAX 12 SQ-HDM byl podáván jako doplňková léčba k základní léčbě astmatu (nízká dávka ICS a dlouhodobě působící β2-agonisté [LABA] nebo vysoká/střední dávka ICS s nebo bez LABA). Hodnocená populace měla také klinickou anamnézu alergické rinitidy způsobené roztoči domácího prachu jakékoli závažnosti (celkové kombinované skóre rinitidy (TCRS) >0 na začátku studie; počáteční průměrné TCRS 9,0). Studie MT-11 nebyla navržena tak, aby posoudila klinický účinek u alergické rinitidy. Výsledky cílových parametrů rinitidy TCRS, DSS rinitidy a DMS rinitidy jsou uvedeny v tabulce níže. Výsledky studie MAPIT 12 SQ-HDM Placebo Účinek léčby Předdefinovanédodatečné sekundární cílové parametry a n Skóre n Skóre Absolutní rozdíl b Relativní rozdíl c p-hodnota d Celkové kombinované skóre rinitidy 0,30 FAS e (upravený průměr) 253 2,16 259 2,46 [-0,22; 12,1 % 0,2597 0,81] Skóre symptomů rinitidy 0,12 FAS (upravený průměr) 253 0,55 259 0,67 [-0,04; 18,2 % 0,1349 0,28] Skóre medikace rinitidy 0,12 FAS (upravený průměr) 253 1,27 259 1,40 [-0,24; 8,8 % 0,5071 0,48] FAS: celkový soubor analýzy. n: počet subjektů s pozorováními přispívajícími k analýze. a Cílové parametry rinitidy b Absolutní rozdíl: placebo minus 12 SQ-HDM, 95% interval spolehlivosti. c Relativní rozdíl k placebu: placebo minus 12 SQ-HDM děleno placebem. dp-hodnoty nebyly upraveny pro multiplicitu. Proto je třeba analýzy považovat za exploratorní. eVeškeré dostupné údaje použité v maximálním rozsahu, tj. subjekty, které poskytly údaje během období vyhodnocování účinnosti. Dospívající ve věku 12-17 let U dospívajících byla hodnocena účinnost léčby přípravkem ACARIZAX 12 SQ-HDM u alergické rinitidy způsobené roztoči domácího prachu ve dvou dvojitě zaslepených, randomizovaných, placebem kontrolovaných studiích (P001 a TO-203-3-2). V těchto studiích představovali dospívající část souboru subjektů. Studie P001 zahrnovala 189 dospívajících (z celkového počtu 1482 subjektů) se středně těžkou až těžkou alergickou rinitidou/rinokonjunktivitidou způsobenou roztoči domácího prachu, s astmatem nebo bez. Subjekty byly randomizovány do skupin užívající dávku 12 SQ-HDM nebo placebo denně po dobu přibližně jednoho roku a všichni měli volný přístup ke standardní farmakoterapii rinitidy. Primárním cílovým parametrem bylo průměrné denní celkové kombinované skóre rinitidy (TCRS) hodnocené během posledních 8 týdnů léčby. Po roce léčby dávkou 12 SQ-HDM byl u skupiny dospívajících zjištěn absolutní rozdíl v mediánech 1,0 (95 % interval spolehlivosti [0,1; 2,0]) a relativní rozdíl o 22 % (p=0,024) v porovnání s placebem. Studie TO-203-3-2 zahrnovala 278 dospívajících (z celkového počtu 851 randomizovaných subjektů) se středně těžkou až těžkou persistující alergickou rinitidou vyvolanou roztoči domácího prachu. Subjekty byly randomizovány do skupin užívající 12 SQ-HDM, 6 SQ-HDM nebo placebo denně po dobu přibližně jednoho roku a všichni měli volný přístup ke standardní farmakoterapii rinitidy. Primárním cílovým parametrem bylo průměrné denní celkové kombinované skóre rinitidy (TCRS) hodnocené během posledních 8 týdnů léčby. Na konci studie, po roční léčbě dávkou 12 SQ-HDM byl u skupiny dospívajících zjištěn absolutní rozdíl v mediánech 1,0 (95 % interval spolehlivosti [0,1; 1,9], p = 0,037) a a relativní rozdíl o 20 % v porovnání s placebem. Podskupiny dospívajících 12 SQ-HDM Placebo Účinek léčby Primární cílový parametr: TCRS N Skóre N Skóre Absolutní rozdíl Relativní rozdíl d p-hodnota P001 FAS (upravenýprůměr) 76 3,6 84 4,8 1,2 a [0,1; 2,3] 25 % < 0,05 FAS (medián) 76 3,3 84 4,3 1,0 b [0,1; 2,0] 22 % 0,024 TO-203-3-2 FAS (upravený průměr) 99 4,1 92 5,1 1,0 c [0,1; 1,9] 20 % 0,037 FAS (medián) 99 4,2 92 5,2 1,0 19 % - TCRS: celkové kombinované skóre rinitidy a: ANCOVA b: Hodgesov-Lehmannův odhad s 95 % intervaly spolehlivosti (primární analýza ve studii P001) c: Lineární model smíšených účinků (primární analýza ve studii TO-203-3-2) d: Relativní rozdíl oproti placebu: placebo minus 12 SQ-HDM vydělené placebem Alergické astma: Děti ve věku 5-17 let Hodnocení MAPIT (MT-11) zahrnovalo 533 dětí a dospívajících (5-17 let) s alergickým astmatem vyvolaným roztoči domácího prachu. Subjekty měly v anamnéze nedávné exacerbace astmatu, zatímco byly na preventivní antiastmatické medikaci (nízká dávka ICS a LABA nebo střední/vysoká dávka ICS s nebo bez LABA). Subjekty byly randomizovány k přibližně 24-30měsíční denní léčbě 12 SQ-HDM nebo placebem jako doplňkové léčbě k preventivní antiastmatické medikaci. Primární cílový parametr byla roční míra klinicky relevantních exacerbací astmatu vypočítaná jako počet exacerbací za rok na jeden subjekt během období vyhodnocování účinnosti. Upravený poměr četnosti (12 SQ-HDM děleno placebem) byl ve prospěch 12 SQ-HDM, ale nebyl zde statisticky významný rozdíl v účinku léčby mezi léčenými skupinami (poměr četnosti = 0,89, 95% CI [0,60; 1,31], p=0,54). U subjektů zahrnutých do hodnocení MAPIT (MT-11) byla míra exacerbace astmatu během hodnocení obecně nízká v obou léčených skupinách a během pandemie COVID-19 se snížila o přibližně 67 % ve srovnání s úrovní před pandemií COVID-19, což mohlo mít vliv na skutečnost, že nebylo možné zjistit statisticky významný rozdíl (informace o použití u dětí viz bod 4.2 ). Evropská agentura pro léčivé přípravky rozhodla o zproštění povinnosti předkládat výsledky studií s přípravkem ACARIZAX u dětí mladších 5 let s respirační alergií vyvolanou roztoči domácího prachu (léčba alergické rinitidy, léčba astmatu). Starší populace ACARIZAX není určen pro pacienty starší 65 let (viz bod 4.2 ). Existují omezené údaje o bezpečnosti a snášenlivosti u pacientů starších 65 let. Dlouhodobá léčba Mezinárodní doporučené postupy léčby zmiňují pro alergickou imunoterapii 3 roky trvající léčbu, aby bylo dosaženo modifikace onemocnění. K dispozici jsou údaje o účinnosti 18měsíční léčby s přípravkem ACARIZAX ze studie MITRA. Dlouhodobá účinnost nebyla stanovena.