Tyto informace slouží pouze ke vzdělávacím účelům. Nejsou lékařskou radou. Vždy konzultujte s kvalifikovaným lékařem.
ACTILYSE 1MG/ML Prášek a rozpouštědlo pro injekční/infuzní roztok — Popis, Dávkování, Vedlejší účinky | PillsCard
OTC
ACTILYSE 1MG/ML Prášek a rozpouštědlo pro injekční/infuzní roztok
INN: ALTEPLASI
Dostupné v:
🇨🇿🇬🇧🇫🇷🇸🇰🇹🇷
Forma
—
Dávkování
—
Způsob podání
—
Skladování
—
O přípravku
ATC kód
B01AD02
User Reviews
Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
Zdroj
AIFA
Farmakoterapeutická skupina: Antitrombotika, ATC kód: B01AD02 Mechanismus účinku
Léčivá látka přípravku Actilyse je alteplasa, což je rekombinantní lidský tkáňový aktivátor plazminogenu, glykoprotein, který aktivuje plazminogen přímo na plazmin. Při nitrožilním podání zůstává v krevním oběhu alteplasa relativně inaktivní. Po její vazbě na fibrin je však aktivována, indukuje konverzi plazminogenu na plazmin, mající za následek rozpuštění fibrinové sraženiny.
Farmakodynamické účinky
Vzhledem ke své relativní specificitě k fibrinu vede alteplasa v dávce 100 mg k mírnému poklesu hladin cirkulujícího fibrinogenu asi na 60 % původních hodnot po 4 hodinách. Tento účinek je reverzibilní, takže po 24 hodinách je hladina fibrinogenu asi 80%. Plazminogen a alfa-2-antiplazmin se snižují asi na 20 %, resp. 35 %, po 4 hodinách a opět vzrůstají na více než 80 % po 24 hodinách. Výrazný a dlouhodobý pokles hladin cirkulujícího fibrinogenu je patrný pouze u minima pacientů.
Klinická účinnost a bezpečnost
Ve studii, která zahrnovala více než 40 000 pacientů s akutním infarktem myokardu (GUSTO), vedlo
podávání 100 mg alteplasy během 90 minut se současným podáním infuze heparinu intravenózně k nižší mortalitě po 30 dnech (6,3 %) v porovnání s podáním 1,5 milionu IU streptokinázy během 60 minut spolu s heparinem podaným subkutánně nebo intravenózně (7,3 %). Alteplasou léčení
pacienti vykazovali vyšší frekvenci průchodnosti cév se vztahem k infarktu po 60 a 90 minutách po trombolýze oproti pacientům léčeným streptokinázou. Po 180 minutách a déle nebyly zaznamenány žádné rozdíly v průchodnosti cév.
30-denní mortalita se snížila v porovnání s pacienty, kteří nepodstoupili trombolytickou léčbu.
Uvolňování alfa-hydroxybutyrát-dehydrogenázy (HBDH) se snížilo. Globální systolická funkce komor stejně jako regionální porucha kinetiky komor byly méně narušeny při srovnání s pacienty, kteří nepodstoupili trombolytickou léčbu.
Akutní infarkt myokardu
Placebem kontrolovaná studie s podáním 100 mg alteplasy během 3 hodin (LATE) ukázala snížení
30-denní mortality ve srovnání s placebem u pacientů léčených během 6-12 hodin od vzniku příznaků. V případech, kdy jsou příznaky infarktu myokardu jasně vyjádřeny, může být stále ještě přínosná i léčba zahájená až za 24 hodin od vzniku příznaků.
Akutní masivní plicní embolie
U pacientů s akutní masivní plicní embolií s hemodynamickou nestabilitou vede trombolytická léčba přípravkem Actilyse k rychlému zmenšení velikosti trombu a ke snížení tlaku v arteria pulmonalis. Údaje týkající se mortality nejsou dostupné.
Pacienti s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou
Ve dvou studiích v USA (NINDS A/B) měl významně vyšší podíl pacientů příznivý výstup při podávání alteplasy ve srovnání s placebem (žádná nebo minimální invalidita). Tato zjištění byla potvrzena ve studii ECASS III (viz odstavec níže), poté, co mezitím dvě evropské studie a další studie v USA selhaly při poskytnutí příslušného důkazu při nastaveních, která v podstatě nevyhovují aktuální informaci o přípravku v EU.
Studie ECASS III byla placebem kontrolovaná dvojitě zaslepená studie provedená v Evropě
u pacientů s akutní cévní mozkovou příhodou v časovém okně 3 až 4,5 hodiny. Léčebné podání ve studii ECASS III bylo v souladu s evropským souhrnem údajů o přípravku (SmPC) přípravku Actilyse pokud jde o jeho indikaci u cévní mozkové příhody s výjimkou horního limitu času léčebného okna, tj. 4,5 hodiny. Primárním cílem byla invalidita za 90 dní rozdělená do dvou skupin - na skupinu
s příznivým výstupem (na upravené stupnici Rankin [mRS] stupeň 0 až 1) a na skupinu s nepříznivým výstupem (mRS stupeň 2 až 6). Celkem bylo randomizováno 821 pacientů
(418 alteplasa/403 placebo). Více pacientů dosáhlo příznivého výstupu s alteplasou (52,4 %) oproti placebu (45,2 %; poměr šancí (OR = odds ratio) 1,34; 95% interval spolehlivosti (CI) 1,02 – 1,76; p=0,038). Výskyt jakéhokoli intrakraniálního krvácení/symptomatického intrakraniálního krvácení byl vyšší u alteplasy oproti placebu (jakékoli intrakraniální krvácení 27,0 % proti 17,6 %, p=0,0012; symptomatické intrakraniální krvácení podle definice studie ECASS III 2,4 % oproti 0,2 %, p=0,008). Mortalita byla nízká a nelišila se významně mezi alteplasou (7,7 %) a placebem (8,4 %; p=0,681).
Výsledky podskupin studie ECASS III potvrzují, že delší čas od vzniku cévní mozkové příhody do zahájení léčby (OTT) je spojen s narůstajícím rizikem mortality a symptomatického intrakraniálního krvácení. Výsledky studie ECASS III ukazují pozitivní čistý klinický přínos přípravku Actilyse během časového okna 3 až 4,5 hodiny, zatímco složené údaje demonstrují, že čistý klinický přínos přestává být pro alteplasu příznivý v časovém okně delším než 4,5 hodiny.
Bezpečnost a účinnost léčby přípravkem Actilyse u akutní ischemické cévní mozkové příhody až do
4,5 hodiny času od vzniku cévní mozkové příhody do zahájení léčby (OTT) byl hodnocen
v pokračujícím registru (SITS-ISTR: The Safe Implementation of Thrombolysis in Stroke registry = Bezpečné provedení trombolýzy v registru cévních mozkových příhod). V této observační studii byly srovnávány výstupní údaje o bezpečnosti 21 566 pacientů léčených v časovém okně 0 až 3 hodiny
s údaji 2376 pacientů léčenými mezi 3 a 4,5 hodinami po začátku akutní ischemické cévní mozkové příhody. Bylo zjištěno, že výskyt symptomatického intrakraniálního krvácení (podle definice
SITS-MOST), je vyšší v časovém okně od 3 do 4,5 hodiny (2,2 %) ve srovnání s časovým oknem do 3 hodin (1,7 %). Frekvence mortality za 3 měsíce byly podobné při srovnání časového okna 3 až
4,5 hodiny (12,0 %) s časovým oknem 0 až 3,0 hodiny (12,3 %), s poměrem šancí (OR) bez adjustace 0,97 (95% CI: 0,84-1,13, p=0,70), a poměrem šancí (OR) po adjustaci 1,26 (95% CI: 1,07-1,49, p=0,005). Observační údaje SITS podporují důkaz z klinické studie, že čas od vzniku cévní mozkové příhody do zahájení léčby (OTT) je při léčbě akutní cévní mozkové příhody alteplasou důležitým faktorem předurčujícím výstup.
Starší pacienti (> 80 let)
Adjustované metaanalýzy individuálních dat pacientů celkem od 6756 pacientů včetně pacientů ve věku > 80 let z devíti randomizovaných studií srovnávajících alteplasu s placebem nebo otevřenou kontrolou byly použity ke zhodnocení přínosu a rizika alteplasy u pacientů ve věku > 80 let.
Pravděpodobnost příznivého výsledku po cévní mozkové příhodě (mRS 0 - 1 v den 90/180) byla zvýšena a byla spojena s větším přínosem při časnější léčbě ve všech věkových skupinách (hodnota p pro interakci 0,0203) a byla nezávislá na věku.
Efekt léčby alteplasou byl podobný u pacientů ve věku 80 let nebo mladších (průměrné zdržení léčby 4,1 hodiny: příznivého výsledku po cévní mozkové příhodě v den 90/180 dosáhlo 990/2512 (39 %)
u léčených alteplasou oproti 853/2515 (34 %) u kontrol; poměr šancí OR 1,25; 95% CI 1,10 – 1,42) a u pacientů starších než 80 let (průměrné zdržení léčby 3,7 hodiny: příznivého výsledku po cévní mozkové příhodě v den 90/180 dosáhlo 155/879 (18 %) u léčených alteplasou oproti 112/850 (13 %) u kontrol; poměr šancí OR 1,56; 95% CI 1,17 – 2,08).
U pacientů starších než 80 let léčených alteplasou do 3 hodin bylo dosaženo příznivého výsledku po cévní mozkové příhodě u 55/302 (18,2 %) oproti 30/264 (11,4 %) u kontrol (poměr šancí OR 1,86; 95% CI 1,11 – 3,13), u těch, kteří dostali alteplasu za 3 – 4,5 hodiny bylo dosaženo příznivého výsledku po cévní mozkové příhodě u 58/342 (17,0 %) oproti 50/364 (13,7 %) u kontrol (poměr šancí OR 1,36; 95% CI 0,87 – 2,14).
Parenchymální krvácení typu 2 během 7 dní nastalo u 231 (6,8 %) z 3391 pacientů léčených alteplasou
oproti 44 (1,3 %) z 3365 kontrol (poměr šancí OR 5,55; 95% CI 4,01 – 7,70).
Fatální parenchymální krvácení typu 2 během 7 dní se vyskytlo u 91 (2,7 %) pacientů léčených
alteplasou oproti 13 (0,4 %) u kontrol (poměr šancí OR 7,14; 95% CI 3,98 – 12,79).
U pacientů starších než 80 let léčených alteplasou se fatální intrakraniální krvácení během 7 dní
objevilo u 32/879 (3,6 %) oproti 4/850 (0,5 %) u kontrol (poměr šancí OR 7,95; 95% CI 2,79 - 22,60).
Z celkem 8658 pacientů ve věku > 80 let léčených během časového intervalu < 4,5 hodiny od nástupu příznaků cévní mozkové příhody z registru SITS-ISTR byly údaje 2157 pacientů léčených v časovém intervalu > 3 až 4,5 hodiny od nástupu příznaků cévní mozkové příhody srovnáno s údaji
6501 pacientů léčených v časovém intervalu < 3 hodiny.
Tříměsíční funkční nezávislost (mRS skóre 0 - 2) byla 36 % oproti 37 % (adjustovaný poměr šancí OR 0,79; 95% CI 0,68 – 0,92), mortalita byla 29,0 % oproti 29,6 % (adjustovaný poměr šancí OR 1,10; 95% CI 0,95 – 1,28), a sICH (podle definice SITS-MOST) nastalo u 2,7 % oproti 1,6 % (adjustovaný poměr šancí OR 1,62; 95% CI 1,12 – 2,34).
Pediatrická populace
Observační nerandomizovaná a nekomparativní data týkající se pacientů s cévní mozkovou příhodou ve věku 16-17 let s potvrzenou léčbou alteplasou byly získány z registru SITS-ISTR (Safe Implementation of Treatments in Stroke - International Stroke Thrombolysis Register = Bezpečná implementace léčby u mozkové příhody – Mezinárodní registr trombolýz u mozkové příhody, nezávislý mezinárodní registr). Mezi rokem 2003 a koncem roku 2017 bylo v registru SITS shromážděno celkem 25 pediatrických pacientů ve věkové skupině 16 -17 let s potvrzeným podáním alteplasy. Medián dávky alteplasy použité v této věkové skupině byl 0,9 mg/kg (rozsah:
0,83 - 0,99 mg/kg). U 23 z 25 pacientů byla zahájena léčba do 4,5 hodiny od nástupu příznaků cévní mozkové příhody (19krát do 3 hodin; 4krát mezi 3 - 4,5 hodinami; 1krát po 5 – 5,5 hodinách;
v 1 případě nebylo hlášeno). Hmotnost pacientů se pohybovala v rozsahu 56 – 90 kg. Většina pacientů měla středně těžkou nebo středně těžkou až těžkou cévní mozkovou příhodu, při počátečním vyšetření byl medián skóre NIHSS 9,0 (s rozsahem 1 - 30).
Skóre mRS 90. den po mozkové příhodě bylo k dispozici u 21 z 25 pacientů. 90. den mělo 14 z 21 pacientů skóre mRS 0 - 1 (žádné příznaky nebo žádná významná invalidita), 5 dalších pacientů mělo skóre mRS = 2 (lehká invalidita). To znamená, že u 19 z 21 pacientů (přes 90 %) byl výsledek po
90 dnech podle skóre mRS příznivý. U zbývajících 2 pacientů byla ohlášena jako výsledek buď středně těžká invalidita (mRS = 4; n = 1), nebo smrt (mRS = 6) během 7 dní (n = 1).
U čtyř pacientů nebylo skóre mRS po 90 dnech hlášeno. Poslední dostupná informace ukázala, že 2 ze 4 pacientů měli 7. den skóre mRS 2, a u 2 ze 4 pacientů bylo hlášeno jasné celkové zlepšení 7. den.
Bezpečnostní údaje týkající se nežádoucích příhod krvácení a edému byly v registru též k dispozici. Žádný z 25 pacientů ve věkové kategorii 16 - 17 let neměl symptomatické intracerebrální krvácení (sICH, ICH s typem krvácení PH2). V 5 případech se po léčbě alteplasou vyvinul edému mozku. 4 z 5 pacientů s edémem mozku mělo 90. den nahlášeno skóre mRS mezi 0 a 2, nebo vykázalo 7. den po léčbě celkové zlepšení. U jednoho pacienta bylo 90. den hlášeno skóre mRS = 4 (středně těžká invalidita). Žádný případ neskončil fatálně.
Souhrnně bylo do registru SITS nahlášeno 25 případů pacientů ve věku 16 až 17 let s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou, u kterých byla podána alteplasa podle doporučení pro dospělé pacienty. Ačkoliv malý rozsah vzorku znemožňuje statistickou analýzu, celkové výsledky ukazují pozitivní trend při dávkách odpovídajících dávkám u dospělých pacientů, které byly použity
u pacientů v této věkové kategorii. Nezdá se, že by údaje ukazovaly na zvýšení rizika symptomatického intracerebrálního krvácení nebo edému ve srovnání s dospělými pacienty.
⚠️ Upozornění
Dohledatelnost
Ke zlepšení dohledatelnosti biologických léčivých přípravků je zapotřebí zřetelně zaznamenat název
a číslo šarže podaného léčivého přípravku.
V souladu se zamýšleným použitím je třeba pečlivě zvolit vhodnou velikost balení přípravku Actilyse.
Trombolytická/fibrinolytická léčba vyžaduje patřičnou monitoraci. Přípravek Actilyse by měl být podáván pouze lékaři, kteří byli vyškoleni a mají zkušenosti s trombolytickou léčbou a s vybavením potřebným k monitoraci. Je doporučeno, aby při podávání Actilyse bylo vždy k dispozici standardní resuscitační vybavení a léky.
Hypersenzitivita
Imunitně zprostředkované hypersenzitivní reakce spojené s podáváním Actilyse mohou být způsobeny léčivou látkou alteplasa nebo kteroukoli pomocnou látkou. Po léčbě nebyla pozorována žádná trvalá tvorba protilátek proti molekule rekombinantního humánního tkáňového aktivátoru plazminogenu.
Neexistuje žádná systémová zkušenost s opakovaným podáváním Actilyse.
Existuje také riziko hypersenzitivních reakcí zprostředkovaných neimunologickým mechanismem.
Angioedém představuje nejčastější hypersenzitivní reakci hlášenou u přípravku Actilyse. Toto riziko může být zvýšeno v indikaci akutní ischemické cévní mozkové příhody a/nebo při současné léčbě ACE inhibitory (viz bod
4.5
). Pacienti léčení v jakékoli schválené indikaci musí být monitorováni z hlediska výskytu angioedému během infuze a po dobu až 24 hodin po infuzi.
Pokud se vyskytne závažná hypersenzitivní reakce (např. angioedém), infuze musí být přerušena a
musí být okamžitě zahájena vhodná léčba. Ta může zahrnovat intubaci.
Krvácení
Nejčastější komplikací, která vzniká během léčby přípravkem Actilyse, je krvácení. Současné podávání dalších léčivých látek, které ovlivňují koagulaci a funkci trombocytů může přispívat ke vzniku krvácení. Vzhledem k tomu, že během léčby přípravkem Actilyse dochází k rozpouštění fibrinu, může dojít ke krvácení v místech nedávných vpichů či punkcí. Proto je při trombolytické léčbě potřeba věnovat zvýšenou pozornost všem možným místům krvácení (včetně míst, kde byl zaveden
katetr, kde proběhla incize k punkci arterie nebo žíly, nebo místům vpichu jehly). Během léčby přípravkem Actilyse je třeba vyhnout se použití rigidních katetrů, intramuskulárním injekcím a všem zbytečným manipulacím s pacientem.
V případě nebezpečného krvácení, zejména do mozku, musí být fibrinolytikum vysazeno a současné podávání heparinu okamžitě ukončeno. Vzhledem ke krátkému poločasu a minimálnímu účinku na systémové koagulační faktory se ale obecně nevyžaduje náhrada koagulačních faktorů. Krvácení lze ve většině případů léčit vysazením trombolytik a antikoagulačních přípravků, náhradou objemu a manuálním stlačením problémové cévy. U pacientů, kteří dostali během 4 hodin před začátkem krvácení heparin, by měl být zvážen protamin. U malého počtu pacientů, u kterých nebudou tato konzervativní opatření účinná, lze indikovat uvážlivé použití transfuzních produktů. Doporučuje se zvážit transfuzi kryoprecipitátu, čerstvě zmražené plazmy a krevních destiček; po každém podání má následovat kontrolní klinické a laboratorní vyšetření. V případě infuze kryoprecipitátu je žádoucí cílová koncentrace fibrinogenu 1 g/l. Poslední možnost představují antifibrinolytika.
Nebezpečí nitrolebního krvácení je zvýšeno u starších osob, tudíž je nutno u těchto pacientů pečlivě zhodnotit terapeutický prospěch ve srovnání s možným rizikem.
Obdobně jako při podávání jiných trombolytik vyžaduje očekávaný terapeutický prospěch ve srovnání s možným rizikem pečlivé zhodnocení zejména v případech:
nedávná menší traumata jako biopsie, punkce větších cév, nitrosvalové injekce, srdeční masáže při resuscitaci
okolnosti vedoucí ke zvýšenému riziku krvácení, které nejsou uvedeny v bodě 4.3.
Pacienti užívající perorální antikoagulační léčbu:
Použití Actilyse lze zvážit tehdy, když dávkování nebo doba od posledního podání antikoagulační léčby činí reziduální účinnost nepravděpodobnou, což potvrdí vhodné testy antikoagulační aktivity pro daný přípravek či přípravky, kterých se to týká, které neprokážou žádný klinicky významný vliv na koagulační systém (například pro antagonisty vitamínu K je INR ≤ 1,3, nebo jiné odpovídající testy u dalších perorálních antikoagulačních látek jsou v příslušných horních hranicích normy).
Pediatrická populace
V současné době není dostatek zkušeností s podáváním přípravku Actilyse u dětí a dospívajících. Jestliže je podání přípravku Actilyse zvažováno pro léčbu akutní ischemické cévní mozkové příhody u pečlivě vybraných případů dospívajících ve věku ≥ 16 let, je nutno opatrně a na individuální bázi zvažovat přínos oproti rizikům, a odpovídajícím způsobem přínos a rizika prodiskutovat s pacientem a s jeho rodiči či zákonnými zástupci. Dospívající ve věku ≥ 16 let je třeba léčit podle schválených pokynů platných pro dospělé pacienty, a to po vyšetření vhodnými zobrazovacími metodami, které vyloučí stavy imitující mozkovou příhodu, a potvrdí tepennou okluzi odpovídající neurologickému deficitu (viz bod
5.1
).
Další zvláštní upozornění a opatření u akutního infarktu myokardu a akutní masivní plicní embolie: Nesmí se podávat dávky převyšující 100 mg alteplasy, protože mohou být spojeny se zvýšeným výskytem intrakraniálního krvácení. Proto musí být věnována zvláštní péče k zajištění, aby byla dávka alteplasy podána v infuzi tak, jak je předepsáno v bodě 4.2.
Očekávaný terapeutický přínos má být zvláště opatrně zvažován proti možnému riziku, a to zejména u pacientů se systolickým krevním tlakem > 160 mm Hg (viz bod
4.3
) a v pokročilém věku, což může zvyšovat riziko intracerebrálního krvácení. Vzhledem k tomu, že terapeutický přínos je u starších pacientů také pozitivní, má být hodnocení rizika a přínosu velmi pečlivé.
Antagonisté GPIIb/IIIa:
Současné podávání antagonistů GPIIb/IIIa zvyšuje riziko krvácení. Další zvláštní upozornění a opatření u akutního infarktu myokardu
Arytmie:
Koronární trombolýza může vést k arytmii spojené s reperfúzí.
Reperfúzní arytmie mohou vést k srdeční zástavě, mohou být život ohrožující, a mohou vyžadovat použití konvenční antiarytmické léčby.
Tromboembolie:
Použití trombolytik může zvýšit riziko tromboembolických příhod u pacientů s výskytem trombů
v levostranných srdečních oddílech, např. při mitrální stenóze nebo fibrilaci síní. Další zvláštní upozornění a opatření u akutní ischemické CMP:
Zvláštní upozornění pro použití:
Léčba musí být prováděna pouze pod dohledem lékaře, který byl vyškolen a má zkušenosti
v neurovaskulární péči. Vhodnou možností ověření správnosti indikované léčby může být dálková
diagnostika (viz bod
4.1
).
Zvláštní upozornění / podmínky v případech se sníženým poměrem přínos/riziko:
Intracerebrální krvácení představuje hlavní nežádoucí účinek při léčbě akutní ischemické cévní mozkové příhody (až u 15 % pacientů, bez jakéhokoliv nárůstu celkové mortality a bez významného zvýšení celkové kombinované mortality a těžké invalidity, tj. se skóre 5 až 6 na modifikované stupnici dle Rankina [mRS]).
Ve srovnání s ostatními indikacemi mají pacienti s CMP léčení přípravkem Actilyse značně zvýšené riziko intrakraniálního krvácení, protože krvácení se vyskytuje převážně v infarzované oblasti. Toto platí zejména v následujících případech:
všechny situace, které jsou zmíněny v bodě 4.3 a obecně všechny stavy s vysokým rizikem krvácení
s nárůstem času od nástupu příznaků cévní mozkové příhody do zahájení léčby klesá čistý klinický přínos léčby. Proto se nesmí podávání přípravku Actilyse odkládat.
u pacientů předem léčených kyselinou acetylsalicylovou může existovat vyšší riziko
intracerebrálního krvácení, zvláště pokud je v léčbě přípravkem Actilyse časová prodleva.
Ve srovnání s mladšími pacienty mohou mít pacienti v pokročilém věku (nad 80 let) poněkud slabší výsledky nezávisle na léčbě. Mají také s vyšší pravděpodobností těžší cévní mozkové příhody, které jsou spojeny s vyšším absolutním rizikem intracerebrálního krvácení při podání trombolytické léčby ve srovnání s méně těžkými cévními mozkovými příhodami léčenými trombolýzou nebo ve srovnání s pacienty bez trombolýzy. Ačkoliv dostupné údaje ukazují, že
u pacientů ve věku nad 80 let je čistý přínos Actilyse menší ve srovnání s mladšími pacienty, lze Actilyse u pacientů ve věku nad 80 let podat na základě individuálního posouzení poměru přínosu a rizika (viz bod
5.1
). Pacienti v pokročilém věku musí být k léčbě vybíráni velmi pečlivě - je třeba zvažovat jejich celkový zdravotní stav i stav neurologický.
Terapeutický přínos je snížen u pacientů s předchozí CMP (viz také bod
4.3
) nebo se známým nekontrolovaným diabetem, tudíž poměr mezi terapeutickým přínosem a možným rizikem je méně příznivý, avšak přesto je pro tyto pacienty pozitivní.
U pacientů s velmi mírnou CMP riziko převažuje očekávaný přínos (viz bod
4.3
).
Pacienti s velmi těžkou CMP mají vyšší riziko intracerebrálního krvácení a úmrtí a neměli by být léčeni (viz bod
4.3
).
U pacientů s rozsáhlými infarktovými ložisky je vyšší riziko nepřesvědčivého výsledku včetně závažného krvácení a úmrtí. U takových pacientů by měl být pečlivě zvážen poměr mezi přínosem a možným rizikem.
U pacientů s CMP pravděpodobnost dobrých výsledků klesá s nárůstem času od vzniku příznaků do zahájení léčby, se zvyšujícím se věkem, vyšší tíží CMP a zvýšenou hladinou krevní glukózy při příjmu, zatímco pravděpodobnost těžké invalidity a úmrtí nebo symptomatického intrakraniálního krvácení se zvyšuje nezávisle na léčbě.
Léčba nesmí být zahájena později než za 4,5 hodiny od vzniku příznaků, a to z důvodu nepříznivého poměru přínosu a rizika zejména na základě následujících skutečností:
pozitivní účinky léčby se s nárůstem času snižují
zejména u pacientů s předchozí léčbou kyselinou acetylsalicylovou se míra mortality zvyšuje
zvyšuje se riziko symptomatického krvácení
Monitorování krevního tlaku:
Monitorování krevního tlaku (TK) během léčebné aplikace a až 24 hodin dále poté se zdá být oprávněné; intravenózní antihypertenzní léčba je také doporučena pro systolický TK > 180 mm Hg nebo diastolický TK > 105 mm Hg.
Další zvláštní upozornění:
Reperfuze ischemické oblasti může vyvolat otok mozku v infarzované zóně.
Pro zvýšené riziko krvácení by léčba inhibitory agregace krevních destiček neměla být zahájena během prvních 24 hodin následujících po trombolytické léčbě s alteplasou.