Reviews reflect personal experiences and are not medical advice. Always consult your doctor.
C08CA13
Zdroj
AIFA
Farmakoterapeutická skupina: blokátory kalciových kanálů, dihydropyridinové deriváty ATC kód: C08CA13
Mechanismus účinku
Lerkanidipin je kalciový blokátor ze skupiny dihydropyridinů, jehož účinek spočívá v inhibici transmembránového vstupu vápníku do buněk srdeční a hladké svaloviny. Mechanismus jeho antihypertenzního účinku je podmíněn přímým relaxačním účinkem na hladkou svalovinu cév, čímž dochází ke snížení celkové periferní rezistence.
Farmakodynamické účinky
Navzdory svému krátkému farmakokinetickému poločasu v plazmě má lerkanidipin prodlouženou antihypertenzní aktivitu kvůli svému vysokému membránovému rozdělovacímu koeficientu a díky své vysoké vaskulární selektivitě nemá negativní inotropní účinky.
Vzhledem k tomu, že vazodilatace navozená lerkanidipinem nastupuje postupně, byla hypotenze s reflexní tachykardií pozorována u pacientů s hypertenzí pouze vzácně.
Antihypertenzní účinek lerkanidipinu je podobně jako u ostatních asymetrických 1,4-dihydropyridinů podmíněn hlavně jeho (S)-enantiomerem.
Klinická účinnost a bezpečnost
Klinická účinnost a bezpečnost lerkanidipinu v dávce 10-20 mg jednou denně byla hodnocena ve
dvojitě zaslepených placebem kontrolovaných klinických studiích (u 1200 pacientů užívajících
lerkanidipin a 603 pacientů, kteří dostávali placebo) a u léčených a nekontrolovaných dlouhodobých klinických studiích na celkem 3676 hypertenzních pacientech.
Většina klinických studií byla provedena u pacientů s mírnou až středně závažnou esenciální hypertenzí (včetně starších a diabetických pacientů), kteří dostávali samotný lerkanidipin nebo v kombinaci s ACE-I, diuretiky nebo beta-blokátory.
Kromě klinických studií provedených k průkazu terapeutických indikací byla provedena ještě další malá nekontrolovaná, avšak randomizovaná, studie pacientů se závažnou hypertenzí (průměr + směrodatná odchylka diastolického krevního tlaku 114,5+3,7 mmHg), která prokázala normalizaci krevního tlaku u 40 % z 25 pacientů léčených 20 mg lerkanidipinu v jedné denní dávce a u 56 % z 25 pacientů léčených 10 mg lerkanidipinu ve dvou denních dávkách. V další, dvojitě zaslepené, randomizované studii
kontrolované placebem provedené u pacientů s izolovanou systolickou hypertenzí byl lerkanidipin účinný ve snížení systolického krevního tlaku z průměrné výchozí hodnoty 172,6+5,6 mmHg na 140,2+8,7 mmHg.
Pediatrická populace
V pediatrické populaci nebyla provedena žádná klinická studie.
⚠️ Upozornění
Sick sinus syndrom
Lerkanidipin má být podáván s opatrností u pacientů se sick sinus syndromem (bez kardiostimulátoru).
Dysfunkce levé komory
Ačkoliv kontrolované studie hemodynamiky nezjistily žádné poškození funkce komor, je také třeba
postupovat s opatrností u pacientů s dysfunkcí levé komory.
Ischemická choroba srdeční
Předpokládá se, že některé krátkodobě působící dihydropyridiny mohou zvyšovat kardiovaskulární riziko u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. I když lerkanidipin působí dlouhodobě, u těchto pacientů je třeba postupovat opatrně.
Některé dihydropyridiny mohou ve vzácných případech vyvolat bolest na hrudi nebo anginu pectoris. Velmi vzácně se u pacientů, kteří již mají anginu pectoris, mohou tyto příhody objevovat častěji, mohou trvat déle nebo mohou být závažnější. V ojedinělých případech se může objevit infarkt myokardu (viz bod
4.8
).
Porucha funkce ledvin nebo jater
Zvláštní pozornost je třeba věnovat zahájení léčby u pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin nebo jater. I když obvyklá doporučená dávka 10 mg denně je snášena pacienty dobře, zvyšování na 20 mg denně vyžaduje opatrnost.
U pacientů s lehkou poruchou funkce jater může dojít k zesílení antihypertenzního účinku, a je proto třeba zvážit úpravu dávkování.
Lerkanidipin-hydrochlorid je kontraindikován u pacientů s těžkou poruchou funkce jater nebo poruchou funkce ledvin (GFR <30 mg/min), včetně pacientů podstupujících hemodialýzu (viz body
4.2
a
4.3
).
Peritoneální dialýza
Lerkanidipin je spojován s vývojem peritoneálního kalného výtoku u pacientů s peritoneální dialýzou.
Zákal je způsoben zvýšenou koncentrací triglyceridů v peritoneálním výtoku. Zatímco mechanismus
není znám, zákal má tendenci odeznít brzy po vysazení lerkanidipinu. Jedná se o důležitou asociaci, jak
lze rozpoznat peritoneální kalný výtok, který může být mylně zaměňován za infekční peritonitidu
s následnou zbytečnou hospitalizací a empirickým podáváním antibiotik.
Induktory CYP3A4
Induktory CYP3A4, jako jsou antikonvulziva (např. fenytoin, karbamazepin) a rifampicin, mohou snižovat plazmatickou hladinu lerkanidipinu, a proto může být účinnost lerkanidipinu nižší, než se předpokládá (viz bod
4.5
).
Alkohol
Je třeba se vyhnout konzumaci alkoholu, protože alkohol může zesílit účinek vasodilatačních antihypertenziv (viz bod
4.5
).
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné potahované tabletě, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost lerkanidipinu nebyla u dětí a dospívajících prokázána.