XYDALBA 500MG Prášek pro koncentrát pro infuzní roztok

Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, glykopeptidová antibiotika, ATC kód: J01XA04. Mechanismus účinku Dalbavancin je baktericidní lipoglykopeptid. Jeho mechanismus účinku u citlivých kmenů grampozitivních bakterií spočívá v přerušení syntézy buněčné stěny navázáním se na terminální D-alanyl-D-alanin kmenového peptidu v peptidoglykanu stěny vznikající buňky, čímž se zamezí vzniku křížové vazby (transpeptidaci a transglykosylaci) podjednotek disacharidů a dojde k odumření bakteriální buňky. Mechanismus rezistence Všechny gramnegativní bakterie jsou na dalbavancin přirozeně rezistentní. Rezistence na dalbavancin v případě bakterií Staphylococcus spp.‍​‍‍‍​‍‍‍‍‍‍‍‍​‍ a Enterococcus spp. je umožněna rezistencí VanA, genotypem, u kterého dochází k modifikaci cílového peptidu ve stěně vznikající buňky. Na základě studií in vitro není aktivita dalbavancinu ovlivněna jinými třídami genů rezistence na vankomycin. MIC (minimální inhibiční koncentrace) dalbavancinu jsou vyšší u stafylokoků intermediárně rezistentních na vankomycin (VISA) než u kmenů plně citlivých na vankomycin. Vzhledem k tomu, že izoláty s vyššími MIC dalbavancinu představují stabilní fenotypy a současně vykazují rezistenci na ostatní glykopeptidy, spočívá pravděpodobný mechanismus ve zvýšení počtu glykopeptidových cílů ve vznikajícím peptidoglykanu. Zkřížená rezistence mezi dalbavancinem a jinými třídami antibiotik nebyla ve studiích in vitro prokázána. Rezistence na methicilin nemá na působení dalbavancinu žádný vliv. Interakce s jinými antibakteriálními látkami Při studiích in vitro, které byly provedeny na 12 druzích gramnegativních patogenů (viz bod 4.5 ), nebyl zjištěn antagonismus mezi dalbavancinem a jinými běžně používanými antibiotiky (tj. cefepimem, ceftazidimem, ceftriaxonem, imipenemem, meropenemem, amikacinem, aztreonamem, ciprofloxacinem, piperacilinem/tazobaktamem a trimethoprimem/sulfamethoxazolem). Hraniční hodnoty testování citlivosti European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing (EUCAST) stanovil pro testování citlivosti tato kritéria interpretace minimální inhibiční koncentrace (MIC) dalbavancinu: https://www.ema.europa.eu/documents/other/minimum-inhibitory-concentration-mic-breakpoints_en.xlsx. Vztah FK/FD Baktericidní aktivita proti stafylokokům v podmínkách in vitro je závislá na čase při koncentracích dalbavancinu v séru podobných těm, jichž se dosahuje při podávání doporučených dávek u člověka. V podmínkách in vivo byl zkoumán vztah FK/FD dalbavancinu u bakterií S. aureus pomocí neutropenického modelu zvířecí infekce. Tento model prokázal, že antibakteriální aktivita dalbavancinu zřejmě nejlépe koreluje s poměrem plochy pod křivkou plazmatické koncentrace nevázané látky v čase k minimální inhibiční koncentraci (fAUC/MIC). Klinická účinnost proti konkrétním patogenům Při klinických studiích byla prokázána účinnost proti patogenům způsobujícím onemocnění ABSSSI, které byly v podmínkách in vitro citlivé na dalbavancin: Staphylococcus aureus, Streptococcus pyogenes, Streptococcus agalactiae, Streptococcus dysgalactiae, skupina bakterií Streptococcus anginosus (zahrnuje S. anginosus, S. intermedius a S. constellatus). Antibakteriální aktivita proti jiným relevantním patogenům Proti níže uvedeným patogenům nebyla stanovována klinická účinnost, studie in vitro však naznačují, že v případě nepřítomnosti získaných mechanismů rezistence by patogeny byly na dalbavancin citlivé: streptokoky skupiny G, Clostridium perfringens, Peptostreptococcus spp. Pediatrická populace Přípravek Xydalba byl hodnocen u pediatrických pacientů ve věku od narození do < 18 let s ABSSSI nebo s podezřením na sepsi či potvrzenou sepsí u pacientů ve věku méně než 3 měsíce v jednom otevřeném randomizovaném kontrolovaném klinickém hodnocení fáze III s srovnávacím přípravkem. Studie zahrnovala 169 pacientů léčených dalbavancinem (91 pacientů léčených jednorázovou dávkou dalbavancinu, 78 pacientů (všichni ve věku 3 měsíce a starší) léčených režimem s dvěma dávkami dalbavancinu) a 30 pacientů léčených srovnávacím přípravkem. Sedm z 10 pacientů ve věku méně než 3 měsíce bylo zařazeno s podezřením na sepsi či potvrzenou sepsí. Primárním cílem bylo vyhodnotit bezpečnost a snášenlivost dalbavancinu a sekundární cíle zahrnovaly hodnocení účinnosti a farmakokinetiky. Účinnost byla popisným cílovým parametrem. Míra klinického vyléčení při TOC (mITT) byla 95,2 % (79/83) v rameni s jednorázovou dávkou dalbavancinu, 97,3 % (72/74) v rameni se dvěma dávkami dalbavancinu a 100 % (30/30) v rameni se srovnávacím přípravkem.